SPC208770
sp.zn. sukls151339/2023
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Egilok 50 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 50 mg metoprolol-tart arátu
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Popis přípravku:
Egilok 50 mg tablety: bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně s vyraženým „E“ a „434“.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Hypertenze:
v mírných nebo středně závažných případech, buď v monoterapii anebo v kombinaci s diuretiky a jinými antihypertenzivy.
Angina pectoris:
u pacientů s anginou pectoris metoprolol - tartrát snižuje počet anginózních záchvatů a zlepšuje pacientovu tělesnou výkonnost.
Udržovací léčba po infarktu myokardu:
snižuje možnost opakovaného infarktu.
Srdeční arytmie:
sinusová tachykardie, supraventrikulární tachykardie, ventrikulární extrasystoly, supraventrikulární arytmie spojená a prolapsem mitrální chlopně.
Funkční poruchy srdce s palpitací.
Tachykardie související s hypertyreózou.
Profylaxe migrény.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávka se musí stanovit postupně individuálně, aby se předešlo výrazné bradykardii. Doporučené dávky jsou tyto:
Hypertenze:
U mírné až středně těžké hypertenze je zahajovací dávka 25 až 50 mg dvakrát denně (ráno a večer).
U nereagujících pacientů se denní dávka může postupně zvyšovat až na 100 mg dvakrát denně a/nebo je možno podávat v kombinaci další antihypertenziva.
Maximální denní dávka je 200 mg podávaná v dílčích dávkách
Angina pectoris:
Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát až třikrát denně, kterou je možné podle reakce pacienta postupně zvyšovat až na 200 mg za den anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antianginózním přípravkem.
Udržovací léčba po prodělaném infarktu myokardu:
Doporučená dávka je 50 až 100 mg dvakrát denně (ráno a večer).
Arytmie:
Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát nebo třikrát denně. V případě potřeby se denní dávka může postupně zvyšovat až na 200 mg anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antiarytmikem.
Hypertyreóza:
Doporučená denní dávka činí 150 až 200 mg a je rozdělená na 3 až 4 dílčí dávky.
Funkční poruchy srdeční, provázené palpitací:
100 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer). Pokud je to indikováno, lze denní dávku zvýšit až na 2x 100 mg.
Prevence migrény:
100 až 200 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer).
Zvláštní skupiny pacientů:
Porucha funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.
Porucha funkce jater:
Obecně není nutné upravovat dávku ani u pacientů s hepatickou cirhózou, protože vazba metoprolol- tartrátu na plasmatické proteiny je nízká (5−10 %). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (např. stavy po chirurgickém zkratu) bude možná nezbytné dávku metoprolol - tartrátu snížit (viz body 4.4 a 5.2).
Starší pacienti:
U starších osob není nutné dávkování speciálně upravovat.
Pediatrická populace
Klinických zkušeností s používáním metoprolol- tartrátu v pediatrii je velmi málo. Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.
Způsob podání
Perorální podání.
Tablety lze užívat jak s jídlem, tak i nezávisle na jídle, zapíjejí se douškem vody.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jiné betablokátory
• Atrioventrikulární blok druhého a třetího stupně
• Klinicky relevantní sinusová bradykardie
• Sick sinus syndrom
• Kardiogenní šok
• Těžká porucha periferního arteriálního oběhu
• Dekompenzované srdeční selhání (s plicním edémem, hypoperfuzí nebo hypotenzí)
• Infarkt myokardu, pokud je tep nižší než 45/minutu, interval P - Q je delší než 0,24 sekundy a pokud je systolický krevní tlak nižší než 100 mmHg
• Pacienti vyžadující trvalou nebo občasnou inotropní léčbu ( β -agonista).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
I když kardioselektivní beta - blokátory mají na respirační funkce mírnější účinky než beta - blokátory neselektivní, je nutno se jejich používání u pacientů s obstrukční chorobou dýchacích cest, pokud možno, vyhýbat. Pokud se má metoprolol - tartrát podávat pacientům s bronchiálním astmatem, může být nezbytná kombinace s agonisty beta- receptorů (tablety a/nebo sprej) nebo úprava dávky předtím podávaného beta - agonisty.
I když u selektivních beta - blokátorů je méně pravděpodobné, že by ovlivňovaly metabolismus cukrů nebo maskovaly jisté příznaky hypoglykémie, u pacientů s diabetem mellitus léčených přípravkem Egilok se musí metabolismus cukrů vyšetřovat častěji a v případě potřeby je nutno dávku inzulinu a perorálních antidiabetik upravit (viz bod 4.5).
Velmi vzácně se mohou zhoršit stávající mírné poruchy atrioventrikulárního vedení a může vzniknout AV blokáda.
Při zjištění progresivní bradykardie se v léčbě musí pokračovat nižšími dávkami anebo se léčba musí přerušit.
Metoprolol- tartrát může zhoršit příznaky periferních oběhových poruch.
Při léčbě pacientů s feochromocytomem se metoprolol - tartrát musí kombinovat s alfa - blokátorem (alfa - blokádu je nutno zavést před nasazením metoprolol - tartrátu) .
Náhlému vysazení metoprolol - tartrátu je nutno se vyhnout. Metoprolol - tartrát se musí vysazovat postupně podáváním snížených dávek v průběhu 14 dní, přičemž se dosáhne konečná dávka 25 mg. Náhlé vysazení může zhoršit příznaky anginy pectoris a zvýšit riziko koronárních příhod. Pacientům s chorobou koronárních arterií je
nutno při ukončování léčby věnovat zvláštní pozornost.
Před chirurgickým zákrokem je nutno informovat anesteziologa o tom, že se pacient léčí metoprolol - tartrátem, vysazení léčby přípravkem Egilok se nedoporučuje (viz bod 4.5).
U pacientů léčených metoprolol - tartrátem může být anafylaktický šok závažnější.
Při podávání přípravku pacientům s depresivní poruchou, myastenií gravis a s psoriázou je nutná opatrnost.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Antihypertenzní účinky metoprolol - tartrátu a jiných antihypertenziv jsou obvykle aditivní; proto, aby se předešlo hypotenzi, je nutná při jejich podávání v kombinaci opatrnost. Nicméně aditivní povaha účinku antihypertenziv může v případě potřeby zajistit účinnější kontrolu krevního tlaku. Současné podávání metoprolol - tartrátu a verapamilu a/nebo jiných blokátorů vápníkového kanálu diltiazemového typu může vést k zesíleným negativně inotropním a chronotropním účinkům. Intravenóznímu podávání verapamilu nebo jiných antagonistů vápníku verapamilového typu je nutno se u pacientů léčených beta - blokátory vyhnout (riziko asystolie).
Opatrně je nutno kombinovat s:
• perorálními antiarytmiky (chinidinového typu a amiodaron) a parasympatomimetiky (riziko hypotenze, bradykardie, AV blokády)
• digitálisovými glykosidy (riziko bradykardie, poruch vedení vzruchu, metoprolol - tartrát nemá vliv na pozitivně inotropní účinky digitálisových přípravků)
• dalšími antihypertenzivy /zejména guanethidinem, reserpinem, alfa -methyldopou, klonidinem a antihypertenzivy guanfacinového typu/ (riziko hypotenze a/nebo bradykardie)
• při kombinaci s klonidinem je nutno léčbu vždy ukončit napřed vysazením metoprolol - tartrátu a několik dní poté klonidinu, a to kvůli riziku hypertenzní krize. Pokud by se klonidin vysadil první, mohlo by dojít k hypertenzní krizi
• celkovými anestetiky (kardiodepresivní účinek)
• alfa- a beta-sympatomimetiky (riziko hypertenze, významné bradykardie, případně srdečního arestu). Za jistých podmínek, pokud se pacientům léčeným betablokátory podává adrenalin, interferují kardioselektivní beta - blokátory s kontrolou krevního tlaku mnohem méně než betablokátory neselektivní.
• ergotaminem (zesiluje se vasokonstrikční účinek)
• jistými léky působícími na centrální nervový systém (např. hypnotika, trankvilizéry, tricyklická antidepresiva, neuroleptika) a alkoholem (riziko hypotenze)
• beta - sympatomimetiky (funkční antagonismus)
• nesteroidními antirevmatiky (např. indometacin) nebo jinými inhibitory prostaglandinsyntetázy– antihypertenzní účinek se snižuje
• estrogeny (antihypertenzní účinky metoprolol - tartrátu mohou být oslabeny)
• perorálními antidiabetiky a inzulinem (metoprolol - tartrát může oslabovat jejich hypoglykemické účinky a může zastírat příznaky hypoglykemie)
• kurarová myorelaxancia (zesílení nervosvalové blokády)
• současné podávání metoprolol - tartrátu s inhibitory izoenzymu 2D6 cytochromu P450 (CYP) (metoprolol -
tartrát se metabolizuje tímto izoenzymem), (např. cimetidin, jistá antihistaminika /např. difenhydramin/, jistá antiarytmika /např. amiodaron, chinidin, propafenon/, jistá antipsychotika /např. thioridazin/, jisté inhibitory COX-2 /např. celekoxib/, alkohol, hydralazin, jistá SSRI /např. paroxetin, fluoxetin, sertralin, escitalopram/) – účinky metoprolol - tartrátu mohou být zesíleny v důsledku jeho vyšších plasmatických hladin
• induktory CYP2D6 (např. rifampicin, barbituráty) – účinky metoprolol - tartrátu mohou být oslabeny v důsledku indukce metabolismu v játrech)
• současné podávání s blokátory sympatických ganglií nebo s jinými blokátory beta receptorů (např. oční kapky) nebo s inhibitory MAO vyžaduje pečlivý lékařský dohled.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Léčba vyžaduje pečlivé vyhodnocení možného rizika pro plod v porovnání s přínosy léčby. Pokud se podávání nelze vyhnout, je třeba plod a novorozence po porodu velmi pečlivě sledovat několik dní (48−72 hodin), protože pokles uteroplacentárního oběhu může ovlivnit růst plodu, přičemž metoprolol - tartrát vstupující do oběhu plodu/novorozence může způsobit bradykardii, respirační depresi, hypotenzi či hypoglykemii.
Kojení
Pokud se podávání nelze vyhnout, je nutno kojence sledovat se zvýšenou pozorností (může dojít k bradykardii), i když v terapeutických dávkách vylučovaný metoprolol - tartrát u novorozence žádné významné beta - blokující účinky nevykazuje.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek může mít, zvláště na začátku léčby a pokud se užívá současně s alkoholem, nepříznivý vliv na soustředěnost při řízení dopravních prostředků a obsluze strojů. Mohou se objevit bolesti hlavy, únava a/nebo točení hlavy. Proto je nutno individuálně stanovit dávku, která by umožňovala řízení dopravních prostředků a obsluhu strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
Léčbu metoprolol - tartrátem pacienti obvykle dobře snášejí, přičemž nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a reverzibilní. Níže uvedené nežádoucí účinky byly zjištěny v klinických hodnoceních a během rutinního terapeutického používání metoprolol- tartrátu. Vztah mezi podáváním léčiva a výskytem nežádoucí příhody nelze v řadě případů ověřit.
Níže použité četnosti výskytu označující incidenci nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi časté
(≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné
(<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi vzácné: trombocytopenie
Poruchy metabolismu a výživy:
Méně časté: nárůst tělesné hmotnosti
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: deprese, potíže se soustředěním, ospalost, insomnie, noční můry
Vzácné: nervozita, úzkost, impotence/sexuální poruchy
Velmi vzácné: amnézie, poruchy paměti, zmatenost, halucinace
Poruchy nervového systému:
Velmi časté: únava
Časté: točení hlavy, bolesti hlavy
Méně časté: parestézie, svalové křeče
Velmi vzácné: dysgeuzie
Poruchy oka:
Vzácné: poruchy vidění, xeroftalmie a/nebo podráždění oka, zánět spojivek
Poruchy ucha a labyrintu:
Velmi vzácné: tinnitus
Srdeční poruchy:
Časté: bradykardie, palpitace
Méně časté: zhoršení příznaků srdečního selhání, kardiogenní šok u pacientů s akutním infarktem myokardu*, AV- blok stupně I, edém, bolesti v srdeční oblasti
Velmi vzácné: arytmie, poruchy vedení vzruchu
- Četnost vyšší o 0,4 % v porovnání s placebem ve studii u 46000 pacientů s akutním infarktem myokardu, kde četnost kardiogenního šoku byla 2,3 % ve skupině léčené metoprolol - tartrátem a 1,9 % ve skupině léčené placebem u podskupiny pacientů s nízkým indexem rizika šoku. Index rizika šoku byl založen na absolutním riziku šoku u každého jednotlivého pacienta a byl odvozen od věku, pohlaví, zpoždění, Killipovy třídy, krevního tlaku, tepové frekvence, abnormalit na EKG a hypertenze v anamnéze. Skupina pacientů s nízkým indexem rizika šoku odpovídá pacientům, u kterých je metoprolol - tartrát při akutním infarktu myokardu doporučen.
Cévní poruchy:
Časté: posturální hypotenze /velmi vzácně se synkopou/, chladné končetiny
Velmi vzácné: gangréna u pacientů se stávajícími poruchami periferní cirkulace
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: námahová dušnost
Méně časté: bronchiální spasmus (dokonce i bez obstrukční respirační poruchy v anamnéze)
Vzácné: rinitida
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, bolesti břicha, průjem, zácpa
Méně časté: zvracení
Vzácné: sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: abnormální funkční jaterní testy
Velmi vzácné: hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: kožní vyrážka (kopřivkovité, psoriasiformní a dystrofické kožní léze), zvýšené pocení
Vzácné: alopecie
Velmi vzácné: fotosenzitivita, progredující psoriáza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Velmi vzácné: artralgie
Podávání přípravku Egilok se musí ukončit, pokud se výše uvedené příznaky objeví s klinicky relevantní intenzitou a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky předávkování:
hypotenze, sinusová bradykardie, atrioventrikulární blok, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava, nauzea, zvracení, bronchospasmus, hypoglykémie, ztráta vědomí, kóma.
Výše uvedené příznaky se mohou ještě zvýraznit po současném podání antihypertenziv, chinidinu, barbiturátů a alkoholu.
První známky předávkování se projeví po 20 minutách až 2 hodinách po podání léku.
Léčba předávkování:
Léčba předávkování vyžaduje intenzivní péči a důkladné sledování pacienta (oběhové, respirační parametry, funkce ledvin, cukr v krvi, sérové elektrolyty).
Pokud si pacient nevzal lék před příliš dlouhou dobou, doporučuje se k dalšímu snížení absorpce léku výplach žaludku (nebo vyvolání zvracení, řízené řádně proškoleným zdravotním personálem v případě, že je výplach neproveditelný a pacient je při vědomí) s podáním aktivního uhlí.
V případech vážné hypotenze, bradykardie a hrozícího selhání srdce by měl být podán i. v. β 1- agonista ve 2 až
5minutových intervalech anebo v infúzi až do dosažení žádoucího účinku. Pokud není selektivní β 1-agonista k dispozici, může být aplikován intravenózně atropin nebo dopamin.
Pokud není dosaženo uspokojivého efektu, lze podat jiná sympatomimetika (dobutamin nebo noradrenalin). Pro odvrácení účinků silné beta blokády může být účinným rovněž glukagon v dávce 1−10 mg.
V případě závažné bradykardie, odolávající farmakoterapii, může být nezbytné implantovat pacemaker.
Bronchospazmus může být odstraněn i. v. podáním β 2- agonisty (např. terbutalinu).
Tato antidota mohou být potřebná ve vyšších dávkách, než je jejich terapeutické rozmezí.
Metoprolol- tartrát nelze účinně odstranit hemodialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Betablokátory selektivní
ATC kód: C07AB02
Metoprolol- tartrát je kardioselektivní β 1- blokátor, tj. blokuje beta receptory v dávkách mnohem nižších, než v
1 dávkách potřebných k blokádě beta receptorů. Metoprolol - tartrát nemá vlastní sympatomimetickou aktivitu a
2 jeho membrány stabilizující aktivita je nevýznamná.
Mechanismus účinku:
Zmírňuje srdeční účinky zvýšené sympatomimetické aktivity, ke které dochází při tělesném a duševním stresu, akutně snižuje tepovou frekvenci, srdeční kontraktilitu, srdeční výdej a krevní tlak. Při vysokých endogenních hladinách adrenalinu interferuje meto prolol- tartrát s krevním tlakem mnohem méně než neselektivní betablokátory. V případě potřeby může být metoprolol - tartrát v kombinaci s agonistou beta receptorů podáván
2 pacientům s příznaky obstrukční plicní nemoci. Pokud se podává spolu s agonistou beta receptorů, interferuje
2 metoprolol- tartrát v terapeutických dávkách s beta receptory zprostředkovanou bronchodilatací vyvolanou
2 agonistou beta receptorů méně než neselektivní beta- blokátory.
V porovnání s neselektivními betablokátory ovlivňuje metoprolol - tartrát tvorbu inzulinu a metabolismus cukrů menší měrou.
Významně nemění kardiovaskulární odpovědi na hypoglykémii, ani neprodlužuje trvání hypoglykemické ataky.
Krátkodobé studie prokázaly, že metoprolol- tartrát může vyvolat mírné zvýšení hladin triglyceridů a snížení hladin volných mastných kyselin v séru. V některých případech bylo pozorováno malé snížení frakce lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL), i když menší měrou, než je tomu po neselektivních beta - blokátorech. V jedné studii trvající několik let však bylo po léčbě metoprolol- tartrátem prokázáno významné snížení hladin celkového sérového cholesterolu.
Kvalita života není během léčby metoprolol - tartrátem ani snížena, ani zlepšena. Po léčbě pacientů po infarktu myokardu metoprolol- tartrátem bylo pozorováno zlepšení kvality života.
U hypertenzních pacientů metoprolol- tartrát snižuje krevní tlak v polohách vstoje i vleže. Po zahájení léčby metoprolol- tartrátem lze pozorovat krátkodobý účinek (několik hodin) a klinicky nevýznamné zvýšení periferní rezistence. Dlouhodobý antihypertenzní účinek této látky je spojen s postupným snižováním celkové periferní vaskulární rezistence.
U hypertenzních pacientů vede dlouhodobé podávání přípravku ke statisticky významnému snížení hmotnosti levé srdeční komory a ke zlepšení diastolické funkce a nálože levé srdeční komory.
U mužských pacientů se středně těžkou až těžkou hypertenzí metoprolol - tartrát snižoval úmrtnost v důsledku kardiovaskulárního onemocnění (především incidenci náhlé smrti, fatální a nefatální infarkty a mrtvice).
Obdobně jako jiné β - blokátory snížením systemického arteriálního tlaku, srdeční frekvence a kontraktility snižuje metoprolol- tartrát spotřebu kyslíku v srdečním svalu. Snížením srdeční frekvence a tím prodloužením diastoly metoprolol- tartrát zlepšuje perfúzi a okysličení myokardiálních oblastí se zhoršeným zásobováním krví. Při angině pectoris přípravek tudíž snižuje počet, trvání a závažnost záchvatů, včetně němých ischemických příhod, a zlepšuje fyzickou výkonnost pacientů.
V případě srdečních arytmií (supraventrikulární tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly) snižuje metoprolol- tartrát komorovou frekvenci a snižuje počty komorových extrasystol.
V případě infarktu myokardu metoprolol- tartrát snižuje úmrtnost omezením rizika náhlé smrti. Tento účinek je připisován především prevenci epizod ventrikulární fibrilace.
Má se za to, že antifibrilační účinky nastávají v důsledku dvojího mechanismu: centrální stimulační účinek na vagus příznivě ovlivňuje elektrickou stabilitu srdce a inhibice sympatické aktivity snižuje kontraktilitu, tepovou frekvenci a krevní tlak.
Tento účinek, snižující úmrtnost, mohl být ve stejné míře pozorován, ať byl metoprolol - tartrát podán v počáteční nebo konečné fázi a převažoval i v případě vysoce rizikových (trpících kardiovaskulární chorobou) a diabetických pacientů.
Rovněž bylo prokázáno, že metoprolol - tartrát snižuje pravděpodobnost nefatálního reinfarktu. Metoprolol - tartrát je vhodný k profylaktické léčbě funkčních srdečních poruch s palpitacemi . Metoprolol- tartrát je dále vhodný k profylaktické léčbě migrény .
Metoprolol- tartrát snižuje klinické projevy hypertyreózy a lze jej proto podávat jako doplňkovou medikaci.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Metoprolol- tartrát se rychle a úplně resorbuje z trávicího traktu. Látka vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutickém rozsahu dávek.
Maximálních plazmatických koncentrací dosáhne za 1,5 až 2 hodiny po podání. I když plasmatické hladiny vykazují vysoké interindividuální odchylky, jsou intraindividuální odchylky malé. Po absorpci podstupuje metoprolol- tartrát významnou metabolizaci při prvním průchodu játry. Biologická dostupnost metoprolol - tartrátu činí přibližně 50 % po jednorázovém podání a přibližně 70 % po opakovaném podání. Současný příjem potravy může zvýšit biologickou dostupnost meto prolol- tartrátu o 30 až 40 %.
Distribuce
Vazba metoprolol- tartrátu na plasmatické proteiny je nízká, okolo 5 až 10 %.
Metoprolol- tartrát vykazuje extenzivní distribuci do tkání a má vysoký zdánlivý distribuční objem (5,6 1/kg tělesné hmotnosti).
Biotransformace
Metoprolol- tartrát je metabolizován v játrech enzymy 2D6 cytochromu P - 450 (CYP). Metabolity ke klinickým účinkům nijak nepřispívají.
Eliminace
Více než 95 % podané dávky se vyloučí ledvinami, asi 5 % podané dávky se v moči vyloučí jako nezměněný metoprolol- tartrát. V ojedinělých případech se hodnota nemetabolizovaného podílu může zvýšit na 30 %.
Eliminační poločas je v průměru 3,5 hodiny (pohybuje se v rozmezí od 1 do 9 hodin).
Celková tělesná clearance je okolo 1 litru/min.
Zvláštní populace
Farmakokinetika metoprolol- tartrátu nevykazuje u starších pacientů žádné zásadní změny.
Zhoršená funkce ledvin nemění systémovou biologickou dostupnost a eliminaci metoprolol - tartrátu. V těchto případech nicméně dochází ke sníženému vylučování metabolitů. U pacientů se závažným onemocněním ledvin
(GFR 5 ml/min) bylo pozorováno velké hromadění metabolitů. Hromadění metabolitů ovšem rozsah β - blokády nezvýšilo.
Porucha funkce jater nemá na farmakokinetiku metoprolol - tartrátu velký vliv. Ovšem u závažné hepatické cirhózy a po portokaválním chirurgickém zkratu se může biologická dostupnost metoprolol - tartrátu zvýšit a celková tělesná clearance se může snížit. U pacientů po portokaválním chirurgickém zkratu se celková tělesná clearance snížila na asi 0,3 l/min a plocha pod křivkou průběhu koncentrace v plazmě v čase se oproti hodnotě zjištěné u zdravých jednotlivců zvýšila na přibližně šestinásobek.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Dlouhodobé testy toxicity prováděné s terapeutickými dávkami metoprolol - tartrátu na různých druzích zvířat nevedly k žádným pozitivním nálezům. Testy karcinogenity provedené na myších a potkanech karcinogenní účinky neprokázaly.
Testy mutagenity a ve studiích teratogenity na zvířatech nevedly k žádným pozitivním nálezům.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulosa
Sodná sůl karboxymethylškrobu
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Povidon
Magnesium- stearát
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se
6.3. Doba použitelnosti
3 roky
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 ºC, v původním obalu.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Lahvička z hnědého skla uzavřená bílým bezpečnostním uzávěrem z PE a s vložkou s PE, papírová krabička.
Velikosti balení:
60 tablet
Upozornění:
Text na lahvičce je v rumunštině. Překlad textu je uvedený v Příbalové informaci.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Egis Pharmaceuticals PLC, 1106 Budapešť, Keresztúri út 30 -38., Maďarsko
Souběžný dovozce:
RONCOR s.r.o., č.p. 271, 251 01 Čestlice, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
58/451/99-C/PI/013/23
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 26. 3. 2024
Datum posledního prodloužení registrace:
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2024