SPC201849
Sp. zn. sukls160189/2023
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Recoxa 15 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 15 mg meloxikamu.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna 15 mg tableta obsahuje 119,7 mg monoh ydrátu lakt óz y.
Úplný s e znam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Světle žluté kulaté bikonvexní tablety se zkosenými hranami; z jedné strany s půl i cí rýhou je nad půl i cí rýhou vyraženo “B“ a pod půl i cí rýh ou „19“, druhá strana je hladká.
Tabletu lze roz děl it na stejné dávky .
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
– K rátkodobá symptomatická léčba exacerbací osteoartrózy.
– D louhodobá symptomatická léčba revmatoidní artritidy nebo ankylozující spondyl itidy.
Přípravek Recoxa je indikován u dospělých a do s pívajících od 16 let věku.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Cel ková denní dávka by měla být podána v jedné denní dávce.
Možné nežádoucí účinky mohou být minimalizovány podáváním nejnižší úči n né dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.4).
P otřeba symptom atické úlevy a odpověď na léčbu by měly být u každého pacienta pravidelně přehodnocovány, zvláště u pacientů s osteoartrózou.
Exacerbace osteoartrózy
7,5 mg den ně (tj.1/2 tablety Recoxa 15 mg)
V případě potřeby , pokud nedoc hází ke zlepšení, může být dávka zvýšena na 15 mg denně (tj. 1 tableta Recoxa 15 mg).
Rev matoidní artritida a ankylozující spondylitida
15 mg denně (tj. 1 tableta Recoxa 15 mg) (viz také bod „Zvláštní skupiny pacientů“ níže ). Podle terapeutické odpově d i může být dávka snížena na 7,5 mg den ně (tj. 1/2tablety Recoxa 15 mg).
MAXIMÁLNÍ DENNÍ DÁVKA PŘÍPRAVKU NESMÍ PŘEKROČIT 15 MG.
Zvláštní skupin y pacie ntů
Starší pacienti (viz bod 5.2)
Dopo ručená denní dávka pro dlouhodobou léčbu revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy u starších pacientů je 7,5 mg (viz také odstavec Pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků a bod
4.4).
Pacienti se z výšeným rizikem nežádoucích účinků (viz bod 4.4)
Pa cienti se zvýšeným i rizik ovými fa ktory nežádoucích úči n ků, např. trpícími gastrointestinálními poruchami nebo kardiovaskulárními poruchami, by měli zahájit léčbu dávkou 7,5 mg denně .
Porucha funkce ledvin (viz bod 5.2)
Tento léčivý příprav ek je kontraindi kován u pacientů s těžkým selháním ledvin (nedialyzova n ých) (viz bod 4.3).
U dialyzovaných pacientů s těžkým selháním ledvin nemá denní dávka překročit 7,5 mg. U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (např. pacienti s clearance kreatininu nad 25 ml/min) není třeba dávkování sn i žovat.
Porucha funkce jater (viz bod 5.2)
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není třeba d ávkování snižovat. (Pacienti s těžkou poruchou funkce jater viz bod 4.3)
Pediatrická populace
Meloxikam je kontraindikován u dětí a dospívající ch do 16 let věku (viz bod 4.3).
Způsob podání
Perorální podání.
Tablety se užívají během jídla, zapíj ej í se v odou nebo jinou tekutinou.
4.3 Kontraindikace
Tento léčivý přípravek je kontraindikován v následujících případech:
– hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 ;
– hypersenzitivita na látky s podobným účinkem, např . nester oidní protizánětlivé léky ( NSA), kyselina acetylsalicylová ;
– meloxikam nesmí být podáván pacientům, u kterých se objevily příznak y astmatu, nosní polypy, angioneurotick ý edém nebo kopřivk a po podání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSA;
– gastroin testinální krvácení nebo perforace v anamnéze, v souvislosti s předchozí léčbou NSA;
– aktivní nebo recidivující peptický vřed / krvácení v anamnéze (dvě n e bo více samostatných epiz od prokázané ulcerace nebo krvácení);
– gastrointestinální (GI) krvácení, cerebr o vaskulární krvácení nebo jiné krvácivé poruchy ;
– těžká jaterní insuficience ;
– nedialyzovaná (nedial yzovatelná) těžká renální insuficience;
– děti a dospíva j ící do 1 6 let věku ;
– třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6);
– těžké srdeční selhání.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků ( viz bod 4.2 a gastrointestinální (GI) a kardiovaskulární rizika uvedená níže).
Doporučená maximální denní dávka nesmí být zvyšována v případě nedostatečného léčebného účinku, ani nesmí být přidán další přípravek typu NSA , protože může zvýšit toxicitu, zatímco terapeutický prospěch nebyl prokázán. Je třeba se vyvarovat so učasného podání meloxikamu s jinými NSA přípravky, v četně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy -2. Pokud se stav nezlepší po několika dnech, klinický přínos léčby je třeba přehodnotit.
Mel oxikam není vhodný k léčbě pacientů, kteří potřebují zmírnit akutní bolest.
Pokud se stav pacienta n ezlepší do někol ika dn ů, klinický přínos léčby se musí přehodnotit.
Pacienti s anamnézou ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu musí být před z a hájením léčby meloxikamem doléčeni. U těchto pacientů musí být při léčbě meloxikamem trvale věnována p ozornost případnému opakovanému výskytu příznaků výše uvedených typů onemocnění.
Gastrointestinální účinky
GI krvácení, ulcerace nebo perforace, které m o hou být smrtelné, byly hlášeny u všech přípravků ze skupiny NSA kdykoliv v průběhu léčby, ať už s nebo bez varovných symptomů či závažných GI příhod v anamnéze.
Riziko GI krvácení, ulcerace nebo perforace se zvyšuje se vzrůstajícími dávkami NSA, u pacient ů s anamnézou peptického vředu, zvláště pak komplikovaného krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a ta ké u starších pacientů. Léčba by u těchto pacientů měla být zahájena co nejnižší možnou dávkou.
U t ěchto pacientů by se měl o také zvážit kombinované podá v ání s gastroprotektivními přípravky
(např. misoprosto lem nebo inhibitor y protonové pumpy), což platí t aké pro pacienty vyžadující souběžně nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové nebo jiné léky zvyšující pravděpodobnost výskytu gastrointestinálních komplik a cí (viz níže a bod 4.5).
Pacienti s anamnézou GI toxicity, zvláště ti starší, by měli hlásit jakékoliv nezvyklé abdominální symptomy (především pak GI krvácení), a to zvláště v počátečních fázích léčení.
U pacientů užívajících současně léčbu, která by m o hla zvýšit riziko vzniku ulcerací nebo krvácení, například heparin podávaný léčebně nebo v rámci použití v geriatrii, antikoagulancia, jako je warfarin, nebo jin é nesteroidní protizánětlivé léky nebo kyselina acetylsalicylov á podávaná v dávkách ≥ 500 mg v jednorázové dávce nebo ≥ 3 g v celkové denní dávce , se kombinace s meloxikamem nedoporučuje
(viz bod 4.5).
Dojde-li ke GI krv ácení nebo ulceraci u pacientů léčených přípravkem Recoxa, je nutno podávání tohoto přípravku přerušit.
NSA je nutno podávat opat r ně pacientům s anamnézou gastrointestinálního onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc), neboť může dojít k exacerbaci stavu (viz bod 4.8).
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Je třeba poučit a mo nitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/ n ebo mírného až středně těžkého městnavého srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSA byly h lášeny případy r etence tekutin a edémů.
Doporučuje se klinické sledování krevního tlaku na počátku léčby u rizikových pacientů, zejména během zahájení léč by meloxikamem.
Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání některých NSA (o bzvláště ve vyso kých dávkách a po dlouhou dobu) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cé v ní mozkové příhody). Neexistují dostatečné údaje, které by mohly vyloučit toto riziko pro m eloxikam.
Podávání příprav ku Reco xa je třeba pečlivě zvážit u pacientů se špatně kompenzovanou hypertenzí, ko ngestivním srdečním selháním, ICHS, periferní arteriál n í chorobou a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním. Obdobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s riz ikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).
Kožní reakce
Byly hlášeny ž i vot ohrožující kožní reakce Stevens ova-Johnsonova syn dromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN) po použití melo xikamu.
Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt k ožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v prvních týdnech léčby.
Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (na př. zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), léčba meloxikamem má být přerušena.
Nejlepší výsledky př i zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou.
Pokud dojde u pacienta k ro zvoji SJS nebo TEN po užití meloxikamu, nesmí být meloxikam u pacienta nikdy znovu nasazen.
V souvislosti s léčbou meloxikamem byly hlášeny případy fixního lékového exantému (fixed drug eruption, FDE).
Pacientům, kteří mají v anamnéze FDE související s meloxikamem, se nemá meloxikam opětovně podávat. Může se vyskytnout potenciální zkřížená reaktivita s jinými oxikamy.
Parametry jater ních a renálních funkcí
Stejně jako u většiny NSA bylo hlášeno příležitostné zvýšení sérových hladin aminotransferáz , biliru binu nebo jiných parame trů jaterních funkcí, stejně jak o zvýšení hladiny sérového kreatininu, zvýšení hladiny dusíku močoviny v krv i a další odchylky laboratorních hodnot. Ve většině těchto případů se j e dnalo o přechodné a mírné abnormality. Pokud by byla taková abnormalita významná nebo přetrvávající , má být podávání meloxikamu ukončeno a mají být provedena příslušná vyšetření.
Fun kční selhání ledvin
NSA inhibují vazodilatační účinek renálních prostag landinů a mohou vyvolat funkční selhání ledvin tím, že snižují glomerulární filtraci. Tento nežádoucí úči nek je závislý na dávce. Na počátku léčby nebo po zvýšení dávky je doporučeno pečlivé monitorování diurézy a renálních funkcí u pacientů s následujícími rizikovými faktory:
– starší pacienti;
– současná léčb a léky jako jsou ACE inhibitory, antagonist é receptor ů pro angiotenzin II, sartany, diuretika (viz bod 4.5);
– hypovolemie (z jakékoli příčiny) ;
– městnavé srdeční selhání ;
– selhání l edvin;
– nefrotic ký synd rom;
– lupusová nefropatie ;
– těžká porucha funkce jater (sérový albumin < 25 g/l nebo Child-Pugh skóre ≥10) .
Při užívání NSA se mohou vzácně vyskytnout případy intersticiální nefritidy, glomerulonefritidy, renální medulární nekró zy ne bo nefrotického syndromu.
U pacientů v konečném stadiu selhání ledvin na hemodialýze nemá dávka přípravku Recoxa přesáhnout 7,5 m g. U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin (tj. u pac ientů s clearance kreatininu vyšší než 25 ml /min) není nutné snížení dáv ky.
Retence sodíku, draslíku a vody
V souvislosti s užíváním NSA se může v yskytnout retence sodíku, draslí ku a vody a interference s natriuretickým i účinky diuretik. Dále může dojít ke snížení antihypertenzního účinku antihypertenz iv
(viz bod 4.5). V důsledku toho může u citlivých pacientů dojít ke vzniku edému, srdečního selhání nebo hypertenze, nebo k jejich zhoršení. Klinické sledování je proto u rizikových pacientů nezbytné
(viz body 4.2 a 4.3).
Hyperkalemie
Rozvoj hyperkalemi e může být usnad něn exi stencí diabetu nebo při současné léčbě, u níž je známo, že zvyšuje k alemii ( viz bod 4.5). V takových případe ch mus í být prováděno pravidelné sledování hodnot draslíku.
Kombinace s pemetrexedem
U pacientů s mírnou až středně těžkou renální insuficiencí, kteří užívají pemetrexed, je nutno podávání meloxikam u přerušit po dobu nejméně 5 dní před podáním pemetrexedu, v den jeho podání, a nejméně
2 dny následující po podání pemetrexedu (vi z bod 4.5).
Další upozornění a opatření
Starší a o slabení pacie nti neb o pacienti slabší tělesné konstituce mohou vykazovat horší toleranci možných nežádoucích účinků, a proto je nutno pečlivě je sledo vat. Stejně j ako u jiných NSA je nutná zvláštní opatrnost u starších pacientů, u nichž je vyšší pravděp odobnost poruch funkce ledvin, jater nebo srdce. V ýskyt nežádoucích účinků NSA , zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být smrtelné , je častější u starších pacientů (viz bod 4.2).
Meloxikam, stejně jako ostatní léky skupiny NSA, může maskovat symptomy pr obíhajícíh o infekčníh o onemocnění.
Zhoršení plodnosti u žen
Podávání meloxikamu, stejně jako kteréhokoliv jiného léku, o kterém je známo, že působí jako inhibitor cyklooxygenázy/syntézy prostaglandinů, může vést k poruchám plodnosti a není doporučován o ženám, které se snaží otěhotnět. U žen, které mají problémy s početím nebo které jsou vyšetřovány pro neplodno st, by se mělo zvážit vysazen í meloxikamu (viz bod 4.6).
Přípravek Recoxa obsahuje laktosu a sodík
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intoleranc í galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malab sorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek uží vat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jin ými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Rizika spojená s hyperkal e mií
Určité léčivé přípravky nebo t erapeutick é skupiny mohou vyvolat hyperkalemii : draselné soli, draslík šetřící diu retika, ACE inhibitory , antagonisté receptorů pro angioten zin II, NSA , (nízkomolekulární nebo nefrakcionovaný) heparin, cyklosporin, takrolimus a trimethoprim.
Vznik hyperkale mie může záviset na dalších přidružených faktorech.
Toto riziko se zvyšuje, pokud jsou výše uvedené léčivé přípravky podávány společně s m eloxikamem.
Farmakodynamické interakce
Další NSA a kyselin a acetylsalicylová
Komb inace s dalšími NSA a kyselinou acetylsalicylovou podávanou v dávkách ≥ 500 mg v jednorázové dávce nebo ≥ 3 g v celkové denní dávce se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Kortikosteroidy ( např. glukokortikoidy)
Současné podávání s kortikosteroidy vyžaduje opatrno st vzhledem ke z výšené mu riziku krvácení nebo gastroin testinálních ulcerací (viz bod 4.4).
Antikoagulancia nebo heparin
Výrazně zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí fu nkce kr evních destiček a poškozením gastroduodenální sliznice. Účinek antikoagulancií, např. warfarinu, může být zvýšen současným podávání m NSA (viz bod 4.4). Současné podávání léků skupiny NSA a antikoagulancií nebo heparinu podávaného v geriatrii nebo v léčebný ch dávká ch se nedoporučuje (viz bod 4.4).
V ostatních případech (např. preventivní dávky) vyžaduje užívání he parinu opatrnost vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení.
Pokud se nelze tak ovéto kombinaci vyhnout, je nutno pečlivě monitor ovat INR.
Trombolytika a protidestičkové léky
Z výšené riziko krvácení je dáno sníženou funkcí destič ek a poškozením gastroduodenální sliznice.
Selektivní i nhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
Z výšené riziko gastrointestinálního krvácení.
Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté receptorů pro angiotenzin II
NSA mohou sn ižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv. U některých pacientů s poško zenou funkcí ledvin (např. dehydr at ovaní pacienti nebo starší pacienti s poškozenou funkcí ledvin) může současné podá n í ACE i nhibitor ů nebo antagonist ů receptorů pro angiotenzin I I a látek inhibujících cyklooxygenázu vést k dalšímu zhoršení funkce ledvin včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvy kle reverzibilní. Proto by tato kombinace měla být podávána s opat rností, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být přiměřeně hydratováni, renální funkce musí být pečlivě sledovány po zahájení souběžné léčby a dále v pravidelných intervalech (viz také bod 4.4).
Jiná antihypertenziva (např. beta -blo kátory)
Stejně j a ko u předchozích léků může dojít ke snížení antihypertenzního účinku beta - blokátorů
(v důsledku inhibice prostaglandinů s vazodilatačním účinkem).
Inhibitory kalcineurinu (např. cyklosporin, takrolimus)
Léky skupiny NSA mohou zvyšovat nef rotoxicitu inhibi torů ka lcineurinu p ůsobením na renální prostaglandiny. Při kombinované léčbě je třeba monitorovat renální funkce. Pečlivé sledování renálních funkcí se doporuč uje zvláště u starších pacientů .
Deferasirox
Současné podávání meloxikamu s deferasiroxem může zvýšit riziko vzniku gastrointestinálních nežádoucích účinků. Při kombinaci těchto léčivých přípravků je nutná opatr nost.
Farmakokinetick é interakce (účinky meloxikamu na farmakokinetiku jiných léků)
Lithium
Bylo popsáno, že NSA zvyšují hladiny lithia v krvi (p rostřednictvím snížení jeho renálního vylučování), které pak mohou dosáhnout toxických hodnot. Současné podávání lithia a NSA se ne doporučuje (viz bod 4.4). Pokud je tato kombinace nezbytná, je nutno plazmatické koncentrace lithia p ečlivě monitorov a t během zahájení léčby, při změně dávky a ukončení léčby melo xikamem.
Metotrexát
NSA mohou snižovat tubulární sekreci metotrexátu, čímž vedou ke zvýšení jeho plazmatických koncentrací. Z to hoto důvodu se současné podávání NSA u pacientů léčených vysokými dávkami metotrexátu (více než 15 mg/týden) nedoporučuje (viz bod 4.4).
Riziko inter akcí mezi NSA a metotrexátem je nutno zvážit též u pacientů s nízkými dávkami metotrexátu, a to zejména u pacientů s poškozenou funkcí ledvin. V případě, že je kombinovaná léčba n ezbytná, je třeba monitorovat krevní obraz a funkci ledvin. Je nutná opatrnos t v případě, že NSA a metotrexát jsou souběžně podávány po dobu 3 dnů, kdy se plazmatická hladina metotrex átu může zvýšit a být příčinou zvýšené toxicity.
Ačkoliv farmako kinetika metotrex átu (15 mg/týden) nebyla významně ovlivněna současným podáváním meloxikamu, je nutno brát v úvahu, ž e NSA mohou zesilovat hematologickou toxicitu metotrexátu (viz výše). (Viz bod 4.8).
Pemetrexed
Při současném podávání me loxikamu s pemetr exedem u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreat ininu 45 až 79 ml/min) je nutno podávání meloxikamu přerušit nejméně
5 dní před podáním pemetrexedu, v den jeho podání, a nejméně po 2 dny následující po p o dání pemetrexedu. Pokud je podávání kombinace meloxikamu s pemetrexedem nutné, je třeba pacienty pečlivě sledovat, zejména s ohledem na myelosupresi a gastrointestinální nežádoucí účinky. U pacientů s těžko u poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod 45 ml/min) se současné podávání meloxikamu s pemetrexedem nedoporučuje.
U pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu ≥ 80 ml/min) může vést meloxikam v dávkách 15 mg ke snížení eliminace pemetrexedu a v důsledku toho ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků pemetrexedu. Z tohoto důvodu je nutná opatrnost při podávání meloxikamu v dávce 15 mg s oučasně s pemetrexedem u pacientů s normální funkcí ledvin (clearance kreatininu ≥ 80 ml/min).
Farm akokinetické interakce : účinky jiných léků na farmakokin etiku meloxikamu
Kolestyramin
Kolestyramin urychluje eliminaci meloxikam u tím, že ruší enterohepatální cirkulaci, takže clearance meloxikamu vzrůstá o 50 % a poločas se zkracuje na 13±3 hodiny. Tato interakce je klinicky významná.
Farmakokinetické interakce: účinky současného užívání meloxikamu s jinými léčivými přípravky na farmakokinetiku
Perorální antidiabetika (deriváty sulfonylmočoviny a nateglinid)
Meloxikam je téměř kompletně eliminován jaterním metabolismem, při kterém jsou přibližně dvě třetiny eliminovány pomocí enzymů cytochromu (CYP) P450 (převážně CYP 2C9 a částečně CYP
3A4) a jedna třetina jinými mechanismy, jako je oxidace peroxidázou. Pokud je meloxikam podáván současně s léčivými přípravky, o nichž je známo, že inhibují nebo jsou metabolizovány CYP 2C9 a/nebo CYP 3A4, je třeba zvážit potenciální farmakokinetické interakce. Interakce prostřednictvím
CYP 2C9 lze očekávat při kombinaci s léčivými přípravky, jako jsou perorální antidiabetika (deriváty su lfonylmočoviny a nateglinid), což může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací těchto léčivých přípravků a meloxikamu. U pacientů užívajících meloxikam současně s deriváty sulfonylmočoviny nebo nateglinidem je třeba pečlivě sledovat rizik o hypoglykemie.
Žádné klinicky významné lékové interakce nebyly zjištěny při současném podávání antacid, cimetidinu a digoxinu.
Pediatrická populace
Studie interakce byly provedeny pouze u dospělých pacientů.
4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení
Těhotenství
Inhibice s yntézy prostaglandinů může negativně ovlivnit těhotenství a/nebo vývoj zárodku a plodu.
Výsledky epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a srdečních malformací po užívání inhibitoru syntézy prostaglandinů v raném těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulární ma lformace se zvýši lo z necelého 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuj e s dávkou a délkou léčby. U zvířat bylo prokázáno, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k vyšším ztrátám zárodků v období před implantací i po ní a k e zv ýšené embryonální/fetální úmrtnosti .
Kromě toho byl u zvířat ošetřovaných v organogenetick ém období inhibitory syntézy prostaglandinů zjištěn zvýšený výskyt různých malformací, včetně kardiovaskulárních.
Od 20. týdne těhotenství může užívání meloxikamu zp ůsobit oligohydramnion v důsledku poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento s tav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být b ěhem prvního a druhého trimestru těhotenství meloxakampod áván, pokud to není absolutně nutné . Pokud meloxikam užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávku po co nejkratší dobu. Při podávání meloxikamu po dobu několika dnů od 20.
gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu možného výsky tu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus . V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání meloxikamu ukončen o.
Ve třetím trimestru těhotenství může použití jakéhokoliv inhibitoru syntézy prostaglandinů vyvolat u plodu:
kardiopulmonální tox icitu ( předčasná konstrikce/ uzávěr ductus arteriosus a p ulmonální hypertenze);
poruchu funkce ledvin , která může vést až k selhání le dvin s oligohydramniózo u (viz výše) ;
u matky a novorozenc e na konci těhotenství:
možné prod loužení doby krvácení , antiag regační účinek se může objevit dokonce při velmi nízkých dávkách ;
inhibici děložních kontrakcí, což vede ke zpoždění nebo prodloužení porodu ;
Proto je příprave k Recoxa ve třetím trimestru těhotenství kontraindikován (viz body 4.3 a 5.3).
Kojení
Přestože nej sou k dispozici žádné specifické zkušenosti s meloxikamem, je známo, že NSA přechází do mateřského mléka. Podání se proto u kojících žen nedoporučuje .
Fertilita
Použití m eloxikamu , stejně jako jiných léčivých přípravků, o kterých je známo, že působí jak o inhi bitory cyklooxygenázy/syntézy prostaglandinů, může ovlivnit ženskou fertilitu a nedoporučuje se ženám, které se snaží otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo jso u vyšetřovány pro neplodnost, je třeba zvážit vysazení meloxikamu .
4.7 Úč inky n a schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie zabývající se vlivem na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Avšak dle farmakodynamického profilu a hlášených nežádoucích účinků meloxikam pravděpodobně nemá žádný nebo má zanedbatelný vl iv na uvedené schopnosti. Pokud však dojde k poruchám zraku, včetně rozmazaného vidění, závrati , ospalosti, vertigu nebo jiným poruchám centrálního nervového systému, je vho dné zdržet se řízení a obsluhy strojů.
4.8 Nežádoucí účin ky a) Obecný popis
Klinick á studie a epidemiologick é údaje naznačují, že podávání některých NSA ( zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s mírným nárůstem rizika art eriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo cévní mozkové příh ody) (viz bod 4.4).
V souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny otoky, hypertenze a srdeční selhání.
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se vyskytnout peptické vředy, perforace nebo GI krvácení, někdy smrtelné, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4). Po podání přípravku byly h lášeny nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolesti bř icha , meléna, hematemeza, u lcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy nemoci (viz bod 4.4). Méně často byla pozorová na gastritida.
Byly hlášeny závažné kožní nežádoucí úči nky: Stevens ův - Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (T EN) (viz bod 4.4).
Frekve nce výskytu nežádoucích účinků uvedených níže jsou založeny na odpovídajících výskytech hlášených n ežádoucích účinků v e 27 klinických studiích při léčbě trvající nejméně 14 dní. Informace jsou založeny na klinických studiích zahrnu jících 15 197 pacientů léčených denní perorální dá vkou meloxikamu 7,5 nebo 15 mg ve formě tablet neb o tobolek po dobu až 1 roku.
Z ahrnuty jsou i nežádoucí účinky, které vyšly najevo po uvedení na trh jako důsledek hlášení získaných v souvislosti s podáváním přípravku.
Následující tabulka shrnuj e n ežádoucí účinky meloxikamu podle jejich frekvence výskyt u: v elmi časté
( ≥ 1/10); časté ( ≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/ 100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1
000); velmi vzácné ( < 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
b) Tabulka n ežádoucích účinků
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté: anemie
Vzácné: abnormální krevní obraz (včetně diferenciálního počtu bílých krvinek), leukopenie, trombocytopenie
Byly hlášeny velmi vzácné případy agranulocytózy (viz bod c).
Poruchy im unitního systému
Méně časté: alergické reakce jiné než anafylaktické nebo anafyl aktoidní
Není známo: anafylaktické/anafylaktoidní r eakce
Psychiatrické poruchy
Vzácné: poruchy nálady, noční můry
Není znám o: stav zmatenosti, dezorientace
Poruchy n ervového systému
Časté: bolest hlavy
Méně časté: závrať, os palost
Poruchy oka
Vzácné: p o ruchy zraku včetně rozmazaného vidění, konjunktivitida
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: vertigo
Vzácné: tinnitus
Srdeční poruchy
Vzácné: palpitac e
V souvislosti s léčbou NSA bylo hlášeno selhání srdce.
Cévní poruchy
Méně časté: zvýšení krevníh o tlaku (viz bod 4.4), zrudnutí
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: astma u určitých jedinců s alergií na kyselinu acetylsalicylovou nebo jin é NSA
Gastroint estinální poruchy
Velmi časté: gastrointestinální po ruchy jako je dyspepsie, nauzea, zvra cení, bolesti břicha, zácpa, plynatost, průjem
Méně časté: okultní nebo makroskopické gastrointestinální krvácení, stomatitida, gastritida, říhání
Vzácné: kolitida, ga stroduode nální vředy, ezofagitida
Velmi vzácné: gastrointe st inální perforace
Není známo: pankreatitida
Gastrointestinální krvácení, ulcer ace nebo perforace mohou být v některých případech závažné a potenciálně fatální zejména u starších pacientů (viz bo d 4.4).
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: poruchy funkce jater (např. zvýšení h ladin aminotransferáz nebo bilirubinu)
Velmi vzácné : hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: angioedém, prurit us , vyrážka
Vzácné: Stevensův - Johnsonův syn drom, tox ická epidermální nekrolýza, urtikarie
Velmi vzácné: bulózní dermatitida, e rythema multiforme
Není známo: fotosenzitivní reakce , fi xní lékový exantém (viz bod 4.4)
Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté: retence sodíku a vody, hyperkalemie (viz body 4.4 a 4.5), abnorm á l ní výsled ky testu renálních funkcí (zvýšení hladin sérového kreatini nu a/nebo sérové urey)
Velmi v zácné: akutní selhání ledvin zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4)
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Nen í známo: ženská neplodnost, opožděná ovulace
Celko vé poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: edém včetně otoku dolních končetin c) Informac e charakterizující individuální závažné a/nebo často se vyskytující nežádoucí účinky
Byly hlášeny velmi vzácné případy agranulocytózy u pacientů léčených meloxikamem a jinými potenciálně myelotoxickými přípra vky (viz bod 4.5).
d) Nežádoucí účinky, které zatím nebyly pozorovány v souvislosti s podáváním toho to přípra vku, ale obecně je známo, že je způsobují jiné látky ze skupiny
Organické renální poškození pravděpodobně vedoucí k akutnímu selhání ledvin: byly hlášeny velmi vzácné případy intersticiální nefritidy, akutní tubulární nekrózy, nefrotického syndromu a papilární nekrózy (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky , aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
W ebové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Příznaky po ak utním předávkování NSA se obvykle omezují na letargii, ospalost, nauzeu , zvracení a bolesti v epigastriu, kter é jsou při podpůrné léčbě ob ecně reverz ibilní. Může se objevit gastrointestinální krvácení. Těžká otrava může vyvolat hypertenzi, akutním selhání ledvin, poruchy funkce jater, dechový útlum, kóma, křeč e, ka rdiovaskulární kolaps a srdeční zástavu . Anafylakt oidní reakce byly hlášeny při terapeutickém užívání NSA a mohou se objevit po předávkování .
Léčba
Po předávkování NSA je nutno pacienty léčit sym ptomatick y a podpůrně . V klinické studii bylo demonstrováno urychlené odstranění meloxikamu perorálním podáváním 4 g k olestyraminu třikrát denně.
5. FARMA KOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeuti cká skupina: n esteroidní prot izánětlivá a protirevmatická léčiva, oxikamy
ATC kód: M01AC0 6
Meloxikam je nesteroidní protizánětlivý lék ( NSA ) ze skupiny oxikamů s protizánětlivými, anal getickými a antipyretickými vlastnostmi. Protizánětlivý účinek me loxika mu byl prokázán v standardníc h modelec h zánětu. Stejně jako u jiných NSA přesný mechanismus účinku zůstává neznámý. Nicméně je zde alespoň jeden způsob účinku společný pro všechny NSA ( včetně meloxikamu): inhibice biosyntézy prostaglandinů, což jsou známé mediátory zánětu.
5.2 Farmakokinetick é vlastnosti
Absorpce
Meloxikam se dobře vstřebává z gastrointestinálního traktu, což se odráží ve vysoké biologické dostupnosti kolem 90 % po per orálním podání (tobolky). Bylo prokázáno, že tablety, perorální suspenze a tobolky jsou bioekvivalen tní.
Po podání jednotlivé dávky meloxikamu je dosaženo průměrných maximálních plazmatických koncentrací během 2 hodin u suspenze a během 5- 6 hodin u pevných perorálních farmaceutických forem (tobolky a tablety).
Po opak ovaném podávání bylo rovnovážného s tavu dosa ženo během 3 až 5 dní. Dávkování 1x denně vede k pl azmatickým koncentracím léku s relativně malým kolísáním horních a spodních ho dnot v rozmezí 0,4 - 1 µg/ml pro dávku 7,5 mg a 0,8 - 2,0 µg/ml u dávky 15 mg (C a C v rovnovážném min max stavu). Maxim álních plazmatických koncentrací v rovnovážném stavu meloxikam dosahuje během pěti až šesti hodin u tablet, tobolek a perorální suspenze. Souvislá léčba po dobu delší než jeden rok vede k podobným koncentracím léku, jaké jsou z jišťovány při prvním dosažení rovnovážného stavu.
Rozsah absorpce meloxikamu po perorálním podání není ovlivněn současným příjmem potravy nebo podáním anorganických antacid .
Distribuce
Meloxikam se vel mi silně váže na plazmatické proteiny, zejména albumin (99 %). Meloxikam proniká do synov iální tekutiny, kde dosahuje přibližně polovičních koncentrací proti plazmě.
Distribuční objem je nízký, průměrně 11 litrů po intramuskulárním nebo in travenózním podání a ukazuje interindividuální variabilitu v řádu 7 -20 %. Distribuční objem po opakovaném per orálním podání meloxikamu (7,5–15 mg) je přibližně 16 litrů s koeficienty variability v řádu 11– 32 %.
Biotransformace
Meloxikam podléhá rozsáhlé biotransformaci v játrech. V moči byly identifikovány čtyři různé metabolity, které jsou všechny far makodynam icky neaktivní. Hlavní metabolit, 5´ -karboxymeloxikam
(60 % dávky), vzniká oxidací intermediárního m etabolitu 5- hydroxymethylmeloxikamu, který se v ylučuje v menší míře také (9 % dávky). Studie in vitro naznačují, že v této metabolické dráze meloxikamu hraj e důležitou roli CYP 2C9 s menším př i spěním izoenzymu CYP 3A4. Za dva další metabolity je u pacientů pravděpodobně odpovědná peroxidázová aktivita, přičemž tyto met abolity tvoří 16 % a 4 % z podané dávky.
Eliminace
Meloxikam je vylučován převážně ve fo rmě metabolitů a objevuje se ve stejném rozsahu v moč i a ve stolici. Méně než 5 % denní dávky je vylučováno nezměněno stolicí a pouze stopové množství mateřské sloučeniny se vylučuje močí.
Průměrný eliminační poločas se pohybuje mezi 13-25 hodinami po pero rálním, intramuskulárním a intravenózním podání. Celk ová plazmatická clearance dosahuje přibližně 7-12 ml/min po jednorázové dávce podané perorálně, intravenózně nebo re ktálně .
Linearita/nelinearita
Meloxikam vykazuje lineární farmakokinetiku v terapeutic kém dávkovém rozmezí 7,5 mg - 15 mg po perorálním nebo intramuskulárním podání.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce jater/ledvin
Ani porucha funkce jater, ani l ehká až středně těžká porucha funkce ledvin nemají podstatný vliv na farmakokinetiku meloxikamu. Pacienti se středně těžkou poruchou funkce ledvin měli významně vyšší celkovou clearance. Snížená vazba na proteiny byla pozorována u pacientů se selháním ledvin v terminální fázi. Při terminálním selhání ledvin může zvýšení distribučního objemu vést k vyšším koncentracím volného meloxikamu (viz body 4.2 a 4.3).
Starší pacienti
U starších pacientů mužů byly průměrné farmakokinetické p arametry s rovnatelné s mladšími pacienty muži. Starší pacientky vykazovaly vyšší hodnoty AUC a delší poločas e liminace ve srovn ání s mladšími pacienty obou pohlaví. U starší ch p acientů byla průměrná plazmatická clearance v rovnovážném stavu mírně nižší než clearance zjištěná u mladších jedinců (viz bod 4.2).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Pre klinické studie potvrdily, že meloxikam má stejný toxikologický p rofil jako ostatní NSA:
gastrointestinální ulcerace a eroze, nekróza renálních papil při d louh odobém podávání vyšších dávek u dvou zvířecích druhů.
Perorální reprodukční studie u potkanů prokázaly snížení ovulace, inhibici nidace a embryotoxické účinky (zvýšení resorpce) u březích samic v dávkách 1 mg/kg a vyšších. Studie reprodukční toxicity u
po tkanů a králíků neodhalily teratogenitu až do perorální dávky 4 mg/kg u potkanů a 80 mg/kg u králíků.
Ty to dávky převýšily klinické dávky (7,5 -15 mg) 10x až 5x v přepočtu na mg/kg tělesné hmotnosti
(člověk o tělesné hmotnosti 75 kg). Fetotoxické účin ky na konc i gestace byly popsány jako průvodní jev společný všem inhibi torům prostaglandinů.
Nebyla prokázána žádná mutagenní aktivita in vitro ani in vivo . Riziko kancerogenit y u potkanů a myší nebylo prokázáno ani při podávání dávek mnohem vyšších než t ěch užívaných v klinické praxi .
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát lak tosy, mikrokryst alická celulosa, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-s tearát, dihydrát natrium- citrátu , krospovidon
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Bílý neprůhledný blistr z PVC/PVDC/Al u , příbalová informace, krabička .
Velikost balení : 10, 20, 30, 60 a 100 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požada vky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
29/161/04-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRO DLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 6. 10. 2004
Datum po sledního prodloužení registrace: 4. 11. 2009
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2023