Lurasidon

Sp. zn. sukls242091/2024, sukls242092/2024, sukls242093/2024

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lurasidon G.L. Pharma 18,5 mg potahované tablety

Lurasidon G.L. Pharma 37 mg potahované tablety

Lurasidon G.L. Pharma 74 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

18,5 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lurasidon- hydrochlorid, což odpovídá 18,6 mg lurasidonu .

37 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lurasidon- hydrochlorid, což odpovídá 37,2 mg lurasidonu .

74 mg potahované tablety

Jedna potahovaná tableta obsahuje lurasidon-hydrochlorid, což odpovídá 74,5 mg lurasidonu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

18,5mg tablety jsou b ílé až téměř bílé, kulaté (průměr 6 mm), bikonvexní, potahované tablety s

vyraženým „L“ na jedné straně, hladké na straně druhé.

37mg tablety jsou bílé až téměř bílé, kulaté (průměr 8 mm), bikonvexní, potahované tablety s

vyraženým „I“ na jedné straně, hladké na straně druhé.

74mg tablety jsou světle zelené až zelené, oválné (12 x 7 mm), bikonvexní, potahované tablety s

vyraženým „I“ na jedné straně , hladké na straně druhé.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Lurasidon G.L. Pharma je indikován k léčbě schizofrenie u dospělých a dospívajících ve

věku 13 let a starších.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Doporučená počáteční dávka je 37 mg lurasidonu jednou denně. Není zapotřebí žádná titrace

úvodní dávky. Přípravek je účinný v rozsahu dávek 37 až 148 mg jednou denně. Zvýšení dávky

musí být založeno na úsudku lékaře a klinickou odpověď je nutné sledovat. Maximální denní

dávka nesmí překročit 148 mg.

Pacienti, kteří užívají vyšší dávky než 111 mg jednou denně a kteří přeruší léčbu na déle než 3

dny, mají znovu zahájit léčbu dávkou 111 mg jednou denně a dávku postupně zvyšovat až na

optimální úroveň. U všech ostatních dávek je možné u pacientů znovu zahájit léčbu na jejich

předchozí dávce bez nutnosti postupného zvyšování.

Pediatrická populace

Doporučená počáteční dávka je 37 mg lurasidonu jednou denně. Není zapotřebí žádná titrace

úvodní dávky. Přípravek je účinný v rozsahu dávek 37 až 74 mg jednou denně. Zvýšení dávky

musí být založeno na úsudku lékaře a klinickou odpověď je nutné sledovat. Maximální denní

dávka nesmí překročit 74 mg. U dětí má být lurasidon předepsán odborníkem na pediatrickou

psychiatrii.

Úprava dávky ve vztahu k interakcím

Při použití v kombinaci se středně silnými inhibitory CYP3A4 se d oporučuje se počáteční dávka

18,5 mg a maximální dávka lurasidonu nemá překročit 74 mg jednou denně. Úprava dávky

lurasidonu může být nezbytná při použití v kombinaci se slabými a středně silnými induktory

CYP3A4 (viz bod 4.5). Použití silných inhibitorů a induktorů CYP3A4 viz bod 4.3.

Přechod mezi antipsychotickými léčivými přípravky

Pokud je z lékařského hlediska vhodné převést pacienta na jiný antipsychotický přípravek, je

vzhledem k jejich odlišným farmakodynamickým a farmakokinetickým profilům zapotřebí dohled

lékaře.

Starší pacienti

Doporučené dávkování u starších pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu ≥ 80

ml/min) je stejné jako u pacientů s normální funkcí ledvin. Protože však u starších pacientů může

být snížená funkce ledvin, může být nutná úprava dávky podle stavu funkce jejich ledvin (viz

„Porucha funkce ledvin“ níže).

Informace o podávání vyšších dávek lurasidonu starším pacientům jsou k dispozici jen v

omezené míře. O podávání dávky 148 mg lurasidonu starším pacientům nejsou k dispozici

žádné informace. Při podávání vyšších dávek lurasidonu pacientům ve věku 65 let a starším je

třeba postupovat opatrně.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávky lurasidonu.

U pacientů se středně těžkou (clearance kreatininu (CrCl) ≥ 30 až < 50 ml/min), těžkou (CrCl > 15

až < 30 ml/min) poruchou funkce ledvin a terminálním stadiem ledvinového onemocnění (end stage

renal disease, ESRD) (CrCl < 15 ml/min) je doporučená počáteční dávka 18,5 mg a maximální

dávka nemá překročit 74 mg jednou denně. Nepoužívejte lurasidon u pacientů s ESRD, pokud

očekávané přínosy nepřevýší možná rizika. Pokud se používá při ESRD, doporučuje se klinické

sledování.

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávky lurasidonu .

Úprava dávky se doporučuje u pacientů se středně těžkou (třída B dle Childa a Pugha ) a těžkou

poruchou funkce jater (třída C dle Childa a Pugha). Doporučená počáteční dávka je 18,5 mg.

Maximální denní dávka při středně těžké poruše funkce jater nemá překročit 74 mg a u pacientů

s těžkou poruchou funkce jater nemá překročit 37 mg jednou denně.

Způsob podání

Potahované tablety přípravku Lurasidon G.L. Pharma jsou určeny pro perorální podání, užívají se

jednou denně s jídlem.

Pokud se užívají bez jídla, očekává se, že expozice působení lurasidonu bude významně nižší v

porovnání s tím, když se budou užívat s jídlem (viz bod 5.2).

Tablety přípravku Lurasidon G.L. Pharma je třeba polykat vcelku, aby se zamaskovala jejich hořká

chuť. Tablety přípravku Lurasidon G.L. Pharma je třeba užívat každý den ve stejnou dobu, aby se

dodržel předepsaný léčebný režim.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

- Souběžné podávání silných inhibitorů CYP3A4 (např. boceprevir, klarithromycin, kobicistat,

indinavir, itrakonazol, ketokonazol, nefazodon, nelfinavir, posakonazol, ritonavir, sachinavir,

telaprevir, telithromycin, vorikonazol) a silných induktorů CYP3A4 (např. karbamazepin,

fenobarbital, fenytoin, rifampicin, třezalka tečkovaná ( Hypericum perforatum )) (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Během léčby antipsychotiky může dojít ke zlepšení klinického stavu pacienta za několik dnů až

několik týdnů. Pacienty je během tohoto období nutné pečlivě sledovat.

Sebevražedné chování

Výskyt sebevražedného chování je vlastní psychotickým onemocněním a v některých případech

byl hlášen časně po zahájení antipsychotické terapie nebo po její změně .

Antipsychotickou terapii je zapotřebí doplnit pečlivým sledováním vysoce rizikových pacientů.

Parkinsonova choroba

Pokud jsou antipsychotika předepsán a pacientům s Parkinsonovou chorobou, mohou zhoršit

základní příznaky parkinsonismu. Lékaři proto mají při předepisování lurasidonu pacientům s

Parkinsonovou chorobou zvážit rizika a očekávané přínosy léčby.

Extrapyramidové příznaky (EPS)

Léčivé přípravky s vlastnostmi antagonistů dopaminergních receptorů jsou spojovány s

výskytem extrapyramidových nežádoucích účinků včetně rigidity, třesu, maskovitého obličeje,

dystonie, nadměrné tvorby slin, skleslého držení těla a abnormální chůze. V placebem

kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů se schizofrenií byl po léčbě

lurasidonem v porovnání s placebem zaznamenán vyšší výskyt EPS .

Tardivní dyskineze

Léčivé přípravky s vlastnostmi antagonistů dopaminergních receptorů jsou spojovány s

rozvojem tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především

jazyka a/nebo obličeje. Jestliže se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit

přerušení podávání všech antipsychotik, včetně lurasidonu.

Kardiovaskulární poruchy/prodloužení intervalu QT

Při předepisování lurasidonu u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním nebo s

prodlouženým intervalem QT v rodinné anamnéze , s hypokalemií a při současném užívání s jinými

léčivými přípravky, o nichž je známo, že mohou mít vliv na prodloužení OT intervalu, je zapotřebí

postupovat s opatrností.

Epileptické záchvaty

Lurasidon je nutné používat s opatrností u pacientů, kteří mají v anamnéze epileptické záchvaty

nebo jiná onemocnění, jež potenciálně snižují práh vzniku záchvatů.

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

Při léčbě lurasidonem byl hlášen neuroleptický maligní syndrom projevující se hypertermií,

svalovou rigiditou, autonomní nestabilitou, poruchami vědomí a zvýšenými sérovými hladinami

kreatinfosfokinázy. Další známky mohou zahrnovat myoglobinurii (rhabdomyolýzu) a akutní

selhání ledvin. V tomto případě je nutné lurasidon vysadit.

Starší pacienti s demencí

Lurasidon nebyl studován u starších pacientů trpících demencí.

Celková mortalita

V metaanalýze 17 kontrolovaných klinických studií měli starší pacienti trpící demencí, léčení

jinými atypickými antipsychotiky, včetně risperidonu, aripiprazolu, olanzapinu a kvetiapinu,

zvýšené riziko mortality ve srovnání s placebem.

Cévní mozková příhoda

V randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích u populace pacientů s

demencí, léčené některými atypickými antipsychotiky, včetně risperidonu, aripiprazolu a

olanzapinu, bylo zjištěno přibližně 3násobné zvýšení rizika cerebrovaskulárních nežádoucích

účinků. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit ani u

jiných antipsychotik nebo jiné populace pacientů. Lurasidon se musí používat s opatrností u

starších pacientů s demencí, kteří mají rizikové faktory pro výskyt cévní mozkové příhody.

Žilní tromboembolismus

V souvislosti s užíváním antipsychotických léčivých přípravků byly hlášeny případy žilního

tromboembolismu (venous thromboembolism, VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených

antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, m ají být před a během

léčby lurasidonem tyto rizikové faktory identifikovány a následně mají být uplatněna preventivní

opatření.

Hyperprolaktinemie

Lurasidon zvyšuje hladiny prolaktinu kvůli antagonismu vůči dopamin ergním receptorům D2.

Pacienty je nutno upozornit na známky a příznaky zvýšené hladiny prolaktinu, jako je

gynekomastie, galaktorea, amenorea a erektilní dysfunkce. Pacientům je třeba doporučit, aby

vyhledali lékařskou pomoc, pokud zjistí jakékoli známky a příznaky.

Zvýšení tělesné hmotnosti

Při užívání atypických antipsychotik bylo pozorováno zvýšení tělesné hmotnosti. Doporučuje se

klinické sledování tělesné hmotnosti.

Hyperglykémie

V klinických studiích s lurasidonem byly hlášeny vzácné případy nežádoucích účinků

souvisejících s hladinou glukózy, např. zvýšení hladiny glukózy v krvi. U pacientů s diabetem

a u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetu mellitu se doporučuje vhodné klinické

sledování.

Ortostatická hypotenze/synkopa

Lurasidon může způsobit ortostatickou hypotenzi, pravděpodobně kvůli svému

antagonismu vůči α1 - adrenergnímu receptoru. Sledování ortostatických vitálních funkcí je

nutné vzít v úvahu u pacientů, kteří jsou citliví na hypotenzi.

Interakce s grapefruitovou šťávou

Během léčby lurasidonem je zapotřebí vyhnout se grapefruitové šťávě (viz bod 4.5).

Serotoninový syndrom

Současné podávání přípravku Lurasidon G.L. Pharma a dalších serotonergních látek, jako jsou

buprenorfin/opioidy, inhibitory MAO, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu

(SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklická

antidepresiva, může vést k serotoninovému syndromu, potenciálně život ohrožujícímu stavu (viz

bod 4.5).

Pokud je souběžná léčba jinými serotonergními látkami klinicky odůvodněná, doporučuje se

pečlivé sledování pacienta, zejména během zahájení léčby a zvyšování dávek.

Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny psychického stavu, autonomní

nestabilitu, neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální příznaky. Pokud existuje

podezření na serotoninový syndrom, je třeba zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby v

závislosti na závažnosti příznaků.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedn é tablet ě , to znamená,

že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

Vzhledem k primárním účinkům lurasidonu na centrální nervovou soustavu je nutné jej používat

s opatrností v kombinaci s dalšími léčivými přípravky ovlivňujícími centrální nervovou

soustavu a alkoholem.

Při předepisování lurasidonu s přípravky, o nichž je známo, že prodlužují interval QT, např.

antiarytmika třídy IA (např. chinidin, disopyramid) a antiarytmika třídy III (např. amiodaron,

sotalol), některá antihistaminika, některá jiná antipsychotika a některá antimalarika (např.

meflochin), je zapotřebí postupovat s opatrností.

Přípravek Lurasidon G.L. Pharma se má používat opatrně při současném podávání s dalšími

serotonergními látkami, jako jsou buprenorfin/opioidy, inhibitory MAO, selektivní inhibitory

zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a

norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklická antidepresiva, jelikož je zvýšeno riziko serotoninového

syndromu, potenciálně život ohrožujícího stavu (viz bod 4.4).

Farmakokinetické interakce

Souběžné podávání lurasidonu a grapefruitové šťávy nebylo hodnoceno. Grapefruitová šťáva

inhibuje CYP3A4 a může zvyšovat sérovou koncentraci lurasidonu. Během léčby lurasidonem je

zapotřebí vyhnout se grapefruitové šťávě.

Jiné léčivé přípravky, které mohou nepříznivě ovlivňovat lurasidon

Jak lurasidon, tak jeho aktivní metabolit ID - 14283 přispívají k farmakodynamickému účinku na

dopaminergní a serotonergní receptory. Lurasidon a jeho aktivní metabolit ID-14283 se primárně

metabolizují prostřednictvím CYP3A4.

Inhibitory CYP3A4

Souběžné podávání lurasidonu a silných inhibitorů CYP3A4 (např. boceprevir,

klarithromycin, kobicistat, indinavir, itrakonazol, ketokonazol, nefazodon, nelfinavir,

posakonazol, ritonavir, sachinavir, telaprevir, telithromycin, vorikonazol) je

kontraindikováno (viz bod 4.3).

Souběžné podávání lurasidonu se silným inhibitorem CYP3A4 ketokonazolem vedlo k 9-, resp.

6násobnému zvýšení expozice lurasidonu, resp. jeho aktivního metabolitu ID -14283.

Souběžné podávání lurasidonu a posakonazolu (silný inhibitor CYP3A4) vedlo k přibližně 4–

5násobnému zvýšení expozice lurasidonu. Přetrvávající účinek posakonazolu na expozici

lurasidonu byl pozorován až 2–3 týdny po ukončení společného podávání posakonazolu.

Souběžné podávání lurasidonu s přípravky, které středně silně inhibují CYP3A4 (např. diltiazem,

erythromycin, flukonazol, verapamil) může zvýšit expozici lurasidonu. Odhaduje se, že použití

středně silných inhibitorů CYP3A4 vede k 2- až 5násobnému zvýšení expozice substrátů

CYP3A4.

Souběžné podávání lurasidonu s diltiazemem (ve formě s prodlouženým uvolňováním), středně

silným inhibitorem CYP3A4, vedlo k 2,2 - , resp. 2,4násobnému zvýšení expozice lurasidonu, resp.

ID-14283 (viz bod 4.2). Použití diltiazemu ve formě s okamžitým uvolňováním může vést k dalšímu

zvýšení expozice lurasidonu.

Induktory CYP3A4

Souběžné podávání lurasidonu a silných induktorů CYP3A4 (např. karbamazepin, fenobarbital,

fenytoin, rifampicin, třezalka tečkovaná ( Hypericum perforatum )) je kontraindikováno (viz bod

4.3).

Souběžné podávání lurasidonu se silným induktorem CYP3A4 rifampicinem vedlo k

6násobnému snížení expozice lurasidonu.

Očekává se, že souběžné podávání lurasidonu se slabými (např. armodafinil, amprenavir,

aprepitant, prednison, rufinamid) nebo středně silnými (např. bosentan, efavirenz, etravirin,

modafinil, nafcilin) induktory CYP3A4 povede k <2násobnému snížení expozice lurasidonu

během souběžného podávání a to až 2 týdny po vysazení slabých nebo středně silných induktorů

CYP3A4.

Pokud je lurasidon podáván souběžně se slabými nebo středně silnými induktory CYP3A4, je

třeba pečlivě monitorovat účinnost lurasidonu a v případě potřeby přistoupit k úpravě

dávkování.

Transportéry

Lurasidon je in vitro substrátem P-gp a BCRP a jeho význam in vivo není jasný. Souběžné podávání

lurasidonu s inhibitory P- gp a BCRP může zvýšit expozici lurasidonu.

Potenciál lurasidonu k ovlivňování dalších léčivých přípravků

Souběžné podávání lurasidonu s midazolamem, citlivým substrátem CYP3AE, vedlo k

<1,5násobnému zvýšení expozice midazolamu. Sledování se doporučuje v případě, když se

souběžně podává lurasidon a substráty CYP3A4, o nichž je známo, že mají úzký terapeutický index

(např. astemizol, terfenadin, cisaprid, pimozid, chinidin, bepridil nebo námelové alkaloidy

[ergotamin, dihydroergotamin]).

Souběžné podávání lurasidonu s digoxinem (substrát P - gp) nezvyšuje expozici digoxinu a pouze

slabě zvyšovalo hodnotu C (1,3krát), a proto se má za to, že lurasidon lze souběžně podávat s

max

digoxinem. Lurasidon je in vitro inhibitor efluxních transportérů P - gp a nelze vyloučit klinický

význam inhibice intestinálního P-gp. Souběžné podání substrátu P-gp dabigatran- etexilátu může

vést k zvýšeným koncentracím dabigatranu v plazmě.

Lurasidon je in vitro inhibitor efluxních transportérů BCRP a nelze vyloučit klinický význam

inhibice intestinálního BCRP. Souběžné podání substrátů BCRP může vést k zvýšeným

koncentracím těchto substrátů v plazmě.

Souběžné podávání lurasidonu s lithiem indikovalo, že lithium má klinicky zanedbatelné účinky

na farmakokinetiku lurasidonu, a proto se při souběžném podávání s lithiem žádná úprava dávky

lurasidonu nepožaduje. Lurasidon nemá vliv na koncentrace lithia.

Klinická studie lékové interakce zkoumající účinek souběžného podávání lurasidonu u pacientek

užívajících perorální kombinovanou antikoncepci , včetně norgestimatu a ethinylestradiolu, ukázala ,

že lurasidon nemá klinicky ani statisticky významné účinky na farmakokinetiku hladin antikoncepce

nebo vazbu hladiny globulinu (SHBG) a pohlavních hormonů. Proto lze lurasidon podávat souběžně

s perorální antikoncepcí .

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání lurasidonu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených

těhotenství) nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech jsou nedostatečné z hlediska posouzení

účinků na průběh těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj (viz bod

5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé. Lurasidon nemá být během těhotenství užíván,

pokud to není nezbytně nutné.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru vystaveni vlivu antipsychotik (včetně

lurasidonu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo

příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny

případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo

poruchy příjmu stravy. Proto novorozenci mají být pečlivě monitorováni.

Kojení

Lurasidon byl vylučován do mléka potkanů během laktace (viz bod 5.3). Není známo, zda se

lurasidon nebo jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. U kojících žen, které

užívají lurasidon, je třeba zvážit, zda potenciální přínos léčby ospravedlňuje potenciální riziko

pro dítě.

Fertilita

Studie na zvířatech prokázaly řadu účinků na fertilitu, hlavně v souvislosti se zvýšením prolaktinu,

což se u člověka nepovažuje za významné pro reprodukci (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Lurasidon má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienty je třeba upozornit, aby

při obsluze nebezpečných strojů, včetně motorových vozidel a jízdních kol , postupovali opatrně,

dokud nebudou mít přiměřenou jistotu, že je lurasidon nepříznivě neovlivňuje (viz bod 4.8).

Pokud jde o bezpečnost silničního provozu, dospívající, kteří nedosahují dostatečného věku k řízení

motorových vozidel, mohou jezdit na kole.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Bezpečnost lurasidonu byla hodnocena v dávkách v rozmezí 18,5 – 148 mg v klinických studiích u

pacientů se schizofrenií léčených až 52 týdnů a při sledování po uvedení přípravku na trh.

Nejčastějšími nežádoucími účinky přípravku (≥ 10 %) byly akatizie, nauzea a insomnie.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Nežádoucí účinky přípravku založené na shromážděných údajích jsou uvedeny níže v tabulce 1

podle tříd orgánových systémů a pomocí schválené terminologie. Výskyt nežádoucích účinků

hlášených v klinických hodnoceních je uveden v tabulce podle kategorie frekvence výskytu.

Používají se následující termíny a frekvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10);

méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10 000),

není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1: Nežádoucí účinky na základě sloučených údajů pro dospělé

*Somnolence zahrnuje následující termíny pro nežádoucí účinky: hypersomnie, hypersomnolence,

sedace a somnolence.

**Parkinsonismus zahrnuje následující termíny pro nežádoucí účinky: bradykineze, rigidita

ozubeného kola, nadměrné slinění, extrapyramidová porucha, hypokineze, svalová ztuhlost,

parkinsonismus, psychomotorická retardace a třes.

***Dystonie zahrnuje následující te r míny pro nežádoucí účinky: dystonie, okulogyrická krize,

oromandibulární dystonie, spasmy jazyka, tortikolitida a trismus.

**** Nežádoucí účinky uváděné ve fázi II a III kontrolovaných a nekontrolovaných studií; avšak

výskyt těchto účinků je příliš nízký na to, aby bylo možné odhadnout frekvenci.

Tabulka 2: Nežádoucí účinky u dospívajících

*Somnolence zahrnuje následující nežádoucí účinky pozorované u dospívajících: hypersomnie,

sedace a somnolence.

**Parkinsonismus zahrnuje následující nežádoucí účinky pozorované u dospívajících: fenomén

ozubeného kola, extrapyramidová porucha, hypokineze, parkinsonismus a třes.

***Dystonie zahrnuje následující nežádoucí účinky pozorované u dospívajících: dystonie,

okulogyrická krize a tortikolitida.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Po uvedení přípravku na trh byly v souvislosti s léčbou lurasidonem hlášeny klinicky závažné

případy kožních a jiných hypersenzitivních reakcí včetně několika případů Stevensova-Johnsonova

syndromu.

Významné skupinové nežádoucí účinky

Extrapyramidové symptomy (EPS) : V krátkodobých, placebem kontrolovaných studiích u dospělých

byl výskyt hlášených příhod týkajících se EPS s výjimkou akatizie a neklidu 13,5 % u pacientů

léčených lurasidonem oproti 5,8 % u pacientů na placebu. Výskyt akatizie u pacientů léčených

lurasidonem byl 12,9 % oproti 3,0 % u pacientů léčených placebem. V krátkodobé placebem

kontrolované studii u dospívajících byl výskyt hlášených příhod týkajících se EPS s výjimkou

akatizie 5,1% u pacientů léčených lurasidonem oproti 1,8 % u pacientů na placebu. Výskyt akatizie

u pacientů léčených lurasidonem byl 8,9 % oproti 1,8 % u pacientů léčených placebem.

Dystonie: Příznaky dystonie, protrahovaných abnormálních kontrakcí svalových skupin, se

mohou objevovat u citlivých jedinců během prvních několika dnů léčby. Dystonické příznaky

zahrnují: spasmy krčních svalů, někdy progredující do sevření hrdla, obtíže při polykání,

dechové obtíže a/nebo protruze jazyka. Zatímco se tyto příznaky mohou vyskytovat při nízkých

dávkách, objevují se častěji a s větší závažností, vyšší silou a při vyšších dávkách první generace

antipsychotik . Zvýšené riziko akutní dystonie bylo pozorováno u mužů a mladších věkových

skupin.

Žilní tromboembolismus: Případy žilního tromboembolismu, včetně případů plicní embolie a

hluboké žilní trombózy, byly hlášeny v souvislosti s antipsychotiky. Frekvence není známá.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to

pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické

pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového

formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10

e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Léčba předávkování

Pro lurasidon neexistuje žádné specifické antidotum, proto je zapotřebí poskytnout příslušné

podpůrné prostředky a pokračovat v pečlivém lékařském dohledu a sledování, dokud se pacient

nezotaví.

Okamžitě je zapotřebí zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí, včetně nepřetržitého

elektrokardiografického sledování, s ohledem na možné arytmie. Pokud je nasazena léčba

antiarytmiky (disopyramid, prokainamid a chinidin), existuje teoretické nebezpečí vzniku

prodlouženého intervalu QT při podávání těchto přípravků pacientům s akutním předávkováním

lurasidonem. Podobně se mohou i sčítat alfa- blokující vlastnosti bretylia s vlastnostmi

lurasidonu, což vede k problematické hypotenzi.

Hypotenze a cirkulační kolaps je třeba léčit odpovídajícími prostředky. Epinefrin a dopamin se

nem ají používat, rovněž ne jiná sympatomimetika s aktivitou beta agonistů, protože beta

stimulace může zhoršit hypotenzi ve stavu možné alfa blokády vyvolané lurasidonem. V

případě závažných extrapyramidových příznaků je zapotřebí podávat anticholinergní přípravky.

Je nutné zvážit výplach žaludku (po intubaci, je-li pacient v bezvědomí) a podání živočišného uhlí

společně s laxativem.

Možná porucha vědomí, epileptické záchvaty nebo dystonické reakce hlavy a krku po předávkování

mohou znamenat riziko aspirace vyvolanou emezí .

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, antipsychotika. ATC kód: N05AE05

Mechanismus účinku

Lurasidon je selektivní blokátor s dopaminovým a monoaminergním účinkem. Lurasidon má

silnou vazbu na dopaminergní D2 a serotonergní 5-HT2A a 5- HT7 receptory s vysokou vazební

afinitou 0,994 nmol, 0,47, resp. 0,495 nmol. Je současně blokátorem α2c - adrenergních

receptorů a α2a - adrenergních receptorů s vazební afinitou 10,8, resp. 40,7 nmol. Lurasidon

rovněž vykazuje částečný agonismus na receptoru 5HT-1A s vazební afinitou 6,38 nmol.

Lurasidon se neváže na histaminergní nebo muskarinové receptory.

Mechanismus účinku slabého aktivního metabolitu lurasidonu ID-14283 je podobný jako

mechanismus lurasidonu.

Dávky lurasidonu v rozmezí od 9 do 74 mg podávané zdravým dobrovolníkům vedly ke snížení

vazby 11C-raklopridu, ligandu receptoru D2/D3, v nucleus caudatus, putamen a striatum ventrale

závislému na dávce, jak bylo zjištěno pozitronovou emisní tomografií.

Farmakodynamické účinky

V hlavních klinických studiích účinnosti byl lurasidon podáván v dávkách v rozmezí 37 – 148 mg.

Klinická účinnost

Účinnost lurasidonu v léčbě schizofrenie byla prokázána v pěti multicentrických, placebem

kontrolovaných, dvojitě zaslepených, 6týdenních studiích u pacientů, kteří splnili kritéria

Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fourth Edition (DSM-IV), (Diagnostick á

a statistick á příručk a pro duševní poruchy, (čtvrté vydání, DSM - IV) pro schizofrenii. Dávky

lurasidonu, které se měnily v průběhu pěti klinických hodnocení, se pohybovaly od 37 do 148 mg,

podávané jednou denně. V krátkodobých hodnoceních byl definován primární cílový parametr

účinnosti jako průměrná změna od výchozího stavu do 6. týdne celkového skóre na stupnici

pozitivního a negativního syndromu (PANSS), což je validovaný soupis více položek skládající

s e z pěti faktorů pro hodnocení pozitivních příznaků, negativních příznaků, dezorganizovaných

myšlenek, nekontrolovaného nepřátelství/vzrušení a úzkosti/deprese. Lurasidon prokázal

superiorní účinnost v porovnání s placebem ve studiích fáze III (viz tabulka 2). Lurasidon

prokázal významné oddělení od placeba již od 4. dne. Kromě toho byl lurasidon superiorní vůči

placebu na stupnici předem definovaných sekundárních cílových parametrů Clinical Global

Impression – Severity (CGI- S) (celkový klinický dojem – závažnost). Účinnost byla rovněž

potvrzena v sekundární analýze odezvy na léčbu (definované jako pokles o ≥ 30 % vůči

výchozímu stavu celkového skóre PANSS).

Tabulka 3 Studie schizofrenie u dospělých: Celkové skóre na stupnici pozitivního a

negativního syndromu u schizofrenie (PANSS) - změna vůči výchozímu stavu do 6. týdne -

MMRM pro studie D1050229, D1050231 a D1050233: Analýza množiny se záměrem léčit

(intent-to-treat)

(a) Olanzapin 15 mg ve studii D1050231, kvetiapin s prodlouženým uvolňováním (XR)

600 mg ve studii D1050233, n je počet pacientů na modelový odhad.

(b) p-hodnoty pro lurasidon oproti placebu byly upraveny pro vícenásobná srovnání. p-hodnoty

pro olanzapin a kvetiapin XR oproti placebu upraveny nebyly.

V krátkodobých studiích nebyla pozorována žádná konsistentní korelace odpovědi na dávku.

Dlouhodobá udržovací účinnost lurasidonu (při dávkách v rozmezí 37 až 148 mg lurasidonu

jednou denně) byla prokázána ve 12měsíčním hodnocení noninferiority s kvetiapinem s

prodlouženým uvolňováním (200 až 800 mg jednou denně). V době do relapsu schizofreni e byl

lurasidon vůči kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním noninferiorní. Lurasidon vykazoval

malé zvýšení tělesné hmotnosti a indexu tělesné hmotnosti (průměr (SD) od výchozího stavu do

12. měsíce: 0,73 (3,36) kg, resp. 0,28 (1,17) kg/m ) v porovnání s kvetiapinem s prodlouženým

uvolňováním (1,23 (4,56) kg, resp. 0,45 (1,63) kg/m ). Celkově měl lurasidon zanedbatelný vliv

na tělesnou hmotnost a jiné metabolické parametry včetně hladin celkového cholesterolu,

tri acylglycerolů a glukózy.

V dlouhodobé studii bezpečnosti užívali klinicky stabilní pacienti lurasidon v dávkách 37 - 111

mg nebo risperidon 2 - 6 mg. V této studii byla míra relapsů za 12měsíční období 20 % u

lurasidonu a 16 % u risperidonu. Rozdíl se blížil, avšak nedosáhl, statistické významnosti.

V dlouhodobém hodnocení určeném k vyhodnocení udržovacího účinku byla léčba lurasidonem

účinnější než placebo v udržování příznaků pod kontrolou a oddálení relapsu schizofrenie.

Pacienti, kteří prodělali akutní epizodu a byli klinicky stabilní na léčbě lurasidonem po dobu

nejméně 12 týdnů, byli poté randomizováni dvojitě zaslepeným způsobem tak, aby buď nadále

užívali lurasidon, nebo placebo do doby, než zaznamenají relaps příznaků schizofrenie. Primární

analýza času do relapsu, v níž pacienti, kteří vysadili léčbu bez relapsu, byli vytříděni v

okamžiku vysazení, ukázala, že pacienti užívající lurasidon vykazují významně delší čas do

relapsu ve srovnání s pacienty užívajícími placebo (p=0,039).

Odhad pravděpodobnosti relapsu v 28. týdnu podle Kaplana -Meiera byl 42,2 % u lurasidonu a

51,2 % u placeba. Pravděpodobnost ukončení léčby z jakékoli příčiny v 28. týdnu byla 58,2 % u

lurasidonu a 69,9 % u placeba (p=0,072).

Pediatrická populace

Schizofrenie

Účinnost lurasidonu byla stanovena v 6týdenní, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem

kontrolované studii u dospívajících (13 až 17 let), kteří splnili kritéria DSM-IV-TR pro schizofrenii

(n = 326). Pacienti byli randomizováni k užívání jedné ze dvou fixních dávek lurasidonu (37 nebo

74 mg/den), nebo placeba.

Primárním nástrojem hodnocení používaným k hodnocení psychiatrických známek a příznaků

byl dotazník PANSS. Klíčovým sekundárním nástrojem byl dotazník CGI -S.

V obou dávkových skupinách byl lurasidon v 6. týdnu lepší ve snižování skóre PANSS a CGI- S

než placebo. V průměru dávka 74 mg/den neposkytla další přínos ve srovnání s dávkou 37

mg/den.

Výsledky primární účinnosti jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4 Výsledky primární účinnosti (celkové skóre PANSS) – změna vůči

výchozímu stavu do 6. týdne – MMRM pro studii schizofrenie u dospívajících D1050301:

Analýza množiny se záměrem léčit (intent-to-treat)

N je počet pacientů na modelový odhad.

(a) p-hodnoty pro lurasidon oproti placebu byly upraveny pro vícenásobná srovnání.

Zlepšení skóre CGI-S v 6. týdnu se významně lišila od placeba pro léčebné skupiny s lurasidonem

74 mg/den (- 0,42 ± 0,130, upravené p = 0,0015) i lurasidonem 37 mg/den (- 0,47 ± 0,130, upravené

p = 0,0008).

104týdenní prodloužená studie (studie D1050302) byla navržena k hodnocení dlouhodobé

bezpečnosti, snášenlivosti a účinnosti flexibilně podávaného lurasidonu (18,5; 37; 55,5 nebo 74

mg/den) u pediatrických pacientů, kteří dokončili 6týdenní období léčby ve třech předcházejících

studiích různých indikací. Níže jsou uvedeny pouze výsledky pro 271 pacientů se schizofrenií, kteří

byli zařazeni ze studie D1050301. Z toho 186 pacientů (68,6 %) dokončilo 52 týdnů a 156 (57,6 %)

pacientů dokončilo 104 týdnů flexibilního dávkování 18,5 až 74 mg/den lurasidonu.

U pacientů, kteří pokračovali ze studie D1050301, byla průměrná změna (95% IS) v celkovém

skóre PANSS od výchozí hodnoty DB -26,5 (-28,5, - 24,5) ve 28. týdnu LOCF, -28,2 (-30,2, -

26.2) v 52. týdnu LOCF a -29,5 (-31,8, - 27,3) ve 104. týdnu LOCF / cílový parametr po OL, a

průměrná změna (95% IS) z výchozího stavu OL byla -9,2 (-11,1, -7,2) ve 28. týdnu LOCF, -

10,8 (-13,0, - 8,7), v 52. týdnu LOCF a -12,2 (-14,5, - 9,8) v 104. týdnu LOCF / cílový parametr

po OL.

Bipolární deprese

Krátkodobá účinnost lurasidonu byla studována v 6týdenní multicentrické, randomizované, dvojitě

zaslepené, placebem kontrolované studii u dětí a dospívajících pacientů (ve věku 10–17 let), kteří

splňovali kritéria Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch, páté vydání (DSM-

V) pro epizodu deprese spojené s bipolární poruchou typu I, s rychlým střídáním epizod

(cyklováním) nebo bez něj a bez psychotických symptomů (N = 350). Pacienti byli randomizováni

pro podávání flexibilních dávek 18– 74 mg lurasidonu jednou denně, nebo placeba.

Primární cílový parametr účinnosti byl definován jako průměrná změna od výchozího stavu do

týdne 6 podle celkového skóre revidované škály pro hodnocení deprese u dětí (CDRS -R).

Klíčovým sekundárním cílovým parametrem bylo skóre deprese podle celkového klinického

dojmu – bipolární verze, závažnost onemocnění (CGI -BP- S). U těchto cílových parametrů byly u

celkové hodnocené populace prokázány statisticky významné rozdíly ve prospěch lurasidonu

oproti placebu počínaje týdnem 2. Ty byly zachovány při každé studijní návštěvě až do konce

studie. U mladších pacientů ( do 15 let) však nebyl splněn primární cílový parametr a klíčový

sekundární parametr účinnosti. Průměrná změna LS adjustovaná na placebo (95% IS) od

výchozího stavu do týdne 6 LOCF v celkovém skóre CDRS - R ve skupině s lurasidonem byla -

1,8 (- 5,6; 2,0) u pacientů ve věku 10 až 14 let a -8,6 (- 12,4; - 4,8) u pacientů ve věku 15 až 17 let

(tabulka 5).

Bezpečnostní profil lurasidonu u dětí zahrnutých do této krátkodobé studie je celkově v souladu

s tím, co bylo pozorováno při léčbě dospělých v rámci schválené indikace. U pediatrických

pacientů byly však pozorovány rozdíly v četnosti nejběžněji se vyskytujících nežádoucích

účinků u nauzey (velmi časté), průjmu (časté) a snížené chuti k jídlu (časté) v porovnání s

dospělými (časté, není známo a méně časté, v uvedeném pořadí).

Tabulka 5 Pediatrická studie bipolární deprese: Celkové skóre revidované škály pro hodnocení

deprese u dětí (CDRS -R) a skóre deprese podle celkového klinického dojmu – bipolární verze,

závažnost onemocnění (CGI -BP-S) (deprese) – změna od výchozího stavu do týdne 6 – MMRM

pro studii D1050326: Analýza množiny se záměrem léčit (intent-to-treat)

n je počet osob.

(a) p-hodnoty pro lurasidon vs. placebo byly přizpůsobeny mnohonásobnému porovnávání.

(b) Dávky lurasidonu ve výši 18,5; 37; 55,5; 74 mg jsou ekvivalentní množství 20, 40, 60 a

80 mg lurasidon-hydrochloridu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Lurasidon dosahuje vrcholových sérových koncentrací za přibližně 1 až 3 hodiny.

Ve studii účinku stravy průměrná C vzrostla přibližně 2- 3krát a AUC lurasidonu 1,5- 2krát při

max

podávání s jídlem v porovnání s hladinami pozorovanými při podávání nalačno.

Distribuce

Po podání 37 mg lurasidonu byl průměrný přibližný zdánlivý distribuční objem 6 000 l. Lurasidon

má vysokou vazbu (~99 %) na sérové proteiny.

Biotransformace

Lurasidon je metabolizován hlavně prostřednictvím CYP3A4. Hlavními biotransformačními

drahami jsou oxida tivní N- dealkylace, hydroxylace norbornanového kruhu a S-oxidace.

Lurasidon je metabolizován na dva aktivní metabolity (ID -14283 a ID-14326) a na dva

neaktivní metabolity (ID-20219 a ID-20220). Lurasidon a jeho metabolity ID-14283, ID-

14326, ID-20219 a ID- 20220 představují přibližně 11,4 %, 4,1 %, 0,4 %, 24 %, resp. 11 %

sérové radioaktivity.

CYP3A4 je hlavní enzym odpovědný za metabolismus aktivního metabolitu ID-14283. Jak

lurasidon, tak jeho aktivní metabolit ID - 14283 přispívají k farmakodynamickému účinku na

dopaminergní a serotonergní receptory.

Na základě studií in vitro lurasidon není substrátem enzymů CYP1A1, CYP1A2, CYP2A6,

CYP4A11, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 nebo CYP2E1.

In vitro lurasidon nevykazuje přímou ani slabou inhibici (přímou nebo časově závislou)

(IC50>5,9 μmol ) enzymových systémů cytochromu P450 (CYP)1A2, CYP2B6, CYP2C8,

CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6, CYP2E1 a CYP3A4. Na základě této skutečnosti se

neočekává vliv lurasidonu na farmakokinetiku léčivých přípravků, které jsou substráty pro

CYP1A2, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 a CYP2E1. Pro použití

léčivých přípravků, které jsou substrátem pro CYP3A4 s úzkým terapeutickým rozmezím,

viz bod 4.5.

Lurasidon je in vitro substrátem efluxních transportérů P-gp a BCRP. Lurasidon nepodléhá aktivním

transportérům vychytávání OATP1B1 nebo OATP1B3.

Lurasidon je in vitro inhibitor P-gp, BCRP a OCT1 (viz bod 4.5). Na základě pozorování ze

zkoušek in vitro se neočekává, že by lurasidon měl klinicky významný inhibiční potenciál na

transportéry OATP1B1, OATP1B3, OCT2, OAT1, OAT3, MATE1, MATE2K nebo BSEP.

Eliminace

Po podání lurasidonu byl poločas eliminace 20 až 40 hodin. Po perorálním podání radioaktivně

označené dávky se přibližně 67 % vyloučilo stolicí a 19 % močí. Moč obsahovala většinou řadu

metabolitů s minimálním vylučováním mateřské látky ledvinami.

Linearita/nelinearita

Farmakokinetika lurasidonu je dávkově proporcionální v rámci rozpětí celkové denní dávky od 18,5

mg do 148 mg. Rovnovážných koncentrací lurasidonu je dosaženo během 7 dnů od zahájení jeho

podávání.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Starší pacienti

U zdravých subjektů ≥ 65 let byl shromážděn jen omezený rozsah údajů. Ze získaných dat

vyplývá, že bylo dosaženo podobné expozice v porovnání se subjekty < 65 let. Nicméně zvýšení

expozice u starších pacientů lze očekávat u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater.

Porucha funkce jater

Sérové koncentrace lurasidonu se zvyšují u zdravých subjektů s poruchou funkce jater třídy A, B

a C dle Childa a Pugha s 1,5-, 1,7- , resp. 3násobně zvýšenou expozicí.

Porucha funkce ledvin

Sérové koncentrace lurasidonu se zvyšují u zdravých subjektů s lehkou, středně těžkou a těžkou

poruchou funkce ledvin s 1,5-, 1,9- , resp. 2násobně zvýšenou expozicí. Pacienti s ESRD (CrCl <

15 ml/min) nebyli zkoumáni.

Pohlaví

Farmakokinetika lurasidonu při farmakokinetické analýze populace u pacientů se schizofrenií

nevykazovala žádné klinicky relevantní rozdíly mezi pohlavími.

Rasa

Farmakokinetika lurasidonu při farmakokinetické analýze populace u pacientů se schizofrenií

nevykazovala žádné klinicky relevantní rozdíly. Bylo zjištěno, že Asijci měli 1,5násobně zvýšenou

expozici lurasidonu ve srovnání s kavkazskou populací.

Kouření

Na základě studií in vitro využívajících lidských jaterních enzymů není lurasidon substrátem pro

CYP1A2, kouření by proto nemělo mít vliv na farmakokinetiku lurasidonu.

Pediatrická populace

Farmakokinetické vlastnosti lurasidonu u pediatrických pacientů byly hodnoceny u 47 dětí ve

věku 6 -1 2 let a u 234 dospívajících ve věku 13 - 17 let. Lurasidon byl podáván ve formě

lurasidon-hydrochloridu v denní dávce 20, 40, 80 a 120 mg (6-17 let) nebo 160 mg (pouze

10-17 let) po dobu až 42 dní. Nebyla zaznamenána zřejmá souvislost mezi dosaženou

koncentrací v séru a věkem nebo tělesnou hmotností. Farmakokinetika lurasidonu u

pediatrických pacientů ve věku 6 - 17 let byla obecně srovnatelná s farmakokinetikou

pozorovanou u do spělých.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity

po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné

zvláštní riziko pro člověka. Hlavní zjištění ve studií ch toxicity s opakovanými dávkami

lurasidonu byly centrálně zprostředkované endokrinní změny, které byly výsledkem zvýšení

prolaktinu v séru u potkanů, psů a opic. Vysoké hladiny sérového prolaktinu v dlouhodobých

studiích s opakovanými dávkami u samic potkanů byly spojeny s účinky na kosti, adrenální žlázy

a reprodukční tkáně. V dlouhodobé studii s opakovanými dávkami prováděné na psech byly

vysoké sérové hladiny prolaktinu spojovány s účinky na reprodukční tkáně samců a samic.

U potkanů neměl lurasidon žádný účinek na samčí a samičí reprodukci při perorálních

dávkách lurasidon -hydrochloridu 150, resp. 0,1 mg/kg/den nebo na časný embryonální

vývoj při perorální dávce lurasidon -hydrochloridu 15 mg/kg/den.

Studie fertility u samic potkanů zjistila prodloužený estrální cyklus a opožděnou kopulaci při

dávce lurasidon -hydrochloridu ≥1,5 mg/kg/den, zatímco kopulační a fertilitní indexy a počet

žlutých tělísek, implantací a živých plodů poklesly při dávce lurasidon -hydrochloridu 150

mg/kg/den. Tyto účinky byly způsobeny hyperprolaktinemií po léčbě lurasidonem, která

ovlivnila estrální cyklus a kopulační chování, dále udržení žlutého tělíska u samic potkanů, což

vše vedlo k poklesu implantace a počtu živých plodů. Tyto účinky spojené s prolaktinem se pro

lidskou reprodukci nepovažují za relevantní.

Jednorázová dávka lurasidon - hydrochloridu 10 mg/kg březím potkaním samicím vedla k

fetální expozici. Ve studii s březími samicemi potkanů zaměřené na určení dávky

způsobovala dávka lurasidon -hydrochloridu 150 mg/kg/den retardaci růstu plodu bez

známek teratogenity. Lurasidon nebyl teratogenní u potkanů nebo králíků při expozici

podobné nebo nižší , než je maximální doporučená dávka pro člověka (148 mg lurasidonu).

Při studiích definitivní toxicity u juvenilních potkanů nebyla zřejmá žádná zvýšená citlivost

juvenilních zvířat na účinky související s lurasidonem ohledně tělesné hmotnosti, spotřeby

potravin a klinických pozorování, ale byly zaznamenány podobné účinky jako u dospělých

potkanů (zpoždění v růstu a vývoji a hyperprolaktin e mie). Hyperaktivita, která byla patrná při

≥ 3 mg/kg/den během období po léčbě, byla rovněž hlášena u jiných antagonistů receptoru D2.

Mírně nižší porodní hmotnosti a tělesné hmotnosti / přírůstky tělesné hmotnosti během

postnatálního období byly zaznamenány u potomků juvenilních potkanů dříve léčených ≥ 30

mg/ kg/den. Při hodnotě dávky bez pozorovaného nepříznivého účinku 3 mg/kg/den byly

expozice lurasidonu a většině metabolitů nižší než expozice dosažené při doporučené klinické

dávce u dospívajících ve věku 13 let a více.

Lurasidon byl vylučován do mateřského mléka potkanů během laktace.

Lurasidon nebyl genotoxický v baterii testů. Ve studiích kancerogenity prováděných na myších

a potkanech byly pozorovány tumory mammy a/nebo hypofýzy a s největší pravděpodobností

jsou způsobeny zvýšenými hladinami prolaktinu v krvi. Tyto nálezy jsou časté u hlodavců

léčených antipsychotickými přípravky s blokační aktivitou dopaminu D2 a považují se za

specifické pro hlodavce.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Mannitol

Kukuřičný škrob

Mikrokrystalická celulóza

Sodná sůl kroskarmelózy

Hypromelóza

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium- stearát

Potahová vrstva tablety

18,5 mg a 37 mg tablety

Hypromelóza (E 464)

Oxid titaničitý (E 171)

Makrogol (E 1521)

Karnaubský vosk

74 mg tablety

Hypromelóza (E 464)

Oxid titaničitý (E 171)

Makrogol (E 1521)

Žlutý oxid železitý (E 172)

Hlinitý lak indigokarmínu (E 132)

Karnaubský vosk

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Krabičky obsahují 10, 14, 28, 30, 56, 60 potahovaných tablet v Al/Al blistrech.

HDPE lahvička obsahuje 98, 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními

požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

G.L. Pharma GmbH

Schlossplatz 1

8502 Lannach

Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Lurasidon G.L. Pharma 18,5 mg potahované tablety: 68/479/25-C

Lurasidon G.L. Pharma 37 mg potahované tablety: 68/480/25-C

Lurasidon G.L. Pharma 74 mg potahované tablety: 68/481/25-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE /PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. 5. 2025

10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 5. 2025