Ducressa

SPC188281

SPC188281

Sp. zn. sukls71931/2022

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ducressa 1 mg/ml + 5 mg/ml, oční kapky, roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje dexamethasoni natrii phosphas odpovídající dexamethasonum 1 mg a levofloxacinum hemihydricum odpovídající levofloxacinum 5 mg.

Jedna kapka (přibližně 30 mikrolitrů) obsahuje přibližně dexamethasonum 0,03 mg a levofloxacinum

0,150 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jeden ml přípravku obsahuje 0,05 mg benzalkonium-chloridu a jedna kapka obsahuje přibližně

0,0015 mg benzalkonium-chloridu.

Jeden ml přípravku obsahuje 4,01 mg fosfátů a jedna kapka obsahuje přibližně 0,12 mg fosfátů .

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, roztok (oční kapky).

Čirý, zelenožlutý roztok prakticky bez částic, o pH 7,0 – 7,4 a osmolalitě 270 – 330 mosm/kg. Po vykápnutí jsou kapky čiré a bezbarvé.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Ducressa je indikován dospělým pacientům k prevenci a léčbě zánětu a k prevenci infekce po operaci katarakty.

Je zapotřebí vzít v úvahu oficiální doporučení pro správné používání antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Jedna kapka aplikovaná do spojivkového vaku po operaci každých 6 hodin. Délka trvání léčby je

7 dnů. Je zapotřebí dbát, aby léčba nebyla ukončena předčasně.

Pokud je jedna dávka vynechána, léčba pokračuje následující plánovanou dávkou.

Po dokončení jednotýdenní léčby přípravkem Ducressa se doporuč uje opakované vyšetření pacienta a zhodnocení potřeby pokračování v podávání očních kapek s obsahem kortikosteroidů v monoterapii.

Délka léčby může záviset na rizikových faktorech konkrétního pacienta a na výsledku operace. Musí být stanovena lékařem, který se rozhodne na základě mikroskopického nálezu ze štěrbinové lampy a závažnosti klinického stavu . Následná léčba očními kapkami s obsahem kortiko steroidů nemá trvat déle než 2 týdny. Nicméně je zapotřebí dbát, aby léčba nebyla ukončena předčasně.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Ducressa u dětí a dos pívajících ve věku do 18 let nebyly stanoveny.

Nejsou dostupné žádné údaje.

Přípravek Ducressa proto není určen k použití u dětí a dospívajících mladších 18 let.

Starší pacienti

U starších pacientů není zapotřebí žádné úpravy dávkování.

Použití při poruše funkce ledvin/jater

Přípravek Ducressa nebyl zkoumán u pacientů s poruchou funkce ledvin/ jater, a proto se u těchto pacientů má přípravek Ducressa použív at s opatrností.

Způsob podání

Oční podání.

Aplikuje se jedna kapka do laterálníh o očního koutku a zároveň se stlačuje vnitřní oční koutek , aby se zabránilo vytékání kapky.

Pacient y je třeba pouč it , aby si před použitím přípravku umyl i ruce a aby se hrotem lahvičky nedotýkal i oka nebo okol í oka , jelikož by to mohlo vést k poranění oka.

Pacient y je třeba rovněž pouč it , že oční roztoky mohou být při nesprávné manipulaci kontaminovány běžně se vyskytujícími bakteriemi , které způsobují oční infekce. Používání kontaminovaných roztoků může vést k závažnému poškození oka a následné ztrátě zraku.

Naz olakrimální okluze způsobená kompresí slzného kanálku může snížit systémovou absorpci přípravku.

V případě souběžné léčby jinými očními kapkami, se mezi nimi má dodržovat odstup alespoň

15 minut.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku levofloxacin nebo na jiné chinolony, na dexamet hason nebo na jiné kortiko steroidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;

• herpes simplex keratitida, varicella a jiná virová onemocnění rohovky a spojivky;

• mykobakteriální infekce oka způsobené nejen acidorezistentními ba kteriemi jako např.

Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium leprae nebo Mycobacterium avium ;

• mykotická onemocnění očních struktur;

• neléčená purulentní infekce oka.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Účinky na oko:

Přípravek Ducressa je určen pouze k očnímu podání. Přípravek Ducressa nesmí být vpichován subkonjunktiválně. Roztok také nemá být zaváděn přímo do přední oční komory.

D louhodobé používání přípravku může způsobit antibiotickou rezistenci a následné přerůstání necitlivých mikroorganismů včetně hub. Pokud se taková infekce rozvine, je zapotřebí přerušit léčbu a nasadit alternativní léčbu . Kdykoliv si to vyžaduje klinický stav, pacient má být vyšetřen zvětšovací metodou, jako např. biomikroskopií pomocí štěrbinové lampy, a v případě potřeby také fluoresce nčním barvením.

Déletrvající používání lokálních očních kortikosteroidů může vést k oční hypertenzi / glaukomu, je to však nepravděpodobné, pokud je přípravek Ducressa používán pouze po doporučenou dobu léčby

(7 dnů). V každém případě se doporuč uje častá kontrola nitrooční ho tlaku. Riziko zvýšení nitroočního tlaku kortikosteroidy je zvýšené u predisponovaných pacientů (např. diabetes mellitus).

U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů.

Lokální oční kortikosteroidy mohou zpomalit hojení ran rohovky. U lokálních oční ch NSA

(nesteroidní antiflogistika) je též známé pomal é nebo opožděné hojení. Současné používání lokálních očních NSA a kortiko steroidů může zvýšit riziko problémů s hojením.

Při onemocněních, které způsobují ztenčení rohovky nebo skléry, je známé, že při používání lokálních kortikosteroidů dochází k perforac ím .

Systémové účinky

Fluorochinolony jsou spojeny s hypersenzitivními reakcemi, i po podání jediné dávky. Pokud se vyskytne alergická reakce na levofloxacin, je nutné ukončit léčbu.

Při systémové aplikaci fluorochinolonů, včetně levofloxacinu, může dojít k zánětu a ruptuře šlachy, zejména u starších pacientů a pacientů souběžně léčených kortikosteroidy. Proto je třeba postupovat s opatrností a léčbu [název přípravku] ukončit při první známce tendi nitidy (viz bod 4.8).

Po intenzivní nebo dlouhodobé kontinuální terapii se může u predisponovaných pacientů, včetně dětí a pacientů léčených inhibitory CYP3A4 (včetně ritonaviru a kobicistatu), objevit Cushingův syndrom a/nebo adrenální suprese související se systémovou absorpcí dexamethasonu podaného do oka. V těchto případech se nemá léčba ukončovat náhle, nýbrž postupným snižováním dávky.

Účinky na imunitní systém

D louhodobé používání přípravku (obvykle pozor ované po dobu 2 týdenní léčby) může také vést k sekundárním očním infekcím (bakteriálním, virovým nebo mykotickým) jako důsledek potlačení imunitní odpovědi hostitele nebo opoždění hojení. Lokální oční kortikosteroidy také mohou podporovat, zhoršovat nebo maskovat známky a příznaky očních infekcí způsobených oportunními mikroorganismy. Takové stavy se ale vyskytují jen zřídka, pokud je léčba kortikosteroidy krátká, jak je doporučeno u přípravku Ducressa.

Pomocné látky

Benzalkonium-chlorid

Benzalkonium- chlorid může způsobit podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný film a povrch rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u pacientů s možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.

Po operaci katarakty nemají pacienti nosit kontaktní čočky po celou dobu léčby přípravkem Ducressa.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí.

Jelikož maximální plazmatické koncentrace levofloxacinu a dexamethas onu po očním podání jsou minimálně 1 000krát nižší než koncentrace hlášené po standardních perorálních dávkách, je nepravděpodobné, že by interakce s jinými systémově podávanými přípravky byly klinicky relevantní .

Současné podávání probenecidu, cimetidinu nebo cyklosporinu s levofloxacinem změnilo některé farmakokinetické parametry, ne však v klinicky významné míře.

Současné použití lokálních kortiko steroidů nebo lokálních NSA může zvýšit riziko problémů s hojením rohovky.

Inhibitory CYP3A4 (včetně ritonaviru a kobicistatu ) mohou snížit clearance dexamet hasonu což má za následek zvýšení jeho účinků . Tato kombinace má být použita jedině v případě, že její přínos převažuje nad zvýšeným rizikem systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. V takovém případě je zapotřebí sledovat, zda se u pacientů nevyskytují systémové nežádoucí účinky kortikosteroidů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání dexamet has onu nebo levofloxacinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Kortikosteroidy prochází přes placentu. Dlouhodobé nebo opakované používání kortikosteroidů v těhotenství je spojeno se zvýšeným rizikem zpomalení intrau terinní ho růst u, n ižší porodní hmotnosti a s rizikem vysokého krevního tlaku, cévních onemocnění a inzulinové rezistence v dospělosti. Děti narozené matkám, které v těhotenství dostávaly značné dávky kortikosteroidů, musí být pečlivě monitorovány , zda se u nich nerozvíjí známky hypoadrenalismu. Studie kortikosteroidů na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu a teratogenní účinky (včetně rozštěpů patra; viz bod 5.3).

Jelikož se relevantní systémová expozice kortikosteroidem po očním podání nedá vylou čit, léčba přípravkem Ducressa v těhotenství se ne doporuč uje, a to především v prvních třech měsících , je možná jen po pečlivém zvážení přínosů a rizik.

Kojení

Systémové kortikosteroidy a levofloxacin se vylučují do mateřského mléka. Nejsou k dispozici žádné údaje, které by naznačoval y, zda se do mateřského mléka vylučuje relevantní množství dexamethasonu , které by bylo schopné u dítěte vyvolat klinické účinky. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. O tom, zda ukončit kojení nebo ukončit/přerušit léčbu přípravkem Ducressa, má rozhodnout lékař na základě zvážení přínosu kojení pro dítě a přínosu léčby pro m atku.

Fertilita

Systémové podávání kortikosteroidů může snížit mužskou a ženskou fertilitu ovlivněním sekrece hormonů hypothalamu a hypofýzy nebo ovlivněním gametogeneze ve varlatech a vaječnících. Není známo, jestli dexamet hason po očním podání snižuje l idskou fertilitu.

Levofloxacin u potkanů nijak nesnižoval fertilitu ani při expozici, která značně převyšovala maximální expozici člověka po očním podání.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Jako u všech očních kapek může dočasně rozmazané vidění nebo jiná porucha zraku ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud dojde k rozmazanému vidění, nesmí pacient řídit nebo obsluhovat stroje, dokud jeho vidění nevyjasn í .

4.8 Nežádoucí účinky

So uhrn bezpečnostního profilu

V klinických studiích bylo přípravkem Ducressa léčeno 438 pacientů. Nevyskytly se žádné závažné nežádoucí účinky. Nejčastěji hlášené nezávažné nežádoucí účinky byly iritace oka, oční hypertenze a bolest hlavy.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

V klinických studiích s přípravk em Ducressa u pacient ů po operaci katarakty byly hlášeny následující nežádoucí účinky (v každé skupině frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle frekvence sestupně).

Frekvence níže uvedených možných nežádoucích účinků je definována podle následující konvence:

Ducressa (kombinace levofloxacin/dexamethason)

Nežádoucí účinky, které byly zaznamenány u jedné z léčivých látek (levofloxacinu nebo dexamethasonu), a mohou se objevit také u přípravku Ducressa , jsou uvedeny níže:

Levofloxacin

Dexamethason

velmi časté≥ 1/10
časté≥ 1/100 až < 1/10
méně časté≥ 1/1 000 až < 1/100
vzácné≥ 1/10 000 až < 1/1 000
velmi vzácné≤ 1/10 000
není známoz dostupných údajů nelze určit.
Třída orgánových systémůFrekvenceNežádoucí účinky
Poruchy nervového systémuMéně častéBolest hlavy, dysgeuzie
Poruchy okaMéně častéIritace oka, abnormální pocit v oku, oční hypertenze
Poruchy kůže a podkožní tkáněMéně častéPruritus
VyšetřeníMéně častéZvýšený nitrooční tlak (*)
(*) Za významné zvýšení nitroočního tlaku se považuje zvýšení > 6 mmHg.
Třída orgánových systémůFrekvenceNežádoucí účinky
Poruchy imunitního systémuVzácné:alergické reakce mimo oko včetně kožní vyrážky
Velmi vzácné:Anafylaxe
Poruchy nervového systémuMéně časté:Bolest hlavy
Poruchy okaČasté:Pálení očí, zhoršený zrak a mukózní proužky
Méně časté:Slepení víček, chemóza , konjunktivální papilární reakce, otok víček, oční diskomfort, svědění oka, bolest oka, hyperemie spojivky, spojivkové folikuly, suché oči, erytém víček a fotofobie
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyMéně časté:Rinitida
Velmi vzácné:Laryngeální edém
Třída orgánových systémůČetnostNežádoucí účinky
Poruchy okaVelmi častéZvýšení nitroočního tlaku*
ČastéDiskomfort*, iritace*, pálení*, bodání*, svědění* a rozmazané vidění*
Méně častéAlergické a hypersenzitivní reakce, zpomalené hojení ran, zadní kapsulární katarakta*, oportunní infekce, glaukom*

Popis vybraných nežádoucích účinků

Zvýšení nitroočního tlaku

Může dojít ke zvýšení nitroočního tlaku (NOT) a ke glaukomu. D louhodobá léčba kortikosteroidy může mít za následek oční hypertenzi nebo glaukom (především u pacientů, u kterých již došlo ke zvýšení NOT kvůli kortiko steroidům nebo kteří měli zvýšený NOT či glaukom již před léčbou). Děti a starší pacienti mohou být ke zvýšení NOT indukovanému kortiko steroidy zvlášť citliví (viz bod 4.4).

Diabetici jsou také více náchylní k rozvoji subkapsulární katarakt y po d louhodobém podávání lokálních kortiko steroidů.

Nežádoucí účinky po výkonu

V klinických studiích byla hlášena oční onemocnění (např. edém rohovky, iritace oka, abnormální pocit v oku, zvýšená tvorba slz, astenopie, onemocnění rohovky, suché oko, bolest oka, oční diskomfort, uveitida, rozmazané vidění, zraková percepce jasu, konjunktivitida) a nauzea. Tyto reakce jsou obvykle mírné a přechodné. Jsou připisovány samotné operaci katarakty.

Možné nežádoucí účinky související s rohovkou

U onemocnění, která způsobují ztenčení rohovky, může lokální podání kortiko steroidů v některých případech vést k perforaci rohovky (viz bod 4.4).

U některých pacientů s významně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek obsahujících fos fáty velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.

Další nežádoucí účinky, které byly zaznamenány při dlouhodobém používání léčivé látky levofloxacinu, a mohou se objevit také u přípravku Ducressa

U pacientů léčených systémově podávanými fluorochinolony byly hlášeny ruptury šlach ramene, ruky,

Achillovy šlachy a dalších šlach, které si vynutily chirurgickou léčbu nebo vedly k dlouhodobější invaliditě. Studie a postmarketingové zkušenosti se systémově podávanými chinolony ukazují, že riziko takovýchto ruptur může být zvýšené u pacientů léčených kortikosteroidy, zvláště u geriatrických pacientů, a u šlach vystavených vysokému napětí, včetně Achillovy šlachy (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokr ačovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:

http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Celkový obsah levofloxacinu a dexamethason-fosf átu v jedné lahvičce přípravku Ducressa je příliš nízký na to, aby po náhodném požití způsobil toxické účinky.

Velmi vzácnéKonjunktivitida, mydriáza, ptóza, kortikosteroidy vyvolaná uveitida, kalcifikace rohovky, krystalická keratopatie, změny tloušťky rohovky*, edém rohovky, ulcerace rohovky a perforace rohovky
Poruchy kůže a podkožní tkáněVelmi vzácnéEdém obličeje
Endokrinní poruchy
Není známoCushingův syndrom, adrenální suprese
* viz bod Popis vybraných nežádoucích účinků

V případě topického předávkování je zapotřebí ukončit léčbu. V případě déletrvající iritace je zapotřebí vypláchnout oko/oči sterilní vodou.

Symptomy po náhodném požití nejsou známy . Lékař může zvážit provedení žaludeční laváže nebo zvracení.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Protizánětlivá léčiva a antiinfektiva v kombinaci, kortikosteroidy a antiinfektiva v kombinaci.

ATC kód: S01C A01

Přípravek Ducressa je kombinace fixních dávek dvou léčivých látek: levofloxacinu a dexamethasonu.

Levofloxacin:

Mechanismus účinku:

Levofloxacin, aktivní L-izomer ofloxacinu, je fluorochinolonové antibiotikum, které inhibuje bakteriální topoizomerázy typu II – DNA gyrázu a topoizomerázu IV. Levofloxacin cílí přednostně na

DNA gyrázu u gramnegativních bakterií a topoizomerázu IV u grampozitivních bakterií. Spektrum účinku proti očním patogenům zahrnuje aerobní grampozitivní mikroorganismy (např. S. aureus

MSSA , S. pyogenes, S. pneumoniae, viridující streptokoky), aerobní gramnegativní bakterie (např.

E. coli, H. influenzae, M. catarrhalis, P. aeruginosa (komunitní izoláty)) a další mikroorganismy

(např. Chlamydia trachomatis ).

Mechanismy rezistence

Rezistence bakterií k levofloxacinu se rozvíjí dvěma hlavními mechanismy, jmenovitě poklesem koncentrace léčiva uvnitř bakteriální buňky nebo změnou cílových enzymů léčiva. Ke změně cílového místa dochází mutacemi v chromozomálních genech kódujících DNA gyrázu (gyrA a gyrB) a topoizomerázu IV (parC a parE; grlA a grlB u druhu Staphylococcus aureus). K rezistenci poklesem koncentrace léčiva uvnitř bakteriální buňky dochází buď díky změněným porinům na vnější membráně

(OmpF), které do gramnegativní bakterie propustí menší množství fluorochinolonů, nebo díky efluxním pumpám. Rezistence způsobená efluxními pumpami byla popsána u pneumokoků (PmrA), stafylokoků (NorA), anaerobů a g ramnegativních bakterií. Plazmidem zprostředkovaná rezistence k chinolonům (způsobená genem qnr) byla hlášena u druhů Klebsiella pneumoniae a E.coli.

Zkřížená rezistence

Mezi chinolony se může vyskytnout zkřížená rezistence. Jednotlivé mutace nemusí vést ke klinické rezistenci, ale větší množství mutací obvykle vede ke klinické rezistenci ke všem léčivům ze skupiny fluorochinolonů. Změněné poriny na vnější membráně a efluxní systémy mohou mít širokou substrátovou specificitu pro několik skupin antibiotik, což může vést k mnohočetné rezistenci.

Epidemiologické mezní hodnoty ( (Epidemiological cut-off, ECOFF) a hraniční hodnoty

Kritéria pro interpretaci testování citlivosti

Neexistují žádná kritéria pro interpretaci.

Dexamethason:

Mechanismus účinku:

Kortikosteroidy, jako je dexamethason, potlačují adhezní molekuly endotelu cév, cyklooxygenázu I nebo II a expresi cytokinů. Tyto účinky souhrnně vedou ke snížení exprese prozánětlivých mediátorů a k potlačení adheze cirkulujících leukocytů k endotelu cév, čímž se zabrání jejich migraci do zanícené

oční tkáně. Dexamet has on vykazuje silný protizánětlivý účinek a slabší mineralokortikoidní účinek ve srovnání s jinými kortikos teroidy. Jedná se o jednu z nejúčinnějších protizánětlivých látek.

Klinická účinnost:

Účinnost přípravku Ducressa byla zkoumána v kontrolované studii zaměřené na hodnocení noninferiority přípravku Ducressa ve srovnání se standardní léčbou komerčně dostupnými očními kapkami s tobramycinem (0,3%) a dexamethas onem (0,1%) určenými k prevenci a léčbě zánětu a k prevenci infekce po operaci katarakty u dospělých pacientů. Hodnotící, který vedl studii, nebyl inform ován o přidělování léčby. Pacientům, kteří absolvovali operaci katarakty bez komplikací, byl přidělen buď přípravek Ducressa oční kapky v dávce 1 kapka 4krát denně po dobu 7 dnů a následně oční kapky s 0,1 % dexamethasonu v dávce 1 kapka 4krát denně po dobu dalších 7 dnů, nebo referenční oční kapky s tobramycinem + dexamethasonem v dávce 1 kapka 4krát denně po dobu

14 dnů.

Údaje o účinnosti byly k dispozici u 395 pacientů po operaci katarakty, kteří dostávali přípravek

Ducressa, a u 393 pacientů po operaci katarakty, kteří dostávali referenční přípravek. Po 14 dnech léčby byl podíl pacientů bez příznaků zánětu (primární cíl studie) ve skupině s přípravkem Ducressa následovaným dexamet hasonem 95,19 % a ve skupině s tobramycinem + dexamethasonem 94,91 %.

Rozdíl mezi těmito dvěma podíly činí 0,0028 (95% CI: [ - 0,0275; 0,0331]), což potvrzuje noninferioritu testovaného režimu ve srovnání s referenčním režimem léčby. V žádné skupině nebyl během studie hlášen výskyt endoftalmitidy. Ve skupině s přípravkem Ducressa n ebyly příznaky zánětu v přední komoře oční 4. den po operaci přítomné u 73,16 % pacientů a 8. den po operaci u 85,57 % pacientů. Ve skupině s tobramycinem + dexamethas onem nebyly příznaky zánětu v přední komoře oční 4. den po operaci přítomné u 76,84 % pac ientů a 8. den po operaci u 86,77 % pacientů.

Hyperemie spojivky nebyla 4. den po operaci přítomná u 85,75 % pacientů ve skupině s přípravkem

Ducressa oproti 82,19 % v s tobramycinem + dexamethas onem. Bezpečnostní profil byl v obou skupinách podobný.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Ducressa u všech podskupin pediatrické populace v indikacích léčby zánětu a prevence infekce po operaci katarakty (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po oční instilaci přípravku Ducressa dochází k absorpci obou léčivých látek do oční tkáně a, v mnohem menším rozsahu, do systémové cirkulace.

Po instilaci do očí králíků se plazmatické koncentrace levofloxacinu zvyšují s dávkou po jednorázovém i opakovaném podání. Měřené hladiny natrium -dexamethason- fosfátu v plazmě jsou nízké. Natrium -dexamethason- fosfát je in vivo rychle metabolizován na dexamethason , který je účinným metabolitem. Expozice dexamet has onu se zvyšuje s dávkou a po opakovaném podávání se levofloxacin i dexamethason v malém množství akumulují. Hladiny levofloxacinu i dexamethasonu v očních tkáních (komorové tekutině, rohovce a spojivce) js ou ve výsledku vyšší než maximální plazmatické hladiny po jednorázovém i opakovaném podání. Obzvláště po 28 dnech léčby byly hladiny levofloxacinu v očních tkáních 50krát až 100krát vyšší a hladiny dexamethason u 3krát až

4krát vyšší než příslušné hodnoty C v plazmě.

max

Sto dvacet pět pacientů, kteří podstoupili operaci katarakty, bylo randomizováno do 3 skupin:

levofloxacin, dexamethason a přípravek Ducressa . Všechna léčiva byla podávána v jedné kapce90 a 60 minut před limbální paracentézou. Průměrná pozorovaná koncentrace levofloxacinu ve skupině s přípravkem Ducressa byla 711,899 ng/ml (95% CI: 595,538; 828,260). Po podání samotného levofloxacinu byla průměrná koncentrace 777,307 ng/ml (95% CI: 617,220; 937,394). Koncentrace l evofloxacinu dosažené v komorové tekutině převyšují minimální inhibiční koncentrace očních patogenů, které spadají do spektra účinnosti levofloxacinu.

Po podání přípravku Ducressa dosáhla koncentrace dexamethasonu v průměru 11,774 ng/ml (95% CI:

9,812; 13, 736). Po podání samotného dexamethason u byla průměrná koncentrace 16,483 ng/ml (95%

CI: 13,736; 18,838).

Levofloxacin i dexamethason jsou vylučovány močí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie toxicity po opakovaném podávání kombinac e levofloxacin/dexamethason s fixní dávkou králíkům po dobu až 28 dnů prokázaly systémovou toxicitu, kterou lze připsat vystupňovaným farmakologickým účinkům dexamethason u (fokální nekróza tubulárních buněk a glomerulopatie s nekrózou a/nebo hyalinními dep ozicemi v ledvinách, jaterní hypertrofie s intracelulárními hyalinními inkluzemi a nekrózou jednotlivých buněk, atrofie kůry nadledvin ek a snížení počtu lymfocytů v důsledku atrofie sleziny, tymu a lymfatických uzlin).

Tyto účinky byly pozorovány až při 3krát vyšších expozicích, než odpovídá maximální doporučené dávce pro oční podání u člověka. Klinický význam těchto zjištění je proto malý.

Inhibitory gyrázy způsobovaly ve studiích se zvířaty růstové poruchy nosných kloubů. Stejně jako ostatní fluorochinolony způsoboval levofloxacin ve vysokých perorálních dávkách u potkanů a psů poruchy chrupavek (tvorbu puchýřů a dutin).

Genotoxicita a karcinogenita

U dexamethason u ani levofloxacinu nebyl prokázán žádný klinicky významný genotoxický nebo karcinogenní potenciál.

Reprodukční toxicita:

Levofloxacin nijak neovlivňoval fertilitu a u zvířat ovlivnil embryonální a fetální vývoj až při expozicích, které významně přesahovaly expozice, kterých je možné dosáhnout po doporučených terapeutických dávkách pro oční podání u lidí. Lokální a systémové podání dexamethasonu snížilo mužskou i ženskou fertilitu a vyvolalo teratogenní účinky včetně rozštěpů patra, intrauterinní růstové retardace a úmrtí plodu. Byla pozorována i perinatální a postnatální toxicita dexamethasonu.

Fototoxický potenciál:

Studie na myších po perorálním i intravenózním podávání prokázaly fototoxický účinek levofloxacinu až při velmi vysokých dávkách.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného

Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného

Natrium-c itrát

Roztok benzalkonium-chloridu

Hydroxid sodný / kyselina chlorovodíková ( k úpravě pH)

Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Zlikvidujte do 28 dnů po prvním otevření.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

3 roky.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Santen Oy

Niittyhaankatu 20

33720 Tampere

Finsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

64/166/19-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

    1. 2020

10. DATUM REVIZE TEXTU

    1. 2022
Pětimililitrová lahvička z nízkohustotního polyethylenu (LDPE) s kapátkem z LDPE a šroubovacím
uzávěrem z vysokohustotního polyethylenu (HDPE).
Velikosti balení: 1 lahvička x 5 ml

← Zpět na databázi SPC

Ducressa · ChatSPC