SPC200267
Sp. zn. sukls112544/2023
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje 6,79 mg perindoprilu , odpovídající 10 mg perindopril-argininu, a
2,5 mg indapamidu.
Pomocná látka se známým účinkem : monohydrát laktosy
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Bílá, kulatá potahovaná tableta o průměru 8 mm a s poloměrem zakřivení 11 mm .
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg je indikován jako substituční terapie k léčbě esenciální hypertenze u pacientů, kteří jsou již kontrolováni perindoprilem a indapamidem, podávaným současně v téže dávce.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Perorální podání.
Jedna tableta přípravku Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg denně v jedné dávce, nejlépe ráno a před jídlem.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti (viz bod 4.4)
U starších pacientů musí být kreatinin v plazmě přizpůsobený ve vztahu k věku, tělesné hmotnosti a pohlaví. Starší pacienti můžou být léčeni , pokud je normální renální funkce a po zvážení odpovědi krevního tlaku.
Porucha funkce ledvin (viz bod 4.4)
Léčba je kontraindikována v případě středně těžké a těžké poruchy funkce ledvin (clearance kreatininu pod 60 ml/min).
V běžné lékařské praxi se provádí pravidelná kontrola kreatininu a draslíku.
Porucha funkce jater (viz body 4.3, 4.4 a 5.2)
U těžké poruchy funkce jater je léčba kontraindikována.
U pacientů se středně těžk ou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost p řípravk u Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg u dětí a dospívajících nebyla ještě stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.
P řípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg se nemá používat u dětí a dospívajících.
Způsob podání
Perorální podání.
4.3 Kontraindikace
Související s perindoprilem:
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na jiné inhibitory ACE ,
Angioedém (Quinckeho edém) v anamnéze ve spojitosti s podáním inhibitoru ACE (viz bod 4.4),
Hereditární/idiopatický angioedém ,
Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6),
Současné užívání přípravku Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg s přípravky obsahujícími aliskiren u pacientů s diabetem mellitem nebo s poruchou funkce ledvin (GRF < 60 ml/min/1,73 m²) (viz body 4.5 a 5.1) ,
Současné užívání se sakubitrilem/valsartanem , přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg nesmí být nasazen dříve než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.4 a
4.5),
Mimotělní léčba vedoucí ke kontaktu krve se záporně nabitým povrchem (viz bod 4.5),
Signifikantní bilaterální stenóza renální arterie nebo stenóza renální arterie u jedné fungující ledviny (viz bod 4.4).
Související s indapamidem:
Hypersenzitiv ita na léčivou látku nebo na jiné sulfonamidy,
Středně těžká a těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu pod 60 ml/min),
Hepatální encefalopatie ,
Závažná porucha funkce jater,
Hypokalemie.
Související s přípravkem Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg:
- Hypersenzitivita na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
Z důvodu nedostatečných klinických zkušeností přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg nemá být používán u :
Dialyzovaných pacientů,
Pacientů s neléčeným dekompenzovaným srdečním selháním.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláštní upozornění
Společná pro perindopril a indapamid:
Lithium
Kombinace lithia s kombinací perindoprilu a indapamidu se obvykle nedoporučuje (viz bod 4.5).
Související s perindoprilem:
Duální blokáda systému reni n-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angio tenzin II nebo aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkal e mie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvi n). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod doh ledem specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angio tenzin II nemají být používány současně u pacientů s diabetickou nefropatií.
Draslík šetřící léky , do plňky draslíku nebo náhrady solí obsahující draslík
Kombinace perindoprilu s draslík šetřící mi léky, doplňky draslíku nebo náhradami solí obsahující mi draslík se obvykle nedoporučuje (viz bod 4.5).
Neutropenie/agranulocytóza /trombocytopenie/anemie
Neutro penie/agranulocytóza, trombocytopenie a an e mie byly zaznamenány u pacientů užívajících inhibitory ACE. U pacientů s normální funkcí ledvin a bez dalších komplikujících faktorů se neutropenie vyskytuje vzácně. Perindopril má být používán s mimořádnou opatrn ostí u pacientů s kolagenovým vaskulárním onemocněním, u pacientů užívajících imunosupresivní léčbu, léčbu alopurinolem nebo prokainamidem nebo při kombinaci těchto komplikujících faktorů, zvláště při existujícím poškození funkce ledvin. U některých pacientů se rozvinuly závažné infekce, které v několika málo případech neodpovídaly na intenzivní antibiotickou léčbu. Pokud je u těchto pacientů použit perindopril, doporučuje se periodické monitorování počtu leukocytů a pacienti mají být poučeni, aby hlásili jakékoli známky infekce (např. bolest v krku, horečka) (viz body 4.5 a 4.8).
Renovaskulární hypertenze:
Pokud jsou pacienti s bilaterální stenózou renální arterie nebo stenózou renální arterie u jedné fungující ledviny léčeni inhibitory ACE , je zvýšené riziko závažné hypotenze a renálního selhání (viz bod 4.3). Léčba diuretiky může být přispívající faktor. Ztráta renálních funkcí se může projevit pouze minimální změnou sérového kreatininu u pacientů s unilaterální stenózou renální arterie.
Hypersenzitivita/angio edém
U pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu byl vzácně pozorován angioedém obličeje, končetin, rtů, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu (viz bod 4.8) . Může se projevit kdykoli během léčby. V takovém případě musí být perindopril okamžitě vysazen a má být zahájeno vhodné monitorování, aby se zajistilo úplné vymizení symptomů před propuštěním pacienta. Pokud byl otok omezen na obličej a rty, tento stav obvykle ustupuje bez léčby, ačkoli antihistaminika se projevila jako přínosná na zmírnění symptomů.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je zasažen jazyk, hlasivková štěrbina nebo hrtan s pravděpodobnou obstrukcí dýchacích cest, je třeba okamžité zahájení akutní léčby, která může zahrnovat subkutánní podání roztoku epinefrinu 1:1000 (0,3 ml až 0,5 ml) a/nebo zachování průchodnosti dýchacích cest.
Inhibitory ACE způsobují vyšší procento výskytu angioedému u černošské populace pacientů ve srovnání s jinými rasami.
Pacienti s anamnézou angioedému nesouvisejícího s léčbou inhibitorem ACE mohou mít vyšší riziko angioedému při užívání inhibitorů ACE (viz bod 4.3).
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně zaznamenán intestinální angioedém. U těchto pacientů se vyskytla bolest břicha (s nevolností a zvracení m nebo bez těchto projevů); v některých případech nedošlo k prvotnímu angioedému obličej e a hladiny C- 1 esterázy byly normální. Angioedém byl diagnostikován pomocí vyšetřovacích metod zahrnujících CT vyšetření břicha, ultrazvuk nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE. Intestinální angioedém má být součástí diferenciální diagnostiky u pacientů, kteří užívají inhibitory ACE a mají bolesti břicha.
Současné užívání perindoprilu a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika vzniku angioedému (viz bod 4.3). Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dáv ce perindoprilu. Pokud je léčba sakubitrilem/valsartanem ukončena, léčb u perindoprilem nelze zahájit dříve než 36 hodi n po poslední dáv ce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.5).
Současné užívání inhibitorů ACE s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus) a gliptiny ( např. linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin) může vést ke zvýšené mu riziku angioedému (např. otok dýchacích cest nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání ) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již užívají inhibitor ACE, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitor ů (n apř. sirolimus, everolimus, temsirolimus) a gliptin ů ( např. linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin).
Anafylaktoi dní reakce během desenzibilizace
Byly zaznamenány izolované případy pacientů s přetrvávajícími, život ohrožujícími anafylaktoidní mi reakcemi při užívání inhibitorů ACE během desenzibilizační léčby jedem blanokřídlých (včely, vosy).
Inhibitory ACE mají být s opatrností používány u alergických pacientů léčených desenzibilizační léčbou a nemají být podávány u pacientů podstupujících im unoterap ii tímto jedem. U pacientů, u nichž je nutná jak léčba inhibitorem ACE, tak desenzibilizace, je však možné těmto reakcím předejít dočasným vysazením inhibitoru ACE alespoň na 24 hodin před léčbou.
Anafylaktoidní reakce během aferézy LDL
U pacientů užívajících inhibitory ACE se během aferézy nízkodenzitních lipoproteinů (LDL) pomocí dextran- sulfátu vzácně vyskytly život ohrožující anafylaktoidní reakce. Těmto reakcím lze předejít dočasným vysazením léčby inhibitory ACE před každou aferézou.
Hemodia lyzovaní pacienti
U pacientů dialyzovaných pomocí vysoce propustných membrán (např. AN 69®) a současně léčených inhibitorem ACE byly zaznamenány anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů má být zváženo použití jiných dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv.
Primární hyperaldosteronismus:
Pacienti s primárním hyperaldosteronismem obvykle neodpovídají na antihypertenzní léčbu působící přes inhibici systému renin -angiotenzin. Proto se užívání tohoto přípravku nedoporučuje.
Těhotenství
Podávání ACE inhibitorů nemá být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, všechny ostatní pacientky mají být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz body 4.3 a 4.6).
Související s indapamidem:
Hepatální encefalopatie
V případě poškození jaterních funkcí mohou thiazidová diuretika a diuretika thiazidového typu způsobit, zejména při poruše rovnováhy elektrolytů, jaterní encefalopatii, která může v yvolat jaterní kóma . V takovém případě je nutno podávání diuretik okamžitě přerušit.
Fotosenzitivita
U thiazidů a diuretik příbuzných thiazidům byly zaznamenány případy fotosenzitivity (viz bod 4.8).
Pokud se reakce fotosenzitivity vyskytnou během léčby, doporučuje se léčbu ukončit. Je - li opětovné zahájení léčby diuretikem považováno za nezbytné, doporučuje se chránit oblasti vystavené slunci nebo umělému UVA záření.
Opatření pro použití
Společná pro perindopril a indapamid :
Porucha funkce ledvin
V případě těžké a středně těžké poruchy funkce ledvin (clea rance kreatininu < 60 ml/min) je léčba přípravkem kontraindikována.
U některých hypertoniků bez zjevných stávajících renálních lézí, u nichž renální krevní testy svědčí o funkční renální insuficienci, má být léčba ukončena a případně znovu započata buď v nižší dávce, nebo podáním pouze jedné ze složek přípravku.
U těchto pacientů běžné lékařské prohlídky zahrnují časté sledování hladin draslíku a kreatininu, po dvou týdnech léčby a poté každé dva měsíce během období stabilní terapie. Renální selhání bylo zaznamenáno hlavně u pacientů se závažným srdečním selháním nebo souběžným renálním selháním zahrnujícím stenózu renální art erie.
Přípravek se obvykle nedoporučuje v případě bilaterální stenózy renální art e rie nebo jedné funkční ledviny.
Hypotenze a deplece vody a elektrolytů
Existuje riz iko náhlé hypotenze v přítomnosti stávající deplece sodíku (zvláště u pacientů se stenózou renální art e rie). Proto je nutné systematické sledování klinických příznaků deplece vody a elektrolytů, které se mohou objevit s interkurentní epizodou průjmu nebo zvracení. U těchto pacientů má být prováděno pravidelné sledování hladiny elektrolytů v plazmě.
Závažná hypotenze může vyžadovat podání intravenózní infuze fyziologického roztoku.
Přechodná hypotenze není kontraindikací pro pokračování léčby. Po obnovení uspokojivého objemu krve a krevního tlaku může být léčba zahájena buď ve snížené dávce, nebo podáváním jen jedné ze složek přípravku.
Kalemie
Kombinace perindoprilu a indapamidu nevylučuje možnost vzniku hypokal e mie, zvláště u diabetiků nebo u pacientů s renálním selháním. Stejně jako u jiných antihypertenziv v kombinaci s diuretikem má být prováděno pravidelné sledování plazmatických hladin draslíku.
Pomocné látky
Přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg nemá být podáván pacientům se vzácnou dědičnou poruchou intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózo - galaktózovou malabsorpcí.
Hladina sodíku
Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Související s perindoprilem:
Kašel
Při užívání inhibitorů angio tenzin konvertujícího enzymu byl zaznamenán suchý kašel. Kašel je charakteristický svojí perzistencí a vymizením při vysazení léčby. Pokud se objeví tento symptom, je nutno počítat s možnou iatrogenní etiologií. V případě, kdy se podávání inhibitoru angio tenzin konvertujícího enzymu jeví jako nezbytné, může být zváženo pokračování léčby.
Pediatrická populace
Účinnost a snášenlivost perindoprilu u dětí a dospívajících, v monoterapii nebo v kombinaci, nebyla stanovena.
Riziko arteriální hypotenze a/nebo renální insuficience (v případě srdeční insuficience, deplece vody a elektrolytů atd…)
K významné stimulaci renin -angiotenzin- aldosteronového systému dochází zvláště během výrazné deplece vody a elektrolytů (striktní bezsodíkový režim nebo dlouhodobá diuretická léčba), u pacientů s iniciálním nízkým krevním tlakem, v případě stenózy renální art e rie, městnavého srdečního selhání nebo cirhózy s edémy a ascitem.
Blokáda tohoto systému inhibitorem angio tenzin konv ertujícího enzymu může tudíž způsobit, zvláště při prvním podání nebo během prvních dvou týdnů léčby, náhlý pokles krevního tlaku a/nebo zvýšení plazmatických hladin kreatininu nasvědčujících funkční renální insuficienci. Občas může dojít k akutnímu nástupu, ačkoli jsou takové případy vzácné, a k proměnlivé době nástupu.
V takových případech má být léčba následně zahájena v nižší dávce a dávka progresivně zvyšována.
Starší pacienti
Před zahájením léčby mají být vyšetřeny renální funkce a kal emie. Úvodní dá vka je obvykle přizpůsobena podle hodnoty krevního tlaku, zvláště v případě deplece vody a elektrolytů, aby se zabránilo vzniku náhlé hypotenze.
A teroskleróz a
Riziko hypotenze existuje u všech pacientů, ale zvláštní opatrnost je třeba dodržovat zejména u pacientů s ischemickou chorob o u srdeční nebo cerebrální oběhovou nedostatečností; u těchto pacientů je třeba začít léčbu nízkou dávkou.
Renovaskulární hypertenze
Léčbou renovaskulární hypertenze je revaskularizace. Inhibitory angio tenzin konvertujícího en zymu však mohou být přínosné u pacientů s renovaskulární hypertenzí, kteří čekají na korektivní chirurgický zákrok nebo u nichž chirurgický zákrok není možný.
Léčba přípravkem Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg není vhodná u pacientů se známou stenózou renální art e rie nebo s podezřením na stenózu renální art e rie, protože má být zahájena na nemocničním lůžku v dávce nižší než jedna tableta přípravku Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg.
Srdeční selhání/těžká srdeční insuficience
U pacientů se závažným srdečním selháním (stupeň IV) léčba přípravkem Prestarium Neo Combi
10 mg/2,5 mg není vhodná, protože má být zahájena pod lékařským dohledem se sníženou počáteční dávkou. U hypertoniků s koronární insuficiencí se nemá přerušovat léčba betablokátory: inhibitor
ACE má být přidán k betablokátoru.
Diabetici
U pacientů s inzulin- dependentním diabetem mellitem (spontánní tendence k vyšším hladinám draslíku) není léčba přípravkem Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg vhodná, protože má být zahájena pod lékařským dohl edem s nižší úvodní dávkou.
U diabetiků léčených perorálními antidiabetiky nebo inzul i nem musí být pečlivě monitorována glyke mie, zejména během prvního měsíce léčby inhibitor em ACE (viz bod 4.5).
Etnické rozdíly
Stejně jako jiné inhibitory ACE i perindopril může být méně účinný na snížení krevního tlaku u černošských pacientů ve srovnání s jinými rasami, možná z důvodu vyšší prevalence stavů nízké hladiny reninu v populaci černošských hypertoniků.
Operace/anestezie
Inhibitory angiotenzin konv ertujícího enzymu mohou vyvolat hypotenzi během anest e zie, zvláště pokud má podávané anestetikum hypotenzní potenciál.
Proto se doporučuje, aby byla léčba dlouhodobě působícími inhibitory angio tenzin konvertujícího enzymu, jako je perindopril, přerušena jeden den před operací, je - li to možné.
Aortální nebo mitrální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie
Inhibitory ACE mají být s opatrností používány u pacientů s obstrukcí výtokové části levé komory.
Jaterní selhání
Vzácně byly inhibitory ACE spojovány se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou a postupuje v náhlou jaterní nekrózu a (někdy) v úmrtí. Mechanismus tohoto syndromu nebyl pochopen. Pacienti užívající inhibitory ACE, u kterých se projeví žloutenka nebo zřetelná elevace jaterních enzymů, mají přestat užívat inhibitor ACE a mají být přiměřeně léčebně sledováni (viz bod
4.8).
Hyperkalemie
Zvýšení hladiny draslíku v séru bylo pozorováno u některých pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu , ACE inhibitory mohou vyvolat hyperkalemii, protože brání uvolňování aldosteronu. U pacientů s normální funkcí ledvin není účinek obvykle významný. Mezi rizikové faktory rozvoje hyperkale mie patří renální insuficience, zhoršení renální funkce, věk (> 70 let), diabetes mellitus, přidružené příhody, zejména dehydratace, akutní kardiální dekompenzace, metabolická acidóza a souběžné užívání draslík šetřících diuretik (např. spironolakton, eplerenon, triamteren, amilorid... ), doplňky draslíku nebo doplňky solí obsahující draslík; nebo pacienti užívající jiné léky související se zvýšením hladiny draslíku v séru (např. heparin y kotrimoxazol označovaný též jako trimethoprim-sulfamethoxazol, jiné inhibitory ACE, blokátory receptorů pro angiotenzin II, kyselina acetylsalicylová 3 g/den, COX-2 in hibitory a neselektivní NSAIDs, imunosupresiva jako cyklosporin nebo takrolimus, trimethoprim) a zejména antagonistů aldosteronu nebo blokátorů receptorů angiotensinu. Užívání doplňků draslíku, draslík šetřících diuretik nebo doplňků solí obsahující draslík, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, může vést k signifikantnímu zvýšení sérové hladiny draslíku. Hyperkal e mie může vyvolat závažné a někdy fatální arytmie. U pacientů užívajících ACE inhibitory mají být proto kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotensinu užívány opatrně a má být kontrolována hladina draslíku v séru a funkce ledvin Pokud je souběžné užívání těchto látek považováno za nutné, doporučuje se opatrnost a pravidelné monitorování draslíku v séru (viz bod 4.5).
Související s indapamidem:
Rovnováha vody a elektrolytů
Hladiny sodíku
Plazmatickou hladinu sodíku je nutné stanovit ještě před zahájením léčby, a pak ji v pravidelných intervalech kontrolovat. Pokles hladiny sodíku může být zpočátku asymptomatický, a proto je nutné pravidelné sledování. Toto sledování musí být častější u starších pacientů a u pacientů s cirhózou (viz body 4.8 a 4.9). Jakákoli diuretická léčka může vyvolat hyponatr e mii, někdy s velice závažnými následky. Hyponatr emie s hypovole mií mohou způsobit deh ydrataci a ortostatickou hypotenzi.
Současná ztráta chloridových iontů může vést k sekundárně kompenzační metabolické alkalóze:
výskyt a stupeň tohoto jevu je malý.
Hladiny draslíku
Deplece draslíku s hypokale mií je hlavním rizikem thiazidových diuretik a thiazidu podobných diuretik. Hypokalemie může způsobit svalové poruchy. Zejména v souvislosti se závažnou hypokalemií, byly hlášeny případy rhabdomyolýzy. Riziku rozvoje nízkých hladin draslíku
(< 3,4 mmol/l) je nutno zabránit u vysoce rizikových populací, jako jsou starší a/nebo podvyživení jedinci, kteří užívají či neužívají najednou více léků, pacienti s cirhózou, s edémem a ascitem, koronární pacienti a pacienti se srdečním selháním.
V těchto případech hypokal e mie zvyšuje kardiotoxicitu srdečních glykosidů a riziko poruch srdečního rytmu.
Pacienti s dlouhým QT intervalem jsou též rizikoví, ať je jeho původ vrozený nebo iatrogenní.
Hypokale mie, stejně jako bradykardie, působí jako faktor, který napomáhá rozvoji závažných poruch rytmu, zvláště torsades de pointes, které mohou být fatální.
U všech případů je nutné časté sledování hladin draslíku. První měření plazmatické hladiny draslíku má být provedeno během prvního týdne po zahájení léčby.
Pokud jsou zjištěny nízké hladiny draslíku, je nutná jejich kore kce. Hypokalemie zjištěná v souvislosti s nízkou koncentrací hořčíku v séru může být na léčbu neodpovídající, pokud není korigován sérový hořčík.
Hladiny vápníku
Thiazidová a podobná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí a způsobit tak mírné a přechodné zvýšení hladin vápníku v plazmě. Významná hyperkalc e mie může mít souvislost s nediagnostikovaným hyperparathyroidismem. V takovém případě je nutno léčbu až do vyšetření funkce příštítných tělísek přerušit.
Plazmatické h lad iny hořčíku
Bylo prokázáno, že thiazidy a podobná diuretika včetně indapamidu zvyšují vylučování hořčíku močí, což může mít za následek hypomagnezemii (viz bod y 4.5 a 4.8).
Glykemie
Sledování glyk e mie je nutné u nemocných s diabetem, zejména pokud jsou hladiny draslíku nízké.
Kyselina močová
Pacienti se zvýšenými hladinami kyseliny močové mohou vykazovat zvýšenou tendenci k záchvatům dny.
Renální funkce a diuretika
Thiazidová a podobná diuretika jsou plně účinná pouze při normální nebo jen minimálně snížené funkci ledvin (hladina kreatininu v plazmě nižší než přibližně 25 mg/l, tj. 220 mol/l u dospělých osob).
U starších pacientů má být hodnota plazmatické hladiny kreatininu vztažena k věku, hmotnosti a pohlaví pacienta podle Cockroftova vzorce pro výpočet clearance kreatininu:
cl = (140 - věk) x tělesná hmotnost / 0,814 x plazmatická hladina kreatininu cr kdy: věk je vyjádřen v letech, tělesná hmotnost v kg, plazmatická hladina kreatininu v mol/l.
Tento vzorec odpovídá starším mužům a má být upraven pro ženy vynásobením výsledku 0,85.
Hypovole mie na podkladě ztráty vody a sodíku navozené diuretikem na počátku léčby snižuje glomerulární filtraci. Výsledkem může být zvýšení hladin močoviny v krvi a kreatininu v plazmě. Tato přechodná funkční renální insuficience nemá žádné důsledky pro pacienty s normální renální funkcí, může však dále zhoršit již preexistující poruchu funkce ledvin.
Sportovci
Sportovci si mají být vědomi, že přípravek obsahuje léčivou látku, která může vyvolat pozitivní reakci u a ntidopingových testů.
Choroidální efuze , akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakcí vedoucí k choroidální efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutním u glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objeví během hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba spočívá v co ne jrychlejším vysazení léčiva . Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, je potřeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu.
Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Společné pro perindopril a indapamid:
Nedoporučované kombinace:
Lithium: při současném podávání lithia s inhibitory ACE bylo zaznamenáno reverzibilní zvýšení sérových koncentrací a toxicity lithia. Použití perindoprilu v kombinaci s indapamidem a lithia se nedoporučuje, ale je - li taková kombinace nezbytná, je nutné pečlivé sledování sérových hladin lithia
(viz bod 4.4).
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost:
Baklofen: Zesílení antihypertenzního účinku. Sledování krevního tlaku a v případě nutnosti úprava dávky antihypertenziva.
Nesteroidní antiflogistika (NSAIDs) ( včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den ): p ři současném podávání inhibitorů ACE a nester oidních protizánětlivých léků (např. kyseliny acetylsalicylové v protizánětlivém dávkovacím režimu, COX - 2 inhibitorů a neselektivních
NSAIDs) může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Podávání nesteroidních antiflogistik spolu s inhibitory ACE může vést ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a zvýšení draslíku v séru, především u pacientů s již existující sníženou funkcí ledvin. Kombinace má být podávána s opatrností, především u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratováni a má být zváženo monitorování renálních funkcí po zahájení současného podávání a periodicky poté.
Kombinace vyžadující určitou opatrnost:
- Antidepresiva imipraminového typu (tricyklická), neuroleptika: zesílení antihypertenzního účinku a zvýšené riziko ortostatické hypotenze (aditivní účinek).
Související s perindoprilem :
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin -angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinova ného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angio tenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin ( včetně akutní ho renální ho selhání) v e srovnání s použitím jedné látky ovlivňující
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).
Léky zvyšující riziko angioedému
Sou časné užívání inhibitorů ACE a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4).
Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dáv ce perindoprilu.
Léčbu perindoprilem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.5).
Sou časné užívání inhibitorů ACE s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus) a gliptiny (n apř. linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin) může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4).
Léky vyvolávající hyperkal emii
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě ACE inhibitorem objevit hyperkalemie. Některé léky nebo terapeutické třídy mohou zvýšit výskyt hyperkale mie: aliskiren, soli draslíku, draslík šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo amilorid) , ACE inhibitory, antagonisté receptorů pro angiotenzin II, NSAID, hepariny, imunosupresiva jako cyklosporin nebo takrolimus, trimethoprim a kotrimoxazol
(trimethoprim/sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid . Kombinace s těmit o léky zvyšuje riziko hyperkalemie. Proto není kombinace přípravku Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je současné podávání indikováno, je třeba je podávat s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru.
Současná léčba je kontraindikována (viz bod 4.3)
Aliskiren: U pacientů s diabetem nebo poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkal emie, zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality.
Mimotělní léčba: Mimotělní léčba vedoucí ke kontaktu krve se záporně nabitým povrchem jako je dialýza nebo hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza nízkodenzitních lipoproteinů pomocí dextran - sulfátu vzhledem ke zvýšeném u riziku závažných anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, mělo by být zváženo použití jiných dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv.
Nedoporučované kombinace:
- Aliskiren: U jiných pacientů než diabetiků nebo u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkalemie, zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality (viz bod 4.4) .
- Současná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptorů pro angiotenzin: Z literatury bylo hlášeno, že u pacientů s aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo s diabetem s konečným orgánovým poškozením, je současná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptorů pro angiotenz in spojována s vyšší frekvencí hypotenze, s ynkopy, hyperkale mie a zhoršující se renální funkc e (zahrnující akutní renální selhání) ve srovnání s užitím samotného blokátoru systému renin -angiotenzin-aldosteron. Duální blokáda (např. kombinací inhibitoru ACE s antagonistou receptor ů pro angiotenzin II) má být omezena na individuálně definovan é případ y s pečlivým monitorováním renální funkce, hladin draslíku a krevního tlaku (viz bod
4.4).
- Estramustin: Riziko zvýšených nežádoucích účinků jako je angioneurotický edém
(angioedém).
- Draslík šetřící diuretika (např. triamteren, amilorid) , draslík (soli draslíku): Hyperkalemie
(potenciálně letální), zvláště ve spojení s poruchou funkce ledvin (aditivní hyperkalemi cké účinky ). Kombinace perindoprilu s výše uvedenými léky se nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je přesto současné použití indikováno, mají být užívány s opatrností s častým monitorováním hladin draslíku v séru. Použití spironolaktonu u srdečního selhání, viz „ Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost“.
Kombinace vyžadující zvláštní opatrno st:
- Antidiabetika (inzulin, pe rorální antidiabetika ):
Epidemiologické studie naznačily, že současné podávání inhibitorů ACE a antidiabetik (inzul in, perorální antidiabetika) může vyvolat zvýšení účinku na snížení krevní glukózy s rizikem hypoglyke mie. Tento účinek se zdá být pravděpodobnější během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s poruchou funkce ledvin.
- Draslík neš e třící diuretika : U pacientů užívajících diuretika, zvláště trpí - li deplecí objemu a/nebo solí, může dojít k nadměrnému poklesu krevního tlaku po zahájení léčby inhibitorem
ACE. Pravděpodobnost hypotenzního účinku může být snížena vysazením diuretika, zvýšením objemu nebo užitím solí před zahájením léčby nízkými a postupně vzrůstajícími dávkami perindoprilu.
U arter iální hypertenze , kdy počáteční diuretická léčba může způsobit depleci soli/objemu, musí být buď léčba diuretikem přerušena před zahájením léčby inhibitorem ACE, v takovém případě může být léčba draslík nešetřícím diuretik e m opět zahájena nebo musí být léč ba inhibitorem ACE zahájena nízkými dávkami a postupně zvyšována.
U diuretiky léčeného městnavého srdečního selhání , léčba inhibitorem ACE má být zahájena velmi nízkými dávkami, možná po redukci dávky současně podávaného draslík nešetřícího diuretika. Ve v šech případech musí být monitorovány renální funkce (hladiny kreatininu) během prvních několika týdnů léčby inhibitorem ACE.
- Draslík šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton): S eplerenonem nebo spironolaktonem v dávkách mezi 12,5 mg až 50 mg denně a s nízkými dávkami inhibitorů ACE:
Při léčbě srdečního selhání třídy II - IV (NYHA) s ejekční frakcí < 40%, a s předchozí léčbou inhibitory ACE a kličkovými diuretiky, riziko hyperkal e mie, potenciálně letální, zvláště v případě nedodržování předpisu dávkování v této kombinaci.
Před zahájením kombinace, zkontrolujte, že není přítomná hyperkal emie a porucha funkce ledvin. Pečlivé monitorování kal emie a kreatinin emie je doporučeno na začátku léčby jednou týdně v prvním měsíci léčby a poté jednou za měsíc .
Kombinace vyžadující určitou opatrnost:
Antihypertenziva a vazodilatancia: Současné užívání těchto léků může zvýšit hypotenzní účinek perindoprilu. Současné použití s nitroglycerinem a dalšími nitráty nebo jinými vazodilatancii může vést k dalšímu snížení krevního tlaku.
Alopurinol , cytostatika nebo imunosupresiva, systémové kortikosteroidy nebo prokainamid: s oučasné podávání inhibitorů ACE může vést ke zvýšení rizika leukopenie (viz bod 4.4).
Anestetika: i nhibitory ACE mohou prohloubit hypotenzní účinek některých anestetik (viz bod
4.4).
Sympatomimetika: Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinky inhibitorů ACE.
Zlato: N itritoidní reakce (se symptomy jako zčervenání v obličeji, nevolnost, zvracení a hypotenze) byly vzácně zaznamenány u pacientů léčených injekcemi zlata (natriumaurothiomalát) a současně inhibitorem ACE včetně perindoprilu.
Související s indapamidem:
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost:
Léky vyvolávající t orsades de pointes : vzhledem k riziku hypokalemie má být indapam id s opatrností podáván současně s léky vyvolávajícími torsades de pointes, jako jsou např.
antiarytmika třídy IA ( např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid),
antiarytmika třídy III (např. amiodaron, dofetilid, ibutilid, bretylium, sotalol),
některá antipsychotika :
fenotiaziny ( např. chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin, trifluoperazin), benzamidy ( např. amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid), butyrofenony ( např. droperidol, haloperidol), jiná antipsychotika (např. pimozid), jiné látky : ( např. bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, moxifloxacin, pentamidin, sparfloxacin, vincamin i.v., methadon, astemizol, terfenadin).
V případě potřeby prevence nízkých hladin draslíku a korekce: sledování QT intervalu.
Léky snižující hladiny draslíku: amfotericin B (i.v. podání), glukokortikoidy a mineralokortikoidy (systémové podání), tetrakosaktid, stimulační laxativa: zvýšené riziko nízkých hladin draslíku (aditivní účinek). Sledování nízkých hladin draslíku a korekce v případě potřeby; zvláštní opatrnosti je třeba při léčbě digitalisem. Mají se používat nestimulační laxativa.
Digitalisové přípravky : h ypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxické účinky digitalisu. V těchto případech je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, hořčíku a EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu.
Alopurinol: s oučasná léčba s indapamidem může zvýšit výskyt reakcí hypersenzitivity na alopurinol.
Kombinace vyžadující určitou opatrnost:
- Draslík šetřící diuretika (např. amilorid, spironolakton, triamteren): zatímco u některých pacientů je tato kombinace shledána prospěšnou, může se stále vyskytnout hypokalemie nebo hyperkalemie ( zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo diabetem). Je třeb a sledovat hladiny draslík v séru a EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu .
- Metformin: laktátová acidóza po podání metforminu, navozená možnou funkční renální insuficiencí v souvislosti s podáváním diuretik, zvláště kličkových diuretik. Nepoužívat met formin, pokud plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 mol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mol/l) u žen.
Jodované kontrastní látky : při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené nebezpečí akutního renálního selhání, zvláště pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek. Před podáním jodované látky je nutná rehydratace.
Vápník (soli vápníku): riziko zvýšených hladin vápníku následkem snížené eliminace vápníku močí.
Cyklosporin, takrolimus: riziko zvýšených hladin kreatininu beze změny hladin cyklosporinu v oběhu, i v nepřítomnosti deplece solí a vody.
- Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémové podání) : s nížení antihypertenzního účinku (retence soli a vody vyvolaná kortikosteroidy).
4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení
Vzhledem k účinkům jednotlivých složek tohoto kombinovaného léčivého přípravku na těhotenství a kojení, není přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg doporučován během prvního trimestru těhotenství. Přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2, 5 mg je kontraindikován během druhého a třetího trimestru těhotenství.
Přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg se nedoporučuje během kojení. Rozhodnutí, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu musí být proto provedeno vzhledem k důležitosti léčby matky .
Těhotenství
Související s perindoprilem
Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4).
Podávání ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).
Epidemiologic ké údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba
ACE inhibitory pro pacientku nezbytná, mají být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na jinou antihypertenzivní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je - li zjištěno těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.
Jsou- li ACE inhibitory podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu
(snížení renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenzi, hyperkal emii) (viz bod 5.3).
Pokud došlo k expozici ACE inhibitorům po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly v těhotenství ACE inhibitory, musí být sledovány pro možnou hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4).
Související s indapamidem
Údaje o podávání indapamidu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství) nebo nejsou k dispozici. D louhodobé vystavení lidského plodu působení thiazidů během třetího trimestru těhotenství může snížit objem pla z my a uteroplacentá r ní krevní perf u zi u matky, což může vyvolat fetoplacentá r ní isch e mii a retardaci růstu.
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod
5.3).
Podávání indapamidu v těhotenství s e z preventivních důvodů nedoporučuje .
Kojení
Přípravek Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg se nedoporučuje během kojení.
Související s perindoprilem
Podávání perindoprilu během kojení se nedoporučuje, protože nejsou dostupné žádné údaje ohledně užívání perindoprilu během kojení. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.
Související s indapamidem
Informace o vylučování indapamidu/metabolitů do lidského mateřského mléka jsou nedostatečné .
Mohla by nastat hypersenzitivita na léky odvozené od sulfonamidu a hypokalemie .
Riziko pro kojené novorozence/ děti nelze vyloučit.
Indapamid je blízce příbuzný s thiazidovými diuretiky, která byla spojována během kojení se snížením nebo dokonce s potlačením kojení.
Indapamid se nedoporučuje během kojení .
Fertilita
Sp olečné pro perindopril a indapamid
Studie reprodukční toxicity neprokázaly žádný vliv na fertilitu u samců a samic potkanů (viz bod 5.3).
Žádné účinky na lidskou fertilitu se neočekávají .
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Dvě léčivé lát ky podané jednotlivě nebo v kombinaci v přípravku Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg nemají žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, ale u některých pacientů může vzniknout individuální reakce způsobená poklesem krevního tlaku, zvláště na počátku léčby nebo v kombinaci s jinými antihypertenzivy.
Z toho důvodu může být snížena schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky a. Souhrn bezpečnostního profilu :
Podávání perindoprilu i nhibuje renin - angiotenzin - aldosteronový systém a vede k poklesu ztráty draslíku vyvolané indapamidem. U šesti procent pacientů léčených přípravkem Prestarium Neo Combi
10 mg/2,5 mg je pozorována hypokal emie (hladina draslíku < 3,4 mmol/l).
Nejčastěji hlášenými pozorovanými nežádoucími účinky jsou:
s perindoprilem: závrať, bolest hlavy, parest ezie, dysgeuz ie, zhoršení zraku, vertigo, tinitus, hypotenze, kašel, dyspnoe, bolest břicha, zácpa, dyspepsie, průjem, nauzea, zvracení, pruritus, vyrážka, svalové křeče a astenie.
s indapamidem: hypokalemie, hypersenzitivní reakce , zvláště dermatologické, u pacientů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím , a makulopapulární vyrážka.
b. Tabulkový přehled nežádoucích účinků:
V klinických studiíc h a/nebo postmarketingové praxi byly pozorovány následující nežádoucí účinky, řazené podle následující četnosti:
Velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100, < 1/10), méně časté ( 1/1000, < 1/100), vzácné ( 1/10000,
<1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze zjistit).
| Třídy orgánových systémů podle MedDRA | Nežádoucí účinky | Frekvence | |
|---|---|---|---|
| Perindopril | Indapamid | ||
| Infekce a infestace | Rinitida | Velmi vzácné | - |
| Endokrinní poruchy | Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH) | Vzácné | - |
|---|---|---|---|
| Poruchy krve a lymfatického systému | Eozinofilie | Méně časté * | - |
| Agranulocytóza (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | Velmi vzácné | |
| Aplastická anemie | - | Velmi vzácné | |
| Pancytopenie | Velmi vzácné | - | |
| Leukopenie | Velmi vzácné | Velmi vzácné | |
| Neutropenie (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | - | |
| Hemolytická anemie | Velmi vzácné | Velmi vzácné | |
| Trombocytopenie (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | Velmi vzácné | |
| Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivita (reakce, zvláště dermatologické, u pacientů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím) | - | Časté |
| Poruchy metabolismu a výživy | Hypokalemie | - | Časté |
| Hypoglykemie (viz body 4.4 a 4.5) | Méně časté * | - | |
| Hyperkalemie vratná po přerušení léčby (viz bod 4.4) | Méně časté * | - | |
| Hyponatremie (viz bod 4.4) | Méně časté * | Méně časté | |
| Hypochloremie | - | Vzácné | |
| Hypomagnezemie | - | Vzácné | |
| Hyperkalcemie | - | Velmi vzácné | |
| Psychiatrické poruchy | Změny nálady | Méně časté | - |
| Deprese | Méně časté | - | |
| Poruchy spánku | Méně časté | - | |
| Zmatenost | Velmi vzácné | - | |
| Poruchy nervového systému | Závratě | Časté | - |
| Bolest hlavy | Časté | Vzácné | |
| Parestezie | Časté | Vzácné | |
| Dysgeuzie | Časté | - | |
| Somnolence | Méně časté * | - | |
| Synkopa | Méně časté * | Není známo | |
| Cévní mozková příhoda, možná sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | - | |
| Možný rozvoj hepatální encefalopatie v případě jaterní insuficience (viz body 4.3 a 4.4) | - | Není známo | |
| Poruchy oka | Zhoršení zraku | Časté | Není známo |
| Myopie (viz bod 4.4) | - | Není známo |
| Akutní glaukom s uzavřeným úhlem | - | Není známo | |
|---|---|---|---|
| Choroidální efuze | - | Není známo | |
| Rozmazané vidění | - | Není známo | |
| Poruchy ucha a labyrintu | Vertigo | Časté | Vzácné |
| Tinitus | Časté | - | |
| Srdeční poruchy | Palpitace | Méně časté * | - |
| Tachykardie | Méně časté * | - | |
| Angina pectoris (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | - | |
| Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a fibrilace síní) | Velmi vzácné | Velmi vzácné | |
| Infarkt myokardu, možná sekundárně k nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | - | |
| Torsades de pointes (potenciálně fatální) (viz body 4.4 a 4.5) | - | Není známo | |
| Cévní poruchy | Hypotenze (a účinky spojené s hypotenzí) (viz bod 4.4) | Časté | Velmi vzácné |
| Vaskulitida | Méně časté * | - | |
| Zčervenání | Vzácné* | - | |
| Raynaudův fenomén | Není známo | - | |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Kašel (viz bod 4.4) | Časté | - |
| Dyspnoe | Časté | - | |
| Bronchospasmus | Méně časté | - | |
| Eozinofilní pneumonie | Velmi vzácné | - | |
| Gastrointestinální poruchy | Bolest břicha | Časté | - |
| Zácpa | Časté | Vzácné | |
| Průjem | Časté | - | |
| Dyspepsie | Časté | - | |
| Nauzea | Časté | Vzácné | |
| Zvracení | Časté | Méně časté | |
| Sucho v ústech | Méně časté | Vzácné | |
| Pankreatitida | Velmi vzácné | Velmi vzácné | |
| Poruchy jater a žlučových cest | Hepatitida (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | Není známo |
| Abnormální hepatální funkce | - | Velimi vzácné | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Pruritus | Časté | - |
| Vyrážka | Časté | - | |
| Makulopapulární vyrážka | - | Časté | |
| Kopřivka (viz bod 4.4) | Méně časté | Velmi vzácné | |
| Angioedém (viz bod 4.4) | Méně časté | Velmi vzácné | |
| Purpura | - | Méně časté | |
| Hyperhidróza | Méně časté | - |
** Frekvence počítána z klinických studií, kde byly nežádoucí účinky zaznamenány ze spontánních* hlášení
Popis vybraných nežádoucích účinků
| Fotosenzitivní reakce | Méně časté * | Není známo | |
|---|---|---|---|
| Pemfigoid | Méně časté * | - | |
| Zhoršení psoriázy | Vzácné * | - | |
| Erythema multiforme | Velmi vzácné | - | |
| Toxická epidermální nekrolýza | - | Velmi vzácné | |
| Stevens-Johnsonův syndrom | - | Velmi vzácné | |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Svalové křeče | Časté | Není známo |
| Možné zhoršení preexistujícího akutního diseminovaného lupus erythematodes | - | Není známo | |
| Artralgie | Méně časté * | - | |
| Myalgie | Méně časté * | Není známo | |
| Svalová slabost | - | Není známo | |
| Rhabdomyolýza | - | Není známo | |
| Poruchy ledvin a močových cest | Renální selhání | Méně časté | Velmi vzácné |
| Anurie/oligurie | Vzácné* | - | |
| Akutní renální selhání | Vzácné | - | |
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | Erektilní dysfunkce | Méně časté | Méně časté |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Astenie | Časté | - |
| Bolest na hrudi | Méně časté * | - | |
| Malátnost | Méně časté * | - | |
| Periferní otok | Méně časté * | - | |
| Pyrexie | Méně časté * | - | |
| Únava | - | Vzácné | |
| Vyšetření | Zvýšená hladina urey v krvi | Méně časté * | - |
| Zvýšená hladina kreatininu v krvi | Méně časté * | - | |
| Zvýšená hladina bilirubinu v krvi | Vzácné | - | |
| Zvýšená hladina jaterních enzymů | Vzácné | Není známo | |
| Snížení hladiny hemoglobinu a snížení hematokritu (viz bod 4.4) | Velmi vzácné | - | |
| Zvýšená hladina glukózy v krvi | - | Není známo | |
| Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi | - | Není známo | |
| Prodloužený QT interval na EKG (viz body 4.4 a 4.5) | - | Není známo | |
| Poranění, otravy a procedurální komplikace | Pád | Méně časté * | - |
Během fáze II a III studií porovnávajících 1,5 mg a 2,5 mg indapamidu ukázala analýza hladiny draslíku, že účinek indapamidu je závislý na dávce:
Indapamid 1,5 mg: po 4 až 6 týdnech léčby byla pozorována u 10 % pacientů hladina draslíku <3,4 mmol/l a u 4 % pacientů <3,2 mmol/l. Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles hladiny draslíku 0,23 mmol/l.
Indapamid 2,5 mg: po 4 až 6 týdnech léčby byla pozorována u 25 % pacientů hladina draslíku <3,4 mmol/l a u 10 % pacientů <3,2 mmol/l. Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles hladiny draslíku
0,41 mmol/l.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Příz naky
V případě předávkování dojde nejpravděpodobněji k hypotenzi, která může být provázena nauzeou, zvracením, křečemi, závratěmi, ospalostí, zmateností, oligurií, která může progredovat až k anurii
(následkem hypovol e mie). Mohou se vyskytnout poruchy solí (nízké hladiny sodíku, nízké hladiny draslíku) a vody.
Léčba
K počátečním opatřením patří rychlé vyloučení požitých látek výplachem žaludku a/nebo podáním živočišného uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody a elektrolytů ve specializovaném zdravotnickém zařízení až do návratu k normálnímu stavu.
Pokud nastane výrazná hypotenze, je třeba umístit pacienta do polohy vleže na zádech, s hlavou níže.
Podle potřeby se intravenózně podá fyziologický roztok nebo se doplní objem jiným způsobem.
Perindoprilát, aktivní forma perindoprilu, je dialyzovatelný (viz bod 5.2).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: perindopril a diuretika, ATC kód: C09BA04.
Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg je kombinovaný přípravek obsahující argininovou sůl perindoprilu, inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu, a indapamid, derivát sulfonamidu s indolovým kruhem. Jeho farmakologické vlastnosti vyplývají z vlastností jeho jednotlivých složek, k nimž je třeba přidat vlastnosti vyplývající z aditivního synergického účinku obou složek přípravku, jsou-li spolu v kombinaci.
M echanismus účinku
Související s perindoprilem
Perindopril je inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu (inhibitor ACE), který konvertuje angiotenzin I na vazokonstriktor angiotenzin II; konvertující enzym současně stimuluje sekreci aldosteronu kůrou nadledvin, a stimuluje degradaci bradykininu, vazodilatátoru, na inaktivní heptapeptidy.
Z toho vyplývá:
snížení sekrece aldosteronu,
zvýšení plazmatické aktivity reninu, přičemž aldosteron již neuplatňuje svou negativní zpětnou vazbu,
pokles celkové periferní rezistence s preferenčním účinkem na cévní řečiště ve svalech a ledvinách, aniž by tento pokles byl doprovázen při dlouhodobé léčbě retencí sol i a vody nebo reflexní tachykardií.
Antihypertenzní účinek perindoprilu se projevuje rovněž u osob s nízkou nebo normální plazmatickou koncentrací reninu.
Perindopril účinkuje prostřednictvím svého aktivního metabolitu, perindoprilátu. Ostatní metabolity jsou inaktivní.
Perindopril snižuje srdeční práci:
vazodilatačním účinkem na žíly, který je pravděpodobně způsoben změnami v metabolismu prostaglandinů: snížení preloadu,
snížením celkové periferní rezistence: snížení afterloadu.
Studie provedené u pacientů se srdeční insuficiencí prokázaly:
pokles plnícího tlaku v levé i pravé komoře,
snížení celkové periferní vaskulární rezistence,
zvýšení srdečního výdeje a zlepšení srdečního indexu,
zvýšení regionálního průtoku krve svaly.
Bylo prokázáno též významné zlepšení zátěžových testů.
Související s indapamidem
Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky příbuzný thiazidovým diuretikům. Indapamid inhibuje reabsorpci sodíku v kortikálním dilučním segmentu. Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem moči a má antihypertenzní účinek.
Farmakodynamické účinky
Související s přípravkem Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg
U hypertoniků jakéhokoli věku vykazuje Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg na dávce závislý antihypertenzní účinek na diastolický a systolický arteriální tlak v poloze vleže i vestoje.
Multicentrická, randomizovaná, dvojitě slepá, kontrolovaná studie PICXEL hodnotila echokardiograficky účinnost kombinace perindoprilu/indapamidu na hypertrofii levé komory versus enalapril v monoterapii.
Ve studii PICXEL byli pacienti s hypertrofií levé komory (definovanou jako index masy levé komory
(LVMI) 120 g/m2 u mužů a 100 g/m2 u žen) randomizováni buď na perindopril -erbumin 2 mg
(odpovídající 2,5 mg perindopril -argininu) /indapamid 0,625 mg nebo na enalapril 10 mg jednou denně po dobu jednoho roku léčby. Dávka byla upravena podle kontroly krevního tlaku až na perindopril - erbumin 8 mg (odpovídající 10 mg perindopril -argininu) a indapamid 2,5 mg nebo enalapril 40 mg jednou denně. Pouze 34 % pacientů zůstalo léčeno perindoprilem 2 mg/indapamidem 0,625 mg
(versus 20 % enalaprilem 10 mg).
Na konci léčby se index masy levé komory snížil významněji u skupiny užívající perindopril/indapamid (-10,1 g/m2 ), než u skupiny užívající enalapril ( -1,1 g/m2 ) u všech
randomizovaných pacientů. Rozdíl mezi skupinami ve změně LVMI byl -8,3 (95% CI (-11,5; - 5,0), p 0,0001).
Lepší účinek na LVMI byl dosažen s dávkou perindopril 8 mg (odpov ídající 10 mg perindoprilargininu)/indapamid 2,5 mg.
Co se týče krevního tlaku, odhadnutý průměr rozdílů mezi skupinami u randomizované populace byl
5,8 mmHg (95% CI (-7,9; -3,7), p 0,0001) pro systolický krevní tlak a -2,3 mmHg (95% CI (-3,6;
0,9), p = 0,0004) pro diastolický krevní tlak, ve prospěch skupiny užívající perindopril/indapamid.
Související s perindoprilem:
Perindopril je účinný ve všech stádiích arteriální hypertenze: mírné, středně těžké i těžké. Vede ke snížení systolického a diastolického krevního tlaku v poloze vleže i vstoje.
Maximální antihypertenzní účinek nastupuje za 4 až 6 hodin po požití jednorázové dávky a trvá nejméně po dobu 24 hodin.
Reziduální blokáda angio tenzin konvertujícího enzymu po 24 hodinách je vysoká: poh ybuje se kolem
80 %.
U pacientů, kteří odpovídají na léčbu, dochází k normalizaci krevního tlaku po 1 měsíci léčby bez následné tachyfylaxe.
Vysazení léčby neprovází rebound fenomén.
Perindopril má vazodilatační vlastnosti a obnovuje elasticitu hlavního arteriálního řečiště, koriguje histomorfologické změny v rezistentních art e riích a vyvolává snížení hypertrofie levé komory.
V případě potřeby přidání thiazidového diuretika dochází k synergistickému aditivnímu účinku.
Kombinace inhibitoru angiotenzin konve rtujícího enzymu a thiazidového diuretika snižuje riziko hypokale mie vyvolané samotným diuretikem.
Související s indapamidem:
V monoterapii má indapamid antihypertenzní účinek trvající po dobu 24 hodin. Tento účinek se objevuje v dávkách, kdy jsou diuretické vlastnosti již minimální.
Antihypertenzní účinek souvisí se zlepšením arteriální compliance a se snížením celkové a arteriolární periferní vaskulární rezistence.
Indapamid redukuje hypertrofii levé komory.
U thiazidových a podobných diuretik se terapeutický účinek nad určitou dávkou již dále nezvyšuje, dosáhne rovnovážného stavu, zatímco nežádoucí účinky se dále zhoršují. Je - li léčba neúčinná, dávka nemá být zvyšována.
U hypertoniků bylo při krátkodobém, středně - a dlouhodobém pozorování zjištěno, že indapamid:
neovlivňuje metabolismus lipidů: triglyceridy, LDL - a HDL-cholesterol,
neovlivňuje glycidový metabolismus, a to dokonce ani u diabetiků s hypertenzí.
Duální blokáda systému renin -angiotenzin-aldosteron (RAAS) - data z klinických studií
Ve dvou velkých ra ndomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan
Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru A CE s blokátorem re ceptorů pro angio tenzin II.
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetem mellitem 2. typu se známkami poškození cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetem mellitem 2.
typu a diabetickou nefropatií .
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární ukazatele a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorová no zvýšené r iziko hyperkalemie, akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze.
Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a b lokátory receptorů pro angio tenzin II.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angio tenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií užívat současně.
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu ke standardní terapii inhibitorem ACE nebo blokátorem receptorů pro angio tenzin II u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a chronickým onemocněním ledvin , kardiovaskulárním onemocněním , nebo obojím . Studie byla předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací . Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozkov á příhod a byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkal e mie, hypotenze a renální dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině .
Pediatrická populace
Nejsou k dispozici údaje o použití přípravku Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg u dětí.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Související s přípravkem Prestarium Neo Combi 10 mg/2,5 mg:
Současné podávání perindoprilu a indapamidu neovlivňuje jejich farmakokinetické vlastnosti ve srovnání s jejich odděleným podáváním.
Související s perindoprilem:
Absorpce a biologická dostupnost
Po perorálním podání je perindopril rychle absorbován a maximální koncentrace dosahuje za
1 hodinu. Plazmatický poločas perindoprilu činí 1 hodinu.
Konzumace jídla snižuje konverzi na perindoprilát, a tím i biologickou dostupnost; perindopril ve formě argininové soli má být podáván perorálně v je dné denní dávce ráno před jídlem.
Distribuce
Distribuční objem volného perindoprilátu činí přibližně 0,2 l/kg. Vazba perindoprilátu na proteiny krevní plazmy je 20%, zejména na angio tenzin konvertující enzym, je však závislá na koncentraci.
Biotransformace
Perindopril je proléčivo. Dvacet sedm procent podané dávky perindoprilu se do krevního řečiště dostává ve formě aktivního metabolitu perindoprilátu. Kromě perindoprilátu perindopril vytváří dalších pět metabolitů, všechny jsou neúčinné. Maximální plazmatické koncentrace perindoprilátu je dosaženo za 3 - 4 hodiny po podání.
Eliminace
Perindoprilát se vylučuje močí a terminální poločas volné frakce činí přibližně 17 hodin, následkem čehož je dosažení rovnovážného stavu během 4 dnů.
Linearita/nelinearita
Byla prokázána lineární závislost mezi dávkou perindoprilu a jeho hladinou v plazmě.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti:
Eliminace perindoprilátu se snižuje u starších lidí a u pacientů se srdečním nebo renálním selháním.
Porucha funkce ledvin:
Doporučuje se úprava dávky u renální insuficience v závislosti na stupni poruchy funkce (clearance kreatininu).
V případě dialýzy:
Clearance perindoprilátu při dialýze činí 70 ml/min.
Cirhóza:
U pacientů s cirhózou je kinetika perindoprilu modifikována: hepatální clearance původní molekuly je snížena o polovinu. Nicméně množství vytvořeného perindoprilátu není sníženo a úprava dávkování není tudíž nutná (viz body 4.2 a 4.4).
Související s indapamidem:
Absorpce
Indapamid je rychle a zcela absorbován z trávicího traktu.
Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo přibližně za 1 hodinu po perorálním podání.
Distribuce
Vazba na plazmatické proteiny je 79 %.
Biotransformace a eliminace
Eliminační poločas je 14 až 24 hodin (průměr 18 hodin). Opakované podávání indapamidu nezpůsobuje kumulaci. Indapamid se vylučuje převážně ledvinami (70 % podané dávky) a stolicí
(22 %) ve formě inaktivních metabolitů.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin:
U pacientů s renálním selháním se farmakokinetické parametry nemění.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Kombinace perindopril/indapamid má mírně vyšší toxicitu než jeho jednotlivé složky. Renální toxicita se u potkanů nezdá být zvýšená. Kombinace však vyvolává gastrointestinální toxicitu u psů a toxický účinek pro samici u potkanů bez teratogenního účinku .
Tyto nežádoucí účinky se však projevují až při dávkách mnohonásobně vyšších, než jsou používané terapeutické dávky.
Související s perindoprilem :
Ve studiích chronické perorální toxicity (potkani a opice) jsou cílovým orgánem ledviny, s reverzibilním poškozením.
Ve studiích in vitro a in vivo nebyla pozorována mutagenita.
Reprodukční toxikologické studie (na potkanech, myších, králících a opicích) neprokázaly žádné známky embryotoxicity nebo teratogenity. U inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu jako skupiny se ukázalo, že vyvolávají nežádoucí účinky na pozdní vývoj plodu, což vede k úmrtí plodu a vrozeným vadám u hlodavců a králíků: byly pozorovány renální léze a zvýšení peri - a postnatální mortality. Fertilita nebyla narušena u samců a ni u samic potkanů .
V dlouhodobých studiích na potkanech a myších nebyla pozorována kancerogenita.
Související s indapamidem:
Nejvyšší dávky podávané perorálně různým zvířecím druhům (40 až 8000 násobky terapeutické dávky) ukázaly zhoršení diuretických vlastností indapamidu. Hlavní příznaky otravy během studií akutní toxicity s indapamidem podávaným intravenózně nebo intraperitoneálně souvisely s farmakologickým účinkem indapamidu, např. bradypnoe a periferní vazodilatace.
Studie reprodukční toxicity neprokázaly embryotoxicit u ani teratogenitu a fertilita nebyla narušena .
Indapamid byl kontrolován ohledně mutagenních a karcinogenních vlastností s negativním výsledkem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro:
Monohydrát laktosy
Magnesium- stearát (E470B)
Maltodextrin
Koloidní bezvodý oxid křemičitý (E551)
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Potahová vrstva:
Glycerol (E422)
Hypromelosa (E464)
Makrogol 6000
Magnesium- stearát (E47 0B)
Oxid titaničitý (E171)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v dobře uzavřené tubě, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
14, 20, 28, 30 nebo 50 tablet v PP tubě vybavené L DPE reduktorem a uzávěrem obsahujícím bílý vysoušecí gel.
Velikosti balení:1 x 14, 1 x 20, 1 x 28, 1 x 30 nebo 1 x 50 tablet
2 x 28, 2 x 30 nebo 2 x 50 tablet
3 x 30 tablet
4 x 30 tablet
10 x 50 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení .
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Les Laboratoires Servier
50, rue Carnot
92284 Suresnes cedex - Francie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
58/215/09-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 25. 2. 2009
Datum posledního prodloužení registrace : 8. 6. 2018
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2023