SPC199457
Sp. zn. sukls81893/2023
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Omeprazol Zentiva 40 mg prášek pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna lahvička obsahuje 40 mg omeprazolu (jako 42,6 mg sodné soli omeprazolu).
Po rekonstituci obsahuje 1 ml 0,4 mg omeprazolu (jako 0,42 6 mg sodné soli omeprazolu).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro infuzní roztok.
Bílý nebo téměř bílý , porézní, homogenní lyofi lizovaný pr ášek .
Interval pH v gluk óz e je asi 8,9-9,5 a v chloridu sodném 0,9% asi 9,3 -10,3.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Omeprazol Zentiva pro intravenózní použití je indikován u dospělých jako alternativa k perorální léčbě :
L éčb a duodenálních vře d ů .
Prevence relapsu duod enálních vředů .
L éčb a žaludečních vředů .
Prevence relapsu žaludečních vředů .
Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby gastroduodena v kombinaci s vhodnými antibiotiky .
Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s pod ávání m NSAID.
Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů .
Léčba refl u xní ezofagitidy .
Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refl u xní ezofagitidou .
L éčb a symptomatické refluxní choroby jícnu .
L éčb a Zollingerova-Ellisonova syndromu.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
D ospělí
Alternativa k perorální léčbě
U pacientů, u který ch není vhodná perorální léčba , se doporučuje podat přípravek Omeprazol Zentiva 40 mg jednou denně. U pacientů se Zollinger ovým -Ellisonov ý m s yndromem se doporučuje podat úvodní dávku 60 mg i.v. Při potřebě vyššího dávkování je třeba dávku upravit individuálně. Pokud je nutné podávat vyšší dávky než 60 mg denně, doporučuje se dávku rozdělit do dvou denních dávek.
Zvl áštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s p oruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může být denní dávka 10 - 20 mg dostatečná (viz bod 5.2).
Starší pacienti
U s tarších lidí není n ut ná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Pediatrická populace
Zkušenosti s podáváním přípravku Omeprazol Zentiva pro intravenózní podání dětem jsou omezené.
Způsob podání
Přípravek Omeprazol Zentiva se pod ává jako intravenózní infuze p o dobu 20-30 minut.
Ná vod na rekonstituci přípravku před podáním je uveden v bodě 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 .
Omeprazol se nesmí, podobně jako jiné inhibitory pr otono vé pumpy , podávat současně s nelfinavirem (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V přítomn osti jakýchkoli varovn ých příznaků ( např. významný úbytek tělesné hmotnosti z nejasn ých příčin, opakované zvracení, dysfagie, hematemeza nebo me léna ) a při podezření na žaludeční vřed nebo při přítomnosti žaludečního vředu , je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba může zmírňovat příznaky onemocnění a pozdržet stanovení diagnózy.
Souběžné podávání atazanaviru a i nhibitorů protonové pumpy se nedop oručuje (viz bod 4.5). Pokud je souběžné podávání atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy nevyhnutelné, doporučuje se provádět pečlivé klinické monitorování (např . virov é nálože ) v kombina ci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg a 100 mg ritonaviru; d áv ka 20 mg omeprazolu nemá být překračována.
Omeprazol, stejně jako všechn y léčivé přípravky inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci vitaminu B (cyanokobalamin) v důsledku hypo - nebo achlorhydrie. Tuto okolnost je třeba mít
na paměti u pacien tů se sníženými zásobami vitaminu B v těle nebo rizikovými faktory pro jeho
12 sníženou absorpc i při dlouhodobé léčbě.
Omeprazol inhibuje CYP2C19. Když se zahajuje nebo ukončuje léčba omeprazolem, je třeba brát v úvahu možnost interakcí s léčivými přípravky metabolizo vaným i CYP2C19. Byla pozorována i nterakce mezi klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinick ý význam této interakce je nejasný . K prevenci tohoto rizika se ne doporučuje souběžné podávání omepr azolu a klopidogrelu.
Léčb a inhibito ry protonové p umpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí např.
rody Salmonella a Campylobacter a, u hospitalizovaných pacientů , případně také Clostridium difficile (viz bod 5.1).
Hypomagnezemie
U pacientů léčených dlouh odob ě inhibitory protonové pumpy, jako je ome prazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezemie . Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je ú na va, tetanie, delirium, kř e če, závratě a ventrikul ární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty.
U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magn éz iem.
U p acientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové p umpy společně s digoxinem nebo jinými léčivými přípravky, které mohou působit hypomagnezemii (např.
diuretika), je třeba zvážit vy šetření hladiny magn ézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
V souvislosti s léčbou omeprazolem byly velmi vzácně a vzácně hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce
(SCAR) včetně Stevens ova- Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolý zy (TEN), po lékové reakce s eozinof ilií a sys témovými příznaky (DRESS) a akutní generalizované exantematózní pustulóz y
(AGEP), kter é mohou být život ohrožující nebo fatální .
Riziko fraktury celkového proximálního femuru , distálního konce předloktí a obratlů
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat ri ziko zlomenin celkového proximálního femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starší ch osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observa čních studií moho u inhibitory prot onové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10 -40 %.
K tomuto z výšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být a dekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný pří sun vitaminu D a kalcia.
Porucha renální funkce
U pacientů užívajících omeprazol byl pozorován výskyt akutní tubulointersticiální nefritidy (TIN), která se může objevit kdykoli během léčby omeprazolem (viz bod 4.8). Akutní tubulointersticiální nefritida může progredovat až do renálního selhání.
V případě podezření na TIN má být podávání omeprazolu přerušeno a okamžitě zahájena příslušná léčba.
Su bakutní kožní lupus erythematodes (SCLE )
S inhibitory protonové pump y jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystav ena slu nečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient má neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař má zvážit vysazení přípr avku Omeprazol
Zentiva . SCLE, který se vyvinul po p ředchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, můž e zvyšovat riziko SCLE i při použití jiných inhibitorů protonové pumpy.
Interfe rence s laboratorními test y
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interfero v at s vyšetřením neuroen dokr inních tumorů. Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Omeprazol Zentiva přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA
(viz bod 5.1). Pokud se hl adiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozm ez í, je nutné m ěření zopakovat po 14 d nech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.
Podobně jako u ka ždé dlouhodobé léčby, zvláště pokud doba léčby přesahuje 1 rok, mají být pacient i pravidelně kontrolováni.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v je dné injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv omeprazol u na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Léčivé látky s absorpcí závislou na p H
Snížená žaludeční acid ita v průběhu l éčby omeprazolem může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčivý ch lá te k s absorpcí závislou na žaludečním pH.
Nelfinavir, atazanavir
Plazm atické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání om eprazolu.
Souběžné podávání omeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání omeprazolu ( 40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru o asi 40 % a průměrná exp ozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena o asi 75-90 %. Interakc e může zahr novat i inhibici
CYP2C19.
Souběžné podávání omeprazolu a at azanavi ru se nedoporučuje (viz bod 4.4). Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg / ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k 75% snížení expozice atazanaviru. Zv ýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke kompenzaci vliv u omepr azolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) a atazanaviru
400 mg/ ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice atazan aviru o asi 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg /ritonaviru 100 mg jednou denně.
Digoxin
Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvýšilo biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Vzácně by la hlášena toxicita digo xinu . Je třeba opatrnosti, pokud je omeprazol podáván ve vysokých dávkách starším p acientům. Monitorování terapeutických hladin digoxinu má být zintenzivněno.
Klopidogrel
Výsledky ze studií na zdravých dobrovolnících ukázaly farmak okinetickou/farmakodynamickou interakci mezi klopidogrelem (300 mg zahajovací dávka / 75 mg denně jako udrž ov ací dávka) a omeprazole m
(80 mg denně perorálně), což mělo za následek sníženou expozici účinného metabolitu klopidogrelu v průměru o 46 % a sníženou maximální inhibici agre gace krevních destiček (indukovanou ADP) v průměru o 16 %.
Z observačních a klini ckých studií byly hlášeny nekonzistentní údaje klinicky závažných ka rdiovaskulárních příhod ve vztahu k těmto farmakokinetickým/farmakodynamický m inte rakcím.
Současnému užívání omeprazolu a klopid ogrelu je proto třeba se z preventivních důvodů vyhnout (viz bod
4.4).
Jiné léčivé látky
Absorpce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itra konazolu je významně snížena, klinická účinnost tedy může být ovlivněna. V případě posak onazolu a erlot inibu by mělo být souběžné podávání vyloučeno.
Léčivé látky metabol izované CYP2C19
Omeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, hlavního enzymu v metabolismu omeprazolu.
Metabolismus současně podávaných léčivých látek metabolizovaných C YP2C 19 může být tedy snížen a systémová expozice těmto látkám zvýšena. Příkl ady tak ových léčivých přípravků jsou R- warfarin a jiní antagonisté vitami nu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.
Cilostazol
Omeprazol v dávce 40 mg podávaný zdravým dobrovolníkům ve zkřížené studii zvyšoval h odnotu C max a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a hodnoty jednoho z aktivních metabolitů o 29 %, resp. 69 %.
Fenytoin
Doporučuje se mo nitorovat plazma tické koncentrace fenytoinu v průběhu prvních dvou týdnů po zahájení léčby omepr azolem a pokud je upravo vána dávka fenytoinu. Monitorování a úprava dávky je nutná po ukon čení léčby omeprazolem.
Neznámý mechanismus
Sachinavir
Souběžné podávání omep razolu a sachuinaviru/ritonaviru vedlo k zvýšení plazmatických k oncentra cí sachinaviru o asi 70 % spojené s dobrou tolerancí HIV pozitiv ními pacienty.
Takrolimus
Souběžné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových koncentrací takrolimu. Na místě je zesílené monitorování koncentrací takrolimu a renálních funkcí (clear ance kreatininu), pokud je nut né, je třeba up ravit dávkování takrolimu.
Methotrexát
U některých pacientů b yly zji štěny zvýšené hladiny methotrexátu, pokud byl methotrexát podáván současně s inhibitory protonové pumpy. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit d očasné přerušení léčby o meprazolem.
Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku ome prazolu
Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Vzhledem k tomu, že omeprazol je metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, léčivé látky známé jako inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (např. klarithromycin a vorikona zol) mohou zvyšovat sérové koncentrace omeprazolu snížením ryc hlosti metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba vorikonazolem vedla k v íce než dvojnásobnému zvýšení expozice omeprazolu. Vzhledem k tomu, že vysoké dávky omeprazolu byly d obře tolerovány, není ob e cně nutné upravovat dávku omeprazolu. O úpravě dávky je však třeb a uvažovat u pacientů se závažn ou poruchou funkce jater, a pokud je indikována dlouhodobá léčba.
Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Léčivé látky známé ja ko induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo o bou (např. rifampicin a t řezalka tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace omeprazolu zvýšením rychlosti metabolismu omeprazolu.
4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení
Těhotenství
Výsl edky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1 000 expozic) ukazují, že omeprazol nemá nežádoucí účinky na průběh těhote ns tví nebo na zdraví plodu a novorozence. Omeprazol lze podávat v průběhu těhotenství.
Kojení
Omeprazol je vylučován d o m ateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při podávání doporučených dáv ek.
Fertilita
Studie na zvířatech s race mickou směsí omeprazolu nenaznačují účinky na ferti litu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Omeprazol Zentiva pravděpodobně neovlivňuje sch opnost ří dit nebo obsluhovat stroje. Mohou se objevit nežádoucí účinky jako závrať a zrako vé poruchy (viz bod 4.8). Pokud se objeví, pacienti nemají řídit a obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezp ečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1 - 10 % pacientů) jsou bolest hla vy, bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost a nauzea /zvracení .
V souvislosti s l éč bou omeprazolem byly hl áš eny z á va ž n é ko ž n í ne žá douc í reakce (SCAR), v č etn ě
Stevensova-Jo hnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) , polékové reakce s eozinofili í a syst é mov ý mi p ří znaky (DRESS) a akutní generalizované exantematózní pustulóz y (AGEP)
(viz bod 4.4).
Tabulk ový p řehled nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány nebo na ně vzniklo podezření v průběhu klinické ho hodno cení s omeprazolem a v o bdobí po uvedení na trh. Žádný nežádoucí účinek není závislý na dáv ce.
N ežádoucí účinky uveden é níže jsou seřazeny podle četností a třídy orgánových systémů (SOC).
Frekvence jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 00 0 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
| SOC/frekvence | Nežádoucí účinek |
|---|---|
| Poruchy krve a lymfatického systému | |
| Vzácné: | leukopenie, trombocytopenie |
| Velmi vzácné: | agranulocytóza, pancytopenie |
| Poruchy imunitního systému | |
|---|---|
| Vzácné: | hypersenzitivní reakce, tj. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok |
| Poruchy metabolismu a výživy | |
| Vzácné: | hyponatremie |
| Není známo: | hypomagnezemie; závažná hypomagnezemie může mít za následek hypokalcemii. Hypomagnezemie může také být spojena s hypokalemií |
| Psychiatrické poruchy | |
| Méně časté: | nespavost |
| Vzácné: | agitovanost, zmatenost, deprese |
| Velmi vzácné: | agrese, halucinace |
| Poruchy nervového systému | |
| Časté: | bolest hlavy |
| Méně časté: | závrať, parestezie, somnolence |
| Vzácné: | poruchy chuti |
| Poruchy oka | |
| Vzácné: | rozmazané vidění |
| Poruchy ucha a labyrintu | |
| Méně časté: | vertigo |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |
| Vzácné: | bronchospasmus |
| Gastrointestinální poruchy | |
| Časté: | bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost, nauzea/zvracení, polypy ze žlázek fundu žaludku (benigní) |
| Vzácné: | sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza |
| Není známo: | mikroskopická kolitida |
| Poruchy jater a žlučových cest | |
| Méně časté: | zvýšené hodnoty jaterních enzymů |
| Vzácné: | hepatitida se žloutenkou nebo bez ní |
| Velmi vzácné: | selhání jater, encefalopatie u pacientů s preexistující poruchou jater |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
| Méně časté: | dermatitida, svědění, vyrážka, kopřivka |
| Vzácné: | alopecie, fotosenzitivita, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), poléková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) |
| Velmi vzácné: | erythema multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN) |
| Není známo: | subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4) |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
| Méně časté: | fraktury celkového proximálního femuru, distálního konce předloktí a obratlů |
| Vzácné: | artralgie, myalgie |
| Velmi vzácné: | svalová slabost |
| Poruchy ledvin a močových cest | |
| Vzácné: | tubulointersticiální nefritida (s možnou progresí do renálního selhání) |
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
| Velmi vzácné: | gynekomastie |
Ireverzibilní poškození zraku bylo hlášeno v ojedinělých případech kriticky nemocných pacientů, kterým byla podáván a intrave nózní injekc e omeprazolu , zvláště ve vysokých dávkách , k auzální vztah však neby l prokázán.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat v e sled ování poměru přínosů a r iz ik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky , aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
S tátní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10 w ebové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Ex istují pouze omezené informace o vlivu předávkování omeprazolem u lidí. V literatuře je popsána aplikace dávek až 560 mg a výjimečně byly hlášeny případy, kdy jednotlivá perorální dávka dosáhla až
2 400 mg omeprazolu (tj. 120krát vyšší než obvyklá doporučená jednotlivá dávka). Byla hlášena nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. Ojediněle byla popisována apatie, deprese a zmatenost.
Příznaky v souvislosti s předávkování m omeprazolem byly přechodné a nebyly hlášeny žádné závažné kli nické následky předávkování. Rychlost eliminace farmaka u vyšších dávek (kinetika prvního řádu) zůstává nezměněna. Léčba, pokud je třeba, je symptomatická.
V průběhu klinického hodnocení byly podávány i ntravenózní dávky až 270 mg za den a až 650 mg v průběhu tří dnů bez nežádoucích účinků závislých na dávce.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, inhibitory protonové pumpy .
ATC kód: A02BC01
Me chanismus úč inku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiom erů, snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pu mpy v pariet ální buňce. Úč inkuje rychle a reverzibilní kontroly žaludeční kyselé sekrece lze dosáhnout při podávání jednou denně.
Omeprazol je slabou b ází a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietální bu ňky . Zde inhibuje enzym H+/K+- ATPázu (protonovou pumpu). Tento účinek na kon ečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny bez ohledu na vyvolávající podnět.
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
|---|---|
| Méně časté: | malátnost, periferní edémy |
| Vzácné: | zvýšené pocení |
Farmak odynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na kyselou žaludeční sekreci.
Úči nek na kyselou žaludeční sekreci
Intravenózní podání omeprazolu vyvolává u lidí na dávce závislou inhibici sekrece žaludeční kyseliny.
Aby bylo ihned dosaženo podobného efektu jako po opako vaném podání perorální dávky 20 mg omeprazolu, doporučuje se podat úvodní dávku 40 mg omeprazolu intravenózně. To se projeví okamžitým snížením žaludeční acidity a průměrným snížením 24hodinové žaludeční acidity o asi 90 % po podání int ravenózní injekce i intravenózní infuze .
I nhibice kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazma tické koncentraci v dané m čase .
V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.
Úč inek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je spojen s vředovou chorob ou gastroduodena, včetně duodenálních a žaludečních vředů . H. pylori je hlavní příčinou rozvoje gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou nejdůležitějším faktor em v rozvoji vředové choroby gastroduodena. H. pylori je hlavním faktorem v patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu žalud ku.
Eradikace H. pylori k ombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojení m a dlouhodobou r emisí peptic kých vředů .
Další účinky spojené s inhibic í kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových c ys t. Tyto změny jsou fyz iologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zd ají se být reverzibilní.
Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv vlivem včetně inhibitorů protonové pumpy, má za následek zvýšení počt u bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba léčivými přípravky snižujícími sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko gastrointestinálních infekcí např. rody Salmonella nebo Campylobacter a, u ho spitalizovanýc h pacien tů, případně také Clostridium difficile .
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na snížen ou sekre ci žaludeční kyseliny ke zvýšení sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace C gA. Zvýšená hladina CgA m ůže interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů. Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhi bitory protonové pumpy má být přerušena 5 dnů až 2 týdny před měřením
CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně zvýšeny v důs l edku léčby inhibitory p rotonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
Zvýšený počet ECL buněk p ozorovan ý u některých pacientů (dětí i dospělých), v průběhu dlouhodobé léčby omeprazolem, možná souvisí se zvýšením hladiny sérové ho gastrinu. Tyto nálezy jsou považovány za klin icky bezvýznamné.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Distribuce
Zdánlivý d istr ibuční o bjem u zdravých jedinců je asi 0,3 l/kg tělesné hmotnosti . Omeprazol se z 97 % váže na plaz matické bílkoviny.
Biotransformace
Omeprazol je úplně m e tabolizován enzymovým s ystémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část metabolismu je vázána na specifick ou izoformu CYP2C19 zodpovědn ou za tvorbu hydroxyomeprazolu, hlavního metabolitu v plazmě . Zbývající část je vázána na jinou specif ickou izoformu, CYP3A4, z odpovědn ou za tvorbu om eprazol sulfonu. Následkem vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje poten ciál pro kom petitivní inhibici a metabolickou interakci typu léčivo - léčivo s jinými substráty pro
CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 nemá om eprazol potenciál inhibovat metabolismus jiných substrátů pro CYP3A4. Navíc omeprazol nemá inhibiční vliv na hlavní isoenzymy CYP.
Asi 3 % bělošské populace a 15- 20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a označují se jako pomalí m eta bolizátoři. U těchto j edinců je metabolismus omeprazolu katalyzován pravděpodobně
CYP3A4. Po opakova ném podání dávky 20 m g omeprazolu jednou denně byla průměrná hodnota AUC u pomalých metabolizátorů 5 až 10násobně vyšší než u jedinců s funkčním enzymem CYP 2C19 (rychlí metaboliz átoři). Průměrné maximální plazmatické koncentrace byly také vyšší, 3 až 5násobně . Tato zjištění nemají v liv na dávkování omeprazolu.
Eliminace
Celková plazmatická clearance po jednorázovém podání je asi 30 - 40 l/h. Plazmatický eli min ační poločas omeprazolu je o bvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém podání, tak po opakovaném p erorálním podání jedn ou den ně. Omeprazol je z plazmy zcela eliminován před podáním další dávky a není zde tendence ke kumulaci při podání jednou denně. Téměř 80 % podané dá vky je vyloučeno močí ve formě metabolitů a zbytek stolicí, přičemž hlavní podíl je do stolice vylučován se žlučí.
Linearita/nelinearita
Hodnota AUC omeprazolu se zvyšuje po opakovaném podání. Tento vzestup je závislý na dávce a v ýsl edkem je nelin eární zá vislos t AUC na dávce po opakovaném podání. Tato časová a dávková závislost je důsledkem sníženého efektu prvního průchodu játry a systémové clearance pravděpodobně způsobené inhibicí CYP2C19 omeprazolem a/nebo metabolity omeprazolu (nap ř . sulfonem). Nebylo pro kázáno, že by kterýkoliv z metabolitů měl vliv na kyselou žaludeční sekreci.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je ovlivněn metabolismus omeprazolu, což vede ke zvýšení AUC.
Nebyla prokázána tend ence ke kumu laci omeprazolu při podávání jednou denně.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin n edochází ke změně farmakokinetiky omeprazolu, včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace.
Starší pacient i
U starších lidí (75-79 let) je rychlost metabolismu omeprazolu poněkud snížena.
5.3 Předklinické údaje vz t ahující se k bezpečnost i
V dlouhod obých studiích u laboratorních potkanů, kterým byl celoživotně podáván omeprazol, byla pozorována hyperplazie EC L b uněk a výskyt karcinoi dů ž aludku. Tyto změny jsou výsledkem navozené dlouhodobé hypergastrinemie v důsledku inhibice kysel é žaludeční sekrece. Podobné nálezy byly učiněny při podávání blokátorů H - receptorů, inhibitorů protonové pumpy a po částečné resekci žaludečního
2 fundu. Tyto z měny tedy nejsou způsobeny žádným konkrétním léčivem .
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných lá tek
Dinatrium- edetát
H ydroxid sodný (k úpravě pH )
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léč iv ými přípravky s v ýjimk ou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
6.3 D oba použitelnosti
Neotevřený: 2 roky
Rekonstituova ný roztok:
Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci před použitím byla prokázána po dobu 12 hodin při teplotě
25 °C po rekonstituci infuzním roztokem c hloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) a po dobu 6 hodin při 25 °C po rekonstituci infuzním roztokem gluk ó zy 50 mg/ml (5%).
Z mikrobio logického hlediska je třeba roztok použít ihned . Není - li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání po ot evření jsou v odp ovědnosti uživatele.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchováv ejte injekční lahvičku v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem .
Podmínky u chovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Přípra vek Omeprazol Zentiva 40 mg pr ášek pro infuzní roztok je dodáván v injekční lahvič ce z bezbarvé ho borosilikátového skla (typ I Ph. Eur.). Je uzavřena chlorbutylov ou pryžovou zátk ou, utěsněná hliníkovým uzávěrem s odtrho vacím víčkem .
Velikost ba lení: lah vičky 1 × 40 mg, 5 × 40 mg, 10 × 40 mg a 50 × 40 mg.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení .
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci pří pravku a pro zach á zen í s n í m
Celý obsah jedné lahvičky je nutné rozpustit přibližně v 5 ml a ihned poté naředit d o 100 ml. Musí se použít infuzní roztok chloridu s odného 9 mg/ml (0,9%) , nebo infuzní roztok gluk óz y 50 mg/ml (5%).
Stabilita omeprazolu je ov livňována aktu ální aci ditou infuzního roztoku , a proto se k ředění nesmí používat jiné rozpouštědl o nebo jin ý objem rozpo uštědla .
Příprava
1 Natáhněte 5 ml infuzního roztoku z e 100ml infuzní láhve nebo vaku do injekční stříkačky.
2 Přidejte tent o objem do inj ekční lahvičky s lyofi lizovaným práškem omeprazolu, dobře zamíchejte, aby se všechen omeprazol rozpustil.
3 Natáhněte vzniklý roztok omeprazolu zpět do injekční stříkačky.
4 Vstříkněte roztok do infuzní láhve nebo vaku.
5 Opakujte postup v bodech 1-4, aby bylo zaru č eno , že by l veškerý omeprazol přemístěn z injekční lahvičky do infuzní láhve nebo vaku.
Alternativní způsob pří pravy infuzn ího roztoku ve flexibilních obalech
Použijte oboustrannou přenosovou jehlu a připojte ji k portu infuzního vaku . Připojte opačný konec jehly k injekční lahvič ce s lyofilizovaným omeprazolem.
Rozpusťte omeprazol pumpováním infuzního roztoku tam a zpět mezi vakem a i njekční la hvičkou .
Ujistěte se, že se veškerý omeprazol rozpustil.
Přípravek n epou žívejte, pokud v rekonstituovaném roztoku zpozorujet e jakékoli částice .
Infuzní roztok je třeba podat jako intravenózní inf uzi po dobu 20-30 minut.
Veškerý nepouž it ý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky .
7. DR ŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10 - Dolní Měcholupy, Česká republi ka
8. REG ISTRAČNÍ ČÍSLO
09/324/21-C
9. DATUM PRVN Í REGIST RACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 22. 12. 2022
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2023