Buprenorfin

SPC234396

Sp. zn. sukls145371/2026

SOUHRN ÚDAJU O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Buprenorfin Viatris 35 mikrogramů/h transdermální náplast

Buprenorfin Viatris 52,5 mikrogramů/h transdermální náplast

Buprenorfin Viatris 70 mikrogramů/h transdermální náplast

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Buprenorfin Viatris 35 mikrogramů/h , transdermální náplast:

Jedna transdermální náplast obsahuje 20 mg buprenorfinu.

Plocha obsahující lé č ivou látku: 25 cm2.

Nominální rychlost uvol ň ování: 35 mikrogram ů bup renorfinu za hodinu (po dobu 96 hodin).

Buprenorfin Viatris 52,5 mikrogramů/h , transdermální náplast:

Jedna transdermální náplast obsahuje 30 mg buprenorfinu.

Plocha obsahující lé č ivou látku: 37,5 cm2.

Nominální rychlost uvol ň ování: 52,5 mikrogram ů bup renorfinu za hodinu (po dobu 96 hodin).

Buprenorfin Viatris 70 mikrogramů/h , transdermální náplast:

Jedna transdermální náplast obsahuje 40 mg buprenorfinu.

Plocha obsahující lé č ivou látku: 50 cm2.

Nominální rychlost uvol ň ování: 70 mikrogram ů bup renorfinu za hodinu (po dobu 96 hodin).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Transdermální náplast

Buprenorfin Viatris 35 mikrogramů/h , transdermální náplast: bé ž ov ě zbarvená náplast obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a oz načená modře „ Buprenorph in“ a „ 35 μ g/ h“.

Buprenorfin Viatris 52,5 mikrogramů/h , transdermální náplast: bé ž ov ě zbarvená náplast obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a oz načená modře „ Buprenorph in“ a „ 52,5 μ g/ h“.

Buprenorfin Viatris 70 mikrogramů/h , transdermální náplast: bé ž ov ě zbarvená náplast obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a oz nač e ná modře „ Buprenorph in“ a „ 70 μ g/ h“.

Náplasti jsou baleny jednotliv ě v sá č ku.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

St ř ed ně silné až silné bolesti p ř i nádorovém onem ocnění a silné bolesti, které nereagují na neopioidní analgetika.

Buprenorfin Viatris není vhodný k l éčbě a kutní bolesti.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pacienti nad 18 let

Dávkování má být p ři z půso beno individuáln ě ka ž dému pacientovi (intenzita bolesti, míra utrpení, individuální odezva na l éčb u) a kontrolováno v pravidelných intervalech. Má být podána nejni žší mo ž ná dávka zaji šť ující p ř im ěř enou úlevu od bolesti. Jsou k dispozici t ř i síly náplastí, které zajistí individuáln ě p ři z půso benou lé č bu: Buprenorfin Viatris 35 mikrogram ů/ h, transdermální náplast, Buprenorfin Viatris

52,5 mikrogram ů/ h, transdermální náplast a Buprenorfin Viatris 70 mikrogram ů/ h, transdermální náplast.

Volba po čá t eč ní dávky:

U pacient ů, kte ř í dosud ne už ívali ž ádná analgetika, má být l éč ba zahájena náplastí nejni žš í síly

(Buprenorfin Viatris 35 mikrogram ů/ h). Pacienti, kterým byla podávána analgetika 1. stup ně dle WHO

(neopioidní) nebo analgetika 2. stup ně d le WHO (slabé opioidy), mají také z ač ít s náplastí Buprenorfin

Viatris 35 mikrogram ů/ h. V souladu s doporu če ními WHO je mo ž né s p ři hlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu pacienta pokr ačo vat v podávání neopioidních analgetik.

Kdy ž se p ř echází z analgetik 3. st upně (silných opioidních analgetik) na p ř ípravek Buprenorfin

Viatris a vybírá se poč áte ční síla náplasti, musí se vzít v úvahu charakter p ř ede š lé medikace, z působ podání a zamý š lená denní dávka, aby se zabránilo op ě tovnému výskytu bolesti. O becně se dopor uč uje dávku vytitrovat individuáln ě zahájením l éčby nejni žší sílou transdermální náplasti (Buprenorfin Viatris

35 mikrogram ů /h). Klinické zk uš enosti ukazují, ž e u pacient ů, kte ř í u ž ívali vy šš í denní dávky silných opioidních analgetik (v rozmezí kolem 120 mg morfinu p.o.), lze lé čbu zahájit transdermální náplastí se sil ně j š ím úč inkem (viz t éž bod 5.1).

B ěhem titrace dávky by m ě la být k dispozici dopl ň ková analgetika s okam ž itým úč inkem, aby byla umo žněna adaptace na individuální dávku v p ři m ěř eném čas e.

Po aplikaci první náplasti p ří pravku Buprenorfin Viatris se sérové koncentrace buprenorfinu zvy šu jí pozvolna u obou skupin pacient ů, u t ě ch, kte ř í byli p ř edtím l éče ni analgetiky i u pacient ů, kte ř í l éč eni nebyli. Z toho dů vodu je rychlý nástup ú č inku z počá tku neprav děpod obný. Proto by se první hodnocení analgetického úč inku m ě lo provést až po 24 hodinách.

Př edchozí analgetická lé č ba (s výjimkou transdermálních opioi dů) se má během prvních 12-ti hodin po p ř evedení na p ří pravek Buprenorfin Viatris podávat v pů vodní dávce a v následujících 12 hodinách má být podávána vhodná úlevová medikace podle po tř eby.

Titrace dávky a udr ž ovací l éčba:

Náplast p ř ípravku Buprenorfin Viatris by m ě la být vym ěně na nejpozd ě ji po 96 hodinách (4 dnech). Aby u ž ívání bylo pohodlné, je mo ž né m ě nit náplast v pravidelných intervalech dvakrát tý dně, nap ř . ka ž dé pondě lí ráno a č tvrtek v eče r. Dávka by m ě la být titrována individuál ně až do dosa ž ení analgetického úč inku. Jestli že není analgezie na konci po čá t eč ní aplik ační doby dostat eč ná, je mo ž né dávku zvý š it, buď pou ž itím více ne ž jedné lé č ivé náplasti stejné síly nebo př echodem na l éč ivou náplast se siln ě j š ím úč inkem. Sou č as ně by nem ě ly být aplikovány více ne ž dv ě lé č ivé náplasti, bez ohledu na jejich sílu.

Pokud se náplast odlepí před tím, než je třeba ji vyměnit, nem á být tato transdermální náplast znovu použita. Měla by být ihned použita náplast nová.

Př ed aplikací dal ší síly náplasti p ří pravku Buprenorfin Viatris je t ř eba vzít v úvahu celkové mno ž ství opioi dů podávaných navíc k náplasti, tj. celkovou po tř ebnou dávku opioid ů , a podle toho dávku p ř izp ů sobit.

Dodatečné podávání rychle působících silných analgetik k léčbě průlomové bolesti může být nezbytné nejen během titrování dávky, ale i během udržovací léčby.

Pokud jsou dodatečné dávky analgetik vyžadovány pravidelně, je možné zvážit přechod na nejbližší vyšší sílu buprenorfinové náplasti.

Cíle léčby a ukončení léčby

Před zahájením léčby přípravkem Buprenorfin Viatris má být společně s pacientem dohodnuta léč ebná strategie včetně délky léčby , cílů léčby a plánu ukončení léčby v souladu s pokyny pro léčbu bolesti.

Během léčby m á lékař s pacientem často komunikovat, aby zhodnotil potřebu pokračov ání léčb y , zváži l její ukončení a v případě potřeby upravi l dávkování. Pokud pacient již nevyžaduje léčb u přípravkem

Buprenorfin Viatris, může být vhodné dávku postupně snižovat, aby se předešlo abs tinenčním příznakům.

Při nedostatečném tlumení bolesti je třeba zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese základního onemocnění (viz bod 4.4) .

Délka podávání

Př ípravek Buprenorfin Viatris se nesmí užív at déle, n ež je nutné. Jestli ž e je vzhledem k povaze a síle onemocn ě ní t ř eba dlouhodobá lé č ba bolesti p ř ípravkem Buprenorfin Viatris, pak by m ě la být pe č liv ě a pravideln ě vyhodnocována (pokud je to nezbytné i s p ř er uš ením l éčb y) ke stanovení, zda a v jakém rozsahu je nutná dal ší l éč ba.

Pře ru š ení podávání náplasti Buprenorfin Viatris

Po odstran ění náplasti Buprenorfin Viatris klesají sérové koncentrace buprenorfinu pozvolna a tím je analgetický efekt udr ž ován je š t ě po ur č itou dobu. To se má brát v úvahu, pokud po lé čbě pří pravkem

Buprenorfin Viatris následuje lé č ba jinými opioidy. O becně platí pravidlo, ž e dal ší op ioidy nemají být podávány během 24 hodin po odstr aně ní náplasti Buprenorfin Viatris. Pro ur če ní intervalu a po č át eč ní dávky jiných opioi dů podaných po p ř er uš ení l éčby náplastí Buprenorfin Viatris jsou zatím jen omezené údaje.

Star š í pacienti

Úprava dávkování př ípravku Buprenorfin Viatris u star š ích pacient ů není nutná.

Pacienti s renální insuficiencí

Viz bod 4.4.

Pacienti s hepatální insuficiencí

Viz bod 4.4.

Pediatrická populace

Jelik ož buprenorfin transdermální náplast nebyl studován na pacientech do 18 let v ě ku, pou ž ití lé č ivého p ří pravku u t ěc hto pacient ů se nedopor uč uje.

Způsob podání

Pro transdermální použití.

Př ípravek Buprenorfin Viatris by m ěl být aplikován na nepodrá ž d ě ný, č istý a neochlupený hladký povrch k ůž e, ale nikoli na místa s rozsáhlými jizvami. Na horní č ásti t ě la se dává p ř ednost t ě mto míst ů m: hor ní čá st zad nebo pod klí ční kostí na hrudníku. Zbývající ochlupení by m ě lo být ost ř íháno n ůžk ami (ne holit). Je-li po tř eba oč istit místo aplikace, má být omyto vodou. Nem ěl o by se pou ž ívat mýdlo nebo jiné prost ř edky. Nemají se po už ívat pl eťo vé př ípravky, které by mohly, v míst ě vybraném pro aplikaci p ř ípravku Buprenorfin Viatris, ovlivnit p ř ilnavost náplasti.

K ůž e musí být p ř ed aplikací úpln ě suchá. Buprenorfin Viatris musí být aplikován bezprost ředně po vyjmutí ze sá č ku. Po odstra ně ní pásky, se náplast na míst ě pevn ě p ř itla č í dlaní po dobu p ř ibli žně

30 sekund. Koupání, sprchování nebo plavání nemá na náplast vliv.

Náplast p ř ípravku Buprenorfin Viatris by m ě la být ponechána maximál ně 4 dny. Dal š í náplast p ř ípravku

Buprenorfin Viatris by m ě la být po odstr aně ní p ř edchozí náplasti aplikována na jinou č ást k ůž e. Př ed aplikací nové náplasti na stejnou č ást k ůž e by m ěl uplynout nejm éně jeden týden.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na lé č ivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bod ě 6 .1

• pacienti závislí na opioidech a p ř i odvykací lé čbě

• stavy, kdy je vá žně po ru š eno dýchací centrum a jeho funkce, nebo k jeho poru š e m ůž e dojít

• pacienti, kterým jsou podávány MAO inhibitory nebo je u ž ívali b ěhem posledních dvou tý dnů

(viz bod 4.5)

• pacienti trpící myasthenia gravis

• pacienti v deliriu tremens

• v t ěho tenství (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tolerance a p orucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)

Při opakovaném podávání opioidů, jako je přípravek Buprenorfin Viatris , může v zniknout tolerance, fyzická a psychická závislost a porucha užívání opioidů (opioid use disorder, OUD). Opakované po užívání přípravku Buprenorfin Viatris může vést k OUD Vyšší dávka a delší trvání léčby opioidy může zvýšit riziko vzniku OUD. Zneužívání nebo úmyslné používání přípravku Buprenorfin Viatris může vést k předávkování a/nebo úmrtí. Riziko vznik u OUD je zvýšené u pacientů s osobní nebo rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) poruch spojených s užívání m návykových láte k (včetně poruch spojených s konzumací alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s osobní anamnézou jiných dušev ních poruch (např. deprese, úzkost a porucha osobnosti) .

Před zahájením léčby přípravkem Buprenorfin Viatris a v jejím průběhumají být s pacientem dohodnuty cíle léčby a plán ukončení léčby (viz bod 4.2). Před zahájením léčb y a v jejím průběhu má být pacient rovněž informován o rizicích a příznacích OUD. Pokud se tyto příznaky objeví, mají být pacienti upozornění , aby kontaktovali svého lékaře.

Pacienty bude třeba sledovat , zda se u nich neprojeví pří znaky chování, při kterém vyhledávají drogy

(např. příliš časné žádosti o doplnění léků). To zahrnuje kontrolu současně užívaných opioidů a psychoaktivních látek ( např. benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD je třeba zvážit konzultaci s odborníkem na závislost.

Buprenorfin se musí u ž ívat jen se zvlá š tní opatrností p ř i akutní alkoholové intoxikaci, k řečo vých stavech, u pacient ů s por aně ním hlavy, v š oku, za sní ž eného stavu v ěd omí nejasné ho pů vodu, p ř i zvý š eném intrakraniálním tlaku bez mo ž nosti ventilace.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky

Současné užívání přípravku Buprenorfin Viatris a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.

V případě rozhodnutí předepsat přípravek Buprenorfin Viatris současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.

V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Podle studií na zdravých dobrovolnících a na pacientech, kterým byl podáván buprenorfin, nebyly pozorovány po p ř er uš ení abstinen č ní p ř íznaky. Av š ak po dlouhodobém u ž ívání buprenorfinu absti nenč ní p ří znaky, podobné t ěm jako p ř i vysazení opioi dů, nelze zcela vyl ouč it (viz bod 4.8). Tyto symptomy jsou: neklid, úzkost, nervozita, nespavost, hyperkineze, t ř es a gastrointestinální obtí ž e.

U pacient ů zneu ž ívajících opioidy m ůž e substituce buprenorfinem p ř edejít abstin enčn ím symptom ů m. To vedlo k zneu ž ívání buprenorfinu a je t ř eba opatrnosti p ř i p ř edepisování pacient ům pode z ř elým ze zneu ž ívání drog nebo pacient ům závislým.

Porucha funkce jater

Buprenorfin je metabolizován v játrech. Intenzita a trvání ú č inku by mohly být zm ěněny u pacient ů s poruchami jaterních funkcí. Z toho dů vodu takoví pacienti mají být běh em l éčby buprenorfinem pe č liv ě monitorováni.

Porucha funkce ledvin

Vzhledem k tomu, že farmakokinetika buprenorfinu není u renálního selhání změněna, je možné jeho použití u pacientů s renální insuficiencí, včetně dialyzovaných.

Sportovci by si m ě li být v ědo mi, ž e tento lé č ivý p ří pravek m ůž e vyvolat pozitivní reakci na antidopingové testy.

Pacienti s hor ečko u/ pů sobení vn ě j š ího tepla

Hor eč ka a p ů sobení vn ě j š ího tepla mohou zvý š it permeabilitu k ůž e. Teoreticky by se za takových okolností mohly během l éč by zvý š it sérové koncentrace buprenorfinu. Proto se p ř i lé čbě p ř ípravkem

Buprenorfin Viatris má dávat pozor na zvý š enou mo ž nost opioidních reakcí u pacient ů s hor eč kou nebo v p ří padech zvý š ené teploty k ůž e v důs ledku jiných okolností.

Transdermální náplast nemá být vystavena nadm ě rnému teplu (nap ř . sauna, infra č ervené zá ř ení).

Poruchy dýchání ve spánku

Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání spojené se spánkem , včetně centrální spánkové apnoe

(CSA) a hypoxémie spojené se spánkem . Použití opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. Je třeba zvážit snížení celkové dávky opioidů u pacientů, u nichž se projevuje CSA .

Serotoninový syndrom

Souběžné podávání přípravku Buprenorfin Viatris a dalších serotonergních látek, např. selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklických antidepresiv, může vést k serotoninovému syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění (viz bod 4.5).

Pokud je souběžná léčba dalšími serotonergními látkami klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta pečlivě sledovat, a to zejména při zahájení léčby a zvýšení dávky.

Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu, neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.

V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti symptomů zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

P ř i u ž ívání inhibitor ů MAO posledních 14 d nů p ř ed podáním opioidu pethidinu byly pozorovány ž ivot ohro žu jící interakce postihující centrální nervový systém, respir ač ní a kardiovaskulární funkce. Stejné interakce mezi inhibitory MAO a buprenorfinem nelze vylou č it (viz bod 4.3).

Přípravek Buprenorfin Viatris je třeba používat s opatrností při souběžném podávání s:

• serotonergními léčivými látkami, např. selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu

(SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklickými antidepresivy, neboť dochází ke zvýšení rizika serotoninového syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění (viz bod 4.4).

Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, jiné opiody, anestetika, hypnotika, antidepresiva , neuroleptika, a všeobecně léky tlumící dýchání a centrální nervový systém :

Současné po užívání přípravku Buprenorfin Viatris spolu s gabapentinoidy (gabapentin a pregabalin) může vést k, respirační depres i, hypotenzi, hluboké sedaci, kómatu nebo úmrtí (viz bod 4.4). To se vztahuje také na alkohol.

S oučasné podávání buprenorfinu s anticholinergiky nebo léky s anticholinergní aktivitou (např.

tricyklická antidepresiva, antihistaminika, antipsychotika, svalová relaxancia, antiparkinsonika) může vést ke zvýšení anticholinergních nežádoucích účinků.

Při s ouč asném podání s inhibitory nebo induktory CYP 3A4 m ůž e být ú č innost buprenorfinu zesílena

(inhibitory) nebo zeslabena (induktory).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

T ě hotenství

Nejsou k dispozici dostate č né údaje týkající se pou ž ití náplastí buprenorfinu u t ěho tných ž en. Studie na zv íř atech prokázaly reproduk ční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro lidi není známo.

Vysoké dávky buprenorfinu ke konci t ě hotenství mohou vyvolat respira ční útlum u novorozence, dokonce i po krátké době podávání. Dlouhodobé podávání buprenorfinu b ěhem pos ledního trimestru t ěho tenství m ůž e z působ it u novorozence abstinen č ní p ří znaky.

Z toho dů vodu je p ř ípravek Buprenorfin Viatris bě hem t ěho tenství kontraindikován.

Kojení

Buprenorfin je vyl učo ván do mate ř ského mléka. Studie na potkanech prokázaly, ž e buprenorfin tlumí tvorbu mléka.

Př ípravek Buprenorfin Viatris nemá být pou ž íván běh em kojení.

F e r t i l i t a

Účinek buprenorfinu na lidskou plodnost není znám . Ve studiích na zvířatech fertilita nebyla buprenorfinem ovlivněna (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Buprenorfin má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. I když je používán podle návodu, může buprenorfin ovlivnit pacientovy reakce tak, že naruší schopnost bezpečně řídit a obsluhovat stroje.

To platí zejména pro zahájení léčby, při jakékoli změně dávkování, a pokud je buprenorfin podáván spolu s jinými centrálně působícími látkami včetně alkoholu, trankvilizérů, sedativ a hypnotik.

Pacienti, kteří jsou takto ovlivněni (pociťují závratě, ospalost nebo rozmazané či dvojité vidění) nemají během používání buprenorfinu a nejméně 24 hodin po jeho odstranění řídit nebo obsluhovat stroje.

Pokud u pacientů stabilizovaných na určité dávce nejsou uvedené příznaky přítomny, nemusí pro ně být léčba nutně překážkou v řízení dopravních prostředků nebo obsluze strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující ne ž ádoucí ú č inky byly zaznamenány po pou ž ití buprenorfinu transdermální náplasti v klinických a postmarketingových studiích.

Hodnocení jejich če tnosti je následující:

velmi čas té (≥ 1/10) čas té ( ≥ 1/100 až < 1/10) m éně čas té ( ≥ 1/1 000 až < 1/100) vzácné ( ≥ 1/10 000 až < 1/1000) velmi vzácné (< 1/10 000) není známo (nelze odhadnout z dostupných dat).

Nej č ast ě ji hlá š ené systémové ne ž ádoucí ú č inky byly nauzea a zvracení.

Nej č ast ě ji hlá š ené lokální ne ž ádoucí úč inky byly erytém a pruritus.

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné: záva ž né alergické reakce

Poruchy metabolismu a vý ž ivy

Vzácné: nechutenství

Psychiatrické poruchy

M éně ča sté: zmatenost, poruchy spánku, neklid

Vzácné: psychotické projevy (nap ř . halucinace, úzkost, noč ní d ě sy), pokles libida

Velmi vzácné: závislost, zm ěny nálad

Poruchy nervového systému

Č asté: závrat ě, bolesti hlavy

M éně č asté: sedace, somnolence

Vzácné: poruchy koncentrace, poruchy ř e č i, necitlivost, poruchy rovnováhy, parestézie

(nap ř . pálivé č i bodavé vjemy v k ůž i)

Velmi vzácné: svalové fascikulace, poruchy chuťo vého vnímání

Poruchy oka

Vzácné: poruchy vi děn í, rozmazané vi děn í, otoky ví če k

Velmi vzácné: miosa

Poruchy ucha a labyrintu

Velmi vzácné: bolesti ucha

Srdeč ní poruchy a cévní poruchy

M éně č asté: oběho vé poruchy (jako je hypotenze nebo vz ácně i ob ěho vý kolaps)

Vzácné: návaly

Respira č ní, hrudní a mediastinální poruchy

Č asté: dyspnoe

Vzácné: deprese dýchání

Velmi vzácné: hyperventilace, šky tavka

Gastrointestinální poruchy

Velmi ča sté: nauzea

Č asté: zvracení, zácpa

M éně ča sté: sucho v ústech

Vzácné: pálení ž áhy

Velmi vzácné: ří hání

Poruchy k ůž e a pod kož ní tkán ě

Velmi ča sté: erytém, pruritus

Č asté: exantém, pocení

M éně č asté: vyrážka

Vzácné: kopřivka

Velmi vzácné: pustulky, puchý ř ky

Není známo: kontaktní dermatitida, změny zbarvení kůže v místě aplikace

Poruchy ledvin a m oč ových cest

M éně č asté: retence m oče, poruchy mikce

Poruchy reproduk č ního systému a prsu

Vzácné: pokles erekce

Celkové poruchy a reakce v míst ě aplikace

Č asté: otok, únava

M éně ča sté: malátnost

Vzácné: abstinen ční p ří znaky, reakce v míst ě podání

Velmi vzácné: bolesti na hrudníku

Závislost na lécích

Opakované po užívání přípravku Buprenorfin Viatris může vést k závislosti na lécích , a to i při terapeutických dávkách. Riziko závislosti na lécích se může lišit v závislosti na individuálních rizikových faktorech pacienta, dávkování a délce léčby opioidy (viz bod 4.4).

V ně kterých p ř ípadech se objeví opo žděná lokální alergická reakce se z ř etelnými známkami z áně tu.

V takových p ří padech má být l éčba buprenorfinem ukončena.

Vznik abstin enč ních p ří znak ů po p ř er uš ení lé č by buprenorfinem j e nepravděpodobný. Je to z působ eno velmi pomalým uvol ňo váním buprenorfinu z opiátových receptorů a pozvolným poklesem sérových

koncentrací buprenorfinu (po odstran ě ní poslední náplasti obvykle p ř esahuj dobu 30 hodin). Nicm éně po dlouhodobém u ž ívání buprenorfinu nelze vyl ouč it rozvoj absti nenč ních p ří znak ů podobn ých t ě m, které se objevují p ř i odebrání opiát ů.

Tyto p ří znaky zahrnují: agitaci, úzkost, nervozitu, nespavost, hyperkinezi, tř es a gastrointestinální poruchy.

Hlá š ení podez ř ení na ne ž ádoucí ú č inky

Hlá š ení podez ř ení na ne ž ádoucí ú č inky po registraci lé č ivého p ř ípravku je d ů le ž ité. Umo žňu je to pokr ačo vat ve sledování pom ě ru p ří no sů a rizik lé č ivého p ř ípravku. Ž ádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podez ř ení na ne ž ádoucí ú č inky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu lé č iv

Šrob árova 49/48

100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Buprenorfin má š iroké rozmezí bez pečnos ti. V d ů sledku ří zeného uvol ň ování malého mno ž ství buprenorfinu do krevního ob ě hu nejsou vysoké nebo toxické koncentrace buprenorfinu v krvi pravd ě podobné. Maximální sérové koncentrace buprenorfinu po aplikaci náplasti buprenorfinu 70 μ g/h jsou 6krát ni žší než po intravenózním podání terapeutické dávky 0,3 mg buprenorfinu.

Symptomy

V zásad ě, p ř i p ř edávkování buprenorfinem jsou o če kávány symptomy podobné jako u jiných centrál ně půso bících analgetik (opioi dů ). Jsou to: útlum dýchání, sedace, somnolence, nauzea, zvracení, kardiovaskulární selhání a výrazná mióza. Po předávkování opioidy se může rovněž vyskytnout kóma, zástava dechu a úmrtí.

Léčba

Jsou nutná rychlá naléhavá opat ř ení: udr že t volné dýchací cesty (aspirace!), udr ž ovat dýchání a krevní oběh v závislosti na symptomech. Naloxon ovliv ň uje tlumivý respira ční úč inek buprenorfinu jen omezen ě. Je t ř eba podávat vysoké dávky, a to buď ve form ě opakovaných bol usů nebo infuse (nap ř .

z ač ít bolusem 1-2 mg intravenóz ně. K dosa ž ení adekvátního antagonistického úč inku se doporu č uje podání ve form ě infuze, udr ž ující konstantní hladiny naxolonu v plazm ě. ) Nicm éně by m ěl a být zahájena p ř im ěř ená ventilace.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Opioidní analgetika, deriváty oripavinu. ATC kód: N02AE01

Mechanismus účinku

Buprenorfin je silný opioid s agonistickou aktivitou na opioidních mí receptorech a rov něž s antagonistickou aktivitou na opioidních kappa receptorech. Buprenorfin vykazuje základní charakteristiky morfinu, ale se svojí specifickou farmakologií a klinickými znaky.

Dále je nutné vzít v úvahu, ž e na analgesii má vliv ř ada faktor ů nap ř . indikace a klinický stav, cesta podání a interindividuální variabilita a s tímto je nutno poč ítat p ř i srovnávání analgetik.

Klinická účinnost a bezpečnost

V ka ž dodenní klinické praxi jsou opioidy ř azeny podle relativního úč ink u, ač koli se jedná o zjednodu š ení.

Následující 24 - hodinové perorální dávky morfinu se považují za přibližně ekvivalentní k uvedeným buprenorfinovým náplastem, nicméně při přechodu z důvodu možné hyperalgesie vyvolané opioidy, snižte vypočtenou ekvivalentní dávku nového opioidu o jednu čtvrtinu až jednu polovinu.

Buprenorfin náplasti jsou přibližně ekvivalentní následujícím 24hodinovým perorálním dávkám morfinu

Sůl morfinu 84 mg denně = buprenorfin 35 mikrogramů transdermální náplasti 4 -denní náplast

Sůl morfinu 126 mg denně = buprenorfin 52,5 mikrogramů transdermální náplasti 4 -denní náplast

Sůl morfinu 168 mg denně = buprenorfin 70 mikrogramů transdermální náplasti 4 -denní náplast

Ne ž ádoucí ú č inky jsou podobné jako u jiných silných opioidních analgetik. Zdá se, ž e buprenorfin má ni žší schopnost vyvolat závislost než morfin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po aplikaci buprenorfinu, je buprenorfin absorbován přes kůži. Plynulé uvolňování buprenorfinu do krevního oběhu probíhá řízeným uvolňováním z adhezivního matrixového systému na bázi polymeru.

Distribuce

Buprenorfin se vá ž e na plasmatické proteiny z 96 %.

Po počáteční aplikaci náplastí s buprenorfinem plasmatické koncentrace buprenorfinu postupně stoupají a po 12 - 24 hodinách dosahují minimální efektivní koncentrace 100 pg/ml. Ze studií s transdermální náplastí buprenorfinu 35 mikrogramů/h na zdravých dobrovolnících byly určeny průměrné hodnoty C max

200 - 300 pg/ml a t 60 - 80 hodin. V jedné studii se zkříženým uspořádáním, byl aplikován buprenorfin max

35 μg/h a buprenorfin 70 μg/h zdravým dobrovolníkům. Na této studii byla u rozdílných sil náplastí prokázána závislost na velikosti dávky.

Biotransformace

Buprenorfin je metabolizován v játrech na N-dealkylbuprenorfin (norbuprenorfin) a na glukuronidové konjugáty. 2/3 látky je eliminováno v nezm ěněné form ě ve stolici a 1/3 je vyl oučena jako konjugáty nezm ěněného nebo de alkylovaného buprenorfinu m oč í. To dokládá enterohepatální recirkulaci.

Eliminace

Po odstran ění transdermální náplasti buprenorfinu plasmatické koncentrace buprenorfinu stejnom ě r ně klesají a buprenorfin je eliminován s polo č asem p ři bli žně 30 hodin (rozmezí 22 - 36 hodin). V dů sledku plynulé absorpce buprenorfinu z depot v k ůž i je eliminace pomalej ší než po intravenózním podání.

5.3 Pre klinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Standardní toxikologické studie neprokázaly ž ádné známky potenciálního rizika u lidí. V testech s opakovanými dávkami buprenorfinu u potkan ů byl ni žš í p ří r ůs tek hmotnosti.

Studie fertility a obecné reproduk ční schopnosti u potkan ů neprokázaly š kodlivé vlivy. Studie na potkanech a králících odhalily známky fetální toxicity a do š lo ke zvý š ení po č tu post-implant ač ních potrat ů, i když pouze v dávkách toxických pro matku.

Studie na potkanech ukázaly men š í intrauterinní r ů st, opo ždění vývoje ur č itých neurologických funkcí a vysokou peri/postnatální mortalitu u novorozených mlá ď at po podávání samicím b ě hem gestace nebo laktace. Jsou dů kazy, ž e komplikovaný porod a sní ž ená laktace p ři spívaly k t ě mt o úč ink ů m. Ž ádné údaje o embryotoxicit ě v če tn ě teratogenicity u potk anů nebo králík ů nebyly zaznamenány.

Studie na b ř ezích i neb ř ezích samicích potk anů ukázaly, ž e buprenorfin prochází hematoencefalickou barierou i placentou. Koncentrace v mozku (který obsahuje jen nemetabolizovaný buprenorfin)

po parenterálním podání byly 2-3krát vy šš í než po perorálním podání. Po intramuskulárním nebo perorálním podání se buprenorfin z ř ejm ě kumuluje v gastrointestinálním duti ně plodu - p ř edev š ím cestou biliární exkrece, proto ž e enterohepatální cirkulace není je š t ě pl ně rozvinuta.

Testování mutagenního potenciálu buprenorfinu in vitro a in vivo neprokázalo ž ádné klinicky významné ú č inky.

V dlouhodobých studiích na potkanech a my š ích nebyl prokázán ž ádný karcinogenní potenciál významný pro č lov ě ka.

Dostupná toxikologická data neukázala senzibilizující potenciál pomocných látek v transdermální náplasti.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Adhezivní vrstva (bez buprenorfinu): adhezivní akrylátový kopolymer 387-2287

Separa ční folie mezi adhezivními vrstvami s buprenorfinem a bez buprenorfinu: silikonizovaná pegoterátová fólie 23 µm

Krycí folie: tkaná polyesterová fólie

Snímatelná fólie (zepředu pokrývající adhezivní vrstvu obsahující buprenorfin) :

silikonizovaná pegoterátová fólie 100 µm

Modrý inkoust

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento lé č ivý p ří pravek nevy ž aduje ž ádné zvlá št ní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Každý dětský bezpečnostní sáček je tvořen ze složených vrstev materiálu obsahujících papír/PET/PE/Al/Surlyn. Každý sáček obsahuje jednu transdermální náplast.

Obsah balení:

Balení obsahuje 3, 4, 5, 8, 10, 16 nebo 20 sáčků jednotlivě zatavených transdermálních náplastí.

Na trhu nemusí být v š echny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Použité transdermální náplasti by měly být složeny napůl s adhezivní vrstvou dovnitř, vloženy do původního obalu a bezpečně zlikvidovány, nebo pokud je to možné, vráceny do lékárny. V e š keré použité nebo nepoužité transdermální náplasti musí být zlikvidovány v souladu s místními po ž adavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Viatris Limited

Damastown Industrial Park

Mulhuddart, Dublin 15

Dublin, Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Buprenorfin Viatris 35 mikrogramů/h: 65/062/16 -C

Buprenorfin Viatris 52,5 mikrogramů/h: 65/063/16 -C

Buprenorfin Viatris 70 mikrogramů/h: 65/064/16 -C

9. DAT UM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. 2. 2016

Datum prodloužení registrace: 21. 4. 2020

10. DATUM REVIZE TEXTU

3. 6. 2026