Rawel

SPC201070

Sp. zn. sukls62736/2023

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Rawel SR 1,5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje indapamidum 1,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 9 2,7 mg laktosy (ve formě m onohydrátu) .

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním

Bílá, kulatá, lehce bikonvexní potahovaná tableta.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 T erapeutické indikace

Rawel SR je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Užívá se jedna tableta za 24 hodin, nejlépe ráno, polyká se celá s vodou, nežvýká se.

Při vyšších dávkách není zvýšen antihypertenzní účinek indapamidu, ale zvyšuje se saluretický účinek.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.4):

Při těžkém renálním selhání (clearance kreatininu nižší než 30 ml/min) je léčba kontraindiková na.

Thiazidová a příbuzná diuretika jsou plně účinná pouze v případě, že renální funkce je normální nebo jen minimálně zhoršená.

Porucha funkce jater (viz body 4.3 a 4.4):

Při těžké poruše funkce jater je léčba kontraindikována.

Starší pacienti (viz bod 4.4):

U starších pacientů je nutno upravit hladiny kreatininu v krevní plazmě podle věku , tělesné hmotnosti a pohlaví. Starší pacienty lze léčit přípravkem Rawel SR pouze v případě normální nebo jen minimálně zhoršené renální funkce.

Pediatrická popul ace

Bezpečnost a účinnost přípravku Rawel SR u dětí a dospívajících nebyla stanovena. Nejsou dostupné

žádné údaje.

Způsob podání

Perorální podání.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• těžké renální selhání

• jaterní encefalopatie nebo těžká porucha funkce jater

• hypokalemie

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika , zejména při nerovnováze elektrolytů , vyvolat jaterní encefalopatii, která může progredovat do jaterního komatu . Při jejím výskytu je nutné podávání diuretika okamžitě zastavit.

Fotosenzitivita:

Při užívání thiazidů a příbuzných diuretik byly hlášeny reakce fotosenzit ivity (viz bod 4.8). Pokud se během léčby fotosenzitivní reakce objeví, doporučuje se přerušit léčbu. Považuje - li se opětovné podávání diuretik za nezbytné, doporučuje se chránit plochy exponované slunci nebo umělému UVA záření.

Laktosa:

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Zvláštní opatření pro použití

Rovnováha vody a elektrolytů:

Plazmatická hladina sodíku

Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech kontrolovat. Pokles hladiny sodíku v plazmě může být zpočátku asymptomatický, a proto je nezbytné pravidelné sledování, které musí být u starších pacientů a u p acientů s cirhózou jater častější (viz body

4.8 a 4.9). Každá diuretická léčba může vést k hyponatr e mii, někdy s velmi vážnými následky.

Hyponatremie s hypovole mií může být zodpovědná za dehydrataci a ortostatickou hypotenzi. Sou běžný úbytek chloridových iontů může vést k sekundární kompenzační metabolické alkalóze: incidence a stupeň tohoto efektu jsou mírné.

Plazmatická hladina draslíku

Deplece draslíku s hypokale mií představuje hlavní riziko podávání thiazidových a příbuzných diuretik.

Hypokalemie může způsobit svalové poruchy. Byly hlášeny případy r h abdomyolýzy, zejména v souvislosti s těžkou hypokalemií. U určitých vysoce rizikových skupin pacientů musí být riziku hypokale mie zabráněno (< 3,4 mmol/l), tj. u starších pacientů, podvyživených pacientů a/nebo u pacientů, kteří užívají více léčiv souběžně , u pacientů s cirhózou jater s otoky a ascitem, u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. U těchto pacientů zvyšuje hypokal emie kardiotoxicitu digitalisových přípravků a riziko arytmií.

U osob s dlouhým QT intervalem, ať už vrozeným nebo iatrogenním, je rovněž zvýšené riziko.

Hypokale mie, stejně jako bradykardie, je pak predisponujícím faktorem výskytu závažných arytmií, zejména potenciálně fatálních torsade de pointes .

U všech výše uvedených případů je třeba častěji sledovat plazmatické hladiny draslíku. První měření plazmatické hladiny draslíku má být provedeno v první m týdnu po zahájení léčby.

Při zjištění hypokal e mie je nutná její korekce. Hypokale mie zjištěná v souvislosti s nízkou koncentrací hořčíku v séru může být na léčbu neodpovídající, pokud není korigován sérový hořčík.

Plazmatické hladiny hořčíku

Bylo prokázáno, že thiazidy a podobná diuretika včetně indapamidu zvyšují vylučování hořčíku močí, což může mít za následek hypomagnez emii (viz body 4.5 a 4.8).

Plazmatická hladina vápníku

Thiazidová a příbuzná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí a vyvolat tak mírné a přechodné zvýšení jeho plazmatické hladiny. Skutečná hyperkalce mie může být následkem dříve nerozpoznané hyperparatyreózy.

Před vyšetřením funkce příštítných tělísek má být léčba diuretikem přerušena.

Hladina glukosy v krvi

Sledování hladiny gluk os y v krvi je důležité u diabetiků, zvláště při přítomnosti hypokalemie.

Kyselina močová

U pacientů s hyperurike mií může být zvýšený výskyt záchvatů dny.

Renální funkce a diuretika

Thiazidová a příbuzná diuretika jsou plně účinná, pouze pokud jsou renální funkce normální nebo lehce snížené (plazmatické hladiny kreatininu u dospělých nižší než 25 mg/l, tj. 220 µmol/l). U starších pacientů musí být hladina kreatininu upravena vzhledem podle věku, tělesné hmotnosti a pohlaví.

Hypovole mie, která je důsledkem ztráty vody a sodíku vyvolané diuretikem na počátku léčby, je příčinou snížení glomerulární filtrace. To může vést ke zvýšení hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě. Tato přechodná funkční renální insuficience nemá u pacientů s normálními renálními funkcemi žádné následky, ale může zhoršit stávající renální insuficienci.

Sportovci

Sportovci mají být upozorněni, že tento léčivý přípravek obsahuje léčivou látku, která může vyvolat pozitivitu dopingových testů.

Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem

Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvo j akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které nejsou doporučeny

Lithium

Zvýšené plazmatické hladiny lithia se známkami předávkování, podobně jako při neslané dietě (snížené vylučování lithia močí). Pokud je ale podávání diuretik nutné, je třeba pečlivě sledovat plazmatické hladiny lithia a upravit dávkování.

Kombinace vyžadující opatření pro použití

Léky vyvolávající torsade de pointes , jako jsou mimo jiné:

• antiarytmi cké látky třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid),

• antiarytmi cké látky třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid, bretylium),

• některá antipsychotika: fenothiaziny (např. chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin,

thioridazin, trifluoperazin),

• benzamidy ( např. amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid),

• butyrofenony ( např. droperidol, haloperidol),

• jiná antipsychotika (např. pimozid) ,

• ostatní látky (např. bepridil, cisaprid, difemanilium, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, moxifloxacin, vinkamin i.v., metadon, astemizol, terfenadin).

Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes (rizikový faktor je hy pokalemie). Je třeba monitorovat hypokal emii a korigovat ji, je-li po třeba, před použitím této kombinace. Je třeba monitorovat klinický stav, plazmatické hladiny elektrolyt ů a EKG. Používejte látky, které nemají nevýhodu vzniku torsade de pointes při hypok alemii.

Nesteroidní protizánětlivé přípravky (podávané systémově) včetně selektivních inhibitorů COX -2, vysoké dávky kyseliny acetyl salicylové ( ≥ 3 g/den):

Možnost snížení antihypertenzního účinku indapamidu. Riziko akutního renálního selhání u dehydrovaných pacientů (snížená glomerulární filtrace). Zavodněte pacienta; na začátku léčby sledujte renální funkci.

Inhibitory angiotens in konvertujícího enzymu (ACE) :

Riz iko náhlé hypotenze a/nebo akutního renálního selhání, pokud se zahájí léčba inhibitorem ACE při sou běžné depleci sodíku (zejména u pacientů se stenózou renální arterie).

Při hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, je nutno :

• buď vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE a v případě potřeby začít znovu podávat diuretikum vedoucí k hypokal emii;

• nebo podávat nízké počáteční dávky inhibitoru ACE a dávky zvyšovat pouze postupně.

Při městnavém srdečním selhání je třeba začít podávat velmi nízkou dávku inhibitoru ACE, případně po snížení dávky kombinovaného diuretika vedoucího k hypokal emii.

V každém případě je třeba sledovat v prvních týdnech léčby inhibitorem ACE renální funkce

(plazmatické hladiny kreatininu) .

Jiné látky způsobující hypokal emii: amfotericin B (i.v.), gluko- a mineralokortikoidy (systémové), tertakosaktid, stimul ační laxativa

Zvýšené riziko hypokal e mie (aditivní účinek). Sledovat plazmatickou hladinu draslíku a v případě potřeby ji korigovat. Nutno mít na paměti v případě sou běžné léčby digitalisem. Používat nestimulační laxativa.

Baklofen:

Zvýšený antihypertenzní účinek.

Zavodnit pacienta; při zahájení léčby sledovat funkci ledvin.

Digitalisové přípravky :

Hypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxick é účink y digitalisu.

V těchto případech je nutné s ledovat plazmatickou hladinu draslíku, hořčíku a EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu.

Kombinace, které vyžadují zvláštní péči

Alopurinol:

Souběžná léčba s indapamidem může zvýšit výskyt hypersenzitivních reakcí na alopurinol.

Kombinace, které je nutno vzít v úvahu

Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren) :

Zatímco u některých pacientů jsou t yto racionální kombinace užitečné, nevylučují možnost hypokal emie nebo hyperkale mie (zvláště u pacientů s renálním selháním nebo s diabetem). Je třeba sledovat plazmatické hladiny draslíku a EKG, popř. přehodnotit léčbu.

Metformin:

Zvýšené riziko mléčné acidózy způsobené metforminem následkem možnosti funkčního renálního selhání v souvislosti s diuretiky a zejména s kličkovými diuretiky. Nepodávejte metformin, pokud kreatinin v krevní plazmě překračuje 15 mg/l (135 µmol/l) u mužů a 12 mg/l (110 µmol/l) u žen.

Jodované kontrastní látky :

Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené nebezpečí akutního renálního selhání, zvláště pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek.

Opětovné zavodnění před podáním jodovaných sloučenin.

Antidepresiva podobná imipraminu , neuroleptika:

A ntihypertenzní účinek a zvýšené riziko ortostatické hypotenze (aditivní účinek).

Vápník (soli) :

Riziko hyperkalce mie vyvolané sníženým vylučováním vápníku močí.

Cyklosporin, takrolimus:

Riziko zvýšené hlad iny kreatininu v krevní plazmě bez jakékoliv změny hladin cyklosporinu v krevním oběhu, dokonce i bez vyčerpání vody/sodíku.

Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémový)

Snížený antihypertenzní účinek (retence vody/sodíku v důsledku podání kortikosteroidů).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání indapamidu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství) nebo nejsou k dispozici. Dlouhodobé vystavení působení thiazidu během třetího trimestru těhotenství může snížit objem pla z my a uteroplacentární krevní tok u matky, což může způsobit fetoplacentární ischemii a retardaci růstu.

Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

Podávání indapamidu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení

Informace o vylučování indapamidu/metabolitů do lidského mateřského mléka jsou nedostatečné. Může nastat přecitlivělost na léky odvozené od sulfonamidu a hypokal emie. Riziko pro novorozence/kojence nelze vy loučit.

Indapamid je blízce příbuzný s thiazidovými diuretiky, která byla spojována během kojení se snížením nebo dokonce s potlačením kojení .

Indapamid se během kojení nedoporučuje .

Fertilita

Studie reprodukční toxicity neprokázaly žádný vliv na fertilitu u samců a samic potkanů (viz bod 5.3).

Žádné účinky na lidskou fertilitu se neočekávají.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Indapamid neovlivňuje pozornost, avšak v jednotlivých případech mohou nastat různé reakce související s poklesem krevního tlaku, zejména na počátku léčby nebo při přidání jiného antihypertenziva.

Následkem toho může být schopnost řídit vozidla nebo obsluhovat stroje zhoršena.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky jsou hypokalemie, hypersenzitivní reakce, zejména

dermatologické, u pacientů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím a makulopapulární vyrážky.

Přehled nežádoucích účinků v tabulce

Během léčby indapamidem byly pozorovány následující nežádoucí účinky řazené podle následující četnosti:

• Velmi časté (≥ 1/10)

• Časté (≥ 1/100 až < 1/10)

• Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)

• Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)

• Velmi vzácné (< 1/10 000)

• Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Popis vybraných nežádoucích účinků

Během fáze II a III studií porovnávajících 1,5 mg a 2,5 mg indapamidu ukázala analýza hladiny draslíku, že účinek indapamidu je závislý na dávce:

• Indapamid 1,5 mg: po 4 až 6 týdnech léčby byla pozorována u 10 % pacientů hladina draslíku

<3,4 mmol/l a u 4 % pacientů <3,2 mmol/l. Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles hladiny draslíku 0,23 mmol/l.

• Indapamid 2,5 mg: po 4 až 6 týdnech léčby byla pozorována u 25 % pacientů hladina draslíku

<3,4 mmol/l a u 10 % pacientů <3,2 mmol/ Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles hladiny draslíku 0,41 mmol/l.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky

Bylo zjištěno, že indapamid není toxický až do dávky 40 mg, což je 27násobek terapeutické dávky.

Známk y akutní otravy se projevují především jako poruchy rovnováhy vody / elektrolytů (hyponatr emie, hypokale mie). Klinicky se může vyskytnout nauzea , zvracení, hypotenze, křeče, vertigo, závratě, zmatenost, polyurie nebo oligurie případně až anurie (následkem hypovol emie).

Léčba

Počátečním opatřením je rychlá eliminace požité látky (látek) výplachem žaludku a/nebo podání m aktivního uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody / elektrolytů ve specializovaném zdravotnickém zařízení.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: diuretika, sulfonamidy, samotné, ATC kód: C03BA11.

Mechanismus účinku

Indapamid je sulfonamidový derivát s indolovým kruhem , farmakologicky příbuzný thiazidovým diuretikům, který působí inhibicí reabsorpce sodíku v kortikálním dilučním segmentu renálních tubulů.

Farmakodynamické účinky

Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem vyloučené moči a má antihypertenzní účinek.

Klinická účinnost a bezpečnost

Studie fáze II a III s použitím monoterapie prokázaly antihypertenzní účinek trvající 24 hodin. Ten nastával při dávkách, při kterých byl diuretický účinek mírný.

Antihypertenzní účinek indapamidu souvisí se zlepšením tepenné pružnosti a snížením arteriolární a celkové periferní rezistence.

Indapamid snižuje hypertrofii levé komory.

U thiazidových a podobných diuretik se terapeutický účinek nad určitou dávkou již dále nezvyšuje, zatímco nežádoucí účinky se dále zhoršují. Proto v případě neúčinné léčby již nelze dávku dále zvyšovat.

U hypertoniků bylo krátko - středně - a dlouhodobým pozorováním zjištěno, že indapamid:

• neinter feruje s metabolismem lipidů: tri acylglycer olů , LDL-cholesterolu a HDL-cholesterolu;

• neinterferuje s metabolismem cukrů, a to dokonce ani u diabetiků s hypertenzí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Indapamid 1,5 mg je dodáván ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním na základě matric ové ho systému, ve kterém je léčivá látka dispergována v nosiči, což umožňuje postupné uvolňování indapamidu.

Absorpce

Frakce uvolněného indapamidu je rychle a úplně absorbována gastrointestinální m traktem . Jídlo mírně zvyšuje rychlost absorpce, ale nemá vliv na množství absorbovaného léčiva. Maximální hladiny v séru je po jednotlivé dávce dosaženo přibližně 12 hodin po podání, opakované podání sníží výkyvy v sérových hladinách mezi 2 dávkami. Existuje inter individuální variabilita .

Distribuce

Vazba indapamidu na plazmatické bílkoviny je 79%.

Poločas eliminace z plazmy je 14 až 24 hodin (průměrně 18 hodin).

Rovnovážný stav je dosažen po 7 dnech.

Opakované podání nevede k akumulaci.

Biotransformace

Látka se vylučuje převážně močí (70 % dávky) a stolicí (22 %) v podobě neaktivních metabolitů.

Další zvláštní skupiny pacientů

Farmakokinetické parametry se u pacientů s poruchou funkce ledvin nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Indapamid byl testován na mutagenní a karcinogenní vlastnosti s negativním výsledkem.

Nejvyšší dávky po perorálním podání různým druhům zvířat (40 až 8000násobky terapeutické dávky)

vykazovaly exacerbaci diuretických vlastností indapamidu. Během studií akutní toxicity indapamidu podávaného intravenózně nebo intraperitoneálně souvisely hlavní příznaky otravy s farmakologickým účinkem indapamidu, tj. bradypnoe a periferní vazodilatace.

Studie reprodukční toxicity neprokázaly embryotoxicitu ani teratogenitu.

K poškození fertility nedošlo u samců ani u samic potkanů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

hypromelosa prášková celulosa monohydrát laktosy koloidní bezvodý oxid křemičitý magnesium- stearát

Potah ová vrstva tablety:

hypromelosa makrogol 400 oxid titaničitý (E 171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25  C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 20 tablet s prodlouženým uvolňováním (2 blistry po 10 tabletách) v krabičce.

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 30 tablet s prodlouženým uvolňováním (3 bli stry po 10 tabletách) v krabičce.

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 60 tablet s prodlouženým uvolňováním (6 blistrů po 10 tabletách) v krabičce.

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 90 tablet s prodlouženým uvolňováním (9 blistrů po 10 tabletách) v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSL A

58/294/05-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 7. 9. 2005

Datum posledního prodloužení registrace: 11. 7. 2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 7. 2023