Bilastin STADA 20 mg tablety

SPC237320

Sp. zn. sukls221715/2024 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bilastin STADA 20 mg tablety

1. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje 20 mg bilastinu ve formě monohydrátu bilastinu. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

1. LÉKOVÁ FORMA

Tableta. Bílé kulaté tablety (o průměru 7 mm).

1. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Symptomatická léčba alergické rinokonjunktivitidy (sezónní i celoroční) a kopřivky. Bilastin STADA je indikován u dospělých a dospívajících (od 12 let). 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Dospělí a dospívající (od 12 let) 20 mg bilastinu (1 tableta) jednou denně ke zmírnění symptomů alergické rinokonjunktivitidy (sezónní i celoroční) a kopřivky. Tableta se má užívat jednu hodinu před jídlem nebo dvě hodiny po jídle nebo ovocné šťávě (viz bod 4.5). Délka léčby U alergické rinokonjunktivitidy má být léčba omezená obdobím, kdy jsou pacienti vystaveni alergenům. U sezónní alergické rýmy může být léčba přerušena po odeznění příznaků a opětovně zahájena při jejich znovuobjevení. U celoroční alergické rýmy může být pacientům navržena kontinuální léčba během doby, kdy jsou vystaveni alergenům. U kopřivky závisí délka léčby na typu, trvání a průběhu obtíží. Zvláštní populace Starší pacienti U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz body 5.1 a 5.2). Porucha funkce ledvin Studie provedené u rizikových skupin dospělých (pacienti s poruchou funkce ledvin) naznačují, že u dospělých pacientů není nutná úprava dávkování bilastinu (viz bod 5.2). Porucha funkce jater 1

Nejsou žádné klinické zkušenosti s podáváním přípravku dospělým pacientům s poruchou funkce jater. Nicméně, protože se bilastin nemetabolizuje a je v nezměněné podobě vylučován močí a stolicí, neočekává se, že porucha funkce jater u dospělých pacientů vede ke zvýšení systémové expozice nad bezpečný limit. U dospělých pacientů s poruchou funkce jater proto není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2). Pediatrická populace Děti od 2 do 11 let s tělesnou hmotností alespoň 15 kg Bilastin STADA není vhodný pro podávání dětem do 12 let. Pro děti ve věku 2 až 11 let mohou být dostupné jiné vhodné lékové formy. Bezpečnost a účinnost bilastinu u dětí s poruchou funkce ledvin a jater nebyla stanovena. Způsob podání Perorální podání Tablety se polykají a zapíjejí vodou. Denní dávku se doporučuje užívat najednou. 4.3. Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití U pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin může současné podání bilastinu a inhibitorů glykoproteinu-P, jako jsou např. ketokonazol, erythromycin, cyklosporin, ritonavir nebo diltiazem, zvýšit plazmatické hladiny bilastinu a tím zvýšit riziko nežádoucích účinků bilastinu. Z tohoto důvodu se pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin mají vyhnout současnému užívání bilastinu a inhibitorů glykoproteinu-P. U pacientů užívajících bilastin byly hlášeny případy prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu (viz body 4.8, 4.9 a 5.1). U léčivých přípravků, které způsobují prodloužení intervalu QT/QTc, existuje podezření, že zvyšují riziko torsade de pointes. Při podávání bilastinu pacientům se zvýšeným rizikem prodloužení intervalu QT/QTc je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti. To se týká pacientů s anamnézou srdečních arytmií; pacientů s hypokalemií, hypomagnezemií, hypokalcemií; pacientů se známým prodloužením intervalu QT nebo významnou bradykardií; pacientů se současným užíváním jiných léčivých přípravků spojených s prodloužením intervalu QT/QTc. Pediatrická populace Účinnost a bezpečnost bilastinu u dětí do 2 let nebyla stanovena a klinické zkušenosti u dětí od 2 do 5 let jsou omezené; z tohoto důvodu se bilastin nemá v těchto věkových skupinách používat. 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých a jsou shrnuty níže. Interakce s jídlem Jídlo významně snižuje perorální biologickou dostupnost bilastinu o 30 %. Interakce s grapefruitovou šťávou Současné užití 20 mg bilastinu a grapefruitové šťávy snižuje biologickou dostupnost bilastinu o 30 %. Tento účinek se může objevit také u jiných ovocných šťáv. Stupeň snížení biologické dostupnosti se může lišit podle výrobce a druhu ovoce. Mechanismus této interakce spočívá v inhibici polypeptidu transportujícího organické anionty OATP1A2, jehož substrátem je bilastin (viz bod 5.2). Léčivé přípravky, které jsou substráty nebo inhibitory OATP1A2, jako ritonavir nebo rifampicin, mohou také potenciálně snižovat plazmatické koncentrace bilastinu. 2

Interakce s ketokonazolem nebo erythromycinem Současné užití 20 mg bilastinu jednou denně a 400 mg ketokonazolu jednou denně nebo 500 mg erythromycinu třikrát denně zvyšuje AUC bilastinu dvakrát a C 2-3krát.Tyto změny lze vysvětlit max interakcí se střevními efluxními transportéry, protože bilastin je substrátem glykoproteinu-P (P-gp) a nemetabolizuje se (viz bod 5.2). Nezdá se, že tyto změny ovlivňují bezpečnostní profil bilastinu a ketokonazolu nebo erythromycinu. Další léčivé přípravky, které jsou substráty nebo inhibitory P-gp, jako cyklosporin, mohou také zvyšovat plazmatické koncentrace bilastinu. Interakce s diltiazemem Současné užití 20 mg bilastinu jednou denně a 60 mg diltiazemu jednou denně zvýšilo C bilastinu max o 50 %. Tento účinek lze vysvětlit interakcí se střevními efluxními transportéry (viz bod 5.2) a nezdá se, že ovlivňuje bezpečnostní profil bilastinu. Interakce s alkoholem Psychomotorický výkon po současném příjmu alkoholu a 20 mg bilastinu jednou denně byl podobný výkonu pozorovanému po příjmu alkoholu a placeba. Interakce s lorazepamem Současné užívání 20 mg bilastinu jednou denně a 3 mg lorazepamu jednou denně po dobu 8 dnů nezesílilo tlumivý efekt lorazepamu na CNS. Pediatrická populace Hodnocení interakcí bylo prováděno pouze u dospělých. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné klinické zkušenosti týkající se interakce bilastinu s jinými léčivými přípravky, jídlem nebo ovocnými šťávami u dětí, mají být v současnosti při předepisování bilastinu dětem vzaty v úvahu výsledky studií interakcí u dospělých. Nejsou k dispozici žádná klinická data u dětí o tom, zda změny AUC nebo C max z důvodu interakcí ovlivňují bezpečnostní profil bilastinu. 4.6. Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Údaje o podávání bilastinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční toxicitu, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Podávání bilastinu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. Kojení Vylučování bilastinu do lidského mateřského mléka nebylo u člověka hodnoceno. Dostupné farmakokinetické údaje u zvířat prokázaly vylučování bilastinu do mléka (viz bod 5.3). Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání bilastinu. Fertilita Nejsou k dispozici žádná nebo jen omezená klinická data. Studie na potkanech nenaznačují žádné negativní účinky na fertilitu (viz bod 5.3). 4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Studie provedená u dospělých za účelem posouzení účinku bilastinu na schopnost řídit ukázala, že léčba dávkou 20 mg neovlivňuje výkon během řízení. Nicméně individuální odpověď na léčivý přípravek se může lišit, proto mají být pacienti poučeni, aby neřídili ani obsluhovali stroje, dokud nezjistí svou individuální odpověď na bilastin. 4.8. Nežádoucí účinky Souhrn bezpečnostního profilu u dospělých a dospívajících pacientů 3

Incidence nežádoucích příhod u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou rinokonjuktivitidou nebo chronickou idiopatickou kopřivkou léčených 20 mg bilastinu byla v klinických studiích srovnatelná s incidencí u pacientů, kteří dostávali placebo (12,7 % versus 12,8 %). Klinické studie fáze II a III prováděné během klinického vývoje zahrnovaly 2525 dospělých a dospívajících pacientů léčených různými dávkami bilastinu, z nichž 1697 pacientů dostávalo bilastin v dávce 20 mg. Celkem 1362 pacientů užívalo v těchto studiích placebo. Pacienti léčení bilastinem v dávce 20 mg v indikaci alergické rinokonjunktivitidy nebo chronické idiopatické kopřivky hlásili jako nejčastější nežádoucí účinky bolest hlavy, somnolenci, závrať a únavu. Tyto nežádoucí příhody se objevovaly srovnatelně často u pacientů, kteří dostávali placebo. Tabulkový přehled nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů Nežádoucí účinky považované za přinejmenším možná související s bilastinem a hlášené u více než 0,1 % pacientů užívajících 20 mg bilastinu během klinického vývoje (n = 1697), jsou uvedeny v tabulce níže. Frekvence jsou definovány následovně: Velmi časté (≥ 1/10) Časté (≥ 1/100 až < 1/10) Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) Velmi vzácné (< 1/10 000) Není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit) Vzácné nežádoucí účinky, velmi vzácné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky s neznámou frekvencí nebyly do tabulky zahrnuty. 4

*Prodloužení intervalu QT na elektrokardiogramu bylo hlášeno také po uvedení přípravku na trh. Frekvence není známa (frekvenci z dostupných údajů nelze určit): V období po uvedení na trh byly pozorovány palpitace, tachykardie, hypersenzitivní reakce (jako je anafylaxe, angioedém, dyspnoe, vyrážka, lokalizovaný edém / lokální otok a erytém) a zvracení. Popis vybraných nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů Somnolence, bolest hlavy, závrať a únava byly pozorovány jak u pacientů léčených bilastinem v dávce 20 mg, tak placebem. Hlášená frekvence byla 3,06 % vs. 2,86 % u somnolence; 4,01 % vs. 3,38 % u bolesti hlavy; 0,83 % vs. 0,59 % u závrati a 0,83 % vs. 1,32 % u únavy. Informace shromážděné během sledování po uvedení přípravku na trh potvrdily bezpečnostní profil pozorovaný během klinického vývoje. Souhrn bezpečnostního profilu u pediatrické populace Během klinického vývoje byly frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dospívajících (12 až 17 let) stejné, jako byly pozorovány u dospělých. Informace shromážděné během sledování po uvedení přípravku na trh u této skupiny pacientů (dospívající) potvrdily závěry klinické studie. Procento dětí (2–11 let), které nahlásily nežádoucí příhody po léčbě alergické rinokonjunktivitidy nebo chronické idiopatické kopřivky bilastinem v dávce 10 mg ve 12týdenní kontrolované klinické studii, bylo srovnatelné s dětmi, které dostávaly placebo (68,5 % versus 67,5 %). Související nežádoucí účinky nejčastěji hlášené 291 dětmi (2–11 let), které byly léčeny 10 mg bilastinu (léková forma tablety dispergovatelné v ústech) během klinických studií (#260 dětí zahrnutých do studie klinické bezpečnosti, 31 dětí zahrnutých do farmakokinetické studie) byly bolest hlavy, alergická konjunktivitida, rinitida a bolest břicha. Tyto nežádoucí příhody se objevovaly srovnatelně často u 249 pacientů, kteří dostávali placebo. Tabulkový přehled nežádoucích účinků u pediatrické populace Nežádoucí příhody považované za přinejmenším možná související s bilastinem a hlášené u více než 0,1 % dětí (2–11 let) užívajících bilastin během klinického vývoje jsou uvedeny v tabulce níže. 5

Frekvence jsou definovány následovně: Velmi časté (≥ 1/10) Časté (≥ 1/100 až < 1/10) Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) Velmi vzácné (< 1/10 000) Není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit) Vzácné nežádoucí účinky, velmi vzácné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky s neznámou frekvencí nebyly do tabulky zahrnuty. # 260 dětí zahrnutých do studie klinické bezpečnosti, 31 dětí zahrnutých do farmakokinetické studie Popis vybraných nežádoucích účinků v pediatrické populaci Bolest hlavy, bolest břicha, alergická konjunktivitida a rinitida byly pozorovány jak u dětí léčených 10 mg bilastinu, tak placebem. Jejich frekvence byla 2,1 % vs. 1,2 % u bolesti hlavy; 1,0 % vs. 1,2 % u bolesti břicha, 1,4 % vs. 2,0 % u alergické konjunktivitidy a 1,0 % vs. 1,2 % u rinitidy. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48 100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz 6

4.9. Předávkování Informace týkající se akutního předávkování bilastinem vycházejí ze zkušeností z klinických studií prováděných během vývoje a ze sledování po uvedení přípravku na trh. Po podání bilastinu během klinických studií v dávkách 10krát až 11krát přesahujících terapeutickou dávku (jednorázové podání 220 mg nebo 200 mg/den po 7 dnů) 26 dospělým zdravým dobrovolníkům byla frekvence akutních nežádoucích příhod vyskytujících se během léčby dvakrát vyšší než u placeba. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly závrať, bolest hlavy a nauzea. Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí příhody ani významné prodloužení intervalu QTc. Informace získané během sledování po uvedení přípravku na trh jsou shodné s hlášeními z klinických studií. Kritické hodnocení účinku opakovaného podávání bilastinu (100 mg po 4 dny) na repolarizaci komor pomocí „podrobné zkřížené studie hodnotící QT/QTc“, zahrnující 30 zdravých dospělých dobrovolníků, neukázalo významné prodloužení QTc. Nejsou k dispozici žádné údaje o předávkování u dětí. V případě předávkování se doporučuje symptomatická a podpůrná léčba. Proti bilastinu není známo specifické antidotum.

1. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Antihistaminika pro systémovou aplikaci, jiná antihistaminika pro systémovou aplikaci, ATC kód: R06AX29 Mechanismus účinku Bilastin je nesedativní antagonista histaminových receptorů s dlouhotrvajícím účinkem se selektivní antagonistickou afinitou vůči periferním receptorům H1 a bez afinity k muskarinovým receptorům. Bilastin inhibuje histaminem navozené kožní reakce typu wheal and flare (erupce s okolním zarudnutím) po dobu 24 hodin po jednorázovém podání. Klinická účinnost a bezpečnost V klinických studiích provedených u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou rinokonjunktivitidou (sezónní i celoroční) byl bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po dobu 14 až 28 dnů účinný ve zmírňování symptomů, jako jsou kýchání, výtok z nosu, svědění nosu, ucpaný nos, svědění očí, slzení a zarudnutí očí. Bilastin účinně potlačoval symptomy po dobu 24 hodin. Ve dvou klinických studiích provedených u pacientů s chronickou idiopatickou kopřivkou byl bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po dobu 28 dnů účinný ve zmírňování intenzity svědění a počtu a velikosti kožních pupenů i ve zmírnění diskomfortu pacientů z důvodu kopřivky. U pacientů se zlepšily podmínky spánku a kvalita života. V klinických studiích provedených s bilastinem nebylo dokonce ani při dávkách 200 mg denně (10násobek klinické dávky) podávaných po dobu 7 dnů u 9 pacientů pozorováno klinicky významné prodloužení intervalu QTc nebo jiný účinek na kardiovaskulární systém, dokonce ani při současném podávání s inhibitory glykoproteinu-P, jako je ketokonazol (24 pacientů) a erythromycin (24 pacientů). Navíc byla provedena podrobná studie hodnotící interval QT zahrnující 30 dobrovolníků. V kontrolovaných klinických studiích s doporučenou dávkou 20 mg jednou denně byl bezpečnostní profil bilastinu pro CNS srovnatelný s placebem, a incidence somnolence nebyla statisticky odlišná od placeba. Bilastin v dávkách do 40 mg denně neovlivňoval psychomotorický výkon v klinických 7 studiích a neovlivňoval výkon při řízení vozidel při standardním testu řízení. U starších pacientů (≥ 65 let věku) zahrnutých do studií fáze II a III nebyly pozorovány rozdíly v účinnosti nebo bezpečnosti oproti mladším pacientům. Poregistrační studie u 146 starších pacientů neprokázala žádné rozdíly v bezpečnostním profilu s ohledem na dospělou populaci. Pediatrická populace Dospívající (12 až 17 let) byli zahrnuti do klinického vývoje. Během klinických studií užívalo bilastin 128 dospívajících (81 ve dvojitě zaslepených studiích u alergické rinokonjunktivitidy). Dalších 116 dospívajících pacientů bylo randomizováno do skupin s aktivním komparátorem nebo placebem. Nebyly pozorovány žádné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti mezi dospělými a dospívajícími. Dle pokynů může být prokázaná účinnost u dospělých a dospívajících extrapolována na děti, protože se prokázalo, že systémová expozice bilastinu v dávce 10 mg u dětí od 6 do 11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg je ekvivalentní expozici 20 mg bilastinu u dospělých (viz bod 5.2). Extrapolace z dat dospělých a dospívajících je u tohoto přípravku považována za vhodnou, protože patofyziologie alergické rinokonjunktivitidy a kopřivky je stejná pro všechny věkové skupiny. Ve 12týdenní kontrolované klinické studii u dětí ve věku 2–11 let (celkem 509 dětí, 260 léčeno bilastinem v dávce 10 mg: 58 ve věku 2 až < 6 let, 105 ve věku 6 až < 9 let a 97 ve věku 9 až < 12 let a 249 léčených placebem: 58 ve věku 2 až < 6 let, 95 ve věku 6 až < 9 let a 96 ve věku 9 až < 12 let) byl při doporučené pediatrické dávce 10 mg jednou denně bezpečnostní profil bilastinu (n = 260) podobný jako u placeba (n = 249), s nežádoucími účinky léku u 5,8 % a 8,0 % pacientů užívajících bilastin v dávce 10 mg, resp. placebo. Jak u bilastinu v dávce 10 mg, tak u placeba se prokázalo během studie mírné snížení skóre somnolence a sedace v dotazníku Paediatric Sleep Questionnaire, bez statisticky významných rozdílů mezi léčenými skupinami. U těchto dětí ve věku 2 až 11 let nebyly pozorovány významné rozdíly v QTc po podání 10 mg bilastinu denně ve srovnání s placebem. Dotazníky kvality života, specifické pro děti s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, ukázaly obecné zvýšení skóre po dobu 12 týdnů bez statisticky významného rozdílu mezi skupinou užívající bilastin a placebo. Celková populace 509 dětí zahrnovala: 479 subjektů s alergickou rinokonjunktivitidou a 30 subjektů s diagnostikovanou chronickou kopřivkou. Celkem 260 dětí užívalo bilastin, 252 (96,9 %) k léčbě alergické rinokonjunktivitidy a 8 (3,1 %) k léčbě chronické kopřivky. Analogicky 249 dětí užívalo placebo, 227 (91,2 %) k léčbě alergické rinokonjunktivitidy a 22 (8,8 %) k léčbě chronické kopřivky. Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s referenčním léčivým přípravkem obsahujícím bilastin ve všech podskupinách pediatrické populace do 2 let (informace o pediatrickém použití viz bod 4.2). 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální plazmatické koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná hodnota biologické dostupnosti bilastinu po perorálním podání je 61 %. Distribuce Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem glykoproteinu-P (viz bod 4.5, Interakce s ketokonazolem, erythromycinem a diltiazemem) a OATP (viz bod 4.5, Interakce s grapefruitovou šťávou). Nezdá se, že by byl bilastin substrátem transportérů BCRP nebo renálních transportních proteinů OCT2, OAT1 a OAT3. Na základě studií in vitro se neočekává, že bilastin inhibuje následující transportéry v systémové cirkulaci: P-gp, MRP2, BCRP, BSEP, OATP1B1, OATP1B3, OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1, OCT2 a NTCP. Byla pozorována pouze mírná inhibice P- glykoproteinu, OATP2B1 a OCT1, přičemž stanovená hodnota IC ≥ 300 μM byla mnohem vyšší než 50 vypočtená klinická plazmatická C , a proto nejsou tyto interakce považovány za klinicky relevantní. max Na základě těchto výsledků však nemůže být vyloučena inhibice transportérů přítomných ve střevní sliznici bilastinem, např. glykoproteinu-P. 8

V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %. Biotransformace Bilastin ve studiích in vitro neindukuje ani neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450. Eliminace Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dospělých dobrovolníků po podání jedné dávky 20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno v moči (28,3 %) a stolici (66,5 %) jako nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u člověka významně nemetabolizuje. Průměrný eliminační poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h. Linearita Ve studovaném dávkovém rozmezí (5–220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku, s nízkou interindividuální variabilitou. Porucha funkce ledvin Ve studii u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvýšila průměrná (± směrodatná odchylka SD) AUC ze 737,4 (± 260,8) ng.h/ml u pacientů bez poruchy funkce (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2) na: 0-∞ 967,4 (± 140,2) ng.h/ml u pacientů s lehkou poruchou funkce (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2), 1384,2 (± 263,23) ng.h/ml u pacientů se středně těžkou poruchou funkce (GFR: 30–<50 ml/min/1,73 m2) a 1708,5 (± 699,0) ng.h/ml u pacientů s těžkou poruchou funkce (GFR: < 30 ml/min/1,73 m2). Průměrný (SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (± 2,8) u pacientů bez poruchy funkce, 15,1 h (± 7,7) u pacientů s lehkou poruchou funkce, 10,5 h (± 2,3) u pacientů se středně těžkou poruchou funkce a 18,4 h (± 11,4) u pacientů s těžkou poruchou funkce. Vylučování bilastinu do moči skončilo v zásadě u všech subjektů do 48 až 72 hodin. Neočekává se, že tyto farmakokinetické změny budou mít klinicky významný vliv na bezpečnost bilastinu, protože plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poruchou funkce ledvin jsou stále v bezpečném rozmezí. Porucha funkce jater U pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje. Bilastin se u člověka nemetabolizuje. Protože výsledky studií při poruše funkce ledvin ukazují, že eliminace ledvinami je jednou z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v eliminaci bilastinu uplatňuje pouze okrajově. Neočekává se, že změny v jaterních funkcích budou mít klinicky významný vliv na farmakokinetiku bilastinu. Starší pacienti U pacientů starších 65 let jsou k dispozici pouze omezená farmakokinetická data. Ve farmakokinetice bilastinu u starších pacientů ve věku od 65 let nebyly ve srovnání s dospělými pacienty od 18 do 35 let věku pozorovány statisticky významné rozdíly. Pediatrická populace Pro dospívající (12 až 17 let) nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje, protože u tohoto přípravku byla považována za vhodnou extrapolace z dat získaných u dospělých. Farmakokinetická data u dětí byla získána ve farmakokinetické studii fáze II zahrnující 31 dětí ve věku 4 až 11 let s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, kterým byl bilastin v dávce 10 mg ve formě tablet dispergovatelných v ústech podáván jednou denně. Farmakokinetická analýza plazmatických koncentrací ukázala, že pediatrická dávka bilastinu 10 mg jednou denně vede k systémové expozici ekvivalentní expozici po dávce 20 mg u dospělých a dospívajících, přičemž průměr hodnot AUC byl 1014 ng.h/ml pro děti od 6 do 11 let. Tyto výsledky byly převážně pod bezpečnostním prahem vycházejícím z údajů pro dávku 80 mg jednou denně podanou dospělým a v souladu s bezpečnostním profilem léčivého přípravku. Tyto výsledky potvrdily volbu bilastinu v dávce 10 mg per os jednou denně jako vhodnou terapeutickou dávku pro pediatrickou populaci ve věkovém rozmezí 6 až 11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 9

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studiích reprodukční toxicity byly pozorovány účinky bilastinu na plod (preimplantační a postimplantační ztráty u potkanů a nekompletní osifikace kostí lebky, segmentů sterna a končetin u králíků) pouze v dávkách toxických pro matku. Hladiny expozice při NOAEL dostatečně překračují (> 30krát) expozici při doporučené terapeutické dávce u člověka. Ve studii laktace byl bilastin identifikován v mléce laktujících potkanů po podání jednorázové perorální dávky (20 mg/kg). Koncentrace bilastinu v mléce byla asi o polovinu nižší než koncentrace v plazmě matky. Význam těchto výsledků pro člověka není znám. Ve studii fertility u potkanů neměl bilastin podávaný perorálně v dávce až 1000 mg/kg/den žádný účinek na samičí nebo samčí reprodukční orgány. Parametry páření, fertility a březosti nebyly ovlivněny. Studie distribuce u potkanů se stanovením koncentrace léčiva pomocí autoradiografie ukázala, že se bilastin nekumuluje v CNS.

1. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek Mikrokrystalická celulóza 102 Krospovidon typ A Magnesium-stearát Koloidní bezvodý oxid křemičitý 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a obsah balení Tento léčivý přípravek je dodáván v OPA/Al/PVC//Al blistrech obsahujících 10, 20, 30, 40, 50 nebo 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 10

1. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

STADA Arzneimittel AG Stadastrasse 2-18 61118 Bad Vilbel Německo

1. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

24/462/24-C

1. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 22. 9. 2026

1. DATUM REVIZE TEXTU
2. 9. 2026