Egilok

SPC233768

SPC233768

sp.zn. sukls165846/2026

SOUHRN ÚDA JŮ O P ŘÍ PRAVKU

1. NÁZEV P Ř ÍPRAVKU

Egilok 50 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLO ŽEN Í

Jedna tableta obsahuje 50 mg metoprolol - tartarátu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis p ř ípravku:

bílé nebo tém ěř bílé, kulaté, bikonvexní tablety, na jedné str aně s p ů licí rýhou, na druhé str aně s vyra ž eným „E“ a „4 3 4“.

Půl icí rýha má pouze usnadnit d ě lení tablety pro snaz š í polykání, nikoliv její rozd ě lení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hypertenze:

v mírných nebo st ř edn ě zá važný ch p ří padech, bu ď v monoterapii anebo v kombinaci s diuretiky a jinými antihypertenzivy.

Angina pectoris:

u pacient ů s anginou pectoris metoprolol-tartarát sni žu je po č et anginózních záchvat ů a zlep šu je pacientovu t ě lesnou výkonnost.

Udr žov ací lé č ba po infarktu myokardu:

sni ž uje mo žno st opakovaného infarktu.

Sr deč ní arytmie:

sinusová tachykardie, supraventrikulární tachykardie, ventrikulární extrasystoly, supraventrikulární arytmie spojená a prolapsem mitrální chlopn ě .

Funkč ní poruchy srdce s palpitací. Tachykardie související s hypertyreózou.

Profylaxe migrény.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávka se musí stanovit post upně individuáln ě , aby se př ede š lo výrazné bradykardii. Doporu čené dávky

jsou tyto:

Hypertenze:

U mírné a ž st ředně t ěž ké hypertenze je zahajovací dávka 25 až 50 mg dvakrát denně (ráno a ve č er).

U nereagujících pacient ů se denní dávka m ůž e post upně zv yšov at až na 100 mg dvakrát denně a/nebo je mo ž no podávat v kombinaci dal ší antihypertenziva.

Maximální denní dávka je 200 mg podávaná v díl č ích dávkách.

Angina pectoris:

Zahajovací dávka je 25 a ž 50 mg dvakrát až t ři krát de nně, kterou je m ož né podle reakce pacienta postupn ě zvy š ovat až na 200 mg za den anebo je m ožno podávat v kombinaci s jiným antianginózním p ř ípravkem.

U držova cí l éčba po prod ě laném infarktu myokardu:

Doporu č ená dávka je 5 0 až 100 mg dvakrát den ně (ráno a ve č er).

Arytmie:

Zahajovací dávka je 25 až 50 mg dvakrát nebo t ři krát denn ě . V p ří p adě po tř eby se denní dávka m ůže postu pně z vyšo vat až na 200 mg anebo je mo ž no podávat v kombinaci s jiným antiarytmikem.

Hypertyreóza:

Doporu č ená denní dávka č iní 150 až 200 mg a je rozd ě lená na 3 až 4 díl čí dávky.

Fu nkční por uchy s rdeč ní, provázené palpitací:

100 mg za den rozd ě lených do dvou díl č ích dávek (ráno a ve č er). Pokud je to indikováno, lze denní dávku zvý š it a ž na 2x 100 mg.

Prevence migrény:

100 až 200 mg za den rozd ě lených do dvou díl č ích dávek (ráno a ve če r).

Zvlá š tní skupiny pacient ů :

Porucha funkce ledvin:

U pacient ů s poruchou funkce ledvin není t ř eba dávku upravovat.

Porucha funkce jater:

O becně není nutné upravovat dávku ani u pacient ů s hepatickou cirhózou, proto že vazba metoprololtartarátu na plasmatické proteiny je nízká ( 5− 10 %). U pacient ů s t ěžkou poruchou funkce jater (nap ř . stavy po chirurgickém zkratu) bude m ož ná nezbytné dávku metoprolol-tartarátu sní ž it (viz body 4.4 a 5.2).

Star ší pacienti:

U star š ích osob není nutné dávkování speciál ně upravovat.

Pediatrická populace

Klinických zku š eností s po už íváním metoprolol-tartarátu v pediatrii je velmi málo. Př ípravek je ur čen k l éčbě dospě lých pacient ů.

Způsob p odání

Perorální podání.

Tablety lze u ží vat jak s jídlem, tak i nezávisle na jídle, zapíjejí se do ušk em vody.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na lé č ivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jiné betablokátory

• Atrioventrikulární blok druhého a t ř etího stupn ě

• Klinicky relevantní sinusová bradykardie

• Sick sinus syndrom

• Kardiogenní šok

• Těžká porucha periferního arteriálního obě hu

• Dekompenzované srd eč ní selhání (s plicním edémem, hypoperfuzí nebo hypotenzí)

• Infarkt myokardu, pokud je tep ni žš í n ež 45/minutu, interval P-Q je del š í než 0,24 sekundy a pokud je systolický krevní tlak ni žší ne ž 100 mmHg

• Pacienti vy ž adující trvalou nebo ob časn ou inotropní lé čbu (  -agonista).

4.4 Zvlá š tní upo zorně ní a opat ře ní pro pou ž ití

I když kardioselektivní beta-blokátory mají na respira ční funkce mírn ě j ší ú č inky ne ž beta-blokátory neselektivní, je nutno se jejich po už ívání u pacient ů s obstr ukč ní chorobou dýchacích cest, pokud m ož no, vyhýbat. Pokud se má metoprolol-tartarát podávat pacient ů m s bronchiálním astmatem, m ůže být nezbytná kombinace s agonisty beta-receptor ů (tablety a/nebo sprej) nebo úprava dávky p ř edtím podávaného beta- agonisty

I když u selektivních beta-blokátor ů je mén ě pr avdě podobné, ž e by ovliv ň ovaly metabolismus cukr ů nebo maskovaly jisté p ř íznaky hypoglykémie, u pacient ů s diabetem mellitus lé čen ých p ř ípravkem Egilok se musí metabolismus cukr ů vy š et ř ovat ča st ě ji a v p ř í padě po tř eby je nutno dávku inzulinu a perorálních antidiabetik upravit (viz bod 4.5).

Beta- blokátory mohou ještě zvýšit riziko závažné hypoglykémie při současném podávání s deriváty sulfonylurey. Pacienti s diabetem mají být poučeni, aby si pečlivě kontrolovali hladinu glukó zy v krvi

(viz bod 4.5).

Velmi vzác ně se mohou zhor š it stávající mírné poruchy atrioventrikulárního vedení a m ůže vzniknout

AV blokáda.

Při zji š t ě ní progresivní bradykardie se v lé čbě musí pokr ačo vat ni žš ími dávkami anebo se l éč ba musí p ř er uš it.

Metoprolol-tartarát m ůž e zhor š it p ř íznaky periferních o běhový ch poruch.

Při l éč b ě pacient ů s feochromocytomem se metoprolol-tartarát musí kombinovat s alfa-blokátorem

(alfablokádu je nutno zavést p ř ed nasazením metoprolol-tartarátu)

Náhlému vysazení metoprolol-tartarátu je nutno se vyhnout. Metoprolol-tartarát se musí vysazovat postu pně podává ním sní ž ených dávek v pr ů b ěhu 14 dní, p ř i č em ž se dosáhne kone čná dávka 25 mg.

Náhlé vysazení m ůže zhor š it p ř íznaky anginy pectoris a zvý š it riziko koronárních p ř íhod.

Pacient ů m s chorobou koronárních arterií je nutno p ř i u konč ování l éčby v ěn ovat zvlá š tní pozornost.

Př ed chirurgickým zákrokem je nutno informovat anesteziologa o tom, že se pacient lé č í metoprololtartarátem, vysazení l éčby př ípravkem Egilok se nedopor uč uje (viz bod 4.5).

U pacient ů lé čen ých metoprolol-tartarátem m ůže být anafylaktick ý šok záv ažně j š í.

Při podávání p ří pravku pacient ů m s depresivní poruchou, myastenií gravis a s psoriázou je nutná opatrnost.

Sodík

Tento lé č ivý p ř ípravek obsahuje mén ě ne ž 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tablet ě, to znamená, že je v podstat ě „ bez sodík u“.

4.5 Interakce s jinými lé č ivými p ř ípravky a jiné formy interakce

Antihypertenzní ú č inky metoprolol-tartarátu a jiných antihypertenziv jsou obvykle aditivní; proto, aby se p ř ede š lo hypotenzi, je nutná p ř i jejich podávání v kombinaci opatrnost. Nicmén ě aditivní povaha ú č inku antihypertenziv m ůž e v p ř í padě pot ř eby zajistit ú č in ně j š í kontrolu krevního tlaku. Sou ča sné podávání metoprolol-tartarátu a verapamilu a/nebo jiných blokátor ů vápníkového kanálu diltiazemového typu m ůž e vést k zesíleným negativ ně inotropním a chronotropním ú č ink ů m. Intravenóznímu podávání verapamilu nebo jiných antagonist ů vápníku verapamilového typu je nutno se u pacient ů l éčen ých betablokátory vyhnout (riziko asystolie).

Opatrn ě je nutno kombinovat s:

• perorálními antiarytmiky (chinidinového typu a amiodaron) a parasympatomimetiky (riziko hypotenze, bradykardie, AV blokády)

• digitálisovými glykosidy (riziko bradykardie, poruch vedení vzruchu, metoprolol-tartrát nemá vliv na poziti vně inotropní úč inky digitálisových p ří pravk ů )

• dal š ími antihypertenzivy /zejména guanethidinem, reserpinem, alfa-methyldopou, klonidinem a antihypertenzivy guanfacinového typu/ (riziko hypotenze a/nebo bradykardie)

• p ř i kombinaci s klonidinem je nutno lé č bu vž dy ukonč it nap ř ed vysazením metoprolol-tartrátu a něko lik dní poté klonidinu, a to kv ů li riziku hypertenzní krize. Pokud by se klonidin vysadil první, mohlo by dojít k hypertenzní krizi

• celkovými anestetiky (kardiodepresivní úč inek)

• alfa- a beta-sympatomimetiky (riziko hypertenze, významné bradykardie, p ř ípadn ě srde č ního arestu).

Za jistých podmínek, pokud se pacient ům l éče ným betablokátory podává adrenalin, interferují kardioselektivní beta-blokátory s kontrolou krevního tlaku mnohem mén ě n ež betablokátory neselektivní.

• ergotaminem (zesiluje se vasokonstrik ční úč inek)

• jistými léky p ůso bícími na centrální nervový systém (nap ř . hypnotika, trankvilizéry, tricyklická antidepresiva, neuroleptika) a alkoholem (riziko hypotenze)

• beta -sympatomimetiky (fu nkční antagonismus)

• nesteroidními antirevmatiky (nap ř . indometacin) nebo jinými inhibitory prostaglandinsyntetázy – antihypertenzní ú č inek se sni ž uje

• estrogeny (antihypertenzní úč inky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny)

• perorálními antidiabetiky a inzulinem (metoprolol-tartrát m ůž e oslabovat jejich hypoglykemické úč inky a m ůže zastírat p ří znaky hypoglykemie)

• současné podávání beta - blokátorů a derivátů sulfonylurey může zvýšit riziko závažné hypoglykémie (viz bod 4.4)

• kurarová myorelaxancia (zesílení nervosvalové blokády)

• sou č asné podávání metoprolol-tartarátu s inhibitory izoenzymu 2D6 cytochromu P450 (CYP)

(metoprolol-tartarát se metabolizuje tímto izoenzymem), (nap ř . cimetidin, jistá antihistaminika

/na př . difenhydramin/, jistá antiarytmika /nap ř . amiodaron, chinidin, propafenon/, jistá antipsychotika

/nap ř . thioridazin/, jisté inhibitory COX-2 /nap ř . celekoxib/, alkohol, hydralazin, jistá SSRI /nap ř .

paroxetin, fluoxetin, sertralin, escitalopram/) – ú č inky metoprolol-tartarátu mohou být zesíleny v dů sledku jeho vyšš ích plasmatických hladin

• induktory CYP2D6 (nap ř . rifampicin, barbituráty) – ú č inky metoprolol-tartarátu mohou být oslabeny v důs ledku indukce metabolismu v játrech)

• sou č asné podávání s blokátory sympatických ganglií nebo s jinými blokátory beta receptor ů (nap ř .

oční kapky) nebo s inhibitory MAO vy žad uje p eč livý léka ř ský dohled.

4.6 Fertilita, t ěh otenství a kojení

Těhot enství

Léčba v yža duje pe č livé vyhodnocení mo žného rizika pro plod v porovnání s p ří nosy lé č by. Pokud se podávání nelze vyhnout, je t ř eba plod a novorozence po porodu velmi pe č li vě sledovat n ěko lik dní ( 48−72 hodin), prot ože pokles uteroplacentárního ob ěhu m ůže ovlivnit r ů st plodu, p ř i č em ž metoprolol- tartarát vstupující do o běhu p lodu/novorozence m ůž e z půso bit bradykardii, respira ční depresi, hypotenzi č i hypoglykemii.

Kojení

Pokud se podávání nelze vyhnout, je nutno kojence sledovat se z výš enou pozorností (m ůže dojít k bradykardii), i kdy ž v terapeutických dávkách vyl učo vaný metoprolol-tartarát u novorozence žá dné významné beta-blokující úč inky nevykazuje.

4.7 Ú č inky na schopnost ř ídit a obsluhovat stroje

Př ípravek m ůže mít, zvlá š t ě na z ač átku l éč by a pokud se u ž ívá sou č as ně s alkoholem, nep ř íznivý vliv na sous tř ed ěno st p ř i ř ízení dopravních prost ředků a obsluze stroj ů. Mohou se objevit bolesti hlavy, únava a/nebo t oč ení hlavy. Proto je nutno individuáln ě stanovit dávku, která by umo žň ovala ř ízení dopravních pros tř e dků a obsluhu stroj ů .

4.8 N ežádo ucí ú č inky

Léčbu metoprolol-tartarátem pacienti obvykle dob ř e sná š ejí, p ř i č em ž ne ž ádoucí úč inky jsou obvykle mírné a reverzibilní. Ní že uvedené nežád oucí ú č inky byly zji š t ěny v klinických hodnoceních a b ěh em rutinního terapeutického pou ž ívání metoprolol-tartarátu. Vztah mezi podáváním l éč iva a výskytem ne žádo ucí p ř íhody nelze v řadě p ř í padů o věři t.

Ní že pou ž ité č etnosti výskytu ozna ču jící incidenci n ež ádoucích ú č i nků jsou definovány následovn ě :

velm i čas té (≥ 1/10); ča sté ( ≥ 1/100 až <1/10); m éně č asté ( ≥ 1/ 1000 až <1/100); vzácné ( ≥ 1/10 000 až

<1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údaj ů nelze ur č it):

Poruchy krve a lymfatického systému:

Velmi vzácné: trombocytopenie

Poruchy metabolismu a vý ž ivy:

M éně ča sté: nár ů st t ě lesné hmotnosti

Psychiatrické poruchy:

M éně ča sté: deprese, potí že se soust ř ed ěn ím, ospalost, insomnie, no ční m ů ry

Vzácné: nervozita, úzkost, impotence/sexuální poruchy

Velmi vzácné: amnézie, poruchy pam ě ti, zmatenost, halucinace

Poruchy nervového systému:

Velmi ča sté: únava

Č asté: to če ní hlavy, bolesti hlavy

M éně ča sté: parestézie, svalové k ř e če

Velmi vzácné: dysgeuzie

Poruchy oka:

Vzácné: poruchy vid ěn í, xeroftalmie a/nebo podrá ždě ní oka, zán ět spojivek

Poruchy ucha a labyrintu:

Velmi vzácné: tinnitus

Srde č ní poruchy:

Č asté: bradykardie, palpitace

M éně č asté: zhor š ení p ř í znaků sr deč ního selhání, kardiogenní šok u pacient ů s akutním infarktem myokardu*, AV-blok stupn ě I, edém, bolesti v sr deč ní oblasti

Velmi vzácné: arytmie, poruchy vedení vzruchu

  • Č etnost vy šš í o 0,4 % v porovnání s placebem ve studii u 46000 pacient ů s akutním infarktem myokardu, kde č etnost kardiogenního šoku byla 2,3 % ve skupi ně lé čené metoprolol-tartarátem a 1,9

% ve skupin ě l éč ené placebem u podskupiny pacient ů s nízkým indexem rizika šoku. Index rizika šo ku byl zal ožen na absolutním riziku šo ku u ka ždého jednotlivého pacienta a byl odvozen od věk u, pohlaví, z pož d ěn í, Killipovy t ř ídy, krevního tlaku, tepové frekvence, abnormalit na EKG a hypertenze v anamnéze. Skupina pacient ů s nízkým indexem rizika š oku odpovídá pacient ů m, u kterých je metoprolol-tartarát p ř i akutním infarktu myokardu dopor uče n.

Cévní poruchy:

Č asté: posturální hypotenze /velmi vzácn ě se synkopou/, chladné kon č etiny

Velmi vzácné: gangréna u pacient ů se stávajícími poruchami periferní cirkulace

Respira č ní, hrudní a mediastinální poruchy:

Č asté: námahová du šno st

M éně ča sté: bronchiální spasmus (dokonce i bez obstr ukční respir ač ní poruchy v anamnéze)

Vzácné: rinitida

Gastrointestinální poruchy:

Č asté: nauzea, bolesti b ř icha, pr ů jem, zácpa

M éně ča sté: zvracení

Vzácné: sucho v ústech

Poruchy jater a ž lu č ových cest

Vzácné: abnormální funk č ní jaterní testy

Velmi vzácné: hepatitida

Poruchy kůže a pod kož ní tkán ě :

M éně ča sté: kož ní vyrá žka (kop ř ivkovité, psoriasiformní a dystrofické ko ž ní léze), zvý š ené pocení

Vzácné: alopecie

Velmi vzácné: fotosenzitivita, progredující psoriáza

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové t káně:

Velmi vzácné: artralgie

Podávání p ř ípravku Egilok se musí ukon č it, pokud se výše uvedené p ř íznaky objeví s klinicky relevantní intenzitou a jejich p ř í č inu nelze jednozn ačně ur č it.

Hlá š ení podez ře ní na n ež ádoucí ú č inky

Hlá š ení podez ř ení na ne žá doucí úč inky po registraci lé č ivého p ř ípravku je dů le ž ité. Um ožň uje to pokr ačo vat ve sledování pom ě ru p ř ín osů a rizik lé č ivého p ř ípravku. Žád áme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podez ř ení na n ežá doucí ú č inky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu

Státní ústav pro kontrolu lé č iv

Šrob árova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávková ní

Př íznaky p ř edávkování:

hypotenze, sinusová bradykardie, atrioventrikulární blok, srd eč ní selhání, kardiogenní š ok, srde ční zástava, nauzea, zvracení, bronchospasmus, hypoglykémie, ztráta v ěd omí, kóma.

V ýše uvedené p ř íznaky se mohou je š t ě zvýraznit po sou čas ném podání antihypertenziv, chinidinu, barbiturát ů a alkoholu.

První známky p ř edávkování se projeví po 20 minutách až 2 hodinách po podání léku.

Léčba p ř edávkování:

Léčba p ř edávkování v yžad uje intenzivní pé č i a dů kladné sledování pacienta ( obě hové, respira č ní parametry, funkce ledvin, cukr v krvi, sérové elektrolyty).

Pokud si pacient nevzal lék p ř ed p ř íli š dlouhou dobou, doporu č uje se k dal š ímu sní že ní absorpce léku výplach ža ludku (nebo vyvolání zvracení, ř ízené řádně pro ško leným zdravotním personálem v p ří p adě, ž e je výplach neproveditelný a pacient je p ř i věd omí) s podáním aktivního uhlí.

V p ří padech váž né hypotenze, bradykardie a hrozícího selhání srdce by m ě l být podán i. v.  -agonista

1 ve 2 až 5minutových intervalech anebo v infúzi až do dosa že ní žá doucího úč inku. Pokud není selektivní

 - agonista k dispozici, m ůže být aplikován intravenó zně atropin nebo dopamin.

Pokud není dosa ženo uspokojivého efektu, lze podat jiná sympatomimetika (dobutamin nebo noradrenalin). Pro odvrácení úč i nků silné beta blokády m ůž e být ú č inným rovn ěž g lukagon v dávce 1−10 mg.

V p ří p adě záva ž né bradykardie, odolávající farmakoterapii, m ůže být nezbytné implantovat pacemaker.

Bronchospazmus m ůže být odstran ě n i. v. podáním  -agonisty (nap ř . terbutalinu).

Tato antidota mohou být po tř ebná ve vy šš ích dávkách, než je jejich terapeutické rozmezí.

Metoprolol-tartarát nelze ú č i nně od stranit hemodialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Betablokátory selektivní

ATC kód: C07AB02

Metoprolol-tartarát je kardioselektivní  1-blokátor, tj. blokuje beta receptory v dávkách mnohem

1 ni žš ích , než v dávkách pot ř ebných k blok ádě beta receptor ů. Metoprolol-tartarát nemá vlastní

2 sympatomimetickou aktivitu a jeho membrány stabilizující aktivita je nevýznamná.

Mechanismus ú č inku:

Zmír ň uje sr deč ní ú č inky z výš ené sympatomimetické aktivity, ke které dochází p ř i t ě lesném a du š evním stresu, akut ně sni ž uje tepovou frekvenci, srd eč ní kontraktilitu, srde č ní výdej a krevní tlak. P ř i vysokých endogenních hladinách adrenalinu interferuje metoprolol-tartarát s krevním tlakem mnohem mén ě ne ž neselektivní betablokátory. V p ř í padě po tř eby m ůž e být metoprolol-tartarát v kombinaci s agonistou beta receptor ů podáván pacient ů m s p ří znaky obstruk č ní plicní nemoci. Pokud se podává spolu

2 s agonistou beta receptor ů, interferuje metoprolol-tartarát v terapeutických dávkách s beta receptory

2 2 zprost ř edkovanou bronchodilatací vyvolanou agonistou beta receptor ů m éně než neselektivní beta-2 blokátory.

V porovnání s neselektivními betablokátory ovli vň uje metoprolol-tartarát tvorbu inzulinu a metabolismus cukr ů me nší m ě rou.

Význam ně nem ě ní kardiovaskulární od pově di na hypoglykémii, ani neprodl už uje trvání hypoglykemické ataky.

Krátkodobé studie prokázaly, že metoprolol-tartarát m ůž e vyvolat mírné zvý š ení hladin triglyceri dů a sní že ní hladin volných mastných kyselin v séru. V n ěk terých p ř ípadech bylo pozorováno malé sní ž ení frakce lipoprotei nů s vysokou hustotou (HDL), i když me nší m ě rou, než je tomu po neselektivních beta- blokátorech. V jedné studii trvající n ěko lik let v š ak bylo po l éč b ě metoprololtartarátem prokázáno významné sní ž ení hladin celkového sérového cholesterolu.

Kvalita ž ivota není b ěh em l éčby metoprolol-tartarátem ani sní že na, ani zlep še na. Po lé čbě pacient ů po infarktu myokardu metoprolol-tartarátem bylo pozorováno zlep š ení kvalit y ž ivota.

U hypertenzních pacient ů metoprolol-tartarát sni žu je krevní tlak v polohách vstoje i vle že. Po zahájení l éč by metoprolol-tartarátem lze pozorovat krátkodobý ú č inek ( něk olik hodin) a klinicky nevýznamné zv ýš ení periferní rezistence. Dlouhodobý antihypertenzní úč inek této látky je spojen s postupným sni ž ováním celkové periferní vaskulární rezistence.

U hypertenzních pacient ů vede dlouhodobé podávání p ř ípravku ke statisticky významnému sní ž ení hmotnosti levé sr deč ní komory a ke zlep š ení diastolické funkce a nál ože levé srde ční komory.

U mu ž ských pacient ů se st ř edn ě t ěž kou až t ěžk ou hypertenzí metoprolol-tartarát sni ž oval úmrtnost v důs ledku kardiovaskulárního onemoc ně ní (p ř edev š ím incidenci náhlé smrti, fatální a nefatální infarkty a mrtvice).

O bdobně jako jiné  -blokátory sní že ním systemického arteriálního tlaku, srde č ní frekvence a kontraktility sni ž uje metoprolol-tartarát spo tř ebu kyslíku v srde čn ím svalu. Sní ž ením sr deční frekvence a tím prodl ouž ením diastoly metoprolol-tartarát zlep š uje perfúzi a okysli če ní myokardiálních oblastí se zhor š eným zásobováním krví. P ř i angi ně pectoris p ř ípravek tudí ž sni ž uje po če t, trvání a záv ažno st záchvat ů, vč et ně ně mých ischemických p ří hod, a zlep šu je fyzickou výkonnost pacient ů.

V př ípa dě sr deč ních arytmií (supraventrikulární tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly) sni ž uje metoprolol-tartarát komorovou frekvenci a sni ž uje p oč ty komorových extrasystol.

V p ří p adě infarktu myokardu metoprolol-tartarát sni ž uje úmrtnost omezením rizika náhlé smrti. Tento ú č inek je p ři pisován p ř ede vš ím prevenci epizod ventrikulární fibrilace.

Má se za to, ž e antifibrila čn í ú č inky nastávají v dů sledku dvojího mechanismu: centrální stimul ač ní ú č inek na vagus p ř ízni vě ovliv ňu je elektrickou stabilitu srdce a inhibice sympatické aktivity sni ž uje kontraktilitu, tepovou frekvenci a krevní tlak.

Tento ú č inek, sni ž ující úmrtnost, mohl být ve stejné m íř e pozorován, ať byl metoprolol-tartarát podá n v poč áte č ní nebo kone č né fázi a p řevaž oval i v p ř í padě vysoce rizikových (trpících kardiovaskulární chorobou) a diabetických pacient ů.

R ovněž bylo prokázáno, že metoprolol-tartarát sni žu je pravd ě podobnost nefatálního reinfarktu.

Metoprolol-tartarát je vhodný k profylaktick é léčbě funk čn ích srd eč ních poruch s palpitacemi .

Metoprolol-tartarát je dále vhodný k profylaktické lé č b ě migrény .

Metoprolol-tartarát sni ž uje klinické projevy hypertyreózy a lze jej proto podávat jako dopl ňkov ou medikaci.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Metoprolol-tartarát se rychle a úpln ě resorbuje z trávicího traktu. Látka vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutickém rozsahu dávek.

Maximálních plazmatických koncentrací dosáhne za 1,5 až 2 hodiny po podání. I k dyž plasmatické

hladiny vykazují vysoké interindividuální odchylky, jsou intraindividuální odchylky malé. Po absorpci podstupuje metoprolol-tartarát významnou metabolizaci p ř i prvním pr ůch odu játry. Biologická dostupnost metoprololtartarátu č iní p ři bli žně 50 % po jednorázovém podání a p ři bli žně 70 % po opakovaném podání . Souča sný p ř íjem potravy m ůže zv ýš it biologickou dostupnost metoprolol-tartarátu o 30 až 40 %.

Distribuce

Vazba metoprolol-tartarátu na plasmatické proteiny je nízká, okolo 5 až 10 %.

Metoprolol-tartarát vykazuje extenzivní distribuci do tkání a má vysoký zdánlivý distri buč ní objem (5,6

1/kg t ě lesné hmotnosti).

Biotransformace

Metoprolol-tartarát je metabolizován v játrech enzymy 2D6 cytochromu P-450 (CYP). Metabolity ke klinickým ú č ink ů m nijak nep ř ispívají.

Eliminace

Více n ež 95 % podané dávky se vylo učí ledvinami, asi 5 % podané dávky se v mo č i vylou č í jako nezm ěně ný metoprolol-tartarát. V ojedin ě lých p ř ípadech se hodnota nemetabolizovaného podílu m ůž e zvý š it na 30 %.

Elimin ač ní pol oč as je v pr ů m ě ru 3,5 hodiny (pohybuje se v rozmezí od 1 do 9 hodin).

Celková t ě lesná clearance je okolo 1 litru/min.

Zvlá š tní populace

Farmakokinetika metoprolol-tartarátu nevykazuje u star š ích pacient ů žá dné zásadní zm ě ny.

Zhor š ená funkce ledvin nem ě ní systémovou biologickou dostupnost a eliminaci metoprololtartarátu. V t ěc hto p ř ípadech nicmé ně dochází ke sní žen ému vylu čov ání metabolit ů . U pacient ů se záva žn ým onemo cně ním ledvin (GFR 5 ml/min) bylo pozorováno velké hromad ění metabolit ů .

Hroma dě ní metabolit ů ovš em rozsah  -blokády nezvý š ilo.

Porucha funkce jater nemá na farmakokinetiku metoprolol-tartarátu velký vliv. Ov š em u záva ž né hepatické cirhózy a po portokaválním chirurgickém zkratu se m ůže biologická dostupnost metoprololtartarátu zvý š it a celková t ě lesná clearance se m ůže sní ž it. U pacient ů po portokaválním chirurgickém zkratu se celková t ě lesná clearance sní ž ila na asi 0,3 l/min a plocha pod k ř ivkou pr ů b ěhu koncentrace v plazm ě v č ase se oproti hodnot ě zji š t ě né u zdravých jednotli vců zvýš ila na p ř ibli ž n ě š estinásobek.

5.3. P řed klinické údaje vztahující se k bezp ečn osti

Dlouhodobé testy toxicity provád ěné s terapeutickými dávkami metoprolol-tartarátu na r ůzn ých druzích zví ř at nevedly k žá dným pozitivním nále zů m. Testy karcinogenity provedené na my š ích a potkanech karcinogenní ú č inky neprokázaly.

Testy mutagenity a ve studiích teratogenity na zví ř atech nevedly k žádn ým pozitivním nález ů m.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa

Sodná s ů l karboxymethyl š krobu Koloidní bezvodý oxid k ře mi č itý Povidon

Magnesium-stearát

6.2. Inkompatibility

Neuplat ň uje se

6.3. Doba p ouž itelnosti

3 roky

6.4. Zvlá š tní opat ř ení pro uchovávání

Uchovávejte p ř i teplot ě do 25 °C.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Lahvi č ka z hn ědé ho skla uzav ř ená bílým bezpe č nostním uzá vě rem z PE a s vl ožk ou z PE, papírová krabi čk a.

Velikost balení: 60 tablet

Upozornění: text na lahvičce je ve slovenštině.

6.6. Zvlá š tní opat ř ení pro likvidaci př ípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvlá š tní po žad avky.

7. DRŽ ITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Egis Pharmaceuticals PLC

1106 Budape šť , Keresztúri út 30-38.

Ma ď arsko

Souběžný dovozce:

GALMED a.s., Těšínská 1349/296, Radvanice, 716 00 Ostrava, Česká republika

8. REGIS TRAČNÍ ČÍS LO(A)

58/451/99-C/PI/011/22

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLO UŽEN Í REGISTRACE

Datum první registrace: 13. 9. 2022

10. DATUM REVIZE TEXTU

    1. 2026

← Zpět na databázi SPC

Egilok · ChatSPC