PALEXIA

SPC229816

Sp. zn. sukls452745/2025

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PALEXIA 20 mg/ml perorální roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml perorálního roztoku obsahuje tapentadolum 20 mg (ve formě tapentadoli hydrochloridum).

Pomocné látky se známým účinkem:

Přípravek PALEXIA obsahuje propyl englykol, natrium-benzoát a sodík.

Viz bod 4.4.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální roztok.

Čirý bezbarvý roztok, pH 3,5 až 4,5.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek PALEXIA je určen k úlevě od středně silné až silné akutní bolesti u dětí a dospívajících od 2 let věku a tělesné hmotnosti více než 16 kg a u dospělých pacientů , které lze adekvátně léčit pouze opioidními analgetiky.

4.2 Dávkování a způsob podání

Pou ž ití p ří pravku PALEXIA u d ě tí je omezeno na pou ž ití v nemocnici, kde je k dispozici vhodné vybavení na podporu dýchání.

Cíle léčby a ukončení léčby

Před zahájením léčby přípravkem PALEXIA má být s pacientem v souladu s pokyny pro léčbu bolesti dohodnuta strategie léčby, včetně délky léčby a cílů léčby a plánu na ukončení léčby. Během léčby má být lékař v častém kontaktu s pacientem, aby mohl vyhodnotit potřebu další léčby, zvážit její ukončení a v případě potřeby upravi l dávkování. Pokud pacient již léčbu přípravkem PALEXIA nepotřebuje, může být prospěšné snižovat dávku postupně, aby se předešlo abstinenčním příznakům.

Není- li dosaženo dostatečné kontroly bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese základního onemocnění (viz bod 4.4).

Dávkovací r ežim má být stanoven individuálně podle intenzity bolesti, předchozí zkušenosti s podobnými léky a možnosti sledovat pacienta.

Dospělí:

Doporučená zahajovací dávka je 50 mg tapentadolu ve formě perorálního roztoku po 4 až 6 hodinách.

V závislosti na intenzitě bolesti a př edchozí zkušenosti pacienta s analgetiky může být nutné podat vyšší zahajovací dávku.

První den léčby lze podat další dávku již po jedné hodině od počáteční dávky, pokud nedošlo k úlevě od bolesti. Dávka se dále pod pečlivým dohledem předepisujícího lékaře individuálně upravuje na úroveň, která zajišťuje adekvátní analgesii při minimálních nežádoucích účincích.

Celkové denní dávky vyšší než 700 mg tapentadolu během prvního dne podávání a udržovací denní dávky vyšší než 600 mg tapentadolu nebyly studovány , a proto se nedoporučují.

Tabulka pro výpočet velikosti dávky přípravku PALEXIA 20 mg/ml perorální roztok:

Délka léčby

Perorální roztok je určen k léčbě akutní bolesti. Jestliže se předpokládá nebo je nutná dlouhodobější léčba u dospělých a pokud je podáváním přípravku PALEXIA dosaženo účinné úlevy od bolesti bez výskytu netolerovatelných nežádoucích účinků, má být zvážen případný převod pacienta na léčbu pomocí tablet s prodlouženým uvolňováním přípravku PALEXIA RETARD. Pokračující podávání tapentadolu musí být pravidelně vyhodnocováno stejně jako u každé symptomatické léčby.

Přípravek PALEXIA se nemá užívat déle, než je nutné.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebyl příprav ek PALEXIA v kontrolovaných studiích účinnosti studován , proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2). Přípravek

PALEXIA má být u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater podáván s opatrností.

Léčba těchto pacientů má být zahájena dávkou 25 mg tapentadolu ve formě perorálního roztoku nejvýše jednou za 8 hodin. Na počátku léčby se nedoporučuje vyšší denní dávka než 150 mg tapentadolu. Př i další léčbě se udržení analgetického účinku při přijatelné snášenlivosti dosahuje zkrácením nebo prodloužením dávkovacího intervalu (viz body 4.4 a 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyl příprav ek PALEXIA studován, proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).

Starší pacienti (od 65 let)

U starších pacientů není obecně úprava dávky nutná. P rotože je však u starších pacientů vyšší pravděpodobnost snížené funkce ledvin a jater , má být věnov ána pozornost volbě dávky , jak je doporučeno (viz body 4.2 a 5.2).

Pediatrická populace

Doporu č ené dávkování pro d ě ti se odvíjí od v ě ku a t ě lesné hmotnosti:

Pro d ě ti a dospívající od 2 let do méně než 18 let je doporu č ená jednotlivá dávka 1,25 mg na kg t ě lesné hmotnosti ka ž dé 4 hodiny.

Maximální denní dávka je 7,5 mg na kg t ě lesné hmotnosti (≤ 6 x jednor ázová dávka).

Maximální dávka pro d ě ti a dospívající s vysokým BMI (index t ě lesné hmotnosti) nesmí p ř ekro č it vypo čí tanou maximální dávku pro t ě lesnou hmotnost p ř i percentilu 97,5 pro daný v ě k.

Sn íž ení dávky m ůž e být zva ž ováno s ohledem na pokles akutní bolesti.

Doporučené dávkovaní pro děti s tělesn ou hmotností více než 16 kg (PALEXIA 20 mg/ml perorální roztok):

Kvůli vysoké koncentraci tapentadolu není přípravek PALEXIA 20 mg/ml určen pro děti s tělesnou hmotností 16 kg a nižší .

Bezpečnost a účinnost přípravku PALEXIA u dětí mladších 2 let nebyla dosud stanovena. Údaje, které jsou v současné době k dispozici, jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2, avšak nelze stanovit žádná doporučení pro dávkování u dětí mladších než 2 roky.

Délka léčby

Perorální roztok je ur č en k l éč b ě akutní bolesti. Pokračující podávání tapentadolu déle než 3 dny musí být pravidelně vyhodnocováno stejně jako u každé symptomatické léčby .

Přípravek PALEXIA se nemá užívat déle, než je nutné.

Porucha funkce ledvin

P ří pravek PALEXIA nebyl studován u d ě tí a dospívajících s poruchou funkce ledvin, a proto se použití u t éto skupiny pacientů nedoporu č uje (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

P ří pravek PALEXIA nebyl studován u d ě tí a dospívajících s poruchou funkce jater, a proto se pou ž ití u této skupiny pacientů nedoporu č uje (viz body 4.4 a 5.2).

Způsob podání

Přípravek PALEIXA je určen k perorálnímu podání.

Přípravek PALEXIA lze užívat nezávisle na jídle.

Přípravek PALEXIA lze užívat v neředěné formě nebo naředěný ve vodě nebo jakémkoli nealkoholickém nápoji. Součástí balení tohoto přípravku je dávkovací pipeta s připojeným adaptérem. Její použití se doporučuje k odměření přesného požadovaného objemu, který má být z lahvičky odebrán a který odpovídá předepsáné jednotlivé dávce tapentadolu.

Přípravek PALEXIA lze podávat nazogastrickou sondou z polyuretanu, silikonu nebo polyvinylchloridu (tyto materiály byly testovány a nevykazovaly žádné interakce nebo degradaci tapentadolu).

4.3 Kontraindikace

Přípravek PALEXIA je kontraindikován

• u pacientů s hypersenzitivitou na tapentadol nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• v situacích, kdy jsou kontraindikovány lé čivé lát ky s agonistickým působením na μ - opioidních receptorech, tj. u pacientů s e závažným útlumem dýchání (v podmínkách, kdy není možn é monitorování pacientů nebo chybí r esuscitační vybavení) a u pacientů s akutním nebo těžkým bronchiálním astmatem nebo hyperkapnií

• u kteréhokoli pacienta s manifestním nebo suspektním paralytickým ileem

• u pacientů s akutní intoxikací alkoholem, hypnotiky, centrálně působícími analgetiky nebo psychotropními lé čivými látkami (viz bod 4.5)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)

Při opakovaném podávání opioidů, jako je přípravek PALEXIA, se může vyvinout tolerance, fyzická a psychická závislost a porucha z užívání opioidů ( opioid use disorder, OUD). Riziko vzniku OUD může zvýšit vyšší dávka a delší doba léčby opioidy. Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání opioidů může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní nebo rodinnou anamnézou

(rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a porucha osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.

Před zahájením léčby přípravkem PALEXIA a během léčby je třeba se s pacientem dohodnout na cílech léčby a plánu ukončení léčby (viz bod 4.2). Před léčbou a v jejím průběhu má být pacient rovněž informován o rizicích a známkách OUD. Pokud se tyto známky objeví, pacienti mají být poučeni, že se musí obrátit na svého lékaře.

U pacientů bude třeba sledovat náznaky chování s cílem získat léčivý přípravek (např. předčasné žádosti o opakované předepsání ). To zahrnuje i kontrolu sou časně užívaných opioidů a psychoaktivních lé čiv (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD je třeba zvážit konzultac i s odborníkem na závislosti.

Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky:

Současné užívání přípravku PALEXIA a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.

V případě rozhodnutí předepsat přípravek PALEXIA současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Respirační útlum

Př i vysokých dávkách nebo u pacientů citlivých na agonisty μ -opioidních r eceptorů může přípravek

PALEXIA vyvolat r espirační depresi závislou na dávce. Z toho důvodu je třeba opatrnosti při podávání přípravku PALEXIA pacientům s poruchou respiračních funkcí. Jinou možností je u takových pacientů volba neopiodních analgetik a použití přípravku PALEXIA pouze pod pečlivým lékařským dohledem a v co nejnižších účinných dávkách. Jestliže vznikne r espirační deprese, musí být léčen a stejně jako jak ákoli jiná respirační deprese vyvolaná agonisty μ - opioidních receptorů (viz bod 4.9).

Úrazy hlavy a zvýšený nitrolební tlak

Přípravek PALEXIA nemají použív at pacientis projevy zvýšení nitrolebního tlaku, poruchou vědomí nebo kó matem, protože mohou být mimo řádně citliví na nitrolební účinky retence oxidu uhličitého. Analgetika působící jako agonisté μ -opioidních r eceptorů mohou zakrýt klinický průběh úrazu hlavy. Přípravek PALEXIA má být podáván s opatrností u pacientů s úrazem hlavy a nádory mozku.

Epileptické záchvaty

Přípravek PALEXIA nebyl systematicky hodnocen u pacientů se záchvatovitými poruchami, protože tito pacienti byli z klinických hodnocení vyloučeni. Přípravek PALEXIA, stejně jako jiná analgetika působící jako agonisté μ -opioidní ch receptorů , se n edoporučuje podávat pacientům se záchvatovitým onemocněním v anamnéze nebo za jakýchkoli podmínek zvyšujících riziko záchvatů.

Kromě toho může tapentadol zvýšit riziko vzniku křečí u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky, které snižují práh pro vznik křečí (viz bod 4.5).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebyl přípravek PALEXIA v kontrolovaných studiích účinnosti studován, proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).

Porucha funkce jater

Pacienti s mírnou a středně těžkou poruchou funkce jater vykazovali 2násobnou, resp.

4,5násobnou systémovou expozici ve srovnání s pacienty s normální jaterní funkcí.

Přípr avek PALEXIA má být u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater podáván s opatrností (viz body 4.2 a 5.2), a to zejména na začátku léčby.

P říprav ek PALEXIA nebyl studován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, a proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).

Použití při onemocnění pankreatu/žlučových cest

Lé čivé lát ky působící jako agonisté μ -opioidních r eceptorů mohou vyvolat spazmus Oddiho sfinkteru. U pacientů s onemocněním žlučových cest včetně akutní pankreatitidy má být přípravek PALEXIA podáván s opatrností.

Poruchy dýchání ve spánku

Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a spánkové hypoxémie. Použití opioidů zvyšuje riziko CSA úměrně dávce. U pacientů, u nichž se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

Smíšení agonisté/antagonisté opioidních receptorů

Při podávání přípravku PALEXIA spolu se smíšenými agonisty/antagonisty μ -opioidních receptorů (např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty μ–opioidních receptorů (např.

buprenorfin) se má postupovat s opatrností. U pacient ů, kterým je dlouhodobě podáván buprenorfin k léčbě závislosti na opioidech, m á být v případě, že je u nich z důvodu léčby akutní bolesti nutné zahájit podávání plných agonistů μ–receptorů (jako je tapentadol), zváženo převeden í na alternativní léčbu (s např. dočasným vysazením buprenorfinu). Bylo hlášeno, že při současném podávání s buprenorfinem je třeba podávat vyšší dávky plných agonistů μ–receptorů, a v těchto případech je pak nutné pečlivě sledovat výskyt nežádoucích účinků, např. respirační deprese.

Palexia obsahuje natrium-benzoát, propylenglykol a sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje 5,9 mg natrium-benzoátu v 5 ml roztoku (maximální jednotlivá dávka) , což odpovídá 1 ,18 mg/ml. Natrium-b enzoát může zesílit žloutenku (zežloutnutí kůže a očí) u novorozenců (do 4 týdnů věku).

Tento léčivý přípravek obsahuje 10 mg propylenglykolu v 5 ml roztoku (maximální jednotlivá dávka), což odpovídá 2 mg/ml.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v maximální jednotlivé dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Pediatrická populace

Stejná upozorn ě ní a opat ř ení pro pou ž ití p ří pravku PALEXIA platí pro d ě ti s následujícími dodatky:

P ří pravek PALEXIA nebyl sledován u d ě tí a dospívajících s poruchou funkce ledvin nebo jater, a proto se pou ž ití u této skupiny pacientů nedoporu č uje (viz body 4.2 a 5.2).

P ří pravek PALEXIA se nedoporu č uje u d ě tí do 2 let věku (viz bod 4.1).

P ří pravek PALEXIA není ur č en pro d ě ti s t ě lesnou hmotností do 16 kg (viz bod 4.2).

P ří pravek PALEXIA nebyl systematicky hodnocen u d ě tí a dospívajících s obezitou, a proto mají být pediatričtí pacienti s obezitou podrobn ě sledováni a doporu č ená maximální dávka pro daný v ě k nemá být p ř ekro č ena.

P ří pravek PALEXIA je ur č en k pou ž ití p ř i akutní bolesti, a proto byl zkoumán p ř i krátkodobé l éč b ě .

Nejsou k dispozici žá dné dlouhodobé údaje o bezpe č nosti přípravku PALEXIA u d ě tí (nap ř . pro r ů st nebo vývoj).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Centrálně působící léčivé přípravky / látky tlumící centrální nervový systém (CNS), včetně alkoholu a narkotik tlumících CNS

Současné užívání přípravku PALEXIA spolu se sedativními léčivými přípravky , jako jsou benzodiazepiny, nebo jiná léčiva tlumící dýchání nebo CNS (jiné opioidy, antitusika nebo substituční léčba , barbituráty, antipsychotika, H1-antihistaminika, alkohol) zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního tlumivého účinku na CNS. Proto, pokud se zvažuje kombinovaná léčba přípravkem PALEXIA s látkou tlumící dýchání nebo CNS je třeba zvážit snížení dávky a omezit dobu souběžného užívání (viz bod 4.4) . Současné užívání opioidů a gabapentinoidů (gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese a úmrtí.

Smíšení agonisté/antagonisté

Při podávání přípravku PALEXIA spolu se smíšenými agonisty/antagonisty μ -opioidních receptorů (např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty μ - opioidních receptorů (např.

buprenorfin) je třeba postupovat s opatrností (viz také bod 4.4).

Přípravek PALEXIA může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu

(SNRI), tricyklických antidepresiv, antipsychotik a jiných léčivých přípravků, které snižují práh pro vznik křečí.

P ři léčbě tapentadolem byl hlášen vznik serotoninového syndromu časově související s užitím v kombinaci se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) a tricyklická antidepresiva. Serotoninový syndrom je pravděpodobný, jestliže je pozorován jeden z následujících symptomů :

• Spontánní myoklonus

• Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností nebo pocením

• Tremor a hyperreflexie

• Hypertonie a tělesná teplota > 38 °C a indukovatelný oční myoklonus.

Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na povaze a závažnosti příznaků.

Tapentadol se z organismu vylučuje především konjugací s kyselinou glukuronovou pomocí uridindifosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a

UGT2B7. Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů (např. ketokonazolem, flukonazolem, kyselinou meklofenamovou) může proto vést ke zvýšené systémové expozici tapentadolu (viz bod 5.2). Vzhledem k hlavní elimina č ní cest ě , kterou je glukuronidová konjugace, je možnost interakcí u dospě lých nízká.

Bylo zji š t ě no, ž e tapentadol podávaný in vitro neindukuje ani neinhibuje žá dný z hlavních izoenzym ů CYP, v č etn ě CYP3A4.

U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně podávaných přípravků, které jsou silnými induktor y enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka tečkovaná), protože to může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků.

Přípravek PALEXIA se nemá podávat pacientům, kteří užívají nebo v posledních 14 dnech užívali inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), a to z důvodu možného aditivního účinku na koncentrace norepinefrinu v synapsích, což může vést k nežádoucím kardiovaskulárním účinkům, např.

hypertenzní krizi.

Současné podávání přípravku PALEXIA s anticholinergiky nebo přípravky s anticholinergní aktivitou (např. tricyklická antidepresiva, antihistaminika, antipsychotika, myorelaxancia, antiparkinsonika) může vést ke zvýšení anticholinergních nežádoucích účinků.

Pediatrická populace

Vzhledem k hlavní eliminační cestě, kterou je glukuronidová konjugace, je možnost interakcí u dětí starších 5 měsíců nízká (viz bod 4.2).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání těhotný m žen ám jsou velmi omezené.

Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky. P ři dávkách vedoucích k nadměrné farmakologii ale byl pozorován opožděný vývoj a embryotoxicita ( nežádoucí účinky na CNS související s účinky na μ– opioidní receptory v důsledku podání vyšších než terapeutických dávek).

Př i koncentracích dosud nevyvolávajících nežádoucí účinky u matky (NOAEL) byly již zjištěny účinky na postnatální vývoj (viz bod 5.3).

Přípravek PALEXIA má být v těhotenství podáván pouze v případě, že potenciální přínos převyšuje potenciální riziko pro plod. Dlouhodobé užívání tapentadolu během těhotenství matkou vystavuje

plod působení tapentadolu. Následkem toho se u novorozence může objevit novorozenecký opioidní abstinenční syndrom (NOWS). Novorozenecký opioidní abstinenční syndrom může být život ohrožující, není - li rozpoznán včas a včas léčen. Antidotum pro novorozence má být snadno dostupné.

První doba porodní a porod

Účinek tapentadolu na průběh porodu u lidí není znám. Podávat přípravek PALEXIA ženám během porodu a těsně před porodem se nedoporučuje. U novorozenců, jejichž matky užívaly tapentadol, má být sledována případn á r espirační deprese způsoben á agonistickými účinky tapentadolu na μ -opioidní receptory.

Kojení

O vylučování tapentadolu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici žádné informace. Ze studie s potkaními mláďaty kojenými samicemi, kterým byl podán tapentadol, byl učiněn závěr, že tapentadol se vylučuje do mateřského mléka (viz bod 5.3). Nelze proto vyloučit riziko pro kojence. Přípravek PALEXIA se během kojení nemá podávat.

Fertilita

Údaje o vlivu přípravku PALEXIA na fertilitu u lidí nejsou k dispozici. Studie hodnotící fertilitu a časný embryonální vývoj u samců a samic potkanů neodhalily žádný vliv na reprodukční parametry

(viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek PALEXIA může mít výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože může nepříznivě ovlivnit funkce centrálního nervového systému (viz bod 4.8). To musí být očekáváno zvláště na začátku léčby, při jakékoli změně dávkování nebo v kombinaci s alkoholem nebo trankvilizéry (viz bod 4.4). Pacienti musí být upozorněni na to, zda smí řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky u dospělých pacientů v placebem kontrolovaných studiích s přípravkem

PALEXIA byly převážně lehké až středně těžké. Nejčastější nežádoucí účinky postihovaly gastrointestinální a centrální nervový systém (nauzea, zvracení, spavost, závratě a bolest hlavy).

Mezi nejzáva ž n ě j ší ne žá doucí úč inky pat ří sedace, respira č ní deprese a alergické reakce.

V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích u dospělých s jinou lékovou formou s okamžitým uvolňováním tapentadolu (PALEXIA potahované tablety) a u dospělých po uvedení přípravku na trh. Jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů a četnosti výskytu. Četnosti výskytu jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10);

méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V klinických studiích u dospělých s jinou lékovou formou s okamžitým uvolňováním tapentadolu

(PALEXIA potahované tablety) s expozicí až po dobu 90 dnů, byl po náhlém ukončení léčby prokázán malý výskyt abstinenčních příznaků, a pokud se objevily, byly obecně klasifikovány jako lehké. Lékaři nicméně mají být pozorní k projevům abstinenčních příznaků (viz bod 4.2) a při jejich výskytu pacienta adekvátně léčit.

U pacientů trpících chronickou bolestí je zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování.

Látky s výrazným vlivem na monoaminergní systém navíc souvisí se zvýšeným rizikem

sebevražedného myšlení a chování u pacientů trpících depresí, a to zejména na počátku léčby.

Údaje z klinických studií a postmarketingových hlášení nedokládají zvýšené riziko u tapentadolu.

Léková závislost

Opakované užívání přípravku PALEXIA , a to i v terapeutických dávkách, může vést k lékové závislosti. Riziko vzniku lékové závislosti se může lišit v závislosti na individuálních rizikových faktorech pacienta, dávkování a délce léčby opioidy (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

O č ekává se, ž e č etnost, typ a záva ž nost ne žá doucích úč ink ů u d ě tí a dospívající ch užívajících p ří pravek PALEXIA budou stejné jako u dosp ě lých. Nebyly zji š t ě ny žá dné nové problémy týkající se bezpe č nosti z dokon č ených pediatrických studií akutní bolesti u žá dné z v ě kových podskupin, které byly sledovány.

Nejsou k dispozici žá dné údaje z klinických studií o abstinen č ních p ří znacích u d ě tí u ží vajících tapentadol ve formě perorálního roztoku ; léka ř i v š ak mají být po opakovaném podání tapentadolu a jeho náhlém p ř eru š ení l éč by pozorní k projevům abstinen čních příznaků (viz bod 4.2).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Symptomy

Zkušenosti s předávkováním tapentadolem u člověka jsou omezené. P ředklinick é údaj e naznačují , že při intoxikaci tapentadolem lze očekávat podobné příznaky jako u jiných centrálně působících analgetik s působením na μ -opioidní receptory. V zásadě mezi tyto příznaky patří, s odkazem na klinické prostředí, zejména mióza, zvracení, kardiovaskulární kolaps, poruchy vědomí až kóma, epileptické záchvaty a respirační depres e až zástava dýchání, kter á může být fatální.

Léčba

Léčba předávkování se musí zaměřit na léčbu příznaků vyplývajících z μ -opioidního agonismu.

Př i podezření na předávkování tapentadolem je nutné věnovat zásadní pozornost udržení průchodnosti dýchacích cest a zavedení asistované či kontrolované ventilace.

Specifickým antidotem respirační deprese z předávkování opioidy jsou čistí antagonisté opioidních r eceptorů, např . naloxon. Respirační deprese po předávkování může trvat déle než účinek antagonistů opioidních r eceptorů. Podání antagonistů opioidních r eceptorů po předávkování opioidy nenahrazuje souvislé sledování průchodnosti dýchacích cest, dýchání a oběhu. Není- li odpověď na antagonisty opioidních r eceptorů dostatečná nebo je krátká, má být podle doporučení výrobce přípravku podána další dávka antagonisty (např. naloxon u).

O eliminaci neabsorbovaného přípravku ze zažívacího traktu dekontaminací aktivním uhlím nebo výplachem žaludku lze uvažovat do 2 hodin po požití. Před pokusem o gastrointestinální dekontaminaci má být věnov ána pozornost zajištění průchodnosti dýchacích cest.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika; opioidní analgetika; jiná opioidní analgetika.

ATC kód: N02AX06.

Tapentadol je silné analgetikum s agonistickým působením na μ -opioidní receptory a s inhibičními účinky na zpětné vychytávání norepinefrinu. Tapentadol působí analgeticky přímo bez farmakologicky aktivního metabolitu.

Byla prokázána účinnost tapentadolu v předklinických modelech nociceptivní, neuropatické, viscerální a zánětlivé bolesti. Účinnost byla ověřena v klinických studiích u dospělých s jinou lékovou formou s okamžitým uvolňováním tapentadolu ( potahovanými tabletami) u pacientů s nociceptivní bolestí včetně pooperační ortopedické a abdominální bolesti a chronické bolesti způsobené kyčelní nebo kolenní osteoartritidou. Analgetický účinek tapentadolu ve studiích u dospělých pacientů s nociceptivní bolestí byl obecně podobný účinku pozorovanému u srovnávaného silného opioidního přípravku.

Účinek na kardiovaskulární systém: Během podrobné studie intervalu QT u dospělých nebyl pozorován účinek opakovaných terapeutických a supraterapeutických dávek tapentadolu na interval QT. Podobně neměl tapentadol relevantní účinek na ostatní parametry EKG (srdeční frekvence, PR interval, trvání QRS a tvar T nebo U vlny).

Pediatrická populace

Úč innost perorální ho roztoku tapentadolu na pooperační bolesti po dobu až 72 hodin byla prokázána u d ě tí a dospívajících (v ě k mezi 2 roky a méně než 18 let).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Biologická dostupnost tapentadolu hodnocená dle C a AUC a všech dalších farmakokinetických max parametrů byla po podání 100 mg tapentadolu ve formě perorálního roztoku podobná biologické dostupnosti po podání 100 mg tapentadolu ve formě potahovaných tablet (což je jiná perorální léková forma s okamžitým uvolň ování tapentadolu). Z tohoto důvodu jsou níže uvedené informace získané ze studií s potahovanými tabletami také relevantní pro perorální roztok.

Absorpce

Tapentadol je po perorálním podání příp ravku PALEXIA rychle a kompletně absorbován.

Průmě rná absolutní biologická dostupnost po jednotlivé dávce (nalačno) je v důsledku rozsáhlého first-pass efektu přibližně 32 %. Maximální sérové koncentrace tapentadolu jsou pozorovány typicky asi 1,25 hodiny po podání potahovaných tablet. Nárůst hodnot Cmax a AUC tapentadolu závislý na dávce byl pozorován po podání potahovaných tablet přesahujících rozmezí perorálních terapeutických dávek.

Studie opakovaných dávek (každých 6 hodin) s dávkovacím rozmezím 75 až 175 mg tapentadolu ve formě potahovaných tablet ukázaly míru akumulace 1,4 až 1,7 u původní léčivé látky a 1,7 až 2,0 u hlavního metabolitu tapentadol-O-glukuronidu, která je dána především dávkovacím intervalem a zdánlivým poločasem tapentadolu a jeho metabolitu. Koncentrace tapentadolu v séru dosáhne rovnovážného stavu druhý den léč by.

Vliv stravy

Po podání potahovaných tablet po vysoce kalorické snídani s vysokým obsahem tuků se AUC a

Cmax zvýšily o 25 %, resp. 16 %. Za těchto podmínek došlo k prodlení v dosažení maximální plazmatické koncentrace o 1,5 hodiny.

Podle údajů o účinnosti získaných při časném hodnocení během klinických hodnocení fáze II/III se zdá, že vliv stravy není klinicky relevantní. Přípravek PALEXIA lze podávat nezávisle na jídle.

Distribuce

Tapentadol je v organismu rozsáhle distribuován. Distribuční objem tapentadolu po intravenózním podání je 540 ± 98 l.

Vazba na sérové proteiny je nízká a tvo ří p ř ibli ž n ě 20 % , váže se zejména na albumin.

Biotransformace

Je metabolizováno asi 97 % původní látky. Hlavní cesta biotransformace tapentadolu je konjugace s kyselinou glukuronovou s tvorbou glukuronidů. Po perorálním podání je přibližně 70 % dávky vyloučeno močí v konjugované formě (55 % glukuronidů a 15 % sulfát ů tapentadolu).

Nejdůležitější enzym účastnící se glukuronidace je uridindifosfát glukuronosyltransferáza (UGT), zejména její izoformy UGT1A6, UGT1A9 a UGT2B7. Celkem 3 % léčivé látky jsou vyloučena močí v nezměněné podobě. Tapentadol je navíc metabolizován pomocí CYP2C9 a CYP2C19 na N-desmethyltapentadol (13 %) a pomocí CYP2D6 na hydroxytapentadol (2 %), které jsou dále metabolizovány konjugací. Metabolismus léčivé látky prostřednictvím cytochromu P450 má proto menší význam než glukuronidace.

Žádný z metabolitů nemá analgetický účinek.

Eliminace

Tapentadol a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně ledvinami (99 %). Celková clearance po intravenózním podání je 1530 ± 177 ml/min.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

Průmě rná expozice (AUC) tapentadolu byla ve studii se starší mi pacienty (65 až 78 let věku ) ve srovnání s mladými dospělými pacienty (19 až 43 let) podobná, C byla u skupiny starších max pacientů oproti mladým dospělým pacientům snížena o 16 %.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s různým stupněm funkce ledvin (od normální funkce až po těžkou poruchu funkce) byly AUC a Cmax tapentadolu srovnatelné. Naproti tomu při zvyšujícím se stupni poruchy funkce ledvin byla pozorována narůstající expozice (AUC) tapentadol-O-glukuronidu. U pacientů s lehkou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin je AUC tapentadol-O-glukuronidu

1,5násobně, resp. 2,5 násobně a 5,5násobně vyšší než u pacientů s normální funkcí ledvin.

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater vedlo podání tapentadolu k vyšším expozicím a sérovým hladinám tapentadolu oproti pacientům s normální funkcí jater. Poměry farmakokinetických parametrů u skupin s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater v porovnání se skupinou s normální funkcí jater byly AUC 1,7 a 4,2; Cmax 1,4 a 2,5; t 1,2 a 1,4. Stupeň tvorby tapentadol -Oglukuronidu byl nižší u pacientů s vyšším stupněm poruchy funkce jater.

Farmakokinetické interakce

Tapentadol je metabolizován hlavně glukuronidací a pouze malé množství je metabolizováno oxidací.

Protože g lukuronidace je systém s vysokou kapacitou/nízkou afinitou, který není snadno nasycen ani př i onemocnění , a protože terapeutické koncentrace léčiv ých látek jsou navíc obecně mnohem nižší než koncentrace nutné pro potenciální inhibici glukuronidace, jakékoli klinicky relevantní interakce vyvolané glukuronidací nejsou pravděpodobné. V klinických studiích interakcí léků byl hodnocen případný vliv paracetamolu, naproxenu, kyseliny acetylsalicylové a probenecidu na glukuronidaci tapentadolu. V klinických studiích s naproxenem (500 mg dvakrát denně 2 dny) a probenecidem (500 mg dvakrát denně 2 dny) se prokázalo zvýšení AUC tapentadolu o 17 %, resp.

57 %. V těchto klinických studiích nebyly celkově pozorovány žádné klinicky relevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu.

Studie interakcí tapentadolu s metoklopramidem a omeprazolem dále hodnotily případný vliv těchto léčivých látek na absorpci tapentadolu. Ani při těchto klinických studiích nebyly zjištěny žádné klinicky r elevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu.

Studie in vitro neodhalily žádný potenciál tapentadolu inhibovat nebo indukovat enzymy cytochromu P450. Klinicky relevantní interakce zprostředkované systémem cytochromu P450 jsou proto nepravděpodobné.

Vazba tapentadolu na plazmatické bílkoviny je nízká (asi 20 %). Proto je pravděpodobnost far makokinetických lékových interakcí v důsledku substituce na vazebných místech proteinů nízká.

Pediatrická populace

Absorpce

U pediatrické populace byly maximální sérové koncentrace pozorovány v podobném čase jako u dospělých, bez změn související ch s věkem.

Studie opakovaného podávání přípravku PALEXIA s dávkou podávanou každé 4 hodiny podle doporučení pro dávkování (viz bod 4.2) dětem ve věku od 2 let do méně než 7 let ukázala sérové koncentrace tapentadolu v rozmezí koncentrací pozorovaných u dospělých subjektů. Pozorované koncentrace tapentadolu byly rovněž v rozmezí koncentrací předpovězených modelem populační farmakokinetiky (popPK) založeným na údajích o PK jed norázové dávky, což potvrzuje lineární a předvídatelnou PK tapentadolu. Akumulace u pediatrických subjektů (akumulační poměr 1,7 pro tapentadol) byla v rozmezí pozorova ném u dospělých.

Vliv stravy

U dětí a dospívajících nebyly provedeny speciální studie vlivu stravy na účinek. Ve studii fáze III prováděné u dětí a dospívajících byl perorální roztok tapentadolu podáván bez ohledu na příjem potravy.

Na základě údajů o účinnosti získaných během fáze III studie u dětí a dospívajících se nezdá, že by byl vliv stravy klinicky významný. Přípravek PALEXIA lze podávat nezávisle na jídle.

Distribuce

Distribuční objem s ohledem na věkovou skupinu u dětí po perorálním podání tapentadolu a odvozený z analýzy popPK je uveden v následující tabulce:

Parametry jsou založené na finálním pediatrickém modelu popPK tapentadolu

Biotransformace

U dětí starších 5 měsíců je metabolismus tapentadolu rozsáhlý.

Eliminace

Pediatrická clearance tapentadolu po perorálním podání a odvozená z analýzy popPK pro různé věkové skupiny je uvedena v tabulce níže.

Parametry jsou založené na finálním pediatrickém modelu popPK tapentadolu

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin a jater

Přípravek PALEXIA nebyl studován u dětí a dospívajících s poruchou funkce ledvin a jater.

Farmakokinetické interakce

U dětí a dospívajících nebyly provedeny specializované studie lékových interakcí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Amesův test neprokázal genotoxicitu tapentadolu pro bakterie. Př i testech chromozomální aberace in vitro byly pozorovány nejednoznačné výsledky. Př i opakovaném vyšetření byly ale výsledky jednoznačně negativní. Podle dvou výstupů , kterými byly chromozomální aberace a neplánovaná syntéza DNA, testovaných do maximální tolerované dávky, nebyl tapentadol genotoxický in vivo .

Dlouhodobé studie na zvířatech neprokázaly možné kancerogenní riziko relevantní pro člověka.

Tapentadol neměl žádný vliv na fertilitu sa mců nebo samic potkanů. U vysoké dávky byla však snížena míra přežití in utero . N ení známo, zda k tomu došlo prostřednictvím samce, nebo samice.

Tapentadol neprokázal žádné teratogenní účinky u potkan ů a králík ů po intravenózní a subkutánní expozici. Po podání dávek vedoucích k nadměrné farmakologii b yl však pozorován opožděný vývoj a embryotoxicita ( nežádoucí účinky na CNS související s účinky na μ– opioidní receptory v důsledku podání vyšších než terapeutických dávek ). U potkanů bylo pozorováno snížení míry přežití in utero po intravenózním podání. Tapentadol vyvolal zvýšení mortality mláďat F1 generace u potkanů po přímé expozici prostřednictvím mléka mezi 1. a 4. dnem po porodu již v dávkách , které nevyvolaly toxicitu u matky. Nebyly pozorovány žádné účinky na neurologicko - behaviorální parametry.

Vylučování do ma teřského mléka bylo sledováno u potkaních mláďat kojených samicemi, které dostávaly tapentadol. Tapentadol a tapentadol-O-glukuronid působil na mláďata v závislosti na dávce. B yl učiněn závěr, že se tapentadol do mléka vylučuje.

Juvenilní potkani byli l éč eni od postnatálního dne 6 do 90. dne, který pokrýval období vývoje odpovídající ranému d ě tství, d ě tství a dospívání u člověka . B ě hem prvních 3 dn ů l éč by byla pozorována numericky vy šší incidence mortality p ř i dávká ch ≥ 25 mg/kg/den s plazmatickou expozicí tapentadolu p ř i LOAEL srovnatelnou s p ř edpokládanou klinickou plazmatickou expozicí u d ě tí. Tapentadol byl dob ř e sn áš en u ml áď at star ší ch ne ž 10 dn ů . Nebyly pozorovány žá dné klinické známky související s l éč bou, úč inky na t ě lesnou hmotnost, spot ř ebu potravin, vývoj před odstavením nebo reproduk č ní vývoj, r ů st dlouhých kostí, motorickou aktivitu, chování nebo u č ení a pam ěť . Hmotnosti orgán ů a makroskopické nebo mikroskopické hodnocení neprokázaly žá dné zm ě ny související s l éč bou. Tapentadol neovlivnil parametry pohlavního vývoje, p ář ení nebo březosti u l éč ených zv íř at.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Natrium-benzoát (E 211)

Monohydrát kyseliny citronové

Sukralosa (E 955)

Malinové aroma obsahující propylenglykol (E 1520)

Hydroxid sodný (k úpravě pH)

Čištěná voda

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

Po prvním otevření lahvičky nesmí být roztok používán déle než 6 týdnů.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neotevřený přípravek: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Po prvním otevření: Uchovávejte ve vzpřímené poloze.

6.5 Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvičky zapečetěné Al folií a s HDPE/PP dětským bezpečnostním uzávěrem.

Lahvičky s perorálním roztokem jsou dodávány s dávkovací pipetou s připojeným adaptérem.

Stupnice 5ml dávkovací pipety je kalibrovaná po 0,1 ml. Pravá stupnice navíc ukazuje jednotlivé dávky pro dosp ě lé.

100ml a 200ml lahvičky

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Pro další zacházení viz bod 4.2.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Grünenthal GmbH

Zieglerstr. 6

52078 Aachen

Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

PALEXIA 20 mg/ml perorální roztok: 65/010/13-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 1. 2013

Datum posledního prodloužení registrace: 30. 6. 2015

10. DATUM REVIZE TEXTU

3. 11. 2025