Lercanidipine

SPC233818

SPC233818

Sp. zn. sukls74387/2026

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety

Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ¨

Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:

Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 10 mg (což odpovídá lercanidipinum

9,4 mg).

Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:

Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 20 mg (což odpovídá lercanidipinum

18,8 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:

Žluté, bikonvexní potahované tablety kulatého tvaru (přibližně 6,5 ± 0,2 mm v průměru) s půlicí rýhou na jedné straně a hladké na druhé straně .

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky .

Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:

Růžové, bikonvexní potahované tablety kulatého tvaru (přibližně 8,5 ± 0,2 mm v průměru) s půlicí rýhou na jedné straně a hladké na druhé straně.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky .

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Lercanidipine Medreg je indikován k lé č bě dospělých s mírně až st ř edně těžkou esenciální hypertenzí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučen é dávkování je 10 mg perorálně jednou denně , nejméně 15 minut před jídlem ; v závislosti na individuální odpovědi pacienta může být tato dávka zvýšena na 20 mg .

Titrace dávky má být postupná, jelikož maximální antihypertenzní účinek se může projevit až po přibližně 2 týdnech.

Pro některé pacienty, jejichž hypertenze není p ř i lé č bě jedním antihypertenzivem dostate č ně kontrolována, může být p ř ínosem p ř idání p ř ípravku Lercanidipine Medreg k lé č bě blokátorem beta- adrenoreceptorů (atenololem), diuretikem (hydrochlorothiazidem) nebo ACE inhibitorem (kaptoprilem nebo enalaprilem).

Vzhledem k tomu, že k ř ivka závislosti odpovědi na dávce je strmě stoupající s plató p ř i dávkách mezi 20- 30 mg, je nepravděpodobné, že by se ú č innost zvýšila p ř i vyšších dávkách; zatímco výskyt nežádoucích ú č inků by se mohl zvýšit .

Starší pacienti

Ačkoli farmakokinetická data a klinické zkušenosti naznačují , že u starších pacientů není potřeba žádná úprava denní dávky, při zahajování léčby u starších pacientů je třeba zvláštní opatrnosti.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Lercanidipine Medreg u dětí ve věku do 18 let dosud nebyla stanovena.

Nejsou k dispozici žádná data.

Porucha funkce ledvin nebo jater

Zvláštní opatrnosti je třeba na začátku léčby u pacientů s lehk ou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater. Ačkoli obvykl e doporučen é dávkovací schéma může být u těchto po d skupin pacientů tolerováno , ke zvýšení dávky na 20 mg denně musí být přistoupeno s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater může být a ntihypertenzní účinek zesílen a v důsledku toho má být zvážena úprava dávkování.

Lercanidipine Medreg je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících dialýzu (viz bod 4.3 a 4.4).

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety mají být přednostně podáván y ráno, alespoň 15 minut před snídaní.

Tento přípravek nemá být podáván společně s grapefruitov ou šťávou (viz body 4.3 a 4.5).

4.3 Kontraindikace

  • Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 .

  • Obstrukce výtokového traktu levé komory.

  • Nelé č ené městnavé srde č ní selhání.

  • Nestabilní angina pectoris nebo nedávný (do 1 měsíce) infarkt myokardu.

  • Těžká porucha funkce jater .

  • Těžká porucha funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), v č etně pacientů podstupujících dialýzu .

  • Souběžné podávání s:

  • silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5) ,

  • cyklosporinem (viz bod 4.5),

  • grapefruitem nebo grapefruito vou š ť ávou (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sick sinus syndrom

Lerkanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se sick sinus syndromem (bez kardiostimulátoru).

Dysfunkce levé komory

Ačkoli kontrolované studie hemodynamiky neodhalily žádné poškození ventrikulární funkce, u pacientů s dysfunkcí levé komory je též zapotřebí opatrnosti.

Ischemická choroba srdeční

Bylo navr ženo, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny mohou být spojeny se zvýšen ým kardiovaskulárním rizikem u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Ačkoli ler k anidipin působí dlouhodobě , je u těchto pacientů zapotřebí opatrnosti.

Některé dihydropyridiny mohou vzácně vést k prekordiální bolesti nebo angině pectoris. Velmi vzácně se mohou u pacient ů s preexistující anginou pectoris vyskytovat tyto příhody se zvýšenou frekvencí, delším trváním nebo mohou být z á važnější.

V ojedinělých případech může být pozorován infarkt myokardu (viz bod 4.8) .

Poruchy funkce jater nebo ledvin

Zvláštní pozornost je třeba věnovat při zahájení léčby u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. Přestože obvyklá doporučená dávka 10 mg denně může být u těchto pacientů tolerována, ke zvýšení dávky na 20 mg denně se musí přistupovat s opatrností.

U pacientů s poruchou funkce jater může být antihypertenzní účinek zesílen a v důsledku toho má být zvážena úprava dávkování.

Lerk anidipin je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu (v iz body 4.2 a 4.3).

Peritoneální dialýza

Lerkanidipin byl spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů na peritoneální dialýze. Zákal vzniká kvůli zvýšené koncentraci triglyceridů v peritoneálním výtoku.

Zatímco mechanismus není znám, zákal většinou odezní brzy po vysazení ler kanidipinu.

Jedná se o důležitou asociaci, jak rozpoznat peritoneální kalný výtok, protože ten může být zamě ň ován za infek č ní peritonitidu s následnou zbyte č nou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.

Induktory CYP3A4

Induktory CYP3A4 jako jsou antikonvulsiva (nap ř . fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou sni žovat plasmatick ou hladinu lerk anidipinu, a proto může být ú č innost lerkanidipinu nižší , než se p ř edpokládá (viz bod 4.5).

Alkohol

Alkoholu je potřeba se vyvarovat, jelikož může zesílit účinek antihypertenzních léčiv s vasodilatačním působením (viz bod 4.5).

Sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabl etě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné použití je kontraindikováno u:

Inhibitory CYP3A4

Je známo, že lerkanidipin je metabolizován enzymem CYP3A4 , a proto sou č asně podávané inhibitory CYP3A4 mohou interagovat s metabolismem a eliminací lerkanidipinu . Ve studii interakce se silným inhibitorem CYP3A4, ketokonazolem, bylo prokázáno zna č né zvýšení plasmatické hladiny lerkanidipinu (15násobné zvýšení AUC a

8násobné zvýšení C eutomeru S-lerkanidipinu).

max

Sou č asnému p ř edepisování lerkanidipinu s inhibitory CYP3A4 (nap ř . ketokonazolem, itrakonazolem, ritonavirem, erythromycinem, troleandomycinem, klarithromycinem) je t ř eba se vyhnout (viz bod 4.3).

Cyklosporin

Zvýšené plasmatické hladiny lerkanidipinu i cyklosporinu byly pozorovány při souběžném podání obou léčiv. Studie provedená na mladých zdravých dobrovolnících pro kázala, že při podání c yklosporinu 3 hodiny po užití lerkanidipinu se plasmatická hladina lerkanidipinu nezměnil a, zatímco AUC cy klosporinu se zvýšila o 27 %. Souběžné podání lerkanidipinu s cyklosporinem však vedlo k 3násobnému zvýšení plasmati cké hladiny lerkanidipinu a 21% zvýšení AUC c yklosporinu.

Cyklospo rin a lerkanidipin nemají být podávány společně (viz bod 4.3) .

Grapefruit nebo grapefruitová šťáva

Podobně jako ostatní dihydropyridiny, je i lerkanidipin citlivý na inhibici metabolismu grapefruitem nebo grapefruitovou šťáv ou, s následným zvýšením jeho systémové dostupnosti a zvýšením hypotenzního účinku.

Lerkanidipin nemá být užívám s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.3).

Nedoporučuje se souběžné podávání s:

Induktory CYP3A4

Současné podávání lerkanidipinu s induk tory CYP3A4 jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin, fenobarbital, karbamazepin) a rifampcin je třeba provádět opatrně, jelikož antihypertenzní účinek může být snížen a častěji než obvykle má být prováděno monitorování hodnot krevního tlaku (viz bod 4.4).

Alkohol

Alkoholu je potřeba se vyvarovat, jelikož může zesílit účinek antihypertenzních léčiv s vasodilatačním působením (viz bod 4.4).

Bezpečnostní opatření včetně úpravy dávkování:

Substráty CYP3A4

Opatrnosti je zapotřebí při současném předepsání lerkanidip inu s jinými substráty CYP3A4, jako je terfenadin, astemizol, antiarytmika III. třídy jako amiodaron, chinidin, sotalol.

Midazolam

Při současném podání lerkanidipinu v dávce 20 mg a midazolamu p.o. starším dobrovolníkům se absorpce lerkanidipinu zvýšila (přibližně o 40 %) a rychlost absorpce se snížila (t byl prodloužen max z 1,75 na 3 hodiny). Koncentrace midazolamu se nezměnily.

Metoprolol

Při současném podání lerkanidipinu s metoprololem, β -blokátorem eliminovaným zejména v játrech, se biologická dostupnost metoprololu nezměnila, zatímco biologická dostupnost lerkanidipinu se snížila o

50 %. Tento účinek může být dán snížením průtoku krve játry způsob eným β -blokátory, a mohl by se proto vyskytovat i u ostaních lé čiv této skupiny.

V důsledku toho může být lerkanidipin bezpěčně podáván s léčivy blokujícími β -adrenoreceptory, ale může být nutná úprava dávkování.

Digoxin

Současné podávání 20 mg lerkanidipinu u pacientů dlouhodobě léčených β -methyldigoxinem neprokázalo žádné známky farmakokinetické interakce. Bylo však pozorováno průměrné zvýšení C max digoxinu o 33 %, zatímco AUC a renální clearance se vý znamně nezměnily. P acienti léčení současně digoxinem mají být pečlivě klini cky monitorováni s ohledem na známky digoxinové toxicity.

Současné užívání s jinými léky:

Fluoxetin

Studie interakce s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedená u dobrovolníků ve věku 65 ±

7 let (průměr ± směrodatná odchylka) neprokázala žádné klinicky významné změny farmakokinetiky lerkanidipinu.

Cimetidin

Souběžné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významné změny plasmatické hladiny lerkanidipinu, ale při vyšších dávkách je zapotřebí opatrnost, jelikož biologická dostupnost a hypotenzní efekt lerkanidipinu mohou být zvýšeny.

Simvastatin

Opakované podání 20 mg lerkanidipinu se 40 mg simvastatinu nevedlo k významné změně AUC lerkanidipinu, zatímco AUC simvastatinu se zvýšila o 56 % a AUC jeho účinného metabolitu β - hydroxykyseliny o 28 %. Je nepravděpodobné, že by tyto změny byly klinicky významné. Při podání lerkanidipinu ráno a simvastatinu večer, jak je u těchto léčiv indikováno, se žádné interakce neočekávají.

Diuretika a ACE inhibitory

Lerk anidipin byl bezpečně podáván s diuretiky a ACE inhibitory.

Jiné léky ovlivňující krevní tlak

Podobně jako u všech antihypertenzních léčiv může být pozorován z v ýšený hypotenzní účinek při podání lerkanidipinu s jinými léčivy ovlivňujícími krevní tlak, jako jsou alfablokátory pro léč bu močových příznaků, tricyklická antidepresiva, neuroleptika. Na druhou stran u , při souběžném podáv ání s kortikosteroidy může být pozorováno sn í žení hypote n zního účinku.

4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání lerkanidipinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvíř atech neprokázaly teratogenní účinky (viz bod 5.3), ty však byly pozorovány u osta tních dihydropyridinovýc h sloučenin.

Podávání lerkanidipinu se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení

Není známo, zda se lerkanidipin/metabolity vylučuj í do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit. Lerkanidipin se během kojení nemá podávat .

Fertilita

Nejsou k di spozici žádná klinická data o lerkanidipinu. U některých pacientů léčených blokátory kanálů byly hlášeny reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermií, které mohou poškodit plodnost .

V případech, kdy je opakované in vitro o plodnění neúspěšné a kde nelze nalézt jiné vysvětlení, má být zvážena možnost blokátorů kalciových kanálů jako příčina.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Lerkanidipin má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Opatrnost je však zapotřebí, kvůli možnému výskytu závrati, astenie, únavy a vzácně somnolence.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10- 20 mg jednou denně byla hodnocena v dvojitě za slepených, placebem kontrolovaných klinických stud iích (u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a 603 pacientů užívajících placebo) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobných klinických studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech užívajících lerkanidipin.

Nej častěji hlášenými nežádoucími účinky v klinických studiích a po uvedení na trh jsou: periferní edém, bolest hlavy, zrudnutí, tachykardie a palpitace.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků:

V níže uvedené ta b ulce jsou nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a po celém světě po uvedení přípravku na trh, pro které existuje rozumný kauzální vztah, uvedeny podle třídy orgánových systémů a frekvence dle MedDRA : velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10) , méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou pozorované nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třída orgánových systémů dle MedDRAČastéMéně častéVzácnéNení známo
Poruchy imunitního systémuHypersenzitivita
Poruchy nervového systémuBolest hlavyZávraťSomnolence Synkopa
Srdeční poruchyTachykardie PalpitaceAngina pectoris
Cévní poruchyZrudnutíHypotenze
Gastrointestinální poruchyDyspepsie Nauzea Bolest horní části břichaZvracení PrůjemGingivální hypertrofie1 Peritoneální kalný výtok1
Poruchy jater a žlučových cestZvýšení hodnoty sérové transaminázy1
Poruchy kůže a podkožní tkáněVyrážka PruritusKopřivkaAngioedém1
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněMyalgie
Poruchy ledvin a močových cestPolyuriePolakisurie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikacePeriferní edémAstenie ÚnavaBolest na hrudi

1 nežádoucí účinky ze spontánního hlášení po celém světě po uvedení přípravku na trh .

Popis vybraných nežádoucích účinků

V placebem kontrolovaných klinických studiích byla incidence periferního edému 0,9 % s lerkanidipinem 10-20 mg a 0,83 % s placebem. Tato frekvence dosáhla 2 % celkové studované populace včetně dlouhodobných klinických studií.

Nez dá se, že by lerkanidipin nepříznivě ovlivňoval hladin y cukru v krvi nebo lipi dů v séru.

Někt eré dihydropyridiny mohou vzácně vést k prekordiální bolesti nebo angině pectoris. Velmi vzácně se mohou u pacientů s preexistující anginou pectoris vyskytovat tyto příhody se zvýšenou frekvencí, delším trváním nebo mohou být závažnější.

V ojedinělých případech může být pozorován infarkt myokardu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokrač ovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Po uvedení lerkanidipinu na trh byly hlášeny některé případy předávkování v rozmezí 30 –40 mg až 800 mg, včetně hlášení pokusu o sebevraždu.

Příznaky

Podobně jako u jiných dihydropyridinů, předávkování lerkanidipinem vede k nadměrné periferní vasodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií. Při velmi vysokých dávkách však může dojít k e ztrátě periferní selektivity, což způsobuje bradykardii a negativně inotropní účinek. Nejčastější nežádoucí účinky spojené s případy předávkování byly hypotenze, závrať , bolest hlavy a palpitace.

Léčba

Klinicky významná hypotenze vyžaduje aktivní kardiovaskulární podporu včetně častého sledování srdečních a respiračních funkcí, zvednutí končetin a pozornost věnovanou objemu cirkulující tekutiny a odtoku moči. Vzhledem k prodlouženému farmakologickému úči nku lerkanidipinu je nezbytné, aby byl kardiovaskulární st av pacienta monitorován nejméně po dobu 24 hodin. Jelikož produkt má vysokou vazebnou kapacitu na bílkovinu, dialýza pravděpodobně není účinná. Pacienti, u kterých se předpokládá středně těžká až těžká intoxikace , mají být pozorně sledováni.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Selektivní blokátory kalciových kanálů s p ř evážně vaskulárními ú č inky , deriváty dihydropyridinu

ATC kód: C08CA13

Mechanismus účinku

Lerkanidipin je kalciový antagonista ze skupiny dihydropyridinů a inhibuje transmembránový influx kalcia do srdeční a hladké svaloviny. Mechanismus jeho antihypertenzního účinku je dán přímým relaxačním účinkem na hladkou svalovinu cév, což vede ke snížení celkové periferní rezistence.

Farmakodynamické účinky

Navzdory svému krátkému farmakokinetickému plasmatickému poločasu má lerkanidipin prodlouženou antihypertenzní aktivitu, díky svému vysokému membránovému rozdělovacímu koeficientu, a nemá negativně inotropní účink y, díky své vysoké vaskulární selektivitě.

Jelikož vazodilatace navozená lerkanidipinem nastupuje postupně, byla akutní hypotenze s reflexní tachykardií pozorována u pacientů s hypertenzí vzácně.

Podobně jako u jiných asymetrických 1,4 - dihydropyridinů je antihypertenzní účinek lerkanidipinu dán především jeho (S) -enantiomerem.

Klinická účinnost a bezpečnost

Klinická účinnost a bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10- 20 mg denně byla hodnocena v dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích ( u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a

603 pacientů užívajících placebo) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobých klinických studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech.

Většina klinických studií byla provedena na pacientech s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí

(včetně starších a diabetických pacientů), kteří dostávali samotný lerkanidipin nebo v kombinaci s ACE-

Is, diuretiky nebo beta-blokátory.

Kromě klinických studií provedených k průkazu terapeutických indikací byla provedena ještě další malá, nekontrolovaná, avšak randomizovaná studie na pacientech s vážnou hypertenzí (průměr ± směrodatná odchylka diastolického krevního tlaku 114,5 + 3,7 mmHg ), která prokázala normalizaci krevního tlaku u 40 % z 25 pacientů léčených 20 mg lerkanidipinu v jedné denní dávce a u 56 % z 25 pacientů léčených 10 mg lerkanidipinu ve dvou denních dávkách. Ve dvojitě zaslepené, randomizované studii kontrolované placebem, provedené u p acientů s izolovanou systolickou hypertenzí byl lerk anidipin účinný ve snížení systolického krevního tlaku z průměrné výchozí hodnoty 172,6 ± 5,6 mmHg na 140,2 ± 8,7 mmHg.

V pediatrické populaci nebyla provedena žádná klinická studie.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Lerkanidipin se po perorálním podání v dávce 10- 20 mg úplně vstřebává a maximální plasmatické hladiny, 3,30 ng/ml ± 2,09 směrodatná odchylka ., respektive 7,66 ng/ml ± 5,90 směrodatná odchylka ., je dosaženo přibližně za 1,5 -3 hodiny po podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení maximální plasmatické koncentrace je stejná, maximální plasmatická koncentrace a AUC jsou u (S) enantiomeru v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě stejné.

Vzájemná konverze obou en antiomerů „ in vivo “ nebyla pozorována.

Dí ky svému vysokému metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická dostupnost lerkanidipinu podaného perorálně po jídle přibližně 10 %, ale při podání zdravým dobrovolníkům nalač n o se snižuje na 1/3.

Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání se 4násobně zvyšuje p ř i jeho užití do 2 hodin po velmi tu č ném jídle. Proto se má lerkanidipin užívat p ř ed jídlem.

Distribuce

Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a zna č ná.

Více než 98 % lerkanidipinu se váže na plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich podíl volné frakce lé č iva zvýšit.

Biotransformace

Lerkanidipin je značně metabolizován CYP3A4; žádná parentní látka nebyla nalezena v moči ani ve stolici. Je přeměňován převážně na neaktivní metabolity a přibližně 50 % dávky je vyloučeno močí.

Experimenty provedené s lidskými jaterními mikrosomy „ in vitro ” prokázaly, že lerkanidipin do jisté míry inhibuje CYP3A4 a CYP2D6, v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než maximální plasmatické koncentrace dosažené po dávce 20 mg.

Studie interakcí provedené na lidech navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatick ou hladinu midazolamu, typického substrátu CYP3A4, nebo metoprololu, typického substrátu CYP2D6. Proto se neočekává, že by lerkanidipin v terapeutických dávkách inhiboval biotransformaci léčiv metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6.

Eliminace

K eliminaci dochází p ř evážně biotransformací .

Byl vypo č ten p růměrný terminální elimina č ní polo č as 8-10 hodin a terapeutick á aktivita p ř etrvává 24 hodin, kvůli vysoké vazb ě na lipidovou membrán u. Akumulace po opakovaném podání nebyla pozorována.

Linearita/nelinearita

Perorální podání lerkanidipinu vede k plasmatickým hladinám lerkanidipinu , které nejsou p ř ímo úměrné dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr pozorovaných maximálních plasmatických koncentrací 1:3:8 a plochy pod k ř ivkami plasmatická koncentrace- č as byly v poměru 1:4:18, což nazna č uje postupný nárůst saturace metabolismu p ř i prvním průchodu játry. Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s rostoucí dávkou.

Další informace o zvláštních populacích

U starších pacientů a pacientů s lehkou až st ř edně těžkou poruchou funkce ledvin nebo lehkou až st ř edně těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je podobná farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny lé č iva (asi o 70 %). Je pravděpodobné, že u pacientů se st ř edně těžkou až těžkou poruchou funkce jater bude systémová biologická dostupnost lerkanidipinu vyšší, protože lé č ivo je za normálních okolností výrazně metabolizován o v játrech.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ne klinické údaje získané na základě konven č ních studií farmakologické bezpe č nosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, karcinogenního potenciálu a reproduk č ní toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro č lověka.

Farmakologické studie bezpe č nosti na zví ř atech neprokázaly p ř i antihypertenzních dávkách žádné ú č inky na autonomní nervový systém, centrální nervový systém nebo na gastrointestinální funkce.

Významné ú č inky, které byly pozorovány v dlouhodobých studiích na potkanech a psech, souvisely, p ř ímo č i nep ř ímo, se známými ú č inky vysokých dávek kalciových antagonistů, které odrážejí p ř edevším vystup ň ovanou farmakodynamickou aktivitou.

Lerkanidipin nebyl genotoxický a nevykazoval žádné známky rizika karcinogenity.

P ř i lé č bě lerkanidipinem nebyla ovlivněna fertilita ani běžná reproduk č ní výkonnost potkanů.

Ani u potkanů, ani u králíků nebyly zjištěny žádné známky jakéhokoliv teratogenního ú č inku; avšak p ř i vysokých dávkách vyvolával lerkanidipin u potkanů pre - a postimplanta č ní ztráty a opoždění ve vývoji plodu.

Lerkanidipin-hydrochlorid podaný ve vysoké dávce (12 mg/kg/den) v průběhu porodu vyvolal dystokii.

Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u b ř ezích zví ř at a jeho/jejich vylu č ování do lidského mate ř ského mléka nebyly zkoumány.

Metabolity nebyly ve studiích toxicity hodnoceny samostatně.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:

Jádro tablety:

Kukuřičný škrob

Sodná sůl karboxymethyl škrobu (typ A)

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Mikrokrystalická celulóza

Poloxamer 188

Natrium-stearyl-fumarát

Makrogol 6000

Potahová vrstva:

Hypromelóza 2910/6

Makrogol 6000

Žlutý oxid železitý (E172)

Oxid titaničitý (E171)

Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulóza

Kukuřičný škrob

Sodná sůl karboxymethyl škrobu (typ A)

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Povidon (K-30)

Natrium-stearyl-fumarát

Potahová vrstva:

Hypromelóza 2910/6

Makrogol 6000

Červený oxid železitý (E172)

Oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl p ř ípravek chráněn p ř ed světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Neprůhledný PVC/PVdC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 7, 14, 28, 30, 35, 42, 50, 56, 60, 90, 98 a 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku <a pro zacházení s ním>

Žádné zvláštní požadavky .

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medreg s.r.o.

Na Florenci 2139/2

Nové Město

110 00 Praha 1

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety: 83/018/20-C

Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety: 83/019/20-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. 12. 2021

10. DATUM REVIZE TEXTU

    1. 2026

← Zpět na databázi SPC

Lercanidipine · ChatSPC