SPC220021
sp.zn. sukls337432/2024
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Ciprinol 200 mg/100 ml infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
100 ml infuzního roztoku (1 lahvička) obsahuje 200 mg ciprofloxacinu ve formě ciprofloxacin-laktátu.
Jeden ml infuzního roztoku obsahuje 2 mg ciprofloxacinu ve formě ciprofloxacin-laktátu.
Pomocná látka se známým účinkem:
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Infuzní roztok
Čirý, nažloutlý nebo nazelenalý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Infuzní roztok Ciprinol je určen k léčbě níže uvedených infekcí (viz body 4.4 a 5.1). Před zahájením terapie věnujte zvláštní pozornost dostupným informacím vztahujícím se k rezistenci na ciprofloxacin.
Dospělí
• Infekce dolních dýchacích cest způsobené gramnegativními bakteriemi:
- akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně chronické bronchitidy,
U akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně chronické bronchitidy má být přípravek
Ciprinol použit pouze v případě, kdy použití jiných antibakteriálních látek, které jsou obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné.
bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy či u bronchiektázií,
pneumonie,
• chronický hnisavý zánět středouší,
• akutní exacerbace chronické sinusitidy, zvláště pokud jsou způsobeny gramnegativními bakteriemi,
• akutní pyelonefritida,
• bakteriální prostatitida,
• infekce genitálního traktu
gonokoková uretritida a cervicitida
epididymoorchitida, včetně případů způsobených bakterií Neisseria gonorrhoeae s prokázanou citlivostí
zánětlivé pánevní onemocnění (PID), včetně případů způsobených bakterií Neisseria gonorrhoeae s prokázanou citlivostí.
| 100 ml infuzní roztok | |
|---|---|
| sodík | 351,03 mg |
• infekce gastrointestinálního traktu (např. průjem cestovatelů),
• nitrobřišní infekce,
• infekce kůže a měkkých tkání způsobené gramnegativními bakteriemi,
• maligní externí otitida,
• infekce kostí a kloubů,
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčba).
Ciprofloxacin může být použit k léčbě pacientů s febrilní neutropenií, u které se předpokládá, že je bakteriálního původu.
Děti a dospívající
• bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou fibrózou,
• komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida,
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčba).
Ciprofloxacin může být také použit k léčbě závažných infekcí u dětí a dospívajících, pokud je to shledáno nezbytným.
Léčba má být zahájena jen lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).
Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování se stanovuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce infekce na ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a dospívajících na tělesné hmotnosti pacienta.
Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění, klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.
Úvodní intravenózní léčba může být poté, co lékař zváží klinický stav pacienta, nahrazena perorální léčbou tabletami. K přechodu z intravenózní léčby na perorální má dojít co nejdříve.
Ve vážných případech, nebo když pacient není schopen užívat tablety (např. pacient na enterální výživě), se doporučuje zahájit léčbu s intravenózní formou ciprofloxacinu a přejít na léčbu perorální, až když je to možné.
Léčba infekcí, které jsou způsobeny určitými bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa , Acinetobacter nebo Staphylococci) může vyžadovat podávání vyšších dávek ciprofloxacinu společně s dalšími vhodnými antibiotiky.
Léčba některých infekcí (např. pánevního zánětlivého onemocnění, nitrobřišních infekcí, infekcí u pacientů s neutropenií a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat souběžné podávání dalších vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.
Dospělí
| Indikace | Denní dávka v mg | Celková délka léčby (zahrnující případně i úvodní parenterální léčbu ciprofloxacinem) | |
|---|---|---|---|
| Infekce dolních dýchacích cest | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 7 až 14 dnů | |
| Infekce horních dýchacích cest | Akutní exacerbace chronické sinusitidy | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 7 až 14 dnů |
Pediatrická populace
| Chronický hnisavý zánět středouší | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 7 až 14 dnů | |
|---|---|---|---|
| Maligní externí otitida | 400 mg 3× denně | 28 dnů až 3 měsíce | |
| Infekce močových cest (viz bod 4.4) | Akutní pyelonefritida | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 7 až 21 dnů, v případě zvláštních okolností (např. u abscesů) může být léčba pokračovat i déle než 21 dnů |
| Bakteriální prostatitida | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 2 až 4 týdny (akutní) | |
| Infekce pohlavních orgánů | Epididymoorchitida a zánětlivé pánevní onemocnění včetně případů způsobených citlivými bakteriemi Neisseria gonorrhoeae | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | nejméně 14 dnů |
| Infekce gastrointestinálního traktu a nitrobřišní | Průjem způsobený bakteriálními patogeny, včetně Shigella spp. jiného typu než je Shigella dysenteriae typu I a empirická léčba závažné formy cestovatelského průjmu | 400 mg 2× denně | 1 den |
| Průjem způsobený bakterií Shigella dysenteriae typu I | 400 mg 2× denně | 5 dní | |
| Průjem způsobený bakterií Vibrio cholerae | 400 mg 2× denně | 3 dny | |
| Tyfová horečka | 400 mg 2× denně | 7 dnů | |
| Nitrobřišní infekce způsobené gramnegativními bakteriemi | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 5 až 14 dní | |
| Infekce kůže a měkkých tkání způsobené gramnegativními bakteriemi | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | 7 až 14 dní | |
| Infekce kostí a kloubů | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | max. 3 měsíce | |
| Bakteriální infekce u pacientů s febrilní neutropenií. Ciprofloxacin se musí podávat souběžně s vhodnými antibiotiky podle oficiálních doporučení. | 400 mg 2× denně až 400 mg 3× denně | Léčba musí pokračovat po celou dobu trvání neutropenie | |
| Plicní antrax – postexpoziční profylaxe a léčba u osob vyžadujících parenterální léčbu. Podávání léku musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené expozici. | 400 mg 2× denně | 60 dnů od potvrzení expozice Bacillus anthracis |
| Indikace | Denní dávka v mg | Celková délka léčby |
|---|
Starší pacienti
Starší pacienti mají dostávat dávku upravenou podle závažnosti infekce a clearance kreatininu.
Porucha funkce ledvin a jater
Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty s poruchou funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování.
Dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin a/nebo jater nebylo studováno.
Způsob podání
Přípravek Ciprinol má být před použitím vizuálně zkontrolován. Pokud je zakalený, nesmí být používán.
Ciprofloxacin musí být podáván intravenózní infuzí. U dětí je délka trvání infuze 60 minut.
U dospělých pacientů je při podání 400 mg přípravku Ciprinol délka infuze 60 minut a při podání 200 mg přípravku Ciprinol je délka infuze 30 minut. Pomalá infuze do velké žíly zmenší pacientovo nepohodlí a sníží riziko venózního podráždění.
Infuzní roztok může být podáván buď samostatně, nebo po smíchání s dalšími kompatibilními infuzními roztoky (viz bod 6.2).
| (zahrnující případně úvodní parenterální léčbu ciprofloxacinem) | ||
|---|---|---|
| Bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou fibrózou | 10 mg/kg tělesné hmotnosti 3× denně, maximálně 400 mg na jednu dávku | 10 až 14 dnů |
| Komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida | 6 mg/kg tělesné hmotnosti 3× denně až 10 mg/kg tělesné hmotnosti 3× denně, maximálně 400 mg na jednu dávku | 10 až 21 dnů |
| Plicní antrax – postexpoziční profylaxe a léčebný záměr u osob vyžadujících parenterální léčbu. Podávání léku musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené expozici. | 10 mg/kg tělesné hmotnosti 2× denně až 15 mg/kg tělesné hmotnosti 2× denně, maximálně 400 mg na jednu dávku | 60 dnů od potvrzení expozice Bacillus anthracis |
| Další závažné infekce | 10 mg/kg tělesné hmotnosti 3× denně, maximálně 400 mg na jednu dávku | Závisí na druhu infekce |
| Clearance kreatininu [ml/min/1,73m2] | Sérová hladina kreatininu [µmol/l] | Intravenózní dávka [mg] |
|---|---|---|
| > 60 | < 124 | Viz obvyklé dávkování. |
| 30-60 | 124–168 | 200–400 mg každých 12 hod. |
| < 30 | > 169 | 200–400 mg každých 24 hod. |
| Pacienti na hemodialýze | > 169 | 200–400 mg každých 24 hod. (po dialýze) |
| Pacienti na peritoneální dialýze | > 169 | 200–400 mg každých 24 hod. |
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku, další chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Souběžné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Ciprofloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících chinolon nebo fluorochinolon vyskytly závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Léčba ciprofloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možnosti léčby a po pečlivém vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3).
Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny
Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii při léčbě závažných infekcí a infekcí, které mohou být způsobeny grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin podáván v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.
Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)
Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože proti nim je málo účinný.
Infekce pohlavního ústrojí
Epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být způsobeny kmeny Neisseria gonorrhoeae rezistentními na fluorochinolony.
Při epididymoorchitidě a pánevním zánětlivém onemocnění má být empirické použití ciprofloxacinu zvažováno pouze v kombinaci s jiným vhodným antibakteriálním přípravkem (např. cefalosporinem), pokud nelze vyloučit infekci bakterií Neisseria gonorrhoeae rezistentní na ciprofloxacin. V případě, kdy nedojde ke klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu přehodnotit.
Infekce močového traktu
Rezistence bakterie Escherichia coli - nejběžnějšího patogenu, který se podílí na infekcích močových cest - na fluorochinolony se v rámci Evropské unie liší. Předepisujícím lékařům se doporučuje vzít v úvahu místní prevalenci rezistence bakterie Escherichia coli na fluorochinolony.
Nitrobřišní infekce
Je dostupné omezené množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních nitrobřišních infekcí.
Cestovatelský průjem
Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních patogenů na ciprofloxacin v navštívených zemích.
Infekce kostí a kloubů
Na základě mikrobiologických testů má být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími antibiotiky.
Inhalace antraxu
Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in vitro, experimentálními daty získanými ze studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu se má řídit národními a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené antraxem.
Pediatrická populace
U dětí a dospívajících se použití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících.
Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní data získaná z randomizované, dvojitě zaslepené studie, v níž byl ciprofloxacin užit u dětí (ciprofloxacin:
n=335, průměrný věk=6,3 roky; srovnávací skupina: n=349, průměrný věk 6,2 let; věkový rozsah 1 až
17 let), prokázala výskyt artropatie vztahující se pravděpodobně k léčbě ciprofloxacinem (rozeznané z kloubních znaků a symptomů), ve dni + 42 ze 7,2 % a 4,6 %. Respektive výskyt artropatie ve vztahu k léčivému přípravku zjištěné po 1 roce byl 9,0 % a 5,7 %. Nárůst případů artropatie, které by se mohly vztahovat k léčivu, nebyl v průběhu času mezi skupinami statisticky signifikantní. Léčba má být zahájena pouze až po pečlivém zvážení poměru zisk/riziko, kvůli možným nežádoucím účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně (viz bod 4.8).
Bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou fibrózou
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5–17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí 1 až
5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené.
Komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida
Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem má být zvážena, až když se nedá použít jiná léčba, zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření.
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1–17 let.
Další specifické závažné infekce
V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.
Použití ciprofloxacinu pro léčbu závažných specifických infekcí, jiných než je uvedeno výše, nebylo v klinických zkouškách ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě pacientů s těmito infekcemi postupovat obezřetně.
Hypersenzitivita
Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a je potřeba zahájit adekvátní léčbu.
Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácně případy dlouhotrvajících (měsíce nebo roky), zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících různé, někdy vícečetné tělesné systémy (muskuloskeletální, nervový, psychiatrický a senzorický). Léčba ciprofloxacinem má být okamžitě ukončena při prvních známkách nebo příznacích jakéhokoli závažného nežádoucího účinku a pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim přípravek předepsal.
Pohybový systém
Ciprofloxacin se obecně nesmí používat u pacientů s anamnézou onemocnění/poškození šlach souvisejících s léčbou chinolony. Ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém zdokumentování původce a vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání standardní léčby nebo bakteriální rezistence, pokud mikrobiologické údaje použití ciprofloxacinu potvrzují.
Tendinitida a ruptura šlachy
Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se mohou objevit již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony; jejich výskyt byl hlášen dokonce až několik měsíců po ukončení léčby (viz bod 4.8). Riziko tendinitidy a ruptury šlachy se zvyšuje u starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů a u pacientů léčených souběžně kortikosteroidy. Z toho důvodu je třeba se souběžnému podávání kortikosteroidů vyhnout.
Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu ciprofloxacinem ukončit a zvážit jiné možnosti léčby. Postiženou končetinu (končetiny) je třeba náležitě ošetřit (např. imobilizací).
Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nemají používat.
Pacienti s onemocněním myasthenia gravis
U pacientů s onemocněním myasthenia gravis musí být ciprofloxacin používán s opatrností, protože její příznaky se mohou zhoršit (viz bod 4.8).
Aneurysma a disekce aorty a regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní
Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu a disekce aorty, zejména u starších pacientů, a aortální a mitrální regurgitace po podání fluorochinolonů.
U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních chlopní (viz bod 4.8).
Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení dalších možností léčby u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo s kongenitálním onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů s jinými rizikovými faktory či predispozicemi
- jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např.
onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom,
Turnerův syndrom, Behçetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida nebo dále
k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo dále
k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).
Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být zvýšené také u pacientů, kteří jsou souběžně léčeni systémovými kortikosteroidy.
V případě náhlé bolesti v oblasti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně vyhledali lékaře na pohotovosti.
Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.
Poruchy zraku
Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního lékaře.
Fotosenzitivita
Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacienti užívající ciprofloxacin musí být informováni o tom, že se během léčby nesmí vystavovat přímému slunečnímu nebo UV záření (viz bod 4.8).
Centrální nervový systém
Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako jiné chinolony spouští záchvaty, nebo snižují křečový práh. Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba ciprofloxacinem přerušit (viz bod 4.8).
Psychiatrické reakce
Již po prvním užití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout psychiatrické reakce. Ve velmi vzácných případech mohou deprese nebo psychózy vést až k sebevražedným představám/myšlenkám, které mohou vyvrcholit pokusem o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždou. Pokud se objeví deprese, psychotické reakce a myšlenky na sebevraždu nebo sebevražedné jednání, musí se léčba ciprofloxacinem přerušit.
Periferní neuropatie
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo senzomotorické polyneuropatie, vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti. Pacienti léčení ciprofloxacinem, mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře, pokud se u nich vyskytnou symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).
Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Ciprinol , u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
vrozený prodloužený QT interval
souběžné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval
(např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)
nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie)
onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)
Starší pacienti a ženy mohou být více náchylní k prodloužení QT následkem medikace. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže jsou fluorochinolony, včetně ciprofloxacinu, používány u těchto skupin pacientů (viz bod 4.2 „Starší pacienti“, bod 4.5, bod 4.8 a bod 4.9).
Dysglykemie
Stejně jako u všech chinolonů byly hlášeny poruchy glykemie zahrnující hypoglykemii a hyperglykemii
(viz bod 4.8), obvykle u starších pacientů s diabetem mellitem, kteří jsou souběžně léčeni perorálním hypoglykemikem (např. glibenklamidem) nebo inzulinem. Byly hlášeny případy hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem mellitem se doporučuje pečlivé sledování glykemie.
Gastrointestinální systém
Výskyt závažného nebo dlouho trvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i několik týdnů po ukončení léčby) může indikovat kolitidu, která se vyvinula následkem užívání antibiotik (život ohrožující s možnými fatálními následky), vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8). V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba. V této situaci jsou antiperistaltické léky kontraindikovány.
Ledviny a močové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byla hlášena krystalurie (viz bod 4.8). Pacienti užívající ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči.
Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že je ciprofloxacin vylučován nezměněn ve značné míře renální cestou, u pacientů s poruchou funkce ledvin je zapotřebí upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se předešlo nárůstu nežádoucích účinků, zapříčiněnému kumulací ciprofloxacinu.
Játra a žlučové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožující selhání jater (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu přerušit.
Deficit glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy
U pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy byla v souvislosti s ciprofloxacinem zaznamenána hemolytická reakce. Proto nemá být těmto pacientům ciprofloxacin podáván, pokud potenciální přínos nepřeváží možné riziko. V takovém případě musí být pečlivě monitorován potenciální výskyt hemolýzy.
Rezistence
V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem mohou být izolovány bakterie, které projevují rezistenci na ciprofloxacin, s nebo bez klinicky zjevné superinfekce. Při prodloužené době léčby, při nozokomiálních infekcích, a to zejména u infekcí způsobených kmeny Staphylococcus a Pseudomonas, zde může být konkrétní riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.
Cytochrom P450
Ciprofloxacin inhibuje izoenzym CYP450 1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci souběžně podávaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylinu, klozapinu, olanzapinu, ropinirolu, tizanidinu, duloxetinu, agomelatinu). Z tohoto důvodu musí být u pacientů užívajících tyto látky souběžně s ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5). Souběžné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu je kontraindikováno.
Methotrexát
Souběžné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Interakce s testy
In vitro aktivita ciprofloxacinu proti Mycobacterium tuberculosis by mohla mít za následek chybné negativní výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří souběžně užívají ciprofloxacin.
Reakce v místě vpichu
Při intravenózním podání ciprofloxacinu byly hlášeny lokální reakce v místě vpichu infuze. Tyto reakce se vyskytují častěji v případech, kdy je doba trvání infuze 30 minut nebo méně. Mohou se projevovat jako lokální kožní reakce, které po ukončení infuze rychle zmizí. Následné intravenózní podání není kontraindikováno, pokud se reakce nenavrátí nebo nezhorší.
Přípravek Ciprinol obsahuje sodík.
Tento léčivý přípravek obsahuje 351,03 mg sodíku ve 100 ml infuzního roztoku, což odpovídá 17,55 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Maximální denní dávka tohoto léčivého přípravku představuje 105,3 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Ciprinol 200 mg/100 ml infuzní roztok představuje ‘vysokou‘ dávku sodíku. To je zvláště důležité u pacientů s dietou s nízkým obsahem sodíku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv jiných přípravků na ciprofloxacin:
Léky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval
Ciprinol, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být používán s opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4).
Probenecid
Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a ciprofloxacinu zvyšuje sérové koncentrace ciprofloxacinu.
Metoklopramid
Metoklopramid urychluje absorpci ciprofloxacinu (perorálního), to má za následek zkrácení doby dosažení maximální plazmatické koncentrace. Vliv na biologickou dostupnost ciprofloxacinu pozorován nebyl.
Omeprazol
Souběžné podávání ciprofloxacinu s léčivými přípravky, které obsahují omeprazol má za následek mírné snížení C a AUC ciprofloxacinu.
max
Vliv ciprofloxacinu na jiné léčivé přípravky:
Tizanidin
Tizanidin se nesmí podávat souběžně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými jedinci došlo ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota C se zvýšila: 7krát, rozmezí: 4 až max
21krát; hodnota AUC se zvýšila: 10krát, rozmezí: 6 až 24krát) při souběžném podávání s ciprofloxacinem. Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena s umocněným hypotenzním a sedativním účinkem.
Methotrexát
Renální tubulární transport methotrexátu může být inhibován souběžným podáním ciprofloxacinu, což může vést ke zvýšeným plazmatickým hladinám methotrexátu a zvýšit riziko toxických reakcí souvisejících s methotrexátem. Proto se souběžné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).
Theofylin
Souběžné podávání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaným theofylinem, které mohou být výjimečně život ohrožující nebo fatální. Při souběžném podávání těchto dvou léků musí být sérové koncentrace theofylinu kontrolovány a dávky theofylinu sníženy, pokud je to nezbytné (viz bod 4.4).
Další deriváty xantinu
Byly zaznamenány případy, kdy při souběžném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu
(oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.
Fenytoin
Souběžné užívání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin fenytoinu, proto se doporučuje sledovat hladiny léků.
Cyklosporin
Při souběžném podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících cyklosporin bylo pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. Proto je třeba u takových pacientů často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.
Antagonisté vitamínu K
Souběžné podávání ciprofloxacinu a antagonisty vitamínu K může umocňovat jeho antikoagulační efekt. Velikost rizika závisí na probíhající infekci, věku a celkovém stavu pacienta, takže je těžké stanovit podíl ciprofloxacinu na nárůstu INR (international normalised ratio). Proto se v průběhu souběžného podávání ciprofloxacinu s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem, acenokumarolem, fenoprokumonem nebo fluindionem), ale i krátce po jeho ukončení, doporučuje častější sledování protrombinového času (INR).
Duloxetin
V klinických studiích bylo prokázáno, že souběžné použití duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu
CYP450 1A2 jako je fluvoxamin, může mít za následek zvýšení AUC a C duloxetinu. Ačkoli nejsou max dostupná žádná klinická data týkající se možných interakcí s ciprofloxacinem, je možné po souběžném podání očekávat obdobný efekt (viz bod 4.4).
Ropinirol
V klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu a ciprofloxacinu, středně silného inhibitoru izoenzymu CYP450 1A2, má za následek zvýšení hodnot C a AUC ropinirolu o 60 %, max resp. 84 %. Během souběžné léčby s ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje sledování nežádoucích účinků vyvolaných ropinirolem a případně vhodná úprava dávek ropinirolu (viz bod 4.4).
Lidokain
U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno, že souběžné podávání léčivých přípravků s lidokainem, a ciprofloxacinu, který je středně silným inhibitorem izoenzymu CYP450 1A2, snižuje clearance intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, mohou se
po souběžném podání s ciprofloxacinem vyskytnout interakce spojené s nežádoucími účinky.
Klozapin
Po sedmidenním souběžném užívání 250 mg ciprofloxacinu s klozapinem se zvýšily sérové koncentrace klozapinu a N-desmethylklozapinu o 29 %, resp. 31 %. Během souběžné léčby klozapinem a ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické pozorování a vhodná úprava dávek klozapinu (viz bod 4.4).
Sildenafil
Po souběžném perorálním podání 50 mg s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků pozorováno přibližně zdvojnásobení C a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je max předepisován ciprofloxacin souběžně se sildenafilem, je třeba zvážit rizika a přínosy.
Agomelatin
V klinických studiích bylo prokázáno, že fluvoxamin, jakožto silný inhibitor izoenzymu CYP450 1A2, výrazně inhibuje metabolismus agomelatinu, což vede k šedesátinásobnému nárůstu expozice agomelatinem. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data pro možnou interakci s ciprofloxacinem, středně silným inhibitorem CYP450 1A2, můžeme při souběžném podání očekávat podobné účinky (viz
„Cytochrom P450“ v bodě „Zvláštní upozornění a opatření pro použití“).
Zolpidem
Souběžné podávání s ciprofloxacinem může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, souběžné použití tedy není doporučeno.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Dostupná data o podávání ciprofloxacinu těhotným ženám neindikují žádné malformace, ani toxický vliv ciprofloxacinu na plod/novorozence. Studie na zvířatech neprokázaly přímé ani nepřímé škodlivé účinky na reprodukční toxicitu. U plodů zvířat a mladých zvířat, vystavených působení chinolonů, bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze vyloučit, že by lék mohl způsobovat poškození kloubních chrupavek u lidských nedospělých jedinců/plodů (viz bod 5.3).
Proto je v rámci prevence vhodné se užívání ciprofloxacinu během těhotenství vyhnout.
Kojení
Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Proto vzhledem k potencionálnímu riziku poškození kloubů nemá být kojícími ženami užíván.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Vzhledem ke svým neurologickým účinkům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto důvodu může být schopnost řídit a obsluhovat stroje snížená.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky (ADR) jsou nauzea a průjem, zvracení, přechodné zvýšení hladin aminotransferáz, vyrážka a reakce v místě injekce a infuze.
ADR vycházející z klinických studií a postmarketingového sledování ciprofloxacinu (perorální, intravenózní a následná léčba), seřazené podle kategorií frekvence jsou uvedeny níže. Analýza frekvencí byla provedena společně pro perorální a intravenózní formu ciprofloxacinu.
| Třídy orgánových systémů | Časté ≥ 1/100 až | Méně časté ≥ 1/1 000 až < 1/100 | Vzácné ≥ 1/10 000 až < 1/1 000 | Velmi vzácné < 1/10 000 | Není známo (z dostupných údajů nelze určit) |
|---|
| < 1/10 | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Infekce a infestace | Mykotické superinfekce | ||||
| Poruchy krve a lymfatického systému | Eozinofilie | Leukopenie Anémie Neutropenie Leukocytóza Trombocytopenie Trombocytemie | Hemolytická anémie Agranulocytó za Pancytopenie (život ohrožující) Deprese kostní dřeně (život ohrožující) | ||
| Poruchy imunitního systému | Alergické reakce Alergický edém / angioedém | Anafylaktická reakce Anafylaktický šok (život ohrožující) (viz bod 4.4) Reakce jako při sérové nemoci | |||
| Endokrinní poruchy | Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretickéh o hormonu (SIADH) | ||||
| Poruchy metabolismu a výživy | Snížená chuť k jídlu | Hyperglykemie Hypoglykemie (viz bod 4.4) | Hypoglykemic ké kóma (viz bod 4.4) | ||
| Psychiatrické poruchy* | Psychomotoric ká hyperaktivita/ neklid | Zmatenost a dezorientace Pocity úzkosti Neobvyklé sny Deprese (potenciálně kulminující sebevražednými představami/ myšlenkami nebo pokusy o sebevraždu a dokonanou sebevraždou) (viz bod 4.4) Halucinace | Psychotické reakce (potenciálně kulminující sebevražedný mi představami/ myšlenkami nebo pokusy o sebevraždu a dokonanou sebevraždou) (viz bod 4.4) | Mánie, hypománie | |
| Poruchy nervového systému* | Bolest hlavy Závrať Poruchy spánku Poruchy chuťového vnímání | Parestezie a dysestezie Hypestezie Třes Záchvaty (včetně status epilepticus viz bod 4.4) Vertigo | Migréna Poruchy koordinace Poruchy chůze Poruchy čichového nervu Intrakraniální | Periferní neuropatie, polyneuropatie (viz bod 4.4) |
| hypertenze a pseudotumo r cerebri) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Poruchy oka* | Poruchy zraku (např. diplopie) | Poruchy barevného vidění | |||
| Poruchy ucha a labyrintu* | Tinitus Ztráta sluchu/poškození sluchu | ||||
| Srdeční poruchy** | Tachykardie | Ventrikulární arytmie a torsade de pointes (hlášeno převážně u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT), prodloužení QT na EKG (viz body 4.4 a 4.9)* | |||
| Cévní poruchy** | Vazodilatace Hypotenze Synkopa | Vaskulitida | |||
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Dyspnoe (včetně astmatických stavů) | ||||
| Gastrointestinál ní poruchy | Nauze a Průje m | Zvracení Gastrointestinál ní a abdominální bolest Dyspepsie Flatulence | Kolitida v důsledku používání antibiotik (velmi vzácně s možnými fatálními následky) (viz bod 4.4) | Pankreatitida | |
| Poruchy jater a žlučových cest | Zvýšení aminotransferá z Zvýšené hodnoty bilirubinu | Zhoršení funkce jater Cholestatická žloutenka Hepatitida | Nekróza jater (velmi vzácně postupující v život ohrožující selhání jater) (viz bod 4.4) | ||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Vyrážka Pruritus Kopřivka | Fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4) | Petechie Erythema multiforme Erythema nodosum Stevensův- Johnsonův syndrom | Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) Léková reakce s eosinofilií a systémovými |
- V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly v některých případech bez ohledu na preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (až měsíce nebo roky), zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících několik, někdy vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida, ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií a neuralgií, únava, psychiatrické příznaky (včetně poruch spánku, úzkosti, panických atak, deprese a sebevražedných myšlenek), poruchy paměti a koncentrace a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu (viz bod 4.4).
** U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/ nedomykavosti některé ze srdečních chlopní (viz bod 4.4).
Níže uvedené nežádoucí účinky se častěji vyskytovaly u podskupiny pacientů, kteří podstoupili intravenózní léčbu nebo sekvenční léčbu (z intravenózní léčby přešli na perorální léčbu):
| (potenciálně život ohrožující) Toxická Epidermální nekrolýza (potenciálně život ohrožující) | symptomy (DRESS) | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně* | Bolesti kostí a svalů (např. bolest končetin, zad, hrudníku) Artralgie | Myalgie Artritida Zvýšený svalový tonus a křeče | Svalová slabost Tendinitida Ruptura šlachy (zejména Achillovy šlachy) (viz bod 4.4) Exacerbace symptomů myastenie gravis (viz bod 4.4) | ||
| Poruchy ledvin a močových cest | Zhoršení funkce ledvin | Selhání ledvin Hematurie Krystalurie (viz bod 4.4) Tubulointersticiál ní nefritida | |||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace* | Astenie Horečka | Edém Pocení (hyperhidróza) | |||
| Vícenásobná vyšetření | Zvýšení alkalické fosfatázy v krvi | Zvýšená amyláza | Zvýšení INR (u pacientů léčených antagonisty vitamínu K) |
| Časté | zvracení, přechodné zvýšení hladin aminotransferáz, vyrážka |
|---|---|
| Méně časté | trombocytopenie, trombocytemie, zmatenost a dezorientace, halucinace, parestezie a dysestezie, záchvaty, vertigo, porucha zraku, ztráta sluchu, tachykardie, vazodilatace, |
Pediatrická populace
Výše uvedené údaje o výskytu artropatie (artralgie, artritida) byly získány v rámci studií prováděných na dospělých. U dětí je výskyt artropatie zaznamenáván častěji (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo zjištěno, že akutní předávkování v množství 16 g způsobuje akutní selhání ledvin.
Příznaky předávkování jsou: závrať, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty, halucinace, zmatenost, abdominální diskomfort, snížení funkce ledvin a jater a rovněž krystalurie a hematurie. Byla zaznamenána reverzibilní renální toxicita.
Léčba
V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG.
Doporučuje se sledování funkce ledvin, včetně pH moči a případně podle potřeby zvýšit kyselost, aby se zabránilo krystalurii. Pacienti mají být dobře hydratováni.
Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (< 10 %).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Fluorochinolony, ATC kód: J01MA02
Mechanismus účinku:
Ciprofloxacin je fluorochinolonové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci, transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.
Vztah FK/FD:
Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (C ) a minimální inhibiční max koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu a na vztahu mezi plochou pod křivkou (AUC) a MIC.
Mechanismus rezistence:
In vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa u obou topoizomeráz, topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí mít
| hypotenze, přechodné zhoršení funkce jater, cholestatická žloutenka, selhání ledvin, edém | |
|---|---|
| Vzácné | pancytopenie, deprese kostní dřeně, anafylaktický šok, psychotické reakce, migréna, porucha čichového nervu, zhoršení sluchu, vaskulitida, pankreatitida, nekróza jater, petechie, ruptura šlachy |
za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na mnoho aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.
Nepropustnost a/nebo mechanismus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in vitro mechanismy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanismy rezistence, které inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa ) a efluxní mechanismus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.
Hraniční hodnoty testování citlivosti
European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC) ciprofloxacinu:
https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-micbreakpoints_en.xlsx.
Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Je vhodná informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných případech, kdy lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším u některých typů infekcí sporná, je třeba požádat o radu experta.
Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin ( Streptococcus spp . viz bod 4.4)
| DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ |
|---|
| Aerobní grampozitivní mikroorganizmy Bacillus anthracis (1) |
| Aerobní gramnegativní mikroorganizmy Aeromonas spp. Brucella spp. Citrobacter koseri Francisella tularensis Haemophilus ducreyi Haemophilus influenzae* Legionella spp. Moraxella catarrhalis* Neisseria meningitidis Pasteurella spp. Salmonella spp.* Shigella spp.* Vibrio spp. Yersinia pestis |
| Anaerobní mikroorganizmy Mobiluncus |
| Další mikroorganizmy Chlamydia trachomatis ($) Chlamydia pneumoniae ($) Mycoplasma hominis ($) Mycoplasma pneumoniae ($) |
| DRUHY, U KTERÝCH SE MŮŽE REZISTENCE VYVINOUT |
| Aerobní grampozitivní mikroorganizmy Enterococcus faecalis ($) Staphylococcus spp.* (2) |
| Aerobní gramnegativní mikroorganizmy Acinetobacter baumannii+ Burkholderia cepacia+* Campylobacter spp.+* |
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po intravenózní infuzi ciprofloxacinu bylo dosaženo průměrné maximální sérové koncentrace na konci infuze. Farmakokinetické vlastnosti ciprofloxacin jsou přímo úměrné intravenózně podávané dávce až do dávky 400 mg.
Porovnání farmakokinetických parametrů režimů intravenózního podávání dvakrát a třikrát denně neukázalo žádný důkaz o lékové akumulaci ciprofloxacinu a jeho metabolitů.
Šedesátiminutová intravenózní infuze 200 mg ciprofloxacinu nebo perorální podání 250 mg ciprofloxacinu, vždy každých 12 hodin, vytvořilo stejnou plochu pod křivkou času a sérové koncentrace
(AUC).
| Citrobacter freundii* Enterobacter aerogenes Enterobacter cloacae* Escherichia coli* Klebsiella oxytoca Klebsiella pneumoniae* Morganella morganii* Neisseria gonorrhoeae* Proteus mirabilis* Proteus vulgaris* Providencia spp. Pseudomonas aeruginosa* Pseudomonas fluorescens Serratia marcescens* |
|---|
| Anaerobní mikroorganizmy Peptostreptococcus spp. Propionibacterium acnes |
| INHERENTNÍ REZISTENTNÍ ORGANIZMY |
| Aerobní grampozitivní mikroorganizmy Actinomyces Enteroccus faecium Listeria monocytogenes |
| Aerobní gramnegativní mikroorganizmy Stenotrophomonas maltophilia |
| Anaerobní mikroorganizmy Kromě výše uvedených |
| Další mikroorganizmy Mycoplasma genitalium Ureaplasma urealitycum |
| * Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích + Míra rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU ($): Přirozená střední citlivost neexistuje-li získaný mechanismus rezistence (1): Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici zabránila vzniku onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organizmu pod infekční dávku. U lidí je doporučené použití primárně dáno citlivostí, zjišťovanou in vitro, a také experimentálními daty získanými u zvířat a v limitovaném množství u lidí. Léčba ciprofloxacinem podávaným v dávkách 500 mg 2× denně po dobu 2 měsíců je u lidí považována jako dostatečná ochrana před infekcí vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je doporučeno seznámit se s národními a/nebo mezinárodními konvenčními dokumenty, které se vztahují k léčbě infekce antraxu. (2): S. aureus rezistentní na meticilin se obvykle projevuje korezistencí na fluorochinolony. Míra rezistence na meticilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře je pozorována zejména v nemocničním prostředí. |
Šedesátiminutová intravenózní infuze 400 mg ciprofloxacinu podávaná každých 12 hodin byla, co se týče hodnot AUC, bioekvivalentní perorální dávce o velikosti 500 mg podávaných každých 12 hodin.
Intravenózní dávka 400 mg podávaná po dobu 60 minut každých 12 hodin měla za následek hodnotu
C podobnou, jako u perorální dávky 750 mg.
max
Šedesátiminutová infuze 400 mg ciprofloxacinu, podávaná každých 8 hodin je, co se týče AUC, ekvivalentní podávání perorální dávky 750 mg každých 12 hodin.
Distribuce
Vazba ciprofloxacinu na bílkoviny je nízká (20–30 %). Ciprofloxacin je přítomen v plazmě převážně ve své neionizované formě a má rozsáhlý distribuční objem v rovnovážném stavu 2–3 l/kg tělesné hmotnosti. Ciprofloxacin dosahuje vysokých koncentrací v různých tkáních, jako jsou plíce (epiteliální tekutina, alveolární makrofágy, tkáňová biopsie), dutiny, zánětlivé léze (kantaridinová puchýřová tekutina) a urogenitální trakt (moč, prostata, endometrium), kde celkové koncentrace převyšují dosažené plazmatické koncentrace.
Biotransformace
Byly identifikovány tyto čtyři metabolity vyskytující se v nízkých koncentracích:
desetyleneciprofloxacin (M ), sulfociprofloxacin (M ), oxociprofloxacin (M ) a formylciprofloxacin
1 2 3
(M ). Metabolity vykazují in vitro antimikrobiální aktivitu, ale nižšího stupně než základní složka.
Je známo, že ciprofloxacin je středně silný inhibitor izoenzymů CYP450 1A2.
Eliminace
Ciprofloxacin je převážně vylučován v nezměněné podobě renálně a v menší míře také stolicí.
Renální clearance je mezi 180-300 ml/kg/hod a celková clearance je mezi 480-600 ml/kg/hod.
Ciprofloxacin podléhá jak glomerulární filtraci, tak tubulární sekreci. Závažně snížená funkce ledvin vede ke zvýšení poločasu ciprofloxacinu až na 12 hodin.
Nerenální clearance ciprofloxacinu je způsobená hlavně aktivní trans-intestinální sekrecí a metabolismem. 1 % dávky se vylučuje biliárními cestami. Ciprofloxacin je ve žluči přítomen ve vysokých koncentracích.
Pediatrická populace
Farmakokinetické údaje u pediatrických pacientů jsou omezené.
Ve studii s dětmi nebyly hodnoty C a AUC závislé na věku (od jednoho roku věku). Nebylo max pozorováno významné zvýšení hodnot C a AUC po více dávkách (10 mg/kg třikrát denně).
max
U 10 dětí se závažnou sepsí, ve věku méně než 1 rok byla hodnota C 6,1 mg/l (rozmezí 4,6–8,3 mg/l) max po šedesátiminutové intravenózní infuzi v dávce 10 mg/kg; odlišná hodnota 7,2 mg/l (rozmezí 4,7–11,8 mg/l) byla zjištěna u dětí ve věku 1 až 5 let. Hodnoty AUC byly 17,4 mg*hod/l (rozmezí 11,8–
32 mghod/l) a 16,5 mgh/l (rozmezí 11,0–23,8 mg*hod/l) v příslušných věkových skupinách.
Tyto hodnoty jsou v rozsahu hodnot hlášených u dospělých dostávajících terapeutické dávky.
Na základě farmakokinetické analýzy populace pediatrických pacientů s různými infekcemi je předem stanovený průměrný poločas přibližně 4–5 hodin a biologická dostupnost suspenze je v rozsahu 50 až
80 %.
| Vylučování ciprofloxacinu (% z dávky) | ||
|---|---|---|
| Perorální podání | ||
| Moč | Stolice | |
| Ciprofloxacin | 61,5 | 15,2 |
| Metabolity (M -M ) 1 4 | 9,5 | 2,6 |
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií toxicity jednorázové dávky, toxicity po opakovaném podávání, hodnocení kancerogenního potenciálu nebo reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
V klinicky relevantních úrovních expozice je ciprofloxacin, podobně jako ostatní chinolony, fototoxický pro zvířata. Údaje o fotomutagenitě/fotokarcinogenitě ukazují, že ciprofloxacin má slabý fotomutagenní nebo fototumorigenní vliv in vitro a v experimentech se zvířaty. Tento vliv byl srovnatelný s ostatními inhibitory gyrázy.
Kloubní snášenlivost:
Stejně jako jiné inhibitory gyráz způsobuje ciprofloxacin poškození velkých nosných kloubů u nedospělých jedinců. Stupeň poškození chrupavky závisí na věku, druhu a dávce; poškození může být omezeno snížením zatížení kloubů. Ve studiích u dospělých jedinců (potkani, psi) nebylo poškození chrupavek zjištěno. Ve studii provedené na mladých psech (rasy beagle) ciprofloxacin způsoboval v terapeutických dávkách těžké změny na kloubech po dvou týdnech léčby. Tyto změny byly patrné i po
5 měsících.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Natrium-laktát
Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková 10%
Voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
Pokud nebyla potvrzena kompatibilita s dalšími roztoky/léčivy, musí být infuzní roztok vždy podáván odděleně. Vizuálními projevy inkompatibility jsou např. precipitace, zákal a změna zbarvení.
Inkompatibilita se objevuje u všech infuzních roztoků / léčiv, které jsou fyzikálně či chemicky nestabilní při daném pH roztoku (např. peniciliny, roztoky s heparinem), zejména v kombinaci s roztoky upravenými pro alkalické pH (pH roztoků s ciprofloxacinem: 3,9–4,5).
6.3 Doba použitelnosti
5 let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte infuzní lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Zapertlovaná infuzní lahvička z bezbarvého skla, bromobutylová nebo chlorobutylová zátka, Al kryt, odtrhovací chránič z plastické hmoty, krabička.
Velikost balení: 1× 200 mg/100 ml
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Roztok pro intravenózní infuzi se má připravovat bezprostředně před podáním.
Roztok přípravku Ciprinol pro intravenózní infuzi je kompatibilní s fyziologickým roztokem chloridu sodného, Ringerovým roztokem, Hartmannovým roztokem (Ringer-laktát), 5% nebo 10% roztokem glukosy, 10% roztokem fruktosy a 5% roztokem glukosy s 0,225% NaCl nebo 0,45% roztokem NaCl.
Ciprinol nesmí být mísen s infuzními roztoky a injekcemi, které jsou fyzikálně nebo chemicky nestabilní při hodnotách pH 3–4 (např. penicilin, heparin). Pokud pacient potřebuje dostat souběžně jiný lék, tento lék má být vždy podán odděleně od ciprofloxacinu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
42/319/00-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 24. 5. 2000
Datum posledního prodloužení registrace: 31. 3. 2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2025