SPC161256
Sp.zn. sukls119641/2020
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
OLPINAT 5 mg potahované tablety
OLPINAT 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
OLPINAT 5 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje olanzapinum 5 mg.
OLPINAT 10 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje olanzapinum 10 mg.
Pomocné látky se známým účinkem :
OLPINAT 5 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje 159,9 mg lakt osy a 0,0384 mg s ójového lecit hinu.
OLPINAT 10 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje 319,8 mg l aktosy a 0,0768 mg s ójového lecit hinu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3. L ÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
5 mg: Bílé kulaté bikonvexní potahované tablety o průměru 7,9 – 8,1 mm.
10 mg: Bílé kulaté bikonvexní potahované tablety o průměru 9,9 – 10,1 mm.
| 4. KLINICKÉ ÚDAJE |
| 4.1 Terapeutické indikace |
| Dospělí |
| Olanzapin je indikován k léčbě schizofrenie. |
| Olanzapin je účinný pro udržení klinického zlepšení během pokračující terapie u pacientů, kteří na |
| začátku léčby vykázali zlepšení. |
| Olanzapin je indikován k léčbě středně těžkých až těžkých manických epizod. |
| U pacientů, kteří na léčbu manické epizody olanzapinem reagovali příznivě, je olanzapin indikován k |
| prevenci recidivy bipolární afektivní poruchy (viz bod 5.1). |
| 4.2 Dávkování a způsob podání |
| Dávkování |
| Dospělí |
| Schizofrenie: Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den. |
| Manická epizoda: Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně v |
| kombinaci (viz bod 5.1). |
| Prevence recidivy bipolární afektivní poruchy: Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, |
| kteří byli v manické epizodě léčeni olanzapinem, pokračujte v terapii pro prevenci recidivy stejnou |
| dávkou. Pokud se objeví nová manická, smíšená nebo depresivní epizoda, léčba olanzapinem by měla |
| pokračovat (s optimalizací dávky podle potřeby) s přídatnou terapií příznaků poruchy nálady podle |
| klinické indikace. |
| Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární afektivní poruchy může být |
| denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 5-20 |
| mg/den. Zvýšení na vyšší než doporučenou počáteční dávku je vhodné jen po patřičném opětovném |
| klinickém vyšetření a nemělo by se zpravidla objevit v intervalech kratších než 24 hodin. Při vysazování |
|---|
| olanzapinu by se mělo zvážit postupné snižování dávky. |
| Speciální populace |
| Starší pacienti |
| U pacientů nad 65 let není běžně nižší počáteční dávka (5 mg/den) nutná, ale měla by být v |
| odůvodněných případech zvážena (viz bod 4.4). |
| Pacienti s poruchou funkce ledvin a/nebo jater |
| U těchto pacientů je třeba zvážit nižší počáteční dávku (5 mg). V případě středně těžké jaterní |
| insuficience (cirhóza, Child-Pugh třída A nebo B) by počáteční dávka měla být 5 mg a zvyšována by |
| měla být opatrně. |
| Kuřáci |
| Ve srovnání s kuřáky není třeba nekuřákům běžně upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí. |
| Kouření může indukovat metabolismus olanzapinu. Doporučuje se klinické monitorování a v |
| nezbytných případech lze zvážit zvýšení dávky olanzapinu (viz bod 4.5). |
| Při přítomnosti více než jednoho faktoru, který může zpomalovat metabolizmus (ženské pohlaví, vyšší |
| věk, nekuřák) by se mělo zvážit snížení počáteční dávky. Zvyšování dávek, i když je indikováno, by mělo |
| být u takovýchto pacientů prováděno opatrně (viz body 4.5 a 5.2). |
| Pediatrická populace |
| Olanzapin se nedoporučuje u dětí a dospívajících do 18 let vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a |
| účinnosti. V krátkodobých studiích u dospívajících pacientů byla zaznamenána vyšší míra nárůstu |
| hmotnosti a změn lipidů a prolaktinu v porovnání se studiemi u dospělých pacientů (viz body 4.4. 4.8, |
| 5.1 a 5.2). |
| Způsob podání |
| Olanzapin může být podáván bez ohledu na jídlo, protože absorpce není ovlivňována potravou. |
| Pacienti mají tablety polknout vcelku a zapít je vodou. |
| 4.3 Kontraindikace |
| Hypersenzitivita na léčivou látku, soju nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Pacienti |
| se známým rizikem glaukomu s uzavřeným úhlem. |
| 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití |
| Při antipsychotické léčbě může trvat několik dní až týdnů, než dojde ke zlepšení klinického stavu |
| pacienta. Po tuto dobu by měl být pacient pod pečlivou kontrolou. |
| Psychózy a poruchy chování souvisejících s demencí |
| Olanzapin se nedoporučuje k použití u pacientů s psychózou a poruchami chování souvisejícími s |
| demencí z důvodu zvýšené incidence mortality a zvýšeného rizika cerebrovaskulárních příhod. |
| V placebem kontrolovaných klinických studiích (v trvání 6-12 týdnů) u starších pacientů (průměrný věk |
| 78 let) s psychózou a poruchami chování souvisejícími s demencí byla u pacientů léčených olanzapinem |
| dvojnásobná incidence úmrtí ve srovnání s pacienty užívajícími placebo (3,5 % vs. 1,5 % resp.). Vyšší |
| incidence úmrtí nesouvisela s dávkou olanzapinu (průměrná denní dávka 4,4 mg) nebo s délkou léčby. |
| Rizikovými faktory, které se mohou podílet na zvýšené mortalitě u této skupiny pacientů, jsou věk nad |
| 65 let, dysfagie, sedace, malnutrice a dehydratace, plicní onemocnění (např. pneumonie, s nebo bez |
| aspirace) nebo současné užívání benzodiazepinů. Vyšší incidence úmrtí u pacientů léčených |
| olanzapinem ve srovnání s pacienty užívajícími placebo byla však na uvedených rizikových faktorech |
| nezávislá. |
| Ve stejných klinických studiích byly hlášeny cerebrovaskulární nežádoucí příhody (např. iktus, |
vs.
| tranzitorní ischemická ataka), včetně úmrtí. U pacientů léčených olanzapinem bylo zaznamenáno |
|---|
| trojnásobné zvýšení výskytu cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (1,3 % vs |
| 0,4 %, resp.). U všech pacientů léčených olanzapinem nebo placebem, u nichž se cerebrovaskulární |
| příhoda vyskytla, byly přítomny rizikové faktory. K faktorům, které byly zjištěny jako rizikové u |
| pacientů léčených olanzapinem, patřil věk nad 75 let a vaskulární a/nebo smíšená demence. Účinnost |
| olanzapinu v těchto studiích nebyla stanovena. |
| Parkinsonova choroba |
| Použití olanzapinu k léčbě psychózy související s podáváním dopaminového agonisty u pacientů s |
| Parkinsonovou chorobou se nedoporučuje. V klinických studiích bylo velmi často, a s vyšší četností než |
| u placeba, zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatologie a halucinací (viz také bod 4.8) a |
| olanzapin nebyl v léčení psychotických příznaků účinnější než placebo. V těchto studiích museli mít |
| pacienti na začátku studie stabilní nejnižší účinnou dávku antiparkinsonika (dopaminový agonista) a |
| toto antiparkinsonikum jim bylo podáváno ve stejné dávce po celou zbývající dobu studie. Počáteční |
| dávka olanzapinu byla 2,5 mg/den a podle uvážení lékaře mohla být titrována do maximální dávky 15 |
| mg/den. |
| Neuroleptický maligní syndrom (NMS) |
| NMS je potenciálně život ohrožující stav spojený s podáváním antipsychotik. Vzácné případy označené |
| jako NMS byly rovněž hlášeny v souvislosti s olanzapinem. Klinické příznaky NMS jsou hyperpyrexie, |
| svalová rigidita, alterovaná psychika a autonomní nestabilita (nepravidelný pulz anebo tlak krve, |
| tachykardie, pocení a srdeční arytmie). Další příznaky mohou zahrnovat zvýšenou hladinu |
| kreatinfosfokinázy, myoglobinurii (rhabdomyolýzu) a akutní renální selhání. Pokud se u pacienta objeví |
| příznaky podezřelé ze spojení s NMS nebo pokud se objeví nevysvětlitelně vysoká horečka i bez dalších |
| klinických známek NMS, musí být všechna antipsychotika včetně olanzapinu vysazena. |
| Hyperglykémie a diabetes |
| Méně často byly hlášeny hyperglykémie a/nebo exacerbace diabetu, spojené příležitostně |
| s ketoacidózou nebo komatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.8). V některých případech |
| tomu předcházelo zvýšení tělesné hmotnosti, což mohlo být predispozičním faktorem. V souladu s |
| používanými pokyny antipsychotické léčby je doporučeno příslušné klinické sledování, např. měření |
| hladiny glukosy v krvi na začátku léčby, 12 týdnů po zahájení léčby olanzapinem, a poté jednou ročně. |
| U pacientů léčených jakýmikoli antipsychotickými léky, včetně přípravku OLPINAT, by měly být |
| sledovány známky a příznaky hyperglykémie (jako je polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a |
| pacienti s diabetem nebo s rizikovými faktory pro rozvoj diabetu by měli být pravidelně sledováni s |
| ohledem na zhoršení kontroly hladiny glukosy. Pravidelně by měla být kontrolována tělesná |
| hmotnost, např. na začátku léčby, 4, 8 a 12 týdnů po zahájení léčby olanzapinem, a poté čtvrtletně. |
| Změny hladin lipidů |
| V placebem kontrolovaných klinických studiích byly u pacientů léčených olanzapinem pozorovány |
| nežádoucí změny hladin lipidů (viz bod 4.8). Změny lipidového profilu by měly být zvládnuty podle |
| klinické potřeby, obzvláště u pacientů s dyslipidemií a u pacientů s rizikovými faktory pro rozvoj |
| poruch lipidů. U pacientů léčených jakýmikoliv antipsychotickými léky, včetně přípravku OLPINAT, |
| by v souladu s používanými pokyny antipsychotické léčby měly být pravidelně kontrolovány hladiny |
| lipidů, např. na začátku léčby, 12 týdnů po zahájení léčby olanzapinem, a poté jednou za 5 let. |
| Anticholinergní aktivita |
| Ačkoli in vitro vykazuje olanzapin anticholinergní aktivitu, zkušenosti během klinických studií ukázaly |
| nízkou incidenci souvisejících příhod. Protože klinické zkušenosti s podáváním olanzapinu u pacientů s |
| jiným souběžným onemocněním jsou omezené, doporučuje se zvýšená pozornost, pokud je olanzapin |
| předepisován pacientům s hypertrofií prostaty, paralytickým ileem nebo podobnými stavy. |
| Jaterní funkce |
| Často, obzvlášť v počátcích léčby, bylo pozorováno přechodné asymptomatické zvýšení hladiny |
| jaterních aminotransamináz, ALT a AST. U pacientů s vyšší hladinou ALT a/nebo AST se známkami a |
| příznaky poruchy funkce jater, u pacientů se stávajícím onemocněním spojeným s omezenou funkční |
| rezervou jater a u pacientů léčených potenciálně hepatotoxickými léky je třeba opatrnosti a následného |
faktorům,
| sledování. Je-li u pacientů diagnostikována hepatitida (včetně hepatocelulárního, cholestatického nebo |
|---|
| kombinovaného poškození jater), je třeba léčbu olanzapinem ukončit. |
| Neutropenie |
| Opatrnosti je třeba u pacientů s nižším počtem leukocytů a/nebo neutrofilů z jakýchkoliv příčin, u |
| pacientů užívajících léky způsobující neutropenii, u pacientů s anamnézou polékového útlumu kostní |
| dřeně, útlumem kostní dřeně způsobeným souběžným onemocněním, radiační terapií nebo chemoterapií |
| a u pacientů s hypereozinofilií nebo s myeloproliferativní chorobou. Neutropenie byla často hlášena při |
| současném podávání olanzapinu a valproátu (viz bod 4.8). |
| Přerušení léčby |
| Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly vzácně (≥ 0,01 % a < 0,1 %) hlášeny akutní příznaky jako |
| pocení, nespavost, třes, úzkost, nevolnost nebo zvracení. |
| QT interval |
| V klinických studiích bylo u pacientů léčených olanzapinem klinicky významné prodloužení QTc |
| intervalu (korekce QT podle Fridericii [QTcF] ≥500 millisekund [ms] kdykoliv po vstupním vyšetření u |
| pacientů se vstupní hodnotou QTcF<500 ms) méně časté (0,1% až 1%), bez signifikantních rozdílů v |
| průvodních srdečních příhodách ve srovnání s placebem. Přesto je třeba dbát zvýšené opatrnosti, je-li |
| olanzapin předepisován s léčivými přípravky prodlužujícími QTc interval, obzvlášť u starších pacientů, |
| u pacientů s vrozeným prodloužením QT intervalu, městnavým srdečním selháním, srdeční hypertrofií, |
| hypokalémií nebo hypomagnesémií. |
| Tromboembolismus |
| Časová souvislost léčby olanzapinem a žilního tromboembolismu byla hlášena méně často (≥ 0,1 % a |
| < 1 %). Kauzální vztah mezi výskytem žilního tromboembolismu a léčbou olanzapinem nebyl stanoven. |
| Avšak protože u pacientů se schizofrenií jsou často přítomny získané rizikové faktory žilního |
| tromboembolismu, je nutné vzít v úvahu všechny možné rizikové faktory VTE (venous |
| thromboembolism), např. imobilizaci pacientů, a vykonat preventivní opatření. |
| Obecná CNS aktivita |
| Vzhledem k primárnímu účinku olanzapinu na centrální nervový systém je třeba opatrnosti při |
| současném užívání s jinými centrálně působícími léčivými přípravky či alkoholem. Protože olanzapin |
| působí in vitro jako dopaminový antagonista, může působit proti účinku přímých a nepřímých agonistů |
| dopaminu. |
| Křeče |
| Olanzapin by měl být používán opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze, anebo jsou vystaveni faktorům, |
| které mohou snižovat práh pro vznik křečí. U pacientů léčených olanzapinem byly křeče hlášeny méně |
| často. Ve většině těchto případů byly hlášeny křeče v anamnéze či jiné rizikové faktory. |
| Pozdní dyskineze |
| V ročních nebo kratších srovnávacích studiích byl olanzapin statisticky významně méně často spojen s |
| náhlou dyskinezí. Přesto riziko pozdní dyskineze při dlouhodobém užívání vzrůstá, a proto u pacienta |
| léčeného olanzapinem se symptomy pozdní dyskineze by se mělo zvážit snížení dávky anebo přerušení |
| podávání. Tyto symptomy se mohou přechodně zhoršit nebo objevit po přerušení léčby. |
| Posturální hypotenze |
| V klinických studiích s olanzapinem byla vzácně u starších pacientů pozorována posturální hypotenze. |
| U pacientů nad 65 let je doporučeno pravidelně měřit krevní tlak. |
| Náhlá srdeční smrt |
| V postmarketingovém sledování olanzapinu byly u pacientů léčených olanzapinem nahlášeny případy |
| náhlé srdeční smrti. V retrospektivní observační kohortové studii bylo riziko předpokládané náhlé |
| srdeční smrti u pacientů léčených olanzapinem přibližně dvojnásobné oproti pacientům, kteří neužívali |
| antipsychotika.V této studii bylo riziko při užívání olanzapinu porovnatelné s rizikem užívání |
| atypických antipsychotik spojených do jedné analýzy. |
| Pediatrická populace |
| Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících. Studie provedené u pacientů ve |
| věkovém rozmezí 13-17 let ukázala různé nežádoucí účinky, včetně nárůstu tělesné hmotnosti, změny |
| metabolických parametrů a zvýšení hladiny prolaktinu (viz body 4.8 a 5.1). |
| Laktosa |
| Potahované tablety přípravku OLPINAT obsahují laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy |
| s intolerancí galaktosy, Lappovým nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento |
| přípravek neměli používat. |
| 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce |
| Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. |
| Potenciální interakce ovlivňující účinky olanzapinu |
| Vzhledem k tomu, že je olanzapin metabolizován izoenzymem CYP1A2, mohou látky, které |
| specificky tento izoenzym indukují nebo inhibují, ovlivnit farmakokinetiku olanzapinu. |
| Indukce CYP1A2 |
| Kouření a karbamazepin mohou indukovat metabolizmus olanzapinu, což může vést ke snížení |
| koncentrace olanzapinu. Bylo pozorováno pouze mírné až střední zvýšení clearance olanzapinu. I když |
| je klinický dopad pravděpodobně minimální, doporučuje se klinické monitorování a v nezbytných |
| případech je možné zvážit zvýšení dávek olanzapinu (viz bod 4.2). |
| Inhibice CYP1A2 |
| Prokázalo se, že fluvoxamin, specifický inhibitor CYP1A2, významně zpomaluje metabolizmus |
| olanzapinu. Průměrné zvýšení maximální koncentrace olanzapinu fluvoxaminem bylo 54% u žen |
| nekuřaček a 77 % u mužů kuřáků. Průměrné zvýšení plochy pod křivkou koncentrace léčiva (AUC) bylo |
| 52 % u žen nekuřaček a 108 % u mužů kuřáků. U pacientů užívajících fluvoxamin nebo jiný inhibitor |
| CYP1A2, jako např. ciprofloxacin, je třeba uvážit snížení počáteční dávky olanzapinu. Při zahájení léčby |
| inhibitorem CYP1A2 je třeba uvážit snížení dávek olanzapinu. |
| Snížení biologické dostupnosti |
| Aktivní uhlí snižuje biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50 až 60 %, proto by se |
| mělo užívat nejméně 2 hodiny před nebo po užití olanzapinu. |
| Fluoxetin (inhibitor CYP2D6), jednorázové dávky antacida (hliník, hořčík) nebo cimetidinu neměly |
| významný vliv na farmakokinetiku olanzapinu. |
| Možnosti ovlivnění účinku jiných léků olanzapinem |
| Olanzapin může působit proti účinkům přímých a nepřímých agonistů dopaminu. |
| Olanzapin in vitro neinhibuje hlavní izoenzymy CYP450 (např. 1A2, 2D6, 2C9, 2C19, 3A4). |
| Neočekávají se proto žádné zvláštní interakce, což dokazují i in vivo studie, které neprokázaly inhibici |
| metabolizmu následujících léčivých látek: tricyklická antidepresiva (reprezentující převážně CYP2D6 |
| cestu metabolizace), warfarin (CYP2C9), theofylin (CYP1A2) nebo diazepam (CYP3A4 a 2C19). |
| Olanzapin nevykazoval interakci se současně podávaným lithiem nebo biperidenem. |
| Terapeutické monitorování plazmatických hladin valproátu neukázalo, že je při zahájení současné |
| medikace olanzapinem nutná úprava dávkování valproátu. |
| Obecná aktivita CNS |
| Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů požívajících alkohol nebo užívajících léčivé přípravky |
| působící tlumivě na CNS. |
| Současné užívání olanzapinu a léčivých přípravků pro léčbu Parkinsonovy choroby a demence se |
| nedoporučuje (viz bod 4.4). |
| QTc interval |
| Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů užívajících současně olanzapin a léčivé přípravky, u kterých je |
| známo, že prodlužují QTc interval (viz bod 4.4). |
| 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení |
| Těhotenství |
| Neexistují žádné odpovídající a dobře kontrolované studie u těhotných žen. Pacientky by měly být |
| poučeny, aby lékaře informovaly o tom, že otěhotněly nebo že otěhotnění plánují během léčby |
| olanzapinem. Avšak kvůli nedostatku zkušeností by olanzapin měl být v těhotenství podávaný pouze |
| tehdy, když jeho prospěšnost vyváží potenciální nebezpečí pro plod. |
| U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně |
| olanzapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z |
| vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy agitovanosti, |
| hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by |
| novorozenci měli být pečlivě monitorováni. |
| Kojení |
| Ve studii u kojících zdravých žen byl olanzapin vylučován do mateřského mléka. Průměrná expozice |
| dítěte (mg/kg) v ustáleném stavu byla odhadnuta na 1,8 % z dávky olanzapinu podaného matce (mg/kg). |
| Pacientkám by mělo být doporučeno, aby během užívání olanzapinu nekojily. |
| Fertilita |
| Vliv na fertilitu není znám (předklinické údaje viz bod 5.3) |
| 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje |
| Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Jelikož olanzapin |
| může způsobit ospalost a závratě, pacienti by měli být opatrní při obsluze strojů včetně řízení |
| motorových vozidel. |
| 4.8 Nežádoucí účinky |
| Souhrn bezpečnostního profilu |
| Dospělí |
| Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1% pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním |
| olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny |
| prolaktinu, cholesterolu, glukosy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu, závratě, |
| akatizie, parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze, |
| anticholinergní účinky, přechodné asymtpomatické zvýšení jaterních aminotransamináz (viz bod 4.4), |
| vyrážka, astenie, únava, horečka, artralgie, zvýšení alkalické fosfatázy, vysoká hladina |
| gama-glutaryltransferázy, vysoká hladina kyseliny močové, vysoká hladina kreatin-fosfokinázy a otok. |
| Seznam nežádoucích účinků v tabulce |
| Následující tabulka uvádí seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů zjištěných ze spontánních |
| hlášení a v klinických studiích. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající |
| závažnosti. Uvedené četnosti výskytu jsou definovány takto: |
| velmi časté (≥ 1/10), |
| časté (≥ 1/100 až < 1/10), |
| méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), |
| vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), |
| velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). |
| Třídy orgánových systémů | Skupiny podle frekvence | |||
|---|---|---|---|---|
| Poruchy krve a lymfatického systému | ||||
| Časté: | Eozinofilie Leukopenie10 Neutropenie10 | |||
| Vzácné: | Trombocytopenie11 | |||
| Poruchy imunitního systému | ||||
| Méně časté: | H ypersenzitivita11 | |||
| Poruchy metabolismu a výživy | ||||
| Velmi časté: | Přibývání na váze1 | |||
| Časté: | Zvýšené hladiny cholesterolu2, 3 Zvýšené hladiny glukosy4 Zvýšené hladiny triglyceridů2, 5 Glykosurie Zvýšená chuť k jídlu | |||
| Méně časté: | Rozvoj nebo exacerbace diabetu, spojené příležitostně s ketoacidózou nebo komatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.4)11 | |||
| Vzácné: | Hypotermie12 | |||
| Poruchy nervového systému | ||||
| Velmi časté: | Ospalost | |||
| Časté: | Závratě Akatizie6 Parkinsonismus6 Dyskineze6 | |||
| Méně časté: | Křeče, kdy ve většině případů byly hlášeny křeče v anamnéze či jiné rizikové faktory pro vznik křečí11 Dystonie (včetně okulogyrické krize)11 Tardivní dyskineze11 Amnézie9 Dysartrie Syndrom neklidných nohou | |||
| Vzácné: | Neuroleptický maligní syndrom (viz bod 4.4)12 Příznaky z vysazení7, 12 | |||
| Srdeční poruchy | ||||
| Méně časté: | Bradykardie Prodloužení QTc intervalu (viz bod 4.4) | |||
| Vzácné: | Ventrikulární tachykardie/fibrilace, náhlé úmrtí (viz bod 4.4)11 | |||
| Cévní poruchy | ||||
| Velmi časté: | Ortostatická hypotenze10 | |||
| Méně časté: | Tromboembolismus (včetně plicní embolie a hluboké žilní trombózy) (viz bod 4.4) | |||
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | ||||
| Méně časté: | Krvácení z nosu9 | |||
| Gastrointestinální poruchy | ||||
| Časté: | Mírné přechodné anticholinergní účinky včetně zácpy a sucha v ústech | |||
| Méně časté: | Distenze břicha9 Hypersalivace11 | |||
| Vzácné: | Pankreatitida11 | |||
| Poruchy jater a žlučových cest | ||||
| Časté: | Přechodné asymptomatické zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT, AST) obzvlášť na počátku léčby (viz bod 4.4) | |||
| Vzácné: | Hepatitida (včetně hepatocelulárního, cholestatického nebo kombinovaného poškození jater)11 | |||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | ||||
| Časté: | Vyrážka | |||
| Méně časté: | Fotosenzitivní reakce |
| Závratě |
|---|
| Akatizie6 |
eosinophilia mmol/l) úzkost,
| Alopecie | |
|---|---|
| Není známo: | Léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (drug reaction with and systemic symptoms, DRESS) |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
| Časté: | Artralgie9 |
| Vzácné: | Rhabdomyolýza |
| Poruchy ledvin a močových cest | |
| Méně časté: | Močová inkontence, retence moči, opoždění začátku močení11 |
| Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím | |
| Není známo: | Syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6) |
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
| Časté: | Erektilní dysfunkce u mužů Snížené libido u mužů a žen |
| Méně časté: | Amenorea Zvětšení prsů Galaktorea u žen Gynekomastie/zvětšení prsů u mužů |
| Vzácné: | Priapismus12 |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
| Časté: | Astenie Únava Otok Pyrexie10 |
| Vyšetření | |
| Velmi časté: | Zvýšené plazmatické hladiny prolaktinu8 |
| Časté: | Zvýšené hodnoty alkalické fosfatázy10 Vysoká hladina kreatinfosfokinázy11 Vysoká hladina gamaglutamyltransferázy10 Vysoká hladina kyseliny močové10 |
| Méně časté: | Zvýšená hodnoty celkového bilirubinu |
| Astenie |
|---|
| Únava |
| 1Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorována napříč všemi základními kategoriemi dle |
| BMI (Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o |
| ≥ 7 % proti počáteční hmotnosti velmi časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % méně časté |
| (0,8 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti velmi |
| časté, a to o ≥ 7 % u 64,4 %, o ≥ 15 % u 31,7 % a o ≥ 25 % u 12,3 % pacientů.. |
| 2Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo vyšší |
| u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby. |
| 3Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 6,2 |
| mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 5,17 - < 6,2 mmol/l |
| na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté. |
| 4Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,56 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 7 |
| mmol/l). Změny počátečních hodnot glukosy nalačno z hraničních (≥ 5,56 - < 7 mmol/l) na vysoké (≥ 7 |
| mmol/l) byly velmi časté. |
| 5Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 2,26 |
| mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l - < 2,26 |
| mmol/l) na vysoké (≥ 2,26 mmol/l) byly velmi časté. |
| 6V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně |
| vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se vyskytly |
| vzácněji při užívání olanzapinu než při užívání odpovídajících dávek haloperidolu. Vzhledem k |
| nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze |
| není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní |
| extrapyramidové příznaky méně často. |
| 7Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes, úzkost, |
| nevolnost a zvracení. |
| 8V klinických hodnoceních trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu horní |
| hranici normálního rozmezí u přibližně 30 % pacientů léčených olanzapinem s normální počáteční |
|---|
| hladinou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obvykle mírné a zůstalo pod dvojnásobkem |
| horní hranice normálního rozmezí. |
| 9Nežádoucí účinek zjištěný z klinických studií v integrované databázi olanzapinu. |
| 10Hodnoceno dle naměřených hodnot v klinických studiích v integrované databázi olanzapinu. |
| 11Nežádoucí účinek zjištěný ze spontánních hlášení po uvedení na trh s četností odhadnutou s využitím |
| integrované databáze olanzapinu. |
| 12 Nežádoucí účinek zjištěný ze spontánních hlášení po uvedení na trh s četností odhadnutou na horním |
| limitu 95% intervalu spolehlivosti s využitím integrované databáze olanzapinu. |
| Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů) |
| Podíl pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky - klinicky významné změny v nárůstu tělesné |
| hmotnosti, glukosy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se v průběhu času zvýšil. |
| U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu průměrné hladiny |
| glukosy v krvi zpomalil přibližně po 6 měsících. |
| Další informace týkající se specifických populací |
| V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí |
| úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích účinků ve srovnání s placebem (viz také bod 4.4). Velmi časté |
| nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a pády. |
| Často byly pozorované pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erythém, zrakové halucinace a |
| inkontinence moči. |
| V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou s psychózou související s podáváním |
| dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší četností než u placeba zaznamenáno zhoršení |
| parkinsonské symtpomatologie a halucinace. |
| V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba valproátem v |
| kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím faktorem |
| by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem nebo |
| valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥ 10%) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a přibývání |
| na váze. Poruchy řeči byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem nebo |
| divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % u |
| 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (trvající max. 12 měsíců) pro prevenci recidivy u |
| pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥ 7 % u 39,9 % |
| pacientů. |
| Pediatrická populace |
| Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících do 18 let. Ačkoli nebyly provedeny |
| žádné studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických hodnocení |
| dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých. |
| Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností u dospívajících pacientů (ve věku |
| 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze v průběhu |
| krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že klinicky významné zvýšení |
| tělesné hmotnosti (≥ 7 %) se ve srovnání s dospělou populací vyskytuje u dospívajících pacientů s vyšší |
| frekvencí. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u kterých došlo ke klinicky |
| významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) ve |
| srovnání s krátkodobým užíváním. |
| V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti. Četnosti jsou uvedeny |
| následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10). |
| Třídy orgánových systémů | Skupiny podle frekvence |
|---|---|
| Poruchy metabolismu a výživy | |
| Velmi časté: | Přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu. |
| Časté: | Zvýšené hladiny cholesterolu15 |
| Poruchy nervového systému |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek rytmu.
| Velmi časté: | Sedace (včetně hypersomnie, letargie, ospalosti) |
|---|---|
| Gastrointestinální poruchy | |
| Časté: | Sucho v ústech |
| Poruchy jater a žlučových cest | |
| Velmi časté: | Zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4) |
| Vícenásobná vyšetření | |
| Velmi časté: | Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GGT, zvýšení plazmatických hladin prolaktinu16. |
| 13Po krátkodobé léčbě (medián trvání 22 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti (kg) o ≥ 7 % velmi časté |
| (40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 % bylo časté (7,1 %) a zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 25 % |
| bylo časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) došlo k nárůstu tělesné hmotnosti u |
| 89,4 % dospívajících o ≥ 7 %, u 55,3 % o ≥ 15 % a u 29,1 % o ≥ 25% oproti počáteční tělesné |
| hmotnosti.. |
| 14Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké |
| (≥ 1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,016 mmol/l - |
| < 1,467 mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l). |
| 15Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z |
| normálních (< 4,39 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních |
| hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l) |
| byly velmi časté. |
| 16Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4% dospívajících pacientů. |
| 4.9 Předávkování |
| Známky a příznaky |
| Mezi velmi časté příznaky (výskyt > 10 %) předávkování patří tachykardie, neklid/agresivita, dysartrie, |
| různé extrapyramidové příznaky a snížený stupeň vědomí pohybující se mezi sedací a komatem. |
| Další zdravotně významné důsledky předávkování zahrnují delirium, křeče, koma, možný neuroleptický |
| maligní syndrom, útlum dýchání, aspiraci, hypertenzi nebo hypotenzi, srdeční arytmie (< 2 % případů |
| předávkování) a zástavu dýchání a srdeční činnosti. Smrtelné případy se vyskytly už po akutním |
| předávkování dávkou 450 mg, ale také bylo popsáno přežití po akutním předávkování dávkou přibližně |
| 2 g olanzapinu perorálně. |
| Léčba předávkování |
| Pro olanzapin neexistuje žádné specifické antidotum. Nedoporučuje se vyvolání zvracení. Mohou být |
| indikovány jiné standardní postupy používané při léčbě předávkování (např. výplach žaludku, podání |
| aktivního uhlí). Ukázalo se, že současné podání aktivního uhlí snižuje biologickou dostupnost |
| olanzapinu po perorálním podání o 50-60 %. |
| Podle klinického stavu je třeba zahájit symptomatickou léčbu a sledování vitálních funkcí, zahrnující |
| léčbu hypotenze, cirkulačního kolapsu a podporu funkce dýchání. Nepoužívejte adrenalin, dopamin |
| nebo jiná β sympatomimetika, protože stimulace β adrenergních receptorů může prohloubit hypotenzi. |
| Sledování kardiovaskulárních parametrů je nezbytné kvůli diagnostice možných poruch srdečního rytmu. |
| Pacient by měl být až do zotavení pod stálým lékařským dohledem a měly by být sledovány jeho vitální |
| funkce. |
profilem.
, risperidon,
| 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI |
| 5.1 Farmakodynamické vlastnosti |
| Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika; diazepiny, oxazepiny, thiazepiny a oxepiny |
| ATC kód: N05A H03 |
| Farmakodynamické účinky |
| Olanzapin je antipsychotická, antimanická a náladu stabilizující látka, která vykazuje široké |
| farmakologické působení na řadu receptorových systémů. |
| V preklinických studiích vykázal olanzapin širokou afinitu k řadě receptorů (Ki; <100 nM) - pro |
| serotonin 5HT 2A/2C, 5HT 3, 5HT 6, dopamin D 1, D 2, D 3, D 4, D 5, cholinergní muskarinové receptory m 1-m 5; α 1 |
| adrenergní a histaminové H receptory. Behaviorální studie na zvířatech prokázaly antagonistické 1 |
| působení olanzapinu na 5HT, dopaminové a cholinergní receptory konzistentní s receptorovým profilem. |
| Olanzapin vykazoval větší in vitro afinitu k serotoninovým 5HT receptorům než k dopaminovým D a 2 2 |
| větší 5HT než D aktivitu na in vivo modelech. Elektrofyziologické studie ukázaly, že olanzapin 2 2 |
| selektivně snižuje aktivitu mezolimbických (A 10) dopaminergních neuronů bez výraznějšího účinku na |
| striatální (A9) dráhy ovládající motorické funkce. Olanzapin oslabuje podmíněnou vyhýbavou odpověď |
| což naznačuje antipsychotickou aktivitu, v dávkách nižších než jsou ty, které vyvolávají katalepsii, |
| účinek naznačující motorické nežádoucí účinky. Na rozdíl od jiných antipsychotik olanzapin zesiluje |
| odpověď v "anxiolytickém testu". |
| Ve studii účinku jednorázové dávky (10 mg) s využitím pozitronové emisní tomografie (PET) u |
| zdravých dobrovolníků obsazoval olanzapin více 5HT receptory než dopaminové D receptory. Navíc 2A 2 |
| SPECT zobrazovací studie odhalila, že obsazenost D receptorů u schizofrenních pacientů 2 |
| odpovídajících na olanzapin byla nižší než u pacientů odpovídajících na jiná antipsychotika a risperidon, |
| zatímco u pacientů odpovídajících na klozapin byla srovnatelná. |
| Klinická účinnost |
| Ve dvou ze dvou placebem kontrolovaných a dvou ze tří porovnávacích studií s aktivním komparátorem |
| s více než 2 900 schizofrenními pacienty s pozitivními i negativními symptomy vykazoval olanzapin |
| statisticky významně větší zlepšení jak u negativních, tak i pozitivních symptomů. |
| V mezinárodní dvojitě zaslepené srovnávací studii zahrnující 1 481 pacientů se schizofrenií, |
| schizoafektivními a příbuznými chorobami s různými stupni přidružených depresivních symptomů |
| (výchozí hodnota 16,6 na Montgomery-Asbergově škále měření deprese) prokázala prospektivní |
| sekundární analýza skóre změn nálady mezi výchozími a konečnými hodnotami statisticky významné |
| zlepšení (p=0,001) ve prospěch olanzapinu (-6,0) oproti haloperidolu (-3,1). |
| U pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou bipolární afektivní poruchy vykázal olanzapin ve |
| snížení manických symptomů za 3 týdny vyšší účinnost než placebo a heminatrium-valproát |
| (divalproex). Olanzapin také vykázal srovnatelnou účinnost s haloperidolem ve smyslu podílu pacientů |
| v symptomatické remisi mánie a deprese po 6 a 12 týdnech. Ve studii kombinované léčby u pacientů |
| léčených lithiem nebo valproátem minimálně 2 týdny vedlo přidání olanzapinu v dávce 10 mg (v |
| kombinaci s lithiem nebo valproátem) k větší redukci symptomů mánie než léčba lithiem nebo |
| valproátem v monoterapii za 6 týdnů. |
| Ve 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě |
| olanzapinem a byli poté randomizováni k užívání olanzapinu nebo placeba, prokázal olanzapin vůči |
| placebu v primárním parametru recidivy bipolární afektivní poruchy statisticky významnou superioritu. |
| Olanzapin také vykázal ve srovnání s placebem statisticky významnou výhodu v prevenci recidivy jak |
| manie, tak deprese. |
| Ve druhé 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při |
| léčbě kombinací olanzapinu a lithia a byli poté randomizováni k užívání samotného olanzapinu nebo |
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
| lithia, byl olanzapin v primárním parametru recidivy bipolární afektivní poruchy statisticky |
|---|
| noninferiorní vůči lithiu (olanzapin 30,0 %, lithium 38,3 %; p=0,055). |
| V 18měsíční studii s kombinovanou léčbou u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou, kteří byli |
| stabilizováni při léčbě olanzapinem spolu se stabilizátorem nálady (lithium nebo valproát), nebyla |
| dlouhodobá kombinovaná léčba olanzapinem spolu s lithiem nebo valproátem statisticky významně |
| superiorní vůči léčbě samotným lithiem nebo valproátem v prodloužení doby do recidivy bipolární |
| afektivní poruchy definované podle syndromových (diagnostických) kritérií. |
| Pediatrická populace |
| Olanzapin nebyl u pediatrické populace hodnocen. Kontrolované údaje o účinnosti u dospívajících (od |
| 13 do 17 let věku) jsou omezeny na krátkodobé studie u schizofrenie (6 týdnů) a mánie spojené s |
| bipolární afektivní poruchou typu I (3 týdny), zahrnující méně než 200 dospívajících. |
| Olanzapin byl užíván ve flexibilní dávce od 2,5 mg při zahájení léčby až po 20 mg/den. V průběhu léčby |
| olanzapinem došlo u dospívajících k signifikantně vyššímu nárůstu tělesné hmotnosti ve srovnání s |
| dospělými. Velikost změn hladin celkového cholesterolu nalačno, LDL cholesterolu, triglyceridů a |
| prolaktinu (viz body 4.4 a 4.8) byla u dospívajících větší než u dospělých. Kontrolované údaje o |
| přetrvávání účinku či dlouhodobé bezpečnosti nejsou k dispozici (viz body 4.4 a 4.8). Informace o |
| dlouhodobé bezpečnosti jsou primárně omezeny na nekontrolované údaje z otevřených studií. |
| Absorpce |
| Olanzapin se po perorálním podání dobře vstřebává a dosahuje maximální koncentrace v plazmě za 5 až |
| 8 hodin. Vstřebávání není ovlivněno jídlem. Absolutní perorální biologická dostupnost vztažena k |
| intravenóznímu podání nebyla stanovena. |
| Distribuce |
| Při plazmatické koncentraci 7 až 1 000 ng/ml se olanzapin váže přibližně z 93 % na plazmatické |
| bílkoviny. Olanzapin se váže především na albumín a kyselý α -glykoprotein. 1 |
| Biotransformace |
| Olanzapin je metabolizovaný v játrech cestou konjugace a oxidace. V cirkulaci se z metabolitů objeví |
| hlavně 10-N-glukuronid, který neprostupuje hematoencefalickou bariérou. Cytochromy P450-CYP1A2 |
| a P450-CYP2D6 přispívají k tvorbě N-desmethyl a 2-hydroxymethyl metabolitů, vykazujících |
| významně nižší in vivo farmakologickou aktivitu než olanzapin ve studiích na zvířatech. Převážná část |
| farmakologické aktivity je způsobená původním olanzapinem. |
| Eliminace |
| Po perorálním podání se průměrný poločas vylučování olanzapinu u zdravých jedinců lišil podle věku a |
| pohlaví. |
| U zdravých starších jedinců (65 let a více) byl průměrný poločas vylučování prodloužený v porovnání se |
| zdravými jedinci do 65 let (51,8 h versus 33,8 h) a clearance byla snížena (17,5 versus 18,2 l/h). |
| Farmakokinetická odchylka pozorovaná u starších jedinců je v mezích variability u mladších jedinců. |
| U schizofrenických pacientů nad 65 let nebylo dávkování od 5 do 20 mg/den spojeno s žádným |
| zvláštním profilem nežádoucích příhod. |
| U žen oproti mužům byl průměrný poločas vylučování poněkud prodloužen (36,7 versus 32,3 h) a |
| clearance byla snížena (18,9 versus 27,3 l/h). Přesto však olanzapin (5-20 mg) vykazuje srovnatelný |
| bezpečnostní profil u žen (n=467) jako u mužů (n=869). |
| Porucha funkce ledvin |
| Porucha funkce ledvin u pacientů (creatininová clearance < 10 ml/min) ve srovnání se zdravými |
| nezpůsobovala významný rozdíl průměrného poločasu eliminace (37,7 versus 32,4 h) nebo clearance |
| (21,2 versus 25,0 l/h). Studie rovnováhy ukázala, že přibližně 57 % radioaktivně značeného olanzapinu |
| se objevilo v moči převážně jako metabolity. |
|---|
| Kuřáci |
| U kuřáků s mírnou poruchou funkce jater byl průměrný poločas vylučování (39,3 h) prodloužen a |
| clearance (18 l/h) snížena analogicky ke zdravým nekuřákům (48,8 h a 14,1 l/h, v tomto pořadí). |
| U nekuřáků oproti kuřákům (ženy i muži) byl průměrný poločas vylučování prodloužen (38,6 versus |
| 30,4 h) a clearance snížena (18,6 versus 27,7 l/h). |
| Plazmatická clearance olanzapinu je nižší u starších než u mladších jedinců, u žen než u mužů a u |
| nekuřáků oproti kuřákům. Avšak závažnost vlivu věku, pohlaví a kouření na clearance a poločas |
| vylučování olanzapinu je malý v porovnání s celkovou variabilitou mezi jednotlivci. |
| Klinická studie s bělochy, Japonci a Číňany nepopisuje žádné rozdíly farmakokinetických parametrů |
| mezi těmito třemi populacemi. |
| Pediatrická populace |
| Dospívající (od 13 do 17 let věku): Farmakokinetika olanzapinu je podobná u dospívajících i dospělých. |
| V klinických studiích byla u dospívajích průměrná expozice olanzapinu vyšší přibližně o 27 %. |
| Demografické rozdíly mezi dospívajícími a dospělými zahrnují nižší průměrnou tělesnou hmotnost a |
| menší počet kuřáků mezi dospívajícími. Tyto faktory možná přispívají k vyšší průměrné expozici |
| pozorované u dospívajích. |
| 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti |
| Akutní toxicita (po jednorázovém podání) |
| Příznaky toxicity po perorálním podání hlodavcům byly charakteristické silnými neuroleptickými |
| složkami: hypoaktivita, kóma, třes, klonické křeče, slinění a zpomalení nárůstu hmotnosti. Střední |
| letální dávky byly přibližně 210 mg/kg (myši) a 175 mg/kg (potkani). Psi tolerovali jednorázovou |
| perorální dávku do 100 mg/kg s nulovou mortalitou. Klinické příznaky zahrnovaly útlum, ataxii, třes, |
| zrychlený pulz, namáhavé dýchání, miózu a anorexii. U opic vyvolala jednorázová perorální dávka až |
| do 100 mg/kg vyčerpanost a vyšší dávky částečné bezvědomí. |
| Toxicita po opakovaném podávání |
| Ve studiích, které trvaly u myší až 3 měsíce a u potkanů a psů až 1 rok, byly převládající účinky útlum |
| CNS, anticholinergní účinky a periferní hematologické poruchy. Na útlum CNS se vyvinula tolerance. |
| Růstové parametry byly při vysokých dávkách sníženy. Reverzibilní účinky spojené se zvýšenou |
| hladinou prolaktinu u potkanů zahrnovaly pokles hmotnosti ovarií a uteru, a morfologické změny |
| vaginálního epitelu a prsní žlázy. |
| Hematologická toxicita |
| U všech druhů byly pozorovány účinky na hematologické ukazatele včetně na dávce závislého poklesu |
| počtu leukocytů v krvi u myší a nespecifického poklesu leukocytů v krvi u potkanů; nebyl však nalezen |
| žádný důkaz cytotoxického účinku na kostní dřeň. U několika psů, kterým bylo podáváno 8 nebo 10 |
| mg/kg/den (celková expozice olanzapinu [AUC] je 12 až 15krát vyšší než dostává člověk při dávce |
| 12 mg), se vyvinula reverzibilní neutropenie, trombocytopenie nebo anémie. U psů s cytopenií nebyly |
| pozorované žádné nepříznivé účinky na progenitorové a proliferující buňky kostní dřeně. |
| Reprodukční toxicita |
| Olanzapin nemá žádný teratogenní účinek. U potkaních samců sedace ovlivnila páření. Estrální cykly |
| byly ovlivněné dávkou 1,1 mg/kg (což je 3násobek maximální dávky pro člověka), a reprodukční |
| parametry byly u potkanů ovlivněné dávkou 3 mg/kg (což je 9násobek maximální dávky pro člověka). |
| U potomstva potkanů, kterým byl podávaný olanzapin, bylo pozorované opoždění fetálního vývoje a |
| přechodný pokles aktivity. |
| Mutagenita |
| Olanzapin se neukázal jako mutagenní nebo klastogenní v žádném ze standardních testů, které |
Jádro tablety
Monohydrát laktosy
Povidon
Krospovidon
Kopovidon
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium- stearát
Potah tablety
Oxid titaničitý (E171)
Polyvinylalkohol
Mastek
Xanthanová klovatin a
Sójový lecithin
6.2 Inkompatibility
Neuplat ňuje se.
6.3 Doba pou žitelnosti
3 roky
Vipharm S.A.
ul. A. i F. Rad ziwiłłów 9
05- 850 Ożarów Mazowiecki
Polsko tel.: (+48 22) 679 51 35 fax: (+48 22) 678 92 87 e-mail: vipharm@vipharm.com.pl
| zahrnovaly bakteriální testy mutagenity in vitro a in vivo testy u savců. |
|---|
| Kancerogenita |
| Na základě výsledků studií na myších a potkanech bylo zjištěno, že olanzapin není kancerogenní. |
| 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE |
| 6.1 Seznam pomocných látek |
| 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání |
|---|
| Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. |
| 6.5 Druh obalu a obsah balení |
| OPA/Al/PVC-Al blistry, papírová krabička. |
| 28, 30, 42, 49 nebo 56 potahovaných tablet v krabičce. |
| Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. |
| 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku |
| Žádné zvláštní požadavky. |
| 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
68/257/10-C
68/258/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 24. 3. 2010
Datum posledního prodloužení registrace: 20. 2. 2015
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2020