SPC162081
Sp. zn. sukls162418/2020
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Humulin R 100 IU/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml obsahuje insulinum humanum 100 IU (původem z rekombinantní DNA produkované E.coli).
Jedna injekční lahvička obsahuje 10 ml, což odpovídá 1000 IU rozpustného inzulinu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v injekční lahvičce.
Humulin R je sterilní, čirý, bezbarvý vodný roztok humánního inzulinu.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba pacientů s diabetem mellitem, kteří potřebují inzulin k udržení normální glukózové homeostázy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování má být určeno lékařem v souladu s potřebami pacienta.
Pediatrická populace
Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Humulin R má být aplikován subkutánní injekcí, je však možná i intramuskulární aplikace, i když není doporučována. V případě potřeby může být podán i intravenózně.
Umístění subkutánních vpichů by mělo být v horní části paží, na stehnech, hýždích nebo břiše. Místa vpichu mají být měněna rotačním způsobem tak, aby stejné místo nebylo použito vícekrát než přibližně jednou za měsíc, aby se snížilo riziko lipodystrofie a kožní amyloidózy (viz bod 4.4 a 4.8).
Při subkutánní aplikaci všech přípravků Humulin je třeba se pečlivě ujistit o tom, že nedošlo k aplikaci do cévy. Po aplikaci se místo vpichu nemá masírovat. Pacient musí být řádně poučen o správné aplikační technice.
Přípravek Humulin R může být podán v kombinaci s přípravkem Humulin N (viz Návod k použití přípravku a Míchání inzulinů).
Balení přípravku obsahuje příbalovou informaci s instrukcemi popisujícími aplikaci inzulinu.
4.3 Kontraindikace
Hypoglykémie.
Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, pokud není používán v souvislosti s desenzibilizačním programem.
Za žádných okolností nesmí být jiné lékové formy přípravku Humulin kromě rozpustného inzulinu Humulin R použity intravenózně.
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Převedení pacienta na jiný typ nebo značku inzulinu musí být provedeno pod přísným lékařským dohledem. Změny síly, značky (výrobce), typu (rozpustný, isofan, směs), druhu (zvířecí, humánní, analog humánního inzulinu) a/nebo způsobu výroby (rekombinantní DNA versus inzulin zvířecího původu) mohou mít za následek potřebu změny dávkování.
U některých pacientů přecházejících z inzulinu zvířecího původu na humánní může být zapotřebí změna dávkování. Je-li úprava nutná, může se projevit při první dávce nebo během několika prvních týdnů či měsíců.
Malé množství pacientů, kteří měli hypoglykemické reakce po převodu z inzulinu zvířecího původu na humánní inzulin, uvádělo, že časné varovné příznaky hypoglykémie byly méně znatelné nebo odlišné od těch, které zažili při použití předchozího inzulinu zvířecího původu. Pacienti, jejichž kontrola glukózy např. intenzifikovanou inzulinovou terapií se výrazně zlepšila, mohou ztratit některé nebo všechny varovné příznaky hypoglykémie a měli by být proto náležitě poučeni. Dalšími okolnostmi, které mohou zeslabit nebo změnit varovné příznaky hypoglykémie, jsou dlouhodobý diabetes, diabetická neuropatie nebo léčba betablokátory. Neřešené hypoglykemické nebo hyperglykemické reakce mohou způsobit ztrátu vědomí, koma nebo smrt.
Použití nedostatečných dávek nebo přerušení léčby, zvláště u inzulin-dependentních diabetiků, může vést k hyperglykémii a diabetické ketoacidóze; stavům, které mohou být letální.
Léčba humánním inzulinem může způsobovat tvorbu protilátek, jejich hladiny jsou však nižší než při užití purifikovaných zvířecích inzulinů.
Potřeba inzulinu se může velmi měnit při onemocnění nadledvin, hypofýzy nebo štítné žlázy a při výskytu ledvinové nebo jaterní choroby.
Potřeba inzulinu může být zvýšena během nemoci nebo vlivem emocionálních rozrušení.
Úprava dávky může být rovněž nutná, pokud pacienti vykonávají zvýšenou fyzickou aktivitu nebo mění svou obvyklou dietu.
Pacienti musí být poučeni, aby průběžně střídali místo vpichu za účelem snížení rizika vzniku lipodystrofie a kožní amyloidózy. Existuje možné riziko zpomalení absorpce inzulinu a zhoršení kontroly hladiny glukózy po vpíchnutí inzulinu do míst s těmito reakcemi. Byly hlášeny případy, kdy náhlá změna místa vpichu do nedotčené oblasti vedla k hypoglykémii. Po změně místa vpichu se doporučuje monitorování glukózy v krvi a je možné zvážit úpravu dávky antidiabetik.
Kombinace humánního inzulinu s pioglitazonem
U pacientů užívajících pioglitazon v kombinaci s inzulinem byly hlášeny případy srdečního selhání, zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro rozvoj srdečního selhání. Tato skutečnost má být brána do úvahy, pokud je zvažována kombinovaná léčba pioglitazonem a humánním inzulinem. Pokud je užita kombinovaná léčba, u pacientů mají být sledovány známky srdečního selhání, nárůst tělesné hmotnosti a otoky. Léčba pioglitazonem má být přerušena, pokud se objeví jakékoliv zhoršení srdečních příznaků.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
U některých léčivých přípravků je známa jejich interakce s metabolismem glukózy, a proto při užívání jiných léčiv podávaných současně s humánním inzulinem má být konzultován lékař (viz bod 4.4). Lékař musí brát možné interakce do úvahy a ověřit u pacientů jejich další medikaci užívanou společně s humánním inzulinem.
Potřeba inzulinu může být zvýšena léky s hyperglykemickým účinkem, jako jsou glukokortikoidy, hormonální substituce při léčbě poruch štítné žlázy, růstový hormon, danazol, beta-2-mimetika (jako jsou ritodrin, salbutamol, terbutalin), thiazidy.
Potřeba inzulinu může být snížena při podávání léků s hypoglykemizujícím účinkem, jako jsou perorální antidiabetika, salicyláty (např. kyselina acetylsalicylová), některá antidepresiva (inhibitory monoaminooxidázy), některé inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (kaptopril, enalapril), blokátory receptorů pro angiotenzin II, neselektivní beta blokátory a alkohol.
Analoga somatostatinu (oktreotid, lanreotid) mohou potřebu inzulinu, jak snižovat, tak zvyšovat.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Udržení dobré kontroly glykémie během těhotenství je základním požadavkem léčby diabetu u pacientek léčených inzulinem při inzulin-dependentním nebo gestačním diabetu. Potřeba inzulinu se obvykle snižuje během prvního trimestru a zvyšuje během druhého a třetího trimestru. Pacientky s diabetem by měly být poučeny o tom, aby informovaly svého lékaře v případě těhotenství nebo pokud těhotenství zvažují.
Pečlivé monitorování glykémie stejně jako celkového zdravotního stavu je základním požadavkem u těhotných s diabetem.
U kojících diabetiček může vzniknout potřeba úpravy dávky inzulinu, diety nebo obojího.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Pacientova schopnost koncentrace a reakce může být zhoršena v důsledku hypoglykémie. To může být riskantní v situacích speciálně vyžadujících výše uvedené schopnosti (např. řízení auta nebo obsluha strojů).
Pacient by měl být poučen o nutnosti zabránit hypoglykémii během řízení, což je zvláště významné u těch osob, které mají sníženou nebo chybějící vnímavost varovných příznaků hypoglykémie nebo mají časté hypoglykemické epizody. Za těchto okolností má být pečlivě zvážena vhodnost řízení motorových vozidel.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějším nežádoucím účinkem inzulinové terapie u pacienta s diabetem je hypoglykémie. Závažná hypoglykémie může vést ke ztrátě vědomí a v extrémních případech ke smrti. Vzhledem k tomu, že hypoglykémie je důsledkem jak dávky inzulinu, tak i dalších faktorů jako je intenzita tělesné námahy nebo dieta, není uvedena frekvence výskytu hypoglykémie.
Lokální přecitlivělost je u pacientů častá (≥1/100 až <1/10). Může se projevit ve formě zarudnutí, otoku a svědění v místě injekce inzulinu. Tento stav obvykle ustoupí během několika dnů nebo týdnů. V některých případech může být tento stav zapříčiněn jinými faktory než inzulinem, například iritací kůže dezinfekčním prostředkem nebo nesprávnou injekční technikou.
Systémová alergie, která je velmi vzácná (<1/10 000), ale potenciálně závažnější, je generalizovanou alergií na inzulin. Může způsobit vyrážku po celém těle, dušnost, sípání, pokles krevního tlaku, tachykardii nebo pocení. Těžké stavy generalizované alergie mohou ohrožovat život. Ve vzácných případech závažné alergie na přípravek Humulin je vyžadována okamžitá léčba. Může být zapotřebí změna inzulinu nebo desenzibilizace.
Lipodystrofie v místě aplikace injekce je méně častá (≥1/1 000 až <1/100).
Poruchy kůže a podkožní tkáně: Frekvence „není známo“: kožní amyloidóza
Poruchy kůže a podkožní tkáně: V místě vpichu se může vyvinout lipodystrofie a kožní amyloidóza vedoucí ke zpomalení lokální absorpce inzulinu. Průběžné střídání místa vpichu v dané oblasti aplikace může pomoci omezit tyto reakce nebo jim předejít (viz bod 4.4).
V průběhu léčby inzulinem byly hlášeny případy edémů, obzvláště pokud je pro zvládnutí předcházející špatné metabolické kontroly použita intenzifikovaná inzulinová terapie.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10. Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci- ucinek.
4.9 Předávkování
Inzulin nemá specifickou definici předávkování, protože glykémie je výsledkem komplexních interakcí mezi hladinou inzulinu, dostupností glukózy a ostatními metabolickými procesy. Hypoglykémie se může objevit jako důsledek nadbytku inzulinové aktivity v poměru k příjmu potravy a výdeji energie.
Hypoglykémie může být spojena s netečností, zmateností, palpitacemi, bolestmi hlavy, pocením a zvracením.
Mírné epizody hypoglykémie reagují na perorální podání glukózy nebo výrobku obsahujícího sacharidy. Korekce středně těžké hypoglykémie může být provedena intramuskulární nebo subkutánní injekcí glukagonu a následným perorálním podáním sacharidů, pokud se pacient dostatečně zotavuje. Pacienti, kteří nereagují na glukagon, musí dostat roztok glukózy intravenózně.
Pokud je pacient v komatu, měl by být aplikován glukagon intramuskulárně nebo subkutánně. Pokud však glukagon není k dispozici nebo pacient na jeho podání nereaguje, musí být podán roztok glukózy intravenózně. Jakmile se pacient probere z bezvědomí, měl by dostat najíst.
Po zdánlivé úpravě klinického stavu je nezbytný další příjem sacharidů a sledování pacienta, protože se hypoglykémie může opakovat.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmako-terapeutická skupina: Inzuliny a analoga rychle působící, k injekční aplikaci ATC kód: A10AB01. Humulin R je rychle působící inzulinový přípravek.
Primárním účinkem inzulinu je regulace glukózového metabolismu.
Navíc má inzulin další anabolické a anti-katabolické účinky na mnoho různých tkání. Ve svalové tkáni tyto účinky zahrnují zvýšení syntézy glykogenu, mastných kyselin, glycerolu a proteinů a vychytávání aminokyselin a zároveň snížení glykogenolýzy, glukoneogeneze, ketogeneze, lipolýzy, proteinového katabolismu a produkce aminokyselin.
Typický průběh aktivity v čase (křivka utilizace glukózy) po subkutánní injekci ilustruje silná křivka na následujícím grafu. Rozdíly v čase a/nebo intenzitě aktivity inzulinu, které může pacient zaznamenat, znázorňuje stínovaná plocha. Rozdíly závisí na dávce, místě injekce, teplotě a fyzické aktivitě pacienta.
[Obrázek: Graf s názvem Humulin R, který znázorňuje inzulinovou aktivitu v čase. Svislá osa ukazuje inzulinovou aktivitu na stupnici 0-100. Vodorovná osa ukazuje čas v hodinách na stupnici 0-36. Křivka znázorňuje rychlý nástup účinku, vrchol aktivity je dosažen přibližně ve 2-3 hodinách po podání, a poté aktivita postupně klesá k výchozí hodnotě přibližně v 10-12 hodinách.]
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetika inzulinu neodráží metabolický účinek tohoto hormonu. Proto je třeba při zvažování aktivity inzulinu vycházet z křivky utilizace glukózy (viz nahoře).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Humulin je humánní inzulin produkovaný rekombinantní technologií. Při studiích subchronické toxicity nebyly hlášeny žádné závažné události. V řadě in vitro a in vivo genetických toxikologických studií neměl humánní inzulin mutagenní účinky.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
metakresol glycerol voda pro injekci K úpravě pH může být použita: kyselina chlorovodíková a/nebo hydroxid sodný
6.2 Inkompatibility
Přípravky Humulin se nemají míchat s inzuliny jiných výrobců nebo s přípravky obsahujícími zvířecí inzulin.
6.3 Doba použitelnosti
Neotevřená lahvička 3 roky
Po prvním užití 28 dnů
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Chraňte před mrazem. Nevystavujte nadměrnému teplu nebo přímému slunečnímu svitu.
Neotevřená lahvička Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Po prvním užití Uchovávejte při teplotě do 30 ° C.
6.5 Druh obalu a velikost balení
10 ml roztoku v injekční lahvičce z bezbarvého skla (sklo třídy I) s gumovou zátkou a zabezpečenou hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím kroužkem kombinovaným s plastovou krytkou. Velikost balení: 1 nebo 2 nebo 5 (5 x 1) injekčních lahviček. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Nepoužívejte jehly opakovaně. Jehly zlikvidujte odpovídajícím způsobem. Jehly s nikým nesdílejte. Lahvičky mohou být užívány do vyprázdění, potom je zlikvidujte odpovídajícím způsobem. Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Návod k použití přípravku a zacházení s ním
Injekční roztok v injekční lahvičce používejte s vhodnou stříkačkou označenou 100 IU/ml.
a) Příprava dávky
Injekční lahvičky obsahující přípravek Humulin R nevyžadují další rozpouštění a mohou být použity pouze tehdy, je-li jejich obsah čirý, bezbarvý, bez viditelných pevných částic a vypadá jako voda.
Míchání inzulinů: do stříkačky natáhněte nejprve rychle působící inzulin, aby se předešlo kontaminaci lahvičky déle působícím přípravkem. Směs si aplikujte ihned po přípravě. Pokud, ale vznikne prodleva, postupujte vždy stejným způsobem.
Pro podání správného množství každého přípravku je také možné použít samostatné stříkačky nebo samostatné zásobní vložky přípravků Humulin R a N.
Před aplikací si připravte injekční stříkačku podle rad lékaře nebo diabetologické sestry.
Používejte inzulinovou injekční stříkačku odpovídající síle inzulinu, který si máte aplikovat.
b) Aplikace dávky
Aplikujte si správnou dávku inzulinu dle rady vašeho lékaře nebo diabetologické sestry. Místa vpichu by měla být měněna rotačním způsobem tak, aby stejné místo nebylo použito v průměru víckrát než jednou za měsíc.
Každé balení přípravku obsahuje příbalový leták s pokyny k aplikaci inzulinu.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
ELI LILLY ČR, s.r.o., Pobřežní 394/12, Praha 8, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
18/205/87-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 4.12.1987 Datum prodloužení registrace: 30.4.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2020