Paracetamol

SPC222558

SPC222558

Sp. zn. sukls30474/2025

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Paracetamol Zentiva k.s. 500 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje 500 mg paracetamolu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílé tablety ve tvaru tobolky s plochými hranami, s rozměry přibližně 17 × 7 mm, s půlicí rýhou

(S | 1) na jedné straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Krátkodobá symptomatická l éčba mírné až středně silné bolesti a/nebo horečky .

Paracetamol Zentiva k.s. 500 mg tablety je určen pro dospělé, dospívající a děti s tělesnou hmotností nad 21 kg (od 6 let).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Nejnižší účinná dávka má být užívána po co nejkratší dobu. Maximální denní dávka nesmí být překročena.

Paracetamol se dávkuje v závislosti na tělesné hmotnosti a věku, obvykle 10–15 mg/kg tělesné hmotnosti v jedné dávce, až do maximální denní dávky 60 mg/kg tělesné hmotnosti.

Dávkování podle tělesné hmotnosti a věku je uvedeno v tabulce níže .

Přípravek Paracetamol Zentiva k.s. 500 mg tablety n ení určen pro děti do 6 let s hmotností nižší než

21 kg.

Přibližný věkTělesná hmotnostJednotlivá dávkaMaximální denní dávka
6–8 let21–24 kg250 mg (½ tablety)1 g (2 tablety)
9–10 let25–33 kg250 mg (½ tablety)1,5 g (3 tablety)

*Pouze po konzultaci s lékaře m lze maximální denní dávku u pacientů s tělesnou hmotností > 60 kg zvýšit na 4 g paracetamolu.

Jednotlivá dávka může být podle potřeby opakována v intervalu nejméně 4 – 6 hodin.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin má být paracetamol pou žíván s opatrností, jelikož je nutné snížit dávku a/nebo prodloužit dávkovací interval (viz bod 4.4). Maximální jednorázová dávka nemá překročit 500 mg.

  • při rychlosti glomerulární filtrac e 50 –10 ml/min se doporučuje dávkovací interval 6 hodin.

  • při rychlosti glomerulární filtrac e nižší než 10 ml/min se doporučuje dávkovací interval 8 hodin.

Porucha funkce jater

U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater nebo Gilbertovým syndromem má být paracetamol používán s opatrností, jelikož je nutné snížit dávk u nebo prodloužit dávkovací interval

(viz bod 4.4) . U těchto pacientů nemá denní dávka překročit 60 mg/kg (maximálně 2 g/den). Použití tohoto léčivého přípravku je kontraindikováno u pacientů s těžkou jaterní insuficiencí (viz bod 4.3).

Starší pacienti

Podle dosavadních zkušeností je obvykle vhodné běžné dávkování paracetamolu pro dospělé.

U oslabených, imobilních starších osob nebo u starších pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater však může být vhodné snížit dávku nebo frekvenci dávkování (viz bod 4.4).

Způsob podání

Perorální podání.

Tablety je třeba spolknout a zapít dostatečným množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

  • Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

  • Závažná hepatální insuficience.

  • Akutní hepatitida.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienty je třeba upozornit, aby neužívali současně jiné léčivé přípravky obsahující paracetamol.

U pacientů užívajících paracetamol v terapeutických dávkách byly hlášeny případy hepatotoxicity vyvolané paracetamolem, včetně fatálních případů. Tyto případy byly hlášeny u pacientů s jedním nebo více rizikovými faktory hepatotoxicity, včetně nízké tělesné hmotnosti (< 50 kg), poruchy funkce ledvin a jater, chronického alkoholismu, současného užívání hepatotoxických léčiv a u pacientů s akutní a chronick ou podvýživ ou (nízké zásoby jaterního glutathionu).

Paracetamol je třeba po užívat s opatrností u pacientů s deficitem enzymu glukóz a-6fosfátdehydrogenázy, při hemolytické an e mii, při nedostatku glutathionu, chronické podvýživě, chronickém alkoholismu, dehydrataci, u starších osob a u pacientů s mírnou až středně těžkou

10–12 let34-41 kg500 mg (1 tableta)2 g (4 tablety)
12–15 let42‒49 kg500 mg (1 tableta)2,5 g (5 tablet)
> 15 let50‒60 kg500 mg (1 tableta)3 g (6 tablet)
> 60 kg500 mg – 1000 mg (1-2 tablety)3 g (6 tablet) *

poruchou funkce jater a/nebo ledvin (viz bod 4.2).

U pacientů s poruchou jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě užívajících vysoké dávky paracetamolu se doporučuje pravidelné sledování jaterních testů. Riziko závažných hepatotoxických účinků se významně zvyšuje se zvyšující se dávkou a délkou léčby. Základní onemocnění jater zvyšuje riziko poškození jater související s paracetamolem. Riziko předávkování je vyšší u pacientů s necirhotickým poškozením jater způsobeným alkoholem.

P o dobu léčby platí zákaz konzumace alkoholick ých nápojů. Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko paracetamolové hepatotoxicity .

Měření protrombinového času je nutné při současné léčbě perorálními antikoagulancii a dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu.

Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

Případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (high anion gap metabolic acidosis,

HAGMA) v důsledku pyroglutamové acidózy byly hlášeny u pacientů se závažným onemocněním, například těžkou poruchou funkce ledvin a sepsí, nebo u pacientů s malnutricí nebo jinými příčinami nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), kteří byli dlouhodobě léčeni paracetamolem v terapeutické dávce nebo kombinací paracetamolu a flukloxacilinu. Při podezření na HAGMA v důsledku pyroglutamové acidózy se doporučuje okamžité vysazení paracetamolu a pečlivé monitorování. U pacientů s vícečetnými rizikovými faktory může být měření 5 -oxoprolinu v moči užitečné k identifikaci pyroglutamové acidózy jako základní příčiny HAGMA .

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem .

Současnému po užití se však není třeba vyhýbat.

Cholestyramin snižuje absorpci paracetamolu. Paracetamol má být podáván nejméně 1 hodinu před nebo 4 –6 hodin po podání cholestyraminu.

Současné dlouhodobé užívání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSAID může vést k poškození ledvin.

A ntikoagulační účinek warfarinu nebo jiných kumarinových derivátů může být p ři dlouhodobém pravidelném denním užívání s paracetamolem zvýšen spolu se zvýšeným rizikem krvácení. Občasné užívání s paracetamolem nemá signifikantní účinek .

Hepatotoxické látky mohou zvýšit možnost kumulace a předávkování paracetamolem.

Paracetamol může ovlivnit farmakokinetiku chloramfenikolu. Proto se v případě kombinované léčby chloramfenikolem podávaným injekčně doporučuje analýza chloramfenikolu v plazmě.

Probenecid snižuje clearance paracetamolu téměř o 50 %. Dávka paracetamolu se tedy může při souběžné léčbě snížit na polovinu.

Induktory mikrosomálních enzymů (např. rifampicin, fenobarbital , fenytoin, karbamazepin, třezalka tečkovaná ) snižují biologickou dostupnost paracetamolu zvýšenou glukoronidací a zvyšují riziko jaterní toxicity . Takovým kombinacím je třeba se vyhnout.

Současné užívání paracetamolu a zidovudinu může vést ke zvýšenému riziku neutropenie.

Současné užívání paracetamolu a isoniazidu může vést ke zvýšenému riziku hepatotoxicity.

Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy, zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto / neonatální toxicitu.

Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být paracetamol v průběhu těhotenství užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce, po co nejkratší možnou dobu a s co nejnižší možnou frekvencí.

Kojení

Paracetamol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by v terapeutických dávkách ovlivnil dítě. Při krátkodobé léčbě doporučenými dávkami tohoto léčivého přípravku není nutno kojení přerušit.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné klinické údaje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Paracetamol Zentiva k.s. nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Podávání paracetamolu může způsobit následující nežádoucí účinky (rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až

< 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné

(< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

  • U pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná NSAID.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Metabolická acidóza s vysokou aniontovou mezerou

Třída orgánových systému dle MeDRAČetnostNežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systémuVelmi vzácnéTrombocytopenie
Poruchy imunitního systémuVzácnéKožní hypersenzitivní reakce vč. vyrážky a angioedému
Velmi vzácnéAnafylaxe
Poruchy metabolismu a výživyNení známoMetabolická acidóza s vysokou aniontovou mezerou
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyVelmi vzácnéBronchospasmus*
Poruchy jater a žlučových cestVelmi vzácnéAbnormální funkce jater
Poruchy kůže a podkožní tkáněVelmi vzácnéPřípady závažných kožních reakcí, jako je toxická epidermální nekrolýza (TEN), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), akutní generalizovaná exantematózní pustulóza

U pacientů s rizikovými faktory, kteří užívali paracetamol, byly pozorovány případy metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou v důsledku pyroglutamové acidózy (viz bod 4.4).

Pyroglutamová acidóza se může u těchto pacientů vyskytnout v důsledku nízkých hladin glutathionu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10 webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V případě předávkování paracetamolem je nezbytná okamžitá lékařská pomoc, a to i v případě když nejsou přítomny žádné příznaky předávkování.

Symptomy

Předávkování i relativně nízkými dávkami paracetamolu může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.

Během 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, letargie , anorexie, bledost a pocení , nebo mohou být pacienti asymptomatičtí. Bolest bři cha může být prvním příznakem poškození jater a objevuje se za 1 – 2 dny. Předávkování paracetamolem může způsobit nekrózu jaterních buněk, která pravděpodobně vyvolá kompletní ireverzibilní nekrózu, což vede k hepatocelulární insuficienci, metabolické acidóze a encefalopatii, která může vést ke kómatu a smrti. Současně jsou pozorovány zvýšené hladiny jaterních aminotransferáz (AST, ALT), laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu s prodlouženým protrombinovým časem, který se může objevit za 12 až 48 hodin po podání.

Prodloužení protrombinového času je jedním z ukazatelů zhoršené funkce jater, a proto se doporučuje jeho sledování. Komplikace selhání jater zahrnují edém mozku, krvácení, hypoglykemii, hypotenzi, infekci a renální selhání.

Poškození jater je pravděpodobnější u pacientů, kteří užili větší než doporučené množství paracetamolu. Předpokládá se, že nadměrné množství toxického metabolitu se nevratně váže na jaterní tkáň. U některých pacientů může být zvýšené riziko poškození jater v důsledku toxicity paracetamolu. Mezi rizikové faktory patří:

− Pacienti s onemocněním jater.

− Starší pacienti.

− M alé děti.

− Pacienti dlouhodobě léčení karbamazepinem, fenobarbit alem, fenytoinem, primidonem, rifampicinem, třezalkou tečkovanou nebo jinými léky, které indukují jaterní enzymy.

− Pacienti, kteří pravidelně konzumují alkohol v množství překračujícím doporučené množství.

− Pacienti s deplecí glutathionu, např. při poruchách příjmu potravy, cystické fibróze, infekci HIV, hladovění, kachexii.

Akutní selhání ledvin se může vyskytnout i bez přítomnosti závažné poruchy funkce jater. Dalšími projevy intoxikace jsou poškození myokardu, srdeční arytmie a pankreatitida.

Opatření

Je nutná hospitalizace . Je třeba provést odběr krve ke stanovení počáteční plazmatické koncentrace paracetamolu. V případě jednorázového akutního předávkování má být plazmatická koncentrace paracetamolu změřena 4 hodiny po požití. Vyvolání zvracení, výplach žaludku, zvláště byl -li

paracetamol požit před méně než 4 hodinami, poté je nutné podat methionin (2,5 g p. o. ), dále jsou vhodná podpůrná opatření . Podání aktivního uhlí z důvodů snížení gastrointestinální absorpce je sporné. Specifické antidotum N-acetylcystein je nutno podat co nejdříve , do 8 –15 hodin po otravě, příznivé účinky však byly pozorovány i při pozdějším podání acetylcysteinu. Acetylcystein m á být podáván v souladu s národními léčebnými pokyny, obvykle se podává dospělým, dospívajícím a dětem i. v. v 5% glukóze v počáteční dáv ce 150 mg/kg tělesné hmotnosti během 15 minut. Dále 50 mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu 4 hodin a poté 100 mg/kg do 16. resp. 20. hodiny od zahájení léčby. Acetylcystein lze podat i p. o. do 10 hodin od požití toxické dávky paracetamolu v dávce 70–

140 mg/kg 3 krát denně. U velmi těžkých otrav je možná hemodialýza či hemoperf uze. M á být zavedena symptomatická léčba.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, anilidy. ATC kód: N02BE01

Paracetamol je analgetikum - antipyretikum bez protizánětlivého účinku . Mechanismus účinku je pravděpodobně podobný působení kyseliny acetylsalicylové a je závislý na inhibici prostaglandinů v centrálním nervovém systému.

Analgetický účinek paracetamolu po jednorázové dávce 0,5– 1 g trvá 3 až 6 hodin, antipyretický účinek 3 až 4 hodiny.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Paracetamol je rychle a téměř úplně vstřebáván z gastrointestinálního traktu . Maximální plazmatické koncentrace jsou dosaženy během 30 až 60 minut po podání per os .

Distribuce

Paracetamol je relativně rovnoměrně distribuován v tělních tekutinách. Vazba na plazmatické bílkoviny se liší ; při koncentracích zachycených při akutní intoxikaci může být vázáno 20– 30 %.

Paracetamol prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka.

Biotransformace a eliminace

Exkrece je prakticky výlučně renální ve formě konjugovaných metabolitů . Ve nezměněné formě se vylučuje zhruba 5 % paracetamolu. Poločas eliminace po terapeutické dávce je 1–4 hodiny. Při těžké jaterní insuficienci je poločas prodloužen až na 5 hodin. Při renální insuficienci není poločas prodloužen, ale vzhledem ke zpomalenému vylučování ledvinami je nutní snížení dávky paracetamolu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Konvenční studie s paracetamolem , které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti uznávané normy, nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek předbobtnalý kukuřičný škrob kukuřičný škrob

mastek (E 553) kyselina stearová (E 570) povidon (E 1201)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento l éč iv ý p ří pravek nevy ž aduje žá dn é zvl áš tn í podm í nky uchov á v á n í .

6.5 Druh obalu a velikost balení

PVC/Al blistr.

Velikost balení:

12, 16, 20, 24, 30, 50 nebo 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení .

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Reg. č.: 07/036/21-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 12. 5. 2022

10. DATUM REVIZE TEXTU

    1. 2025

← Zpět na databázi SPC

Paracetamol · ChatSPC