MOXOSTAD

SPC157945

sp. zn. sukls311012/2019

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MOXOSTAD 0,2 mg potahované tablety

MOXOSTAD 0,3 mg potahované tablety

MOXOSTAD 0,4 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Moxonidinum 0,2, 0,3 nebo 0,4 mg v 1 potahované tabletě.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta Moxostadu 0,2 mg obsahuje 94,5 mg monohydrát u laktózy .

Jedna tableta Moxostadu 0,3 mg obsahuje 94,4 mg monohydrát u laktózy .

Jedna tableta Moxostadu 0,4 mg obsahuje 94,3 mg monohydrát u laktózy .

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovan á tableta.

Popis přípravku: Kulaté tablety o průměru přibližně 6 mm.

Tablety 0,2 mg jsou světle růžové, tablety 0,3 mg jsou růžové a tablety 0,4 mg jsou tmavě růžové.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4. 1. Terapeutické indikace

Léčba lehké až středně těžké esenciální hypertenze.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Léčba musí být zahájena nejnižší dávkou Moxostadu. To znamená denní dávku 0,2 mg přípravku

Moxostad ráno. Pokud není terapeutický efekt dostatečný, je možné zvýšit dávku po třech týdnech na 0,4 mg. Tuto dávku je možné podávat v jednotlivé dávce (která se užívá ráno) nebo je možné dávku rozdělit do dvou denních dávek (ranní a večerní). Není - li účinek dávky dostatečný po dalších třech týdnech, lze dávku dále zvýšit na maximální dávku 0,6 mg, která se podává rozdělená na ranní a večerní dávku.

Neměla by být překročena jednotlivá dávka 0,4 mg moxonidinu a denní dávka 0,6 mg moxonidinu.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů se středně těžkou poruchou funkcí ledvin (GFR v rozmezí od 30 ml/min do 60 ml/min) by jednotlivá dávka neměla překročit 0,2 mg a denní dávka by neměla překročit 0,4 mg moxonidinu.

Starší lidé

Za předpokladu, že není přítomná porucha funkce ledvin, doporučení pro dávkování je stejné jako pro dospělé pacienty.

Pediatrická populace

Moxostad nemá být užíván dět mi a dospívajícím i do 16 let věku, protože pro použití u této věkové skupiny není dostatek informací.

Způsob podání

Perorální podání.

Současný příjem potravy neovlivňuje farmakokinetiku moxonidinu, proto je možné podávat Moxostad před jídlem, během jídla či po jídle. Tablety se zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny.

4.3. Kontraindikace

Moxonidin je kontraindikov á n u pacient ů s:

• hypersenzitivitou na l éč ivou l á tku nebo na kteroukoli pomocnou l á tku uvedenou v bodě 6.1

• sick-sinus syndromem

• bradykardi í (srde č n í rytmus v klidu < 50 ú der ů /minutu)

• AV-blokem 2. a 3. stupn ě

• srde č n í insuficienc í (viz bod 4.4)

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je-li moxonidin u ží v á n u pacient ů s AV blokem 1. stupn ě , m á b ý t v ě nov á na zvl áš tn í p éč e tomu, aby nenastala bradykardie.

Je-li moxonidin u ží v á n u pacient ů se závažnou ischemickou chorobou srdeční nebo nestabiln í anginou pectoris, m á b ý t pacient ů m v ě nov á na zvl áš tn í p éč e, proto ž e s touto skupinou pacient ů jsou jen omezen é zku š enosti.

Je-li moxonidin u ží v á n u pacient ů se středně závažnou srdeční nedostatečností, má b ý t pacient ů m v ě nov á na zvl áš tn í p éč e, proto ž e s touto skupinou pacient ů jsou jen omezen é klinické zkušenosti týkající se bezpečnosti použití.

P ř i pod á v á n í moxonidinu pacient ů m se zhor š en í m ren á ln í ch funkc í je t ř eba opatrnosti, proto ž e moxonidin se vylu č uje p ř edev ší m ledvinami. U t ě chto pacient ů se doporu č uje opatrn é titrov á n í d á vky, a to zvl áš t ě na po čá tku l éč by. D á vkov á n í m á za čí t 0,2 mg denn ě a pokud je to klinicky indikov á no a l éč ba je dob ř e sn áš ena, m ůž e b ý t zv ýš eno maxim á ln ě na 0,4 mg denn ě .

Je-li moxonidin u ží v á n sou č asn ě s betablok á tory a l éč ba ob ě ma l é ky m á b ý t ukon č ena, vysazuje se betablok á tor jako prvn í a pak po n ě kolika dnech moxonidin.

Dosud nebyl po p ř eru š en í l éč by moxonidinem pozorov á n rebound fenom é n na krevn í tlak. Av š ak n á hl é p ř eru š en í l éč by moxonidinem se nedoporu č uje; d á vka by m ě la b ý t sni ž ov á na postupn ě v pr ů b ě hu dvou t ý dn ů .

Přípravek Moxostad obsahuje laktózu. Pacienti se vz á cnou d ě di č nou nesn áš enlivost í galakt óz y, vrozeným nedostatkem lakt á zy (Lapp lactase deficiency) nebo gluk óz o-galakt óz ovou malabsorpc í by nem ě li u ží vat tento l é k.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sou č asn é pod á v á n í přípravku Moxostad s jin ý mi antihypertenzivy m á za n á sledek aditivní účinek.

Tricyklick á antidepresiva mohou sni ž ovat úč innost centr á ln ě p ů sob í c í ch antihypertenziv. Proto se sou č asn é pod á v á n í tricyklick ý ch antidepresiv a moxonidinu nedoporu č uje.

Moxonidin m ůž e potencovat úč inek tricyklick ý ch antidepresiv (je t ř eba se vyhnout sou č asn é mu p ř edepisov á n í ), trankviliz é r ů , alkoholu, sedativ a hypnotik.

Moxonidin st ř edn ě siln ě negativn ě zesiloval zhor š en é charakteristiky kognitivn í ch funkc í u pacient ů u ží vaj í c í ch lorazepam. Moxonidin m ůž e zvy š ovat sedativn í úč inek benzodiazepin ů p ř i sou č asn é m pod á v á n í t ě chto l é k ů .

Moxonidin se vylu č uje tubul á rn í exkrec í . Interakci s jin ý mi l é ky, kter é jsou vylu č ov á ny tubul á rn í exkrec í , nelze vylou č it.

Tolazolin může v závislosti na dávce snížit působení moxonidinu.

4.6. Fertilita, t ěhotenství a kojení

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání Moxostadu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie se zvířaty prokázaly ve vysokých dávkách reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé.

Moxostad by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení

Moxonidin je vylučován do mateřského mléka. Proto nesmí být užíván během kojení. Pokud je léčba

Moxostadem nutná, je nutné kojení přerušit.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Byly však hlášeny spavost a závratě. To je třeba vzít v úvahu při provádění uvedených činností.

4.8. Nežádoucí účinky

Nej č ast ě ji hl áš en é ne žá douc í úč inky u pacient ů u ží vaj í c í ch moxonidin byly sucho v ú stech, poruchy rovnov á hy, astenie a spavost. V dal ší m pr ů b ě hu l éč by, po prvn í ch t ý dnech, tyto p ří znaky v ě t š inou ustupovaly.

Ne žá douc í úč inky podle syst é mov ě org á nov ý ch t říd: (pozorované s níže uvedenými frekvencemi během placebem kontrolovaných klinických studií s počtem pacientů exponovaných moxonidinu n=886):

• frekvence nebyla vy šší ve srovn á n í s placebem

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit -nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Příznaky předávkování

Byl popsán následující případ náhodného předávkování u dvouletého dítěte:

Dítě požilo neznámé množství moxonidinu. Maximální množství, o které se mohlo jednat, bylo 14 mg. U dítěte došlo k rozvoji následujících příznaků:sedace, hypotenzní kóma, mióza a dyspnoe. Po výplachu žaludku, infúzi glukózy, mechanické ventilaci a fyzickém klidu příznaky zcela vymizely během 11 hodin.

V n ě kolika p ří padech p ř ed á vkov á n í , kter é byly hl áš eny, po ž ili pacienti akutn ě d á vku 19,6 mg bez n á sledku smrti. P ří znaky, kter é byly zaznamen á ny: bolest hlavy, ú tlum, spavost, hypotenze, z á vrat ě , celkov á slabost, bradykardie, sucho v ú stech, zvracen í , ú nava a bolest v horn í čá sti za ží vac í ho traktu. V p ří pad ě z á va ž n é ho p ř ed á vkov á n í se doporu č uje pe č liv é monitorov á n í , a to zvl áš t ě poruch v ě dom í a ú tlumu d ý ch á n í .

Nav í c na z á klad ě n ě kolika zv íř ec í ch studi í s vysok ý mi d á vkami lze odvodit, ž e se m ůž e vyskytnout i p ř echodn á hypertenze, tachykardie a hyperglyk é mie.

Léčba předávkování

Specifick é antidotum nen í zn á mo. P ř i hypotenzi se zva ž uje ob ě hov á podpora, jako je pod á n í tekutin a dopaminu. Bradykardii lze l éč it atropinem.

Alfablok á tory mohou sni ž ovat nebo ru š it paradoxn í hypertenzi, kterou lze pozorovat p ř i p ř ed á vkov á n í moxonidinem.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutic ká skupina: Antihypertenziva, antiadrenergní látky, centrálně účinné

ATC kód: C02AC05

Údaje z různých experimentů na zvířatech prokázaly, že moxonidin má výrazně hypotenzní účinek.

Dostupná experimentální data svědčí o tom, že místo působení moxonidinu je v centrálním nervovém systému (CNS).

Moxonidin se selektivně váže na I - imidazolinové receptory v mozkovém kmeni. Tyto receptory

1 senzitivní na imidazolin jsou lokalizovány především v rostrálních ventrolaterálních partiích prodloužené míchy, což je oblast, která hraje důležitou roli v centrální regulaci sympatického nervového systému.

Působením na I - imidazolinové receptory se snižuje aktivita sympatiku. Tyto účinky byly demonstrovány

1 pro kardiální, intestinální a renální nervová zakončení.

Moxonidin se liší od jiných centrálně působících antihypertenziv především nižší afinitou k centrálním α -

2 adrenergním receptorům ve srovnání s I - imidazolinovými receptory. Alfa - adrenergní receptory jsou

1 2 považovány za prostředníka, jehož ovlivnění způsobuje sedaci a sucho v ústech; tedy nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky centrálně působících antihypertenziv.

Průměrný systolický a diastolický krevní tlak se snižuje jak během fyzické aktivity, tak v klidu.

Ovlivnění mortality a kardiovaskulární morbidity moxonidinem není v současné době známo.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se moxonidin rychle vstřebává. U člověka se absorbuje přibližně 90% perorálně podané dávky. Příjem potravy neovlivňuje farmakokinetiku moxonidinu.

Nedochází k metabolismu prvního průchodu a biologická dostupnost je 88%.

Distribuce

Na plazmatické proteiny se u člověka váže pouze 7% moxonidinu (Vd = 1,8  0,4 l/kg). Vrcholových ss plazmatických hladin moxonidinu je dosaženo za 30 - 180 minut po podání potahované t ablety.

Biotransformace

Moxonidin se metabolizuje z 10- 20%, a to především na 4,5 - dehydromoxonidin a na derivát aminomethanamidinu otevřením imidazolinového kruhu. Hypotenzní účinek 4,5 -dehydromoxonidinu představuje 1/10 účinku moxonidinu a účinek derivátů aminomethanamidinu pouze 1/100 účinku moxonidinu.

Eliminace

Moxonidin a jeho metabolity se téměř výhradně vylučují ledvinami. Více než 90 % dávky se vyloučí ledvinami během prvních 24 hodin a přibližně 1 % se vyloučí stolicí. Kumulativní vylučování nez měněného moxonidinu činí přibližně 50 - 75%. Průměrný plazmatický poločas eliminace je 2,2 až 2,3 hodiny a renální poločas je 2,6 až 2,8 hodiny.

U pacientů se středně závažnou poruchou funkcí ledvin (GFR 30 - 60 ml/min) se AUC zvyšuje o 85 % a clearance se snižuje o 52 %. U těchto pacientů je třeba dávku upravit, aby maximální denní dávka nepřekročila 0,4 mg a maximální jednotlivá dávka 0,2 mg.

U pacientů se závažnou poruchou funkcí ledvin (GFR < 30 ml/min) je clearance snížena o 68 % a poločas eliminace je prodloužen až na 7 hodin. U těchto pacientů je moxonidin kontraindikován (viz bod 4.3).

Farmakokinetika u dětí

U dětí nebyly provedeny žádné farmakokinetické studie.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních studií toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, a kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Studie reprodukční toxicity neodhalily žádné účinky na fertilitu a žádný teratogenní potenciál.

Embryotoxické účinky se objevily u potkanů v dávkách vyšších než 3 mg/kg/den a u králíků v dávkách vyšších než 0,7 mg/kg/den. V perinatálních a postnatálních studiích u potkanů byl ovlivněn jak vývoj, tak životaschopnost potomků v dávkách nad 1 mg/kg/den.

6. FARMACEUTICK É ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Tableta:

monohydrát laktózy krospovidon povidon 25 magnesium- stearát

Potah tablety:

hydroxypropylmethylcelulosa oxid titaničitý (E171) makrogol 400 červený oxid železitý (E172)

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

Moxostad 0,2 mg: 2 roky.

Moxostad 0,3 mg: 3 roky.

Moxostad 0,4 mg: 3 roky.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Moxostad 0,2mg a Moxostad 0,4mg:

PVC/PVDC/Al bli str obsahující 7, 10,14, 20, 28, 30, 50, 56, 98, 100, 400 (20 x 20, 10 x 40 pouze jako balení pro nemocnice) potahovaných tablet nebo

PVC/PVDC/Al perforované jednodávkové blistry obsahující 7x1, 10x1, 14x1, 20x1, 28x1, 30x1, 50x1,

56x1, 98x1, 100x1, 400 (20 x 20x1, 10x 40x1 pouze jako balení pro nemocnice) potahovaných tablet.

Moxostad 0,3mg:

PVC/PVDC/Al blistr obsahující 10, 20, 28, 30, 50, 56 , 98, 100, 400 (20 x 20, 10 x 40 pouze jako balení pro nemocnice) potahovaných tablet nebo

PVC/PVDC/Al perfor ované jednodávkové blistry obsahující 10x1, 20x1, 28x1, 30x1, 50x1, 56x1, 98x1,

100x1, 400 (20 x 20x1, 10x 40x1 pouze jako balení pro nemocnice) potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci příp ravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

STADA Arzneimittel AG, Stadastrasse 2-18, D- 61118 Bad Vilbel, Německo.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLOA

MOXOSTAD 0,2 mg : 58/186/04-C

MOXOSTAD 0,3 mg : 58/187/04-C

MOXOSTAD 0,4 mg : 58/188/04-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 15. 12. 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 8. 9. 2008

10. DATUM REVIZE TEXTU

28. 5. 2020