Bleomycin

SPC233369

Sp. zn. sukls75600/2025

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bleomycin Accord 15000 IU prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsah uje 15000 IU bleomycinu (jako bleomycin-sulfát).

Pomocné látky se známým účinkem:

J edna injekční lahvička obsahuje < 1 mmol sodíku .

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční /infuzní roztok.

pH: mezi 4,5 a 6,0

Osmolarita: 260 až 340 mosm/l

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Bleomycin je určen k léčbě:

• spinocelulárního karcinomu (SCC) hlavy a krku, zevních genitálií a děložního čípku ,

• Hodgkinova lymfomu,

• non- Hodgkinova lymfomu střední a vysoké malignity u dospělých ,

• maligních tumorů varlat (seminomu a non-seminomu),

• intrapleurální léčbě maligního pleurálního výpotku.

Bleomycin se může podávat jako monoterapie, ale obvykle se podává v kombinaci s jinými cytostatickými léčivými přípravky a/nebo radioterapií.

4.2 Dávkování a způsob podání

Upozornění : Dávkování pro všechny terapeutické indikace je udáno v mezinárodních jednotkách (IU), nikoli v mg. V protokolech některých nemocnic mohou být uvedeny „mg“ namísto jednotek (U nebo

IU). Tyto hodnoty znamenají účinnost na 1 mg a nikoli množství suché substance v mg, což jsou odlišné hodnoty.

Doporučujeme ignorovat dávkování v mg a ve skutečnosti používat dávkování v mezinárodních jednotkách (IU), tak jak je pro příslušné terapeutické indikace popsáno v tomto souhrnu údajů o přípravku. Vezměte prosím na vědomí, že 1 mg suché substance odpovídá nejméně 1500 IU (viz také bod 2). Nicméně důrazně doporučujeme nepoužívat tento převodní poměr, protože by mohl vést k

předávkování kvůli rozdílu mezi aktivitou vztaženou na mg a množstvím suché látky v mg. Proto má být tento přípravek předepisován výhradně v mezinárodních jednotkách (IU).

Bleomycin má být podáván pouze pod přísným dohledem lékaře specializovaného na podávání onkolytických léčivých přípravků, nejlépe v nemocnici, která má zkušenosti s tímto druhem léčby.

Bleomycin může být podán intravenózně, intramuskulárně, intraarteriálně, subkutánně nebo intrapleurálně. V některých případech může být indikována lokální injekce přímo do tumoru.

Dávkování

Dospělí

1) Spinocelulární karcinom

Intramuskulární nebo intravenózní injekce 10-15x103 IU/m2 povrchu těla (BSA), jednou nebo dvakrát týdně v intervalu 3 - 4 týdnů až do celkové kumulativní dávky 360 x 103 IU.

Intravenózní infuze 10-15x103 IU/m2/den po dobu 6- 24 hodin, 4 až 7 po sobě následujících dní, v intervalech 3- 4 týdnů.

2) Hodgkinova choroba a non- Hodgkinův lymfom

Při samostatném použití, intramuskulární nebo intravenózní injekce 5 -15x103 IU/m2 BSA, jednou nebo dvakrát týdně, a to až do kumulativní dávce 225x10 3 IU. Vzhledem k možnosti anafylaktoidních reakcí, je třeba u pacientů s lymfomem léčba nižšími dávkami (například 2 x103 IU) pro první dvě aplikace. V případě, že se nevyskytnou žádné akutní reakce po 4 hodinách pozorování, může být pokračováno v obvyklém dávkování.

3) Maligní tumory varlat

Intramuskulární nebo intravenózní injekce 10-15x103 IU/m2 BSA, jednou nebo dvakrát týdně, v intervalech 3- 4 týdnů až do celkové dávky 400x10 3 IU.

Intravenózní infuzi dávky 10-15x103 IU/m2 BSA/den se podávají po dobu 6-24 hodin, 5- 6 po sobě jdoucích dnů, v intervalech 3 - 4 týdnů.

4) Maligní pleurální výpotky

60x103 IU na 100 ml fyziologického roztoku chloridu sodného intrapleurálně, v jedné dávce, která může být opakována po 2- 4 týdnech, v závislosti na odpovědi. Vzhledem k tomu, že je absorbováno přibližně

45 % bleomycinu, má to být bráno v úvahu při celkové kumulativní dávce (tělesný povrch, funkce ledvin a funkce plic).

Vývoj stomatitidy je nejužitečnější vodítko pro stanovení individuální snášenlivosti s ohledem na maximální dávku. Celková kumulativní dávka 400x103 IU (což odpovídá 225x10 3 IU/m2 BSA) nemá být překročena u pacientů mladších 60 let, kvůli zvýšenému riziku plicní toxicity ve všech indikacích.

U pacientů s lymfomem, celková dávka nemá být větší než 225x10 3 IU.

V případě Hodgkinovy nemoci a nádorů varlat, je dosaženo zlepšení velmi rychle a může být pozorováno v průběhu dvou týdnů. Pokud v této době není pozorováno zlepšení, je zlepšení nepravděpodobné. Spinocelulární karcinomy reagují pomaleji. V některých případech to může trvat až tři týdny předtím, než je zaznamenáno zlepšení.

Starší pacienti (ve věku od 60 let)

Celková dávka bleomycinu u starších pacientů má být snížena podle následující tabulky:

Pediatrická populace

Není dostatek zkušeností v souvislosti s podáním bleomycinu u pediatrických pacientů. Dokud nejsou další informace k dispozici, má být bleomycin podáván u dětí pouze ve výjimečných případech a ve speciálních zařízeních. Jestliže je podání indikováno jako součást kombinované léčby , dávka se obvykle vypočítává na základě plochy povrchu těla a je upravena tak, aby splňovala individuální požadavky každého pacienta. Současné specializované protokoly a pokyny pro příslušn é léčebné režim y mají být konzultovány.

Porucha funkce ledvin

V případě selhání ledvin, zejména je-li clearance kreatininu <35 ml/min, je eliminace bleomycinu zpožděna. Neexistují žádné zvláštní pokyny pro úpravu dávkování u těchto pacientů, ale doporučuje se, aby pacienti s e středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR 10-50 ml/min) dostali 75 % obvyklé dávky podané v obvyklých dávkovacích intervalech a pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR nižší než 10 ml/min), mají dostávat 50 % obvyklé dávky při normálním dávkovacím intervalu. Žádná úprava dávky není potřeba při dávkování u pacientů s GFR větší než 50 ml/min.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• Ataxie-telangiektázie

• Plicní infekce, závažné snížen í funkce plic nebo poškození plic způsobené bleomycinem v anamnéze

• Kojení (viz bod 4.6)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti dostávající chemoterapii bleomycinem musí být pečlivě sledován i zkušen ými onkology.

Velmi přísné posouzení rizika/přínosu má být provedeno po transplantaci plic nebo mediastinální radioterapii. Bleomycin má být používán pouze se zvýšenou opatrností a sníženou dávkou v případě poruchy funkce ledvin. Vzhledem k možným mutagenní m účinkům bleomycinu na mužské a ženské zárodečné b uň ky , musí být zajištěna spolehlivá antikoncepce během léčby a po dobu až 6 měsíců u žen ve fertilním věku a 3 měsíců u mužů po ukončení léčby.

Akutní myeloidní leukemie a myelodysplastický syndrom byly hlášeny u pacientů, kteří byli současně léčeni bleomycinem a jinými cytostatickými látkami.

Plicní reakce

U pacientů léčených bleomycinem je nutno provádět pravidelnou kontrolu funkce plic během léčby bleomycinem.

Plicní reakce jsou nejzávažnější nežádoucí účinky, vyskytující se u zhruba 10 % pacientů v průběhu nebo po skončení léčby. Nejběžnější forma je intersticiální pneumonie. Není -li tato podmínka skutečnost rozpoznána a vhodně léčena, může se rozvinout do plicní fibrózy. Přibližně 1% léčených pacientů zemřelo na následky plicní fibrózy.

Pacienti podstupující léčbu bleomycinem mají mít rentgenová vyšetření jednou týdně. Ta mají být i nadále prováděna až po dobu 4 týdnů po ukončení léčby a pacienti mají být pod klinickou kontrolou po

dobu asi 2 měsíců . Pokud se provádí současně i radiační terapi e v oblasti hrudníku, studie nebo rentgenová vyšetření hrudníku mají být provedeny častěji.

Funkční plicní t esty se 100% kyslíkem nemají být prováděny u pacientů, kteří byli léčeni bleomycinem.

Plicní testy používající méně než 21% kyslík jsou doporučeny jako alternativ a. Mohou být plánovány m ěsíční analýz y plicní difuzní kapacity pro oxid uhelnatý. Vyšetření funkce plic, zejména měření difuze oxidu uhelnatého a vitální kapacity, funguje často jako v časná diagnóza toxicity plic.

Plicní toxicita souvisí jak s dávkou, tak s věkem, a vyskytovala se častěji u osob ve věku nad 70 let a u pacientů, kteří obdrželi celkovou dávku více než 400 jednotek. V ýznamně zvýší ozářením hru dníku a hyperoxií při chirurgické anestezii. a.

Plicní toxicita byla také pozorována příležitostně u mladých pacientů, kteří dostávali nízké dávky.

Cévní změny se vyskytují v plicích, což vede k částečné destrukci pružnosti cévní stěny. Nejčasnějším symptomem plicního poškození způsobeného bleomycinem dyspnoe. Prvotními symptomy jsou chropy.

Pokud jsou pozorovány plicní změn y, má být léčba bleomycinem přerušena , dokud se nezjistí, že je to způsobené bleomycinem . Pacienti mají být léčeni širokospektrými antibiotiky a kortikosteroidy.

V případě dušnost i, kašle, bazální krepitace nebo plicní infiltrace , pokud n elze jednoznačně připsat novotvaru nebo současnému plicnímu onemocnění , je nutné podání bleomycinu okamžitě přerušit a pacient má být léčen kortikosteroidy a širokospektr ými antibiotiky. Vysoké koncentrace kyslíku mají být používány s opatrností. V případě poškození plic v důsledku bleomycinu, nemá být bleomycin již nikdy podáván (viz bod 4.3).

I když se zdá, že plicní toxicita bleomycinu souvisí s dávkou při překročení 400 jednotek (odpovídá cca

225 jednotek/m2 BSA), může být pozorována při nižších dávkách, a to zejména u starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů s již existujícím plicním onemocněním, u pacient ů s anamnézou nebo souběžně podstupujícími radioterapii hrudníku a u pacient ů vyžadující ch podávání kyslíku. Tito pacienti mají být pečlivě sledováni a na základě klinického pozorování pacienta má být dávka bleomycinu snížena nebo má být prodloužen interval mezi dávkami. Bleomycin má být používán s extrémní opatrností u pacientů s karcinomem plic, protože tito pacienti vykazují zvýšený výskyt plicní toxicity.

Jelikož jsou 2/3 podané dávky bleomycinu vylučovány močí v nezměněné formě, má funkce ledvin významný vliv na rychlost vylučování . Koncentrace v plazmě je zvýšena , pokud jsou obvyklé dávky podávány pacientům s poruchou funkce ledvin.

Jiné klinické stavy vyžadují cí opatrnost zahrnují pacienty s těžkým srdečním onemocněním nebo poruchou funkce jater, kdy může být zvýšena toxicita, a která se může objevit u pacientů s varicelou jako fatální systematická dysfunkce.

Idiosynkratické reakce/hypersenzitivita

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinovaná chemoterapie

U pacientů s karcinomem varlat léčených kombinací bleomycinu a vin k a alkaloidů byl popsán syndrom připomínající Raynaudův fenomén: akrální ischemie, která může vést k nekróze (prstů rukou, prstů nohou, špičky nosu).

Radiační terapie

Předchozí nebo stávající radioterapie v oblasti hrudníku je důležitým faktorem, který může zvýšit frekvenci výskytu a závažnost plicní toxicity.

Předchozí nebo souběžná radioterapie hlavy nebo krku jsou faktory zvyšující výskyt stomatitidy a angulární stomatitidy se může zhoršit. To může způsobit faryngolaryngeální mukozitida , což nezřídka vede k chrapotu.

Koncentrace kyslíku

Vzhledem k potenciálu bleomycinu k senzitivitě plicní tkáně se plicní toxicita zvyšuje, pokud je bleomycin podáván během chirurgických výkonů spolu se zvýšeným přísunem kyslíku. Inspirační koncentrace O proto má být být snížena během operace a po operaci.

Faktor stimulující kolonie granulocytů (GCSF)

Zvýšení počtu neutrofilních granulocytů a stimulace schopnosti generovat volné kyslíkové radikály po podání GCSF může zvýšit poškození plic.

Digoxin

Byly hlášeny případy sníženého účinku digoxinu jako důsledek snížené perorální biologické dostupnosti při současném podání s bleomycinem.

Fenytoin a fosfofenytoin

Byly hlášeny případy snížených hladin fenytoinu při současném podání s bleomycinem. Existuje riziko exacerbace křečí vyplývající ze sníženého vstřebávání fenytoinu ze zažívacího traktu vlivem cytotoxického léčivého přípravku nebo riziko zvýšené toxicity nebo ztráty účinnosti cytotoxického léčivého přípravku v důsledku zvýšeného jaterního metabolizmu vyvolaného fenytoinem.

Současné podávání se nedoporučuje.

Klozapin

Je lepší se vyhnout současnému užívání bleomycinu s klozapinu vzhledem ke zvýšenému riziku agranulocytózy.

Antibiotika

Bakteriostatická účinnost gentamicinu, amikacinu a tikarcilinu může být snížena.

Cyklosporin, takrolimus

Existuje riziko nadměrné imunosuprese s rizikem lymfoproliferace.

Živé vakcíny

Očkování živými vakcínami může vést k závažným nebo život ohrožujícím infekcím u pacientů, jejichž imunitní systém je oslaben chemoterapií, včetně bleomycinu. Očkování živou očkovací látkou je třeba se vyhnout u pacientů léčených bleomycinem. Použijte inak tivované vakcíny, pokud existují

(poliomyelitida). Vakcinace proti žluté zimnici způsobilo závažné a fatální infekce, pokud byla vakcína podána současně s imunosupresivními chemoterapeutiky. Toto riziko se zvyšuje u pacientů s imunosupresí v důsledku jejich primárního onemocnění. Tato kombinace nesmí být podávána.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy v e fertilním věku/ a ntikoncepce u mužů a žen

Vzhledem ke genotoxickému potenciálu bleomycinu (viz bod 5.3) mají ženy v e fertilním věku během léčby bleomycinem a po dobu 6 měsíců po ukončení léčby používat účinn á antikoncep ční opatření .

Muži mají používat účinn á antikoncep ční opatření a nesmí počít dítě během léčby bleomycinem a po dobu 3 měsíců po ukončení léčby.

Těhotenství

Údaje o podávání bleomycinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Podle výsledků studií na zvířatech a farmakologické účinnosti přípravku existuje možné riziko abnormalit u em brya a plodu. Bleomycin projde placentou.

Proto nemá být bleomycin během těhotenství podáván, ledaže klinický stav ženy vyžaduje léčbu bleomycinem, především během prvního trimestru.

Pokud dojde k otěhotnění během léčby, je nutné pacientku informovat o rizicích pro nenarozené dítě a pečlivě ji sledovat. Je třeba zvážit i genetické poradenství.

Kojení

Není známo, zda se bleomycin/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Podávání přípravku

Bleomycin Accord je během kojení kontraindikováno vzhledem k možnému velmi škodlivému účinku na dítě.

Fertilita

Bleomycin může způsobit ireverzibilní infertilitu. U pacientů i pacientek ve fertilním věku, kteří plánují mít dítě, se před zahájením léčby bleomycinem doporučuje vyhledat poradenství ohledně uchování spermatu a/nebo individuální genetické poradenství.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky, jako např. nauzea, zvracení a únava, mohou mít nepřímý vliv na schopnost řídit a/nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

A. Souhrn bezpečnostního profilu

Jako u většiny cytotoxických látek, bleomycin může způsobit okamžité a opožděné toxické účinky.

H orečka v den injekce je nejdřívějš í reakce. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u 1613 pacientů, kteří dostávali bleomycin byly plicní projevy, jako je intersticiální pneumonie nebo plicní fibróza (10,2 %), skleróza kůže, pigmentace (40,6 %), horečka a třesavka (39,8 %), alopecie (29,5 %), anorexie a úbytek tělesné hmotnosti (28,7 %), malátnost (16,0 %), nauzea a zvracení (14,6 %), stomatitida (13,3 %), a změny u nehtů (11,2 %). Příležitostně byly pozorovány bolest v místě vpichu a v oblasti nádoru. K dalším ojediněl ý m nežádoucím účinkům patří hypotenze a lokální tromboflebitida po podání intravenózní injekce . Objevily se i zprávy o Raynaudova fenoménu, a to jak při použití bleomycin u jako monoterapie, tak i v kombinované léčbě .

B . Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky se mohou objevit v průběhu léčby bleomycinem:

Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Neexistuje žádné specifické antidotum. Je prakticky nemožné odstranit bleomycin z těla dialýzou.

Akutní reakce při předávkování se projevuje výskytem hypotenze, horečk y, tachykardie a generalizovaného šoku. Léčba je pouze symptomatická. V případě respiračních komplikací má být pacient léčen kortikosteroidy a širokospektr ými antibiotiky . Obvykle plicní reakce na předávkování

(fibróza), není reverzibilní, pokud není diagnostikována v rané fázi.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, cytotoxická antibiotika a příbuzné látky, jiná cytotoxická antibiotika, ATC kód: L01DC01

Bleomycin je směsí základní ch , ve vodě rozpustných glykopeptidových antibiotik s cytotoxickou aktivitou. Účinek bleomycinu spočívá v interakci s jednořetězcovou a dvouřetězcovou DNA, vedoucí k jednořetězcovým a dvouřetězcovým zlomům, což inhibuje buněčné dělení, růst a syntézu DNA .

V menší míře bleomycin také ovlivňuje syntézu RNA a proteinů.

Nejdůležitějším faktorem tkáňové selektivity bleomycinu je rozdíl v intercelulární inaktivitě.

Dlaždicové buňky se svou omezenou schopností hydrolyzovat bleomycin vykazují vysokou senzitivitu na bleomycin. V senzitivních tkáních, a to zdravých i nádorových, jsou časté chromozomální aberace jako fragmentace, chromatidové zlomy a translokace. Diferencovanější nádory obvykle reagují lépe než nádory anaplastické.

Bleomycin může být pyrogenní. Způsobuje malou nebo žádnou toxicitu kostní dřeně bez imunosuprese.

Bleomycin lze použít samostatně, nebo v kombinaci s radioterapií nebo jinými cytotoxickými látkami.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bleomycin se absorbuje ve velmi omezené míře per orálně. Po intravenózní bolusové injekci 15x10 3

IU/m2 BSA, vrcholové plazmatické koncentrace 1- 10 IU je dosaženo po přibližně 10 minutách. Po podání i.m. injekce 15x103 IU, maximální plazmatické koncentrace 1 IU je dosaženo po 30 minutách.

Kontinuální infuze 30x103 IU bleomycinu po 4-5 dnech má za následek plazmatické koncentrace v ustáleném stavu 1-3 IU/ml.

Po intrapleurálním nebo intraperitoneálním podání je bleomycin systémově absorbován. V návaznosti na intrapleurální podání se přibližně 45% dávky vstřebává do krevního oběhu.

Distribuce

Bleomycin se rychle distribuuje do tkáně, s nejvyššími koncentracemi se hromadí v kůži, plicích, peritoneu a lymfatických uzlinách . Nízké koncentrace se nacházejí v kostní dřeni. Bleomycin není detekovatelný v mozkomíšním moku po intravenózní injekci. Bleomycin prochází placentární bariérou .

Zdánlivý distribuční objem (V ) se považuje za cca 0,27 ± 0,09 l/kg. Bleomycin se váže pouze na d ß plazmatické proteiny v omezené míře.

Biotransformace

Bleomycin je inaktivován hydrolázami , které byly zjištěny v plazmě , játrech, slezině, střevech a kostní dřeni . Naproti tomu enzymatická aktivita hydroláz je nízká v kůži a plic ích.

Eliminace

Eliminační poločas (T ) je cca 3 hodiny po intravenózním podání bolusové injekce. Objevují se dvě

½beta fáze eliminace, krátká počáteční fáze (t , 24 min.) následující delší terminální fází (t , 2-4 hodiny).

1/2 α 1/2 β

Po kontinuální i.v. infuzi se může eliminační poločas zvýšit až na 9 hodin. Systémová plazmatická clearance (Cls) je přibližně 1,1 ml/min/kg tělesné hmotnosti. Přibližně 2/3 podané dávky se vylučuje močí v nezměněné formě, glomerulární filtrací.

Po i.v. nebo i.m. injekci je přibližně 50 % aktivní substance v yloučeno moč í . Biologický poločas je výrazně prodloužen u pacientů s poruchou funkce ledvin do té míry, že je nutná redukce dávky. S clearance kreatininu 35 ml/min, klesne renální exkrece pod 20 %, s rizikem zvýšení plazmatických hladin. Dřívější pozorování naznačují, že bleomycin nelze dobře odstranit dialýzou.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Pokusy na zvířatech prokázaly teratogenní, mutagenní a karcinogenní vlastnosti bleomycinu. Mutagenní účinky u lidí se očekávají při klinicky relevantních úrovních expozice.

S ohledem na reprodukční toxicitu byly pozorovány r ůzné účinky u myší a potkanů. U králíků nebyla pozorována žádná teratogenita. U myší byly ženské reprodukční buňky citlivější na cytotoxické a

mutagenní účinky bleomycinu než mužské buňky . Chromozomální abnormality byly pozorovány v lidských buňkách kostní dřeně. Význam pro embryonální/fetální vývoje u člověka není znám.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek hydroxid sodný (k úpravě pH) kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky.

Po naředění/rekonstituci

Po naředění/rekonstituci byla chemická a fyzikální stabilita prokázána po dobu 10 dnů při teplotě 2 °C až 8 °C a po dobu 48 hodin při normální pokojové teplotě. Z mikrobiologického hlediska by měl být rekonstituovaný/naředěný přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a neměly by být delší než doby uvedené výše pro chemickou a fyzikální stabilitu při použití.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 ºC).

Podmínky uchovávání léčivého přípravku po jeho rekonstituci/naředění viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

6ml injekční lahvička z čirého trubicového skla třídy I, uzavřená brombutylovou pryžovou zátkou a odtrhovacím hliníkovým uzávěrem.

Balení: 1 lahvička, 10 lahviček nebo 100 x 1 injekční lahvičk a.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Pouze pro jednorázové použití, rekonstituovaný roztok je čirý, slabě nažloutlý . Veškerý nepoužitý roztok musí být zlikvidován.

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Polsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

44/428/16-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. 12. 2016

10. DATUM REVIZE TEXTU

19. 2. 2026