Egilok

SPC232441

sp.zn. sukls93950/2026

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Egilok 25 mg tablety

Egilok 50 mg tablety

Egilok 100 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje metoprololi tartras 25 mg, 50 mg nebo 100 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku:

Egilok 25 mg tablety: bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s dělicím křížem, na druhé straně s vyraženým „E“ a „435“.

Dělicí kříž má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky .

Egilok 50 mg tablety : bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné straně s půlicí rýhou , na druhé straně s vyraženým „E“ a „434“.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky .

Egilok 100 mg tablety : bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety se zkosenými hranami, na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně s vyraženým „E“ a „432“ .

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hypertenze:

v mírných nebo středně závažných př ípadech , buď v monoterapii anebo v kombinaci s diuretiky a jinými antihypertenzivy.

Angina pectoris:

u pacientů s anginou pectoris metoprolol-tartrát snižuje počet anginózních záchvatů a zlepšuje pacientovu tělesnou výkonnost .

Udržovací léčba po infarktu myokardu:

snižuje možnost opakovaného infarktu .

S rdeční arytmie:

sinusová tachykardie, supraventrikulární tachykardie, ventrikulární extrasystoly, supraventrikulární arytmie spojená a prolapsem mitrální chlopně .

Funkční poruchy srdce s palpitací.

Tachykardie související s hypertyreózou.

Profylaxe migrény.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávka se musí stanovi t postupně individuálně, aby se předešlo výrazné bradykardii. Doporučené dávky jsou tyto:

Hypertenze:

U mírné až středně těžké hypertenze je zahajovací dávka 25 až 50 mg dvakrát denně (ráno a večer). U nereagujících pacientů se denní dávka může postupně zvyšovat až na 100 mg dvakrát denně a/nebo je možno podávat v kombinaci další antihypertenziva.

Maximální denní dávka je 200 mg podávaná v dílčích dávkách

Angina pectoris:

Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát až třikrát denně, kterou je možné podle reakce pacienta postupně zvyšovat až na 20 0 mg za den anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antianginózním přípravkem .

Udržovací léčba po prodělaném infarktu myokardu :

Doporučená dávka je 50 až 100 mg dvakrát denně (ráno a večer ).

Arytmie:

Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát nebo třikrát denně . V případě potřeby se denní dávka může postupně zvyšovat až na 200 mg anebo je možno podávat v kombinaci s jiným antiarytmikem.

Hypertyreóza:

Doporučená denní dávka činí 150 až 200 mg a je rozdělená na 3 až 4 dílčí dávky .

Fun kční poruchy srdeční, provázené palpitací :

100 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek ( ráno a večer ). Pokud je to indikováno, lze denní dávku zvýšit až na 2x 100 mg.

Prevence migrény:

100 až 200 mg za den rozdělených do dvou dílčích dávek (ráno a večer).

Zvláštní skupiny pacientů :

Porucha funkce ledvin:

U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat .

Porucha funkce jater:

Obecně není nutné upravovat dávku ani u pacientů s hepatickou cirhózou, protože vazba metoprolol-tartrátu na plasmatické proteiny je nízká (5 − 10 %). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater ( např. stavy po chirurgickém zkratu) bude možn á nezbytné dávku metoprolol-tartrátu snížit (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti:

U starších osob není nutné dávkování speciálně upravovat .

Pediatrická populace

Klinických zkušeností s po užívání m metoprolol-tartrátu v pediatrii je velmi málo. Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety lze užívat jak s jídlem, tak i nezávisle na jídle , zapíjejí se douškem vody .

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jiné betablokátory

• Atrioventrikulární blok druhého a třetího stupně

• Klinicky relevantní sinusová bradykardie

• Sick sinus syndrom

• Kardiogenní šok

• Těžká porucha periferního arteriálního oběhu

• Dekompenzované srdeční selhání (s plicním edémem, hypoperfuzí nebo hypotenzí)

• Infarkt myokardu, pokud je tep nižší než 45/minut u, interval P- Q je delší než 0,24 sekundy a pokud je systolický krevní tlak nižší než 100 mmHg

• Pa cienti vyžadující trvalou nebo občasnou inotropní léčbu (  -agonista).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

I když kardioselektivní beta -blokátory mají na re spirační funkce mírnější účinky než beta -blokátory neselektivní, je nutno se jejich používání u pacientů s obstrukční chorobou dýchacích cest , pokud možno , vyhýbat. Pokud se má metoprolol-tartrát pod ávat pacientům s bronchiálním astmatem, může být nezb ytná kombinace s agonisty beta- receptorů (tablety a/nebo sprej) nebo úprava dávky předtím podávaného beta - agonisty

I když u selektivních beta - blokátorů je méně pravděpodobné, že by ovlivňovaly metabolismus cukrů nebo maskovaly jisté příznaky hypoglykémie, u pacientů s diabetem mellitus léčených přípravkem Egilok se musí metabolismus cukrů vyšetřovat častěji a v případě potřeby je nutno dávku inzulinu a perorálních antidiabetik upravit (viz bod 4.5).

Beta- blokátory mohou ještě zvýšit riziko závažné hypoglykémie při současném podávání s deriváty sulfonylurey. Pacienti s diabetem mají být poučeni, aby si pečlivě kontrolovali hladinu glukó zy v krvi (viz bod 4.5).

Velmi vzácně se mohou zhoršit stávající mírné poruchy atrioventrikulárního vedení a může vzniknout AV blokáda.

Při zjištění progresivní bradykardie se v léčbě musí pokračovat nižšími dávkami anebo se léčba musí přerušit .

Metoprolol-tartrát může zhoršit příznaky periferních oběhových poruch.

Při léčbě pacientů s feochromocytomem se metoprolol-tartrát musí kombinovat s alfa-blokátorem (alfablokádu je nutno za vést před nasazením metoprolol -tartrátu)

Náhlému vysazení metoprolol-tartrátu je nutno se vyhnout. Metoprolol-tartrát se musí vysazovat postupně podáváním snížených dávek v průběhu 14 dní, přičemž se dosáhne konečná dávka 25 mg. Náhlé vysazení může zhoršit příznaky angin y pectoris a zvýšit riziko koronárních příhod . Pacient ům s chorobou koronárních arterií je nutno při ukončování léčby věnovat zvláštní pozornost .

Před chirurgickým zákrokem je nutno informovat anesteziologa o tom, že se pacient léčí metoprololtartrátem, v ysazení léčby přípravkem Egilok s e nedoporučuje (viz bod 4.5).

U pacientů léčených metoprolol -tartrát em může být anafylaktický šok závažnější.

Při podávání přípravku pacientům s depresivní poruchou, myastenií gravis a s psoriázou je nutná opatrnost.

Sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antihypertenzní účinky metoprolol -tartrátu a jiných antihypertenziv jsou obvykle aditivní; proto, aby se předešlo hypotenzi, je nutná při jejich podávání v kombinaci opatrnost. Nicméně aditivní povaha účinku antihypertenziv může v případě potřeby zajistit účinnější kontrolu krevního tlaku. Současné podávání metoprolol-tartrát u a verapamilu a/nebo jiných blokátorů vápníkového kanálu diltiazemového typu může vést k zesíleným negativně inotropním a chronotropním účinkům. Intravenóznímu podávání verapamil u nebo jiných antagonistů vápníku verapamilovéh o typu je nutno se u pacientů léčených beta -blokátory vyhnout (riziko asystolie).

Opatrně je nutno kombinovat s:

• perorálními antiarytmiky (chinidinového typu a amiodaron) a parasympatomimetiky (riziko hypotenze, bradykardie, AV blokády)

• digitálisovými glykosidy (riziko bradykardie, poruch vedení vzruchu, metoprolol-tartrát nemá vliv na pozitivně inotropní účinky digit á lisových přípravků)

• dalšími antihypertenzivy /zejména guanethidinem, reserpinem, alfa-methyldopou, klonidinem a antihypertenzivy guanfacinového typu/ (riziko hypotenze a/nebo bradykardie)

• při kombinaci s klonidinem je nutno léč b u vždy ukončit napřed vysazením metoprolol-tartrátu a několik dní poté klonidinu, a to kvůli riziku hypertenzní krize. Pokud b y se klonidin vysadil první, mohlo by dojít k hypertenzní krizi

• celkovými anestetiky (kardiodepresivní účinek)

• alfa- a beta- sympatomimetiky (riziko hypertenze, významné bradykardie, případně srdečního arestu).

Za jistých podmínek, pokud se pacientům léčeným betablokátory podává adrenalin, interferují kardioselektivní beta-blokátory s kontrolou krevního tlaku mnohem méně než betablokátory neselektivní.

• ergotaminem (zesiluje se vasokonstrikční účinek)

• jistými léky působícími na centrální nervový systém (např. hypnotika, trankvilizéry, tricyklická antidepresiva, neuroleptika) a alkoholem (riziko hypotenze)

• beta -sympatomimetiky (fun kční antagonismus)

• nesteroidními antirevmatiky ( např . indometacin) nebo jinými inhibitory prostaglandinsyntetázy – antihyperten zní účinek se snižuje

• estrogeny (antihyperten zní účinky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny)

• perorálními antidiabetiky a inzulinem (metoprolol-tartrát m ůže oslabovat jejich hypoglykemické účinky a může zastírat příznaky hypoglyk emie)

• současné podávání beta - blokátorů a derivátů sulfonylurey může zvýšit riziko závažné hypoglykémie

(viz bod 4.4)

• kurarová myorelaxancia (zesílení nervosvalové blokády)

• současné podávání metoprolol-tartrátu s inhibitory izoenzymu 2D6 cytochromu P450 (CYP)

(metoprolol-tartrát se metabolizuje tímto izoenzymem), ( např . cimetidin, jistá antihistaminika / např .

difenhydramin/, jistá antiarytmika / např. amiodaron, chinidin, propafenon/, jistá antipsychotika / např.

thioridazin/, jisté inhibitory COX-2 / např. celekoxib/, alkohol, hydralazin, jistá SSRI / např. paroxetin, fluoxetin, sertralin, escitalopram/) – účinky metoprolol-tartrátu mohou být zesíleny v důsledku jeho vyšších plasmatických hladin

• induktory CYP2D6 ( např. rifampicin, barbituráty) – úč inky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny v důsledku indukce metabolism u v játrech) současné podávání s blokátory sympatických ganglií nebo s jinými blokátory beta receptor ů ( např.

oční kapky ) nebo s inhibitory MAO vyžaduje pečlivý lékařský dohled .

4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení

Těhotenství

Léčba vyžaduje pečlivé vyhodnocení možného rizika pro plod v porovnání s přínosy léčby. Pokud se podávání nelze vyhnout, je třeba plod a novorozence po porodu velmi pečlivě sledovat několik dn í

(48 − 72 hodin), protože pokles uteroplacentárního oběhu může ovlivnit růst plodu , přičemž metoprolol - tartrát vstupující do oběhu plodu/novorozence může způsobit bradykardii, respirační depresi, hypotenzi či hypoglykemii.

Kojení

Pokud se podávání nelze vyhnout, je nutno kojence sledovat se zvýšenou pozorností (může dojít k bradykardii), i když v terapeutických dávkách vylučovaný metoprolol -tartrát u novorozence žádné významné beta- blokující účinky nevykazuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může mít, zvláště na začátku léčby a pokud se užívá současně s alkoholem, nepříznivý vliv na soustředěnost při řízení dopravních prostředků a obsluze strojů. Mohou se objevit bolesti hlavy, únava a/nebo točení hlavy. Proto je nutno individuálně stanovit dávku, která by umožňovala řízení dopravních prostředků a obsluhu strojů .

4.8 Nežádoucí účinky

Léčbu metoprolol -tartrát em pacienti obvykle dobře snášejí, přičemž nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a reverzibilní. Níže uvedené nežádoucí účinky byly zjištěny v klinických hodnoceních a během rutinního terapeutického používání metoprolol -tartrátu. Vztah mezi podáváním léčiva a výskytem nežádoucí příhody nelze v řadě případů ověřit.

Níže použité četnosti výskytu označující incidenci nežádoucích účinků jsou definovány následovně : velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000);

velmi vzácné (<1/10000), není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit):

• Četnost vyšší o 0,4 % v porovnání s placebem ve studii u 46000 pacient ů s akutním infarktem myokardu, kde četnost kardiogenního šoku byla 2,3 % ve skupině léčené metoprolol-tartrátem a 1,9 % ve skupině léčené placebem u podskupiny pacientů s nízkým indexem rizika šoku . Index rizika šoku byl založen na absolutním riziku šoku u každého jednotlivého pacienta a byl odvozen od věku , pohlaví, zpoždění, Killipovy třídy , krevního tlaku, tepové frekvence, abnormalit na EKG a hypertenze v anamnéze. Skupina pacientů s nízkým indexem rizika šoku odpovídá pacientům, u kterých je metoprolol -tartrát při akutním infarktu myokardu doporučen .

Podávání přípravku Egilok se musí ukončit, pokud se výše uvedené příznaky objeví s klinicky relevantní intenzitou a jejich příčinu nelze jednoznačně určit.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování :

hypotenze, sinusová bradykardie, atrioventrikulární blok, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava, nauzea, zvracení, bronchospasmus, hypoglykémie, ztráta vědomí, kóma.

Výše uvedené příznaky se mohou ještě zvýraznit po současném podání antihypertenziv, chinidinu , barbiturátů a alkoholu.

První známky předávkování se projeví po 20 minutách až 2 hodinách po podání léku.

Léčba předávkování :

Léčba předávkování vyžaduje intenzivní péči a důkladné sledování pacienta (oběhové , respira ční parametry , funkce ledvin, cukr v krvi, sérové elektrolyty).

Pokud si pacient nevzal lék před příliš dlouhou dobou, doporučuje se k dalšímu snížení absorpce léku výplach žaludku ( nebo vyvolání zvracení, řízené řádně proškoleným zdravotním personálem v případě, že je výplach neproveditelný a pacient je při vědomí ) s podáním aktivního uhlí.

V případech vážné hypotenze, bradykardie a hrozícího selhání srdce by měl být podán i. v.  -agonista ve

2 až 5minutových intervalech anebo v infúzi až do dosažení žádoucího účinku. Pokud není selektivní  -

1 agonista k dispozici, může být aplikován intravenózně atropin nebo dopamin .

Pokud není dosaženo uspokojivého efektu, lze podat jiná sympatomimetika (dobutamin nebo noradrenalin).

Pro od vrácení účinků silné beta blo kády může být účinným rovněž glukagon v dávce 1 − 10 mg.

V případě závažné bradykardie, odolávající farmakoterapii, může být nezbytné implantovat pacemaker.

Bronchospazmus může být odstraněn i. v. podáním  -agonisty ( např. terbutalinu).

Tato antidota mohou být potřebná ve vyšších dávkách, než je jejich terapeutické rozmezí.

Metoprolol-tartrát nelze účinně odstranit hemodialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Betablokátory selektivní

ATC kód: C07AB02

Metoprolol-tartrát je kardioselektivní  1-blokátor, tj. blokuje beta receptory v dávkách mnohem nižších,

1 než v dávkách potřebných k blokádě beta receptorů. Metoprolol -tartrát nemá vlastní sympatomimetickou

2 aktivitu a jeho membrány stabilizující aktivita je nevýznamná.

Mechanismus účinku :

Zmírňuje srdeční účinky zvýšené sympatomimetické aktivity, ke které dochází při tělesném a duševním stresu, akutně snižuje tepovou frekvenci, srdeční kontraktilitu, srdeční výdej a krevní tlak. Při vysokých endogenních hladinách adrenalinu interferuje metoprolol-tartrát s krevním tlakem mnohem méně než neselektivní betablokátory. V případě potřeby může být metoprolol -tartrát v kombinaci s agonistou beta

receptorů podáván pacientům s příznaky obstrukční plicní nemoci. Pokud se podává spolu s agonistou beta

2 receptorů, interferuje metoprolol -tartrát v terapeutických dávkách s beta receptory zprostředkovanou

2 bronchodilatací vyvolanou agonistou beta receptorů méně než neselektivní beta -blokátory.

V porovnání s neselektivními betablokátory ovlivňuje metoprolol -tartrát tvorbu inzulinu a metabolismus cukrů menší měrou.

Významně nemění kardiovaskulární odpovědi na hypoglykémii , ani neprodlužuje trvání hypoglykemické ataky.

Krátkodobé studie prokázaly, že metoprolol -tartrát může vyvolat mírné zvýšení hladin triglyceridů a snížení hladin volných mastných kyselin v séru. V některých případech bylo pozorováno malé snížení frakce lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL), i když menší měrou, než je tomu po neselektivních beta - blokátorech. V jedné studii trvající několik let však bylo po léčbě metoprolol -tartrátem prokázáno významné snížení hladin celkového sérového cholesterolu.

Kvalita života není během léčby metoprolol -tartrát em ani snížena, ani zlepšena. Po léčbě pacientů po infarktu myokardu metoprolol-tartrát em bylo pozorováno zlepšení kvality života.

U hypertenzních pacientů metoprolol-tartrát snižuje krevní tlak v polohách vstoje i vleže. Po zahájení léčby metoprolol-tartrát em lze pozorovat krátkodobý účinek (několik hodin) a klinicky nevýznamné zvýšení periferní rezistence. Dlouhodobý antihypertenzní účinek této látky je spojen s postupným snižováním celkové periferní vaskulární rezistence.

U hypertenzních pacientů vede dlouhodobé podávání přípravku ke statisticky významnému snížení hmotnosti levé srdeční komory a ke zlepšení diastolické funkce a nálože levé srdeční komory.

U mužských pacientů se středně těžkou až těžkou hypertenzí metoprolol-tartrát sni ž oval úmrtnost v důsledku kardiovaskulárního onemocnění (především incidenci náhlé smrti, fatální a nefatální infarkty a mrtvice).

Obdobně jako jiné  -blo kátory snížením systemického arteriálního tlaku, srdeční frekvence a kontraktility snižuje metoprolol-tartrát spotřebu kyslíku v srdečním svalu. Snížením srdeční frekvence a tím prodloužením diastoly metoprolol-tartrát zlepšuje perfúzi a okysličení myokardiálních oblastí se zhoršen ým zásobováním krví. Při angin ě pectoris přípravek tudíž snižuje počet, trvání a závažnost záchvatů, včetně němých ischemických příhod , a z lepšuje fyzickou výkonnost pacientů.

V případě srdečních arytmií (supraventrikulární tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly) snižuje metoprolol-tartrát komorovou frekvenci a snižuje počty komorových extrasystol.

V případě infarktu myokardu metoprolol-tartrát snižuje úmrtnost omezením rizika náhlé smrti. Tento účinek je připisován především prevenci epizod ventrikulární fibrilace.

Má se za to, že antifibrilační účinky nastávají v důsledku dvojího mechanismu: centrální stimulační účinek na vagus příznivě ovlivňuje elektrickou stabilitu srdce a inhibice sympatické aktivity snižuje kontraktilitu, tepovou frekvenci a krevní tlak.

Tento účinek, snižující úmrtnost, mohl být ve stejné míře pozorován, ať byl metoprolol-tartrát podán v počáteční nebo konečné fázi a převažoval i v případě vysoce rizikových (trpících kardiovaskulární chorobou) a diabetických pacientů.

Rovněž bylo prokázáno, že metoprolol -tartrát snižuje pravděpodobnost nefatálního reinfarktu .

Metoprolol-tartrát je vhodný k profylaktické léčbě funkčních srdečních poruch s palpitacemi .

Metoprolol-tartrát je dále vhodný k profylaktické léčbě migrény .

Metoprolol-tartrát snižuje klinické projevy hypertyreózy a lze jej proto podávat jako doplňkovou medikaci.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Metoprolol-tartrát se rychle a úplně resor buje z trávicího traktu. Látka vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutickém rozsahu dávek.

Maximálních plazmatických koncentrací dosáhne za 1,5 až 2 hodiny po podání. I když pla smatické hladiny vykazují vysoké interindividuální odchylky, jsou intraindividuální odchylky malé. Po absorpci podstupuje metoprolol-tartrát významnou metabolizaci při prvním průchodu játry . Biologická dostupnost metoprololtartrát u činí přibližně 50 % po jednorázovém podání a přibližně 70 % po opakovaném podání.

Současný příjem potravy může zvýšit bio logickou dostupnost metoprolol-tartrátu o 30 až 40 %.

Distribuce

Vazba metoprolol-tartrátu na plasmatické proteiny je nízká, okolo 5 až 10 %.

Metoprolol-tartrát vykazuje extenzivní distribuci do tkání a má vysoký zdánlivý distribuční objem (5,6 1/kg tělesné hmotnosti ).

Biotransformace

Metoprolol-tartrát je metabolizován v játrech enzymy 2D6 cytochromu P-450 (CYP). Metabolity ke klinickým účinkům nijak nepřispívají .

Eliminace

Více než 95 % podané dávky se vyloučí ledvinami, asi 5 % podané dávky se v moči vyloučí jako nezměněný metoprolol-tartrát. V ojedinělých případech se hodnota nemetabolizovaného podílu může zvýšit na 30 %.

Eliminační poločas je v průměru 3,5 hodiny (pohybuje se v rozmezí od 1 do 9 hodin).

Celková tělesná clearance je okolo 1 litru/min.

Zvláštní populace

Farmakokinetika metoprolol-tartrát u nevykazuje u starších pacientů žádné zásadní změny .

Zhoršen á funkce ledvin nemění systémovou biologickou dostupnost a eliminaci metoprolol-tartrátu.

V těchto případech nicméně dochází ke sníženému vylučování metabolitů. U pacientů se závažným onemocněním ledvin (GFR 5 ml/min) bylo pozorováno velké hromadění metabolitů. Hromadění metabolitů ovšem rozsah  -blokády nezvýšilo .

Porucha funkce jater nemá na farmakokinetiku metoprolol-tartrátu velký vliv. Ovšem u závažné hepatické cirhózy a po portokaválním chirurgickém zkratu se může bio logická dostupnost metoprolol-tartrátu zvýšit a celková tělesná clearance se může snížit. U pacientů po portokaválním chirurgickém zkratu se celková tělesná clearance snížila na asi 0,3 l/min a plocha pod křivkou průběhu koncentrace v plazm ě v čas e se oproti hodnotě zjištěné u zdravých jednotlivců zvýšila na přibližně šestinásobek.

5.3. P ředklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Dlouhodobé testy toxicity prováděné s terapeutickými dávkami metoprolol-tartrát u na různých druzích zvířat nevedly k žádným pozitivním nálezům. Testy karcinogenity provedené na myších a potkanech karcinogenní účinky neprokázaly.

Testy mutagenity a ve studiích teratogenity na zvířatech nevedly k žádným pozitivním nálezům.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa

Sodná sůl karboxymethylškrobu

K oloidní bezvodý oxid křemičitý

Povidon

Magnesium-stearát

6.2. Inkompatibility

Ne uplatňuje se

6.3. Doba použitelnosti

3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchování.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Egilok 25 mg tablety: 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 nebo 120 tablet;

Egilok 50 mg tablety: 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, 120 nebo 200 tablet;

Egilok 100 mg tablety: 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100, 120 nebo 200 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky .

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Egis Pharmaceuticals PLC

1106 Budape šť , Keresztúri út 30-38.

Maďarsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Egilok 25 mg tablety: 58/450/99-C

Egilok 50 mg tablety: 58/451/99-C

Egilok 100 mg tablety: 58/028/86-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Egilok 25 mg tablety

Datum první registrace: 30. červen 1999

Datum posledního prodloužení registrace: 18.10.2017

Egilok 50 mg tablety

Datum první registrace: 30. červen 1999

Datum posledního prodloužení registrace: 18.10.2017

Egilok 100 mg tablety

Datum první registrace: 17. červenec 1986

Datum posledního prodloužení registrace: 18.10.2017

10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 2. 2026