SPC219374

sp.zn. sukls25156/2025

SOUHRN ÚDAJŮ O P ŘÍ PRAVKU

1. N Á ZEV P ŘÍ PRAVKU

Rhonya 3 mg/0,02 mg potahov ané tablety

2. KVALITATIVN Í A KV ANTITATIVN Í S LO Ž EN Í

Jedna potahov aná tableta obsahuje 3 mg drospirenonu a 0,02 mg ethinylestradiolu.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 41,80 mg laktosy (ve formě monohydrátu).

Ú pl ný seznam pomocn ý ch l á tek viz bod 6.1.

3. LÉ KOV Á FORMA

Potahov aná tableta.

R ůž ov é, kulat é

4. KLINICK É ÚDA JE

4.1 Terapeutick é indikace

Peror á ln í kontraceptivum

Rozhodnut í p ř edepsat p říp ravek Rhonya by m ě lo b ý t provedeno po zv ážení jednotli vý ch sou č asn ý ch rizikov ý ch faktor ů ž eny, zvl áště riziko vý ch faktor ů pro ž iln í tromboembolismus (VTE), a toho, jak é je riziko VTE u p ří pravku Rhonya v porov nání s dal ší mi p ří pravky CHC (viz body 4.3 a 4.4).

4.2 D ávková n í a zp ů sob pod ání

D áv kov ání

Jak se p ří pravek Rhonya u žívá

Tablety se m usí uží vat ka ždý den při bli žně ve stejnou dobu, v p řípadě p ot ř eby se zap í jej í mal ý m mno ž stv í m tekutiny, v po řadí vyti š t ě n ém na bale ní blistru.

Jedna tableta p ří pravku Rhonya se u ží v á den ně po dobu 21 po so bě n á sleduj í c í ch dnů. U ží v ání z nov é ho blistru za číná po sedmidenn í m intervalu bez u ží v ání tablet, během kter é ho dojde ke krv ácení z vysazen í .

Krv ác e ní z vysaz ení obvykle za číná za 2 až 3 dny po posledn í tablet ě a nem usí sk onč it p ř ed zah á jen í m dal ší ho blistru.

Jak z aháj it u žívání p ří pravku Rhonya

• Horm oná l ní kontraceptivum nebylo d ří ve pou ží v áno (v minul ém m ěsí ci)

U ží v ání tablet m usí z ačí t v den 1 p ř iroz eného menstr uač n í ho cyklu ž eny (tj. prv ní d en jej í ho menstrua č n í ho krv áce n í) .

• Př echod z ji ného kombinov aného horm oná ln í ho kontraceptiva (kombinov aného peror á ln í ho kontraceptiva (COC), vagi ná ln í ho krou žk u, nebo transderm á l ní n áp lasti)

Ž ena by m ě la zah á jit u žívání p ří pravku Rhonya nejl é pe ná sledu jící den po u ž it í p osl ední aktiv ní tablety

(posledn í tableta obsahuj í c í l éč iv é l á tky) je jí ho p ř edchoz í ho COC, ale nejpozd ě ji v den ná sledu jící po obvykl é m intervalu bez u ží v ání tablet nebo po obdob í u ží v ání placebo-tablet p ř edchoz í ho COC. V p ří pad ě pou ží v ání vagi ná ln í ho kro už ku nebo transderm á l ní náp lasti by m ě la ž ena zah á jit u ží v ání pří pravku Rhonya nejl épe v den jejich odstran ě n í , ale nejpoz dě j i v době, kdy by m ě lo doj í t k jejich dal ší ap likaci/zaveden í .

• Př echod z kontracep ční metody obsahuj ící pouze progestagen (pilulka s progestagenem, injekce, implant á t) nebo z nitro dě l ož n í ho syst é mu uvol ň uj í c í ho progestagen ( „ IU S“)

Ž ena m ůž e p ř ej í t kter ýk oliv den z tablety obsahuj ící pouze progestagen (z implant á tu nebo IUS v den jeho vyjmu tí , z injek cí v době, kdy by m ě la b ý t aplikov ána dal ší injekce), ale ve v š ech t ěc hto p ří padech je t ř eba doporu č it pou ží t nav í c po dobu prvn í c h 7 dnů u ží v ání tablet bari é rovou metodu kontracepce.

• Po potratu v prvn í m trimestru

Ž ena m ůž e z ačí t s u ží v ání m okam ž it ě. Př itom nem usí pou ží vat žádná dal ší antikon cepč n í opat ř en í .

• Po porodu nebo potratu v dr uhém trimestru

Ž eny je nutno upozornit, aby u ží v ání z ahá jily mezi 21. až 28. dnem po porodu nebo potratu ve dr uhém trimestru. Pokud zah á j í uží v ání pozd ě ji, je t ř eba doporu č it, aby nav í c pou ží valy bari é rovou metodu kontracepce po dobu prvn í ch 7 d nů u ží v ání tablet. Pokud v š ak ji ž do š lo k pohlavn í mu styku, je nutn é vyl ouč it t ěh otenstv í p ř ed skut ečným z ačá tkem u ží v á n í COC, nebo m usí ž ena vy č kat na prv ní menstrua č n í krv ácení .

Pokyny pro koj í c í ž eny viz bod 4.6.

Postup p ř i vyn echá n í tablet

Jestli ž e se ž ena opoz dí s u ž it í m tablety o m éně n ež 12 hodin, antikonc epč n í ochrana se t í m nesn íží . Ž ena by si m ě la vz í t tabletu, jakmile si na to vzpomene, a m ě la by u ží vat dal ší tablety v obvyklou dobu.

Jestli ž e se ž ena opoz dí s u ž it í m tablety o v í ce než 12 hodin, antikoncep ční ochrana se m ůž e sn íž it. Postup p ř i vy nechá n í tablet se m ůže ří dit ná sledu jí c í mi dv ě ma z á kladn í mi pravidly:

1. U ží v ání tablet nesm í b ý t nikdy p ř eru š eno na dobu del ší než 7 po s obě n á sleduj í c í c h dnů.

2. K dosa žení odpov í da jí c í suprese hypothalamo-hypof ý zo-ovari á l ní osy je t ř eba 7 dnů nep ř eru šeného u ží v ání tablet.

V souladu s t ě mito pravidly lz e v běžné p raxi poskytnout n á sledu jí c í radu:

• T ýden 1

Ž ena by si m ě la vz í t posle dní zapomenutou tabletu, jakmile si na to vzpomene, i k dyž to bude znamenat vz í t si dv ě tablety najednou. Poté pokra ču je v u ží v ání zb ýv aj í c í ch tablet v obvyklou dobu. Nav í c je t ř eba pou ží vat v ná sledu jí c í ch 7 dnech bari é rovou metodu kontracepce jako nap ř . kondom. Pok ud doš lo v p ř edchoz íc h 7 dnech k pohlavn í mu styku, je tř eba z váž it mo ž nost ot ěho tn ění . Čí m v í ce tablet se zme š k á a čí m b líž e je to f á zi bez u ží v ání tablet, tí m je vy šší riziko t ěho tenstv í .

• T ýden 2

Ž ena by si m ě la vz í t posle dní zapomenutou tabletu, jakmile si na to vzpomene, i k dyž to bude znamenat vz í t si dv ě tablety najednou. Poté pokr ač uje v u ží v ání z bý va jí c í ch tablet v obvyklou dobu. Pokud ž ena u ží vala tablety spr á v ně po dobu 7 dnů př ed prv ní vynechanou tabletou, dal ší kontracep ční opat ření nejsou nut ná.

Vynechala-li v š ak ž ena v í ce než 1 tabletu, je t ře ba doporu č it zvl áštní kontracep ční opat ření po dobu ná sledu jí c í ch 7 dnů.

• T ýden 3

Riziko sn ížené spolehlivosti je vysok é kv ů li nadc há zej í c í m 7 dnům intervalu bez tablet.

Př esto v š ak upraven í m sc hé matu u ží v ání tablet lze p ř edej í t sn íž en í kontrace pční ochrany. Bude-li se pacientka ří dit ně kter ý m z ná sledu jí c í ch dvou mo ž n ých post upů, n ení t ř eba p ouží vat dal ší kontracep č n í opat ř en í za p ř edpokladu, ž e po dobu 7 dn ů p ř e dchá ze jí c í ch vy nechá n í prv ní tablety u ž ila v š echny tablety spr á v ně. Nen í -li tomu tak, ž ena m usí zvolit prv ní z ná sledu jí c í ch dvou mo ž nost í a pou ží t nav í c dal ší kontrace pč n í opat ření po d obu 7 dnů.

1. Ž ena by si m ě la vz í t posl ední zapomenutou tabletu, jakmile si na to vzpomene, i kdy ž to bude znamenat vz í t si dv ě tablety najednou. Pot é pokra ču je v u ží v ání zb ýv aj í c í ch tablet v obvyklou dobu.

U ží v ání z ná sleduj í c í ho blistrov ého bal ení m usí b ý t zah á jeno okam ž it ě po vyu ží v ání p ř edchoz í ho, tzn.

mezi blistry nen í žádná p ř est á vka. Krv áce n í z vysaz ení se prav děpodob n ě do stav í a ž po vyu ží v ání druh ého blistru, ale b ěhem u ží v ání tablet m ůž e do jí t ke š pin ění nebo krv ácení z pr ůn iku.

2. Ženě lze tak é poradit, aby p ř eru š ila u ží v ání tablet ze st á va jí c í ho blistrov ého b alen í. Tím v znikne interval

7 dnů bez u ží v ání tablet v če tn ě dnů, kdy byly tablety vy nechán y, a pot é n á sleduje u ží v ání z dal ší ho blistrov ého balen í .

Jestli ž e ž ena vynechala tablety a n á sle dně nem ě la žád n é krv ácení z vysaz ení na konci prvn í ho norm á ln í ho intervalu bez u ží v ání tablet, je nut né uva ž ovat o mo ž n é m t ěho tenstv í .

Postup v p ří pad ě ga strointestin á ln í ch obt íží

V p ří p adě z á va ž n ý ch gastrointestin á ln í ch ob tíží (nap ř . zvr acení ne bo z á va ž n é ho pr ů jmu) nem usí bý t absorpce ú pl ná a je nutn é pou ží vat dal ší antikonce pč n í metody. Dojde-li během 3 - 4 hodin po u ž it í tablety ke zvracen í , je t ř eba co nejd ří ve u ží t novou ( ná hradn í ) tabletu. Nov á tableta se m á, pokud mo ž no, u ží t do 12 hodin od obvykl é doby u ží v ání . Pokud uplynulo v í ce než 12 hodin, lze aplikovat postup p ř i vy nechání tablety uv edený v bodě 4.2 „Pos tup p ř i vy nechání table t“ . Jestli ž e ž ena nechce m ěn it sv ůj norm á ln í ha rmonogram u ží v ání tablet, m usí si vz í t tabletu(y) nav í c z dal ší ho blistrov ého balen í .

Jak od dá lit k rvá c ení z vysaz ení

Př eje-li si ž ena odd á lit krv áce n í , m usí pokra č ovat v u ží v ání tablet z dal ší ho blistrov ého balen í p ří pravku

Rhonya bez obvykl é p ř est á vky bez u ží v ání tablet. Tak lze pokra čo vat podle p řá n í až do vyu ží v ání tablet dr uhé ho blistru. B ěhem t é to doby m ůž e ž ena pozorovat krv ácení z pr ůn iku nebo šp in ění . Po obvykl é m sedmidenn í m intervalu bez u ží v ání tablet pak ž ena op ě t pokr ač uje v pravidel ném u ží v ání .

Př eje-li si ž ena p ř esunout periodu na ji ný den v t ýdnu, než na kter ý vy chá z í ve st á va jí c í m sc hé matu u ží v ání , lze j í doporu č it, aby zkr á tila nast á vaj ící interval bez u ží v ání tablet o tolik dnů, o kolik si p ře je.

Čí m krat ší bude interval, t í m v ě t ší je riziko, ž e nedojde ke krv ácení z vysazen í , ale ž e bude doch á zet během u ží v ání ná sledu jí c í ho blistru ke krv ácení z pr ů niku a š pi ně n í (po dobně jako p ř i odd á len í periody).

Způsob podání

Peror á ln í po dá n í .

4.3 Kontraindikace

Kombinov aná horm oná l ní an tikoncepce (CHC) by se nem ě la pou ží vat u n á sledu jí c í ch stav ů . Pokud by se jak é koliv z onem ocnění objevilo poprv é bě hem pou ží v ání CHC, u ží v ání p ří pravku je nutno okam ž it ě zastavit.

• Pří tomnost nebo riziko ž iln í ho tromboembolismu (VTE)

• ž il ní tromboembolismus - sou č as ný ž il ní tromboembolismus (l éčený pom ocí antikoagulanci í ) nebo anamn é za VTE (nap ř . hlubok á ž il ní trom bó za (DVT) nebo plicn í embolie (PE));

• zn á m á děd i č n á nebo z í skan á predispozice pro ž il ní tromboembolismus, jako je rezistence na APC (v če t ně faktoru V Leiden), deficit antitrombinu III, deficit proteinu C, deficit proteinu S;

• vel ký chirurgick ý z á krok s dé letrva jí c í imobiliz ací (viz bod 4.4);

• vysok é riziko ž iln í ho tromboembolismu v důs ledku p ří tomnosti v í ce rizikov ý ch faktor ů

(viz bod 4.4).

• Pří tomnost nebo riziko arteri á ln í ho tromboembolismu (ATE)

• arteri á l ní tromboembolismus - sou č as ný a rteri á l ní tromboembolismus, anam né za arteri á ln í ho tromboembolismu (nap ř . infarkt myokardu) nebo prodrom á l ní stav (nap ř .

angina pectoris);

• cerebrovaskul á r ní onem ocnění - sou č as ná c é v ní mozkov á pří hoda, anam néza cé v ní mozkov é pří hody nebo prodrom á ln í ho stavu (nap ř . tranzitorn í ischemick á a taka, TIA);

• zn á m á heredit á rn í nebo z í sk aná predispozice k arteri á ln í mu tromboembolismu, jako je hyperhomocysteinemie a antifosfolipidov é protil á tky (antikardiolipinov é protil á tky, lupus antikoagulans);

• anam né za migr ény s fok á ln í mi neurologick ý mi p ří znaky;

• vysok é riziko arteri á ln í ho tromboembolismu v důs ledku v íceče tn ý ch riziko vý ch faktor ů

(viz bod 4.4) nebo p ří tomnosti jednoho z á va žného rizikov ého faktoru, jako je:

▪ diabetes mellitus s c é vn í mi p ří znaky,

▪ z á va žná h ypertenze,

▪ z á va žná d yslipoproteinemie.

• T ěžké jater ní onem ocně n í pr á v ě prob í haj ící nebo v anam né ze až do navr á c ení hodnot jatern í ch funk cí k norm á lu.

• T ěžká insuficience ledvin nebo akutn í ledvinov é selh á n í .

• Tumory jater (benig ní či malign í ) sou ča s né n ebo v anamn é ze.

• Z houbná nád orov á o nem ocnění o vliv něná po hlavn í mi steroidy (nap ř . pohlavn í ch org ánů nebo p rsou), z ná m á nebo podezření n a ně.

• Nediagnostikov ané krv ácení z vag í ny.

• Hypersenzitivita na l éč iv é l á tky nebo na kteroukoli pomocnou l á tku uvedenou v b odě 6.1.

• Souča sn é u ží v ání l éč iv ý ch p ří pravk ů obsahu jí c í ch ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir , léčivých přípravků obsahujících glekaprevir/pibrentasvir nebo sofosbuvir/ velpatasvir/ voxilaprevir (viz bod4.5).

4.4 Zvl áštní upo z orně n í a opat ře n í pro pou ž it í

Upoz ornění

Pokud jsou p řít omna ja kák oli onem ocnění nebo rizikov é faktory uv edené n íž e, m ě la by b ý t vhodnost p ří pravku Rhonya s ž enou prodiskutov ána.

V p ří pad ě zhor š en í nebo prvn í ho vý skytu jak ého koli z t ěch to stav ů nebo rizikov ý ch faktor ů by m ě lo b ý t ženě doporu čeno, aby kontaktovala sv ého l é ka ř e, kter ý stanov í , zda by m ě la u ží v ání p ří pravku Rhonya uk onč it.

V p ří p adě pode zření nebo potvrz ení VTE nebo ATE, m usí b ý t u ží v ání CHC p ř eru š eno. V p řípadě zah á jen í antikoagula ční l éč by m usí bý t zaji š t ěna a dekv á t ní alternativ ní kontracepce vzhledem k teratogenicit ě antikoagul ační terapie (kumariny).

Cirkula ční poruchy

Riziko ž il ní ho tromboembolismu (VTE)

U ží v ání jak é koli kombi nované horm oná ln í antikoncepce (CHC) zvy šu je riziko ž iln í ho tromboembolismu

(VTE) ve srov nání s je jí m neu ží v ání m. Pří pravky, kte ré obsahuj í levonorgestrel, norgestim át nebo norethisteron jsou spojov ány s nejni žší m rizikem VTE. Dal ší p ří pravky, jako je p ří pravek Rhonya mohou m í t až dvakr át v yšší úro v eň rizika. Rozhodnut í pou ží vat j aký koli pří pravek ji ný n ež ten, kte rý m á nejni žší riziko VTE, by m ě lo být u č i ně no po diskusi se ž enou, aby se zajistilo, ž e rozum í r iziku VTE u p ří pravku Rhonya, rozum í , jak jej í s oučasné rizi kové faktory toto riziko ovli vň uj í a ž e riziko VTE je nejvy šší v prvn í m roce u žívá n í l éku. Exist ují t aké ně kte ré d ů kazy, ž e riziko je z výš e né, k d yž je CHC op ě t ovně z ahá jena po pauze v u žívání trva jí c í 4 t ýd ny nebo d é le.

U ž en, kter é neu ží vaj í CHC a nejsou t ěh ot né, se asi u 2 z 10 000 vyvine VTE v pr ůbě hu jednoho roku. U ka ždé jednotliv é ž eny v š ak m ůž e b ý t riziko daleko vy šší v z á vislosti na je jí ch z á kladn í ch rizikov ý ch faktorech

(viz n íž e).

Odhaduje se1, ž e z 10 000 žen, kter é pou ží vaj í CHC obsahu jí c í drospirenon, se u 9 až 12 ž en vyvine VTE během jednoho roku; v porov nání s p ř ibli žně 62 p ří pady u ž en, kter é po uží vaj í CHC obsahu jí c í levonorgestrel.

V obou p ří padech je tent o počet VTE za rok men ší , n ež počet oče k á v aný u ž en během t ěho tenstv í nebo po porodu.

VTE m ůž e b ý t fat á l ní v 1-2 % p ří pa dů.

1 Tyto incidence byly odhadnuty ze souhrnu dat z epidemiologick ý ch stud ií s pou ž it ím relativn ích rizik pro r ů zn é p ří pravky ve srovn á n í s CHC obsahuj í c í levonorgestrel.

2 S tře dn í bod rozmez í 5-7 na 10 000 W Y (ž en-rok ů ) na zák lad ě r elativn í ho rizika pro CHC obsahuj í c í levonorgestrel oproti její mu nepou žívá n í p ř ibli ž n ě 2,3 a ž 3,6.

Po č et p ří hod VTE na 10 000 ž en za rok

Extr é m ně vz ácně b yla hl áš ena trom bó za u u ž ivatelek CHC v dal ší ch c évách, např . jatern í ch, mezenteric ký ch, ren á ln í ch nebo retin á ln í ch ž il ách a te pnách.

Riz ikové fakto ry VTE

Riziko ž iln í ch tromboembolic ký ch kompli kací u u ž ivatelek CHC se m ůž e podstat ně zvy š ovat u ž eny, kter á m á da l ší rizikov é faktory, zvl áště pokud je p řít omno v í ce riziko vý ch faktor ů (viz tabulka).

Pří pravek Rhonya je kontraindikov án, pokud m á ž ena v í ce rizikov ý ch faktor ů, kter é pro ni p ř edstavuj í vysok é riziko ž il ní trom bózy (viz bod 4.3). Pokud m á ž ena v í ce než jeden rizik ový faktor, je mo žné, ž e z výš e ní rizika je vy šší než sou č et jednotli vý ch faktor ů - v tomto p řípadě by m ě lo b ý t zv áž eno jej í celkov é riziko VTE. Pokud je pom ěr p ří no sů a rizik pova ž o ván za negativn í , nem ě la by b ý t CHC p ř edepisov á na

(viz bod 4.3).

Tabulka: Rizi kové faktory VTE

N ení žádná shoda o mo žné roli vari xů a po vrchov é tromboflebiti dy v ná stupu nebo progresi ž il ní trom bó zy.

Zv ýš e né riziko tromboembolismu v t ěho tenstv í , a zvl áště bě h em š estined ě l í m usí b ý t zv áž eno (pro informaci o „ Fertilit ě, t ěh otenstv í a koj ení “ viz bod 4.6).

P ří znaky VTE (hlubok á ž iln í t r ombó za a pli cní e mbolie)

V p ří pa dě p ří znak ů by m ě lo b ý t ženě doporu čeno, a by vyhledala nal é havou l é ka ř skou péč i a informovala l é ka ř e, ž e u ží v á C HC.

Pří znaky hlubok é ž il ní tromb ó zy (DVT) mohou zahrnovat:

• jednostr anný otok nohy a/nebo chodidla nebo po dél žíl y v noze;

• bolest nebo citlivost v noze, kter á m ůž e b ý t poci ť ov ána pouze vstoje nebo p ř i ch ůz i;

• z výš enou teplotu posti žené nohy, zarudnut í nebo zm ě nu barvy k ůž e nohy . Pří znaky pli cní embolie (PE) mohou zahrnovat:

• náh l ý ná stup nevysv ě tliteln é dušn osti nebo rychl ého dýchání ;

• náh l ý ka š el, kter ý m ůž e b ý t spoj ený s hemopt ýz ou;

• ostrou bolest na hrudi;

• t ěžké t oče n í hlavy nebo z áv r ať;

• rychl ý nebo nepravidel ný sr deč n í tep.

N ě kter é z t ěc hto p ří znak ů (nap ř . „duš nost “, „ ka š el “ ) nejsou specifick é a mohou b ý t nespr á v ně interpretov ány jak o č ast ě j ší nebo m éně z á va žné pří hody (nap ř . infekce d ý chac í ho traktu).

Dal ší mi z ná mkami cé v ní okluze mohou b ý t: ná hl á b olest, otok a sv ě tle modr é zbarv ení k onče tin.

Pokud nastane okluze v oku, mohou se p ří znaky pohybovat od nebolestiv ého rozmaz aného vi dění , kter é m ůž e p ř e jí t do ztr á ty zraku. N ě kdy m ůž e nastat ztr á ta zraku t é m ěř okam ž it ě.

Riziko arteri á ln í ho tromboembolismu (ATE)

Epidemiologick é studie spojovaly pou ží v ání CHC se zv ýš e ným rizikem arteri á ln í ho tromboembolismu

(infarkt myokardu) nebo cerebrovaskul á rn í p ří hody (nap ř . tranzitor ní ischemick á ataka, c é v ní mozkov á p ří hoda). Arteri á l ní tromboembolick é pří hody mohou b ý t fat á ln í .

Riz ikové faktory ATE

Riziko arteri á ln í ch tromboembolic ký ch komplik ací nebo cerebrovaskul á r ní p ří hody u u ž ivatelek CHC se zvy šu je u ž en s rizik ový mi faktory (viz tabulka). P ří pravek Rhonya je kontraindikov án, pokud m á ž ena jeden z á va žný rizik ový faktor nebo v í ce riziko vý ch faktor ů ATE, kter é pro ni p ře dstavuj í riziko arteri á ln í trom bó zy (viz bod 4.3). Pokud m á ž ena v í ce n ež jeden rizik ový faktor, je mo žné, ž e zv ýš e ní rizika je vy šší než sou č et jednotli vý ch faktor ů - v tomto p řípadě by m ě lo b ý t zv áž eno jej í celk ové riziko. Pokud je pom ěr pří no sů a rizik pova ž ov án za ne gativn í , nem ě la by b ý t CHC p ř edepisov ána (viz bod 4.3).

Tabulka: Rizi kové faktory ATE

P ří znaky ATE

V p ří pa dě p ří znak ů by m ě lo b ý t ženě doporu čeno, aby vyhledala nal é havou l é ka ř skou péč i a informovala l é ka ř e, ž e u ží v á C HC.

Pří znaky cé v ní mozkov é pří hody mohou zahrnovat:

• náh lou necitlivost nebo slabost obli č eje, pa ž e nebo nohy, zvl áště na je dné str aně t ě la;

• náh l é pot íž e s c hů z í , z á vrat ě, ztr á tu rovnov áhy nebo koordinace;

• náh lou zmatenost, probl é my s řečí nebo porozum ění m;

• náh l é pot íž e se zrakem na jednom nebo obou o čí ch;

• náh lou, z á va ž nou nebo prodlou ž enou bolest hlavy nez ná m é příč iny;

• ztr á tu v ědo m í nebo omdl ení s nebo bez z ách vatu.

D očasné p ří znaky naz načují , ž e se jedn á o tranzitor ní ischemickou ataku (TIA).

Pří znaky infarktu myokardu (IM) mohou zahrnovat:

• bolest, nep ří jem ný pocit, tlak, t ěž kost, pocit stla čení nebo plnosti na hrudi, v paži nebo pod hrudn í kos tí ;

• nep ří jem ný pocit vyza ř u jí c í do z ad, č elisti, hrdla, pa ž e, ž aludku;

• pocit plnosti, poruchu tr á ve ní nebo du š en í ;

• pocen í , nauzeu, zvracen í nebo z á vrat ě;

• extr é m ní slabost , ú zkost ne bo dušn ost;

• rychl ý nebo nepravidel ný sr deč n í tep.

Tumory

V ně kter ý ch epidemiologic ký ch studi í ch bylo uv áděno zvýš e né riziko karcinom u dě lo ž n í ho hrdla u dlouhodob ý ch (>5 let) u ž ivatelek COC, ale st á le se vedou spory, do jak é m ír y lze tento vý sledek p ř ipsat na vrub matouc ím úč ink ům s e xuá ln í ho chov ání a dal ší m faktor ů m, jak ým je nap ří klad m ír a vý skytu infekce human papilloma virus (HPV).Metaanal ýz a z 54 epidemiologic ký ch studi í uv ádě la, ž e existuje sl abě zvýš e né relativ ní riziko (RR = 1,24) diag nó zy nádo rov ého on em ocnění p rsu u ž en, kter é v sou č asnosti pou ží vaj í COC. Nadm ě r né riziko postu pně miz í v pr ůběhu 10 let po uk ončení pou ží v ání

COC. Proto ž e j e ná dorov é onem ocnění prsu vz ácné u ž en ve v ě ku do 40 let, nadm ě r ný počet diag nóz tumoru prsu u sou časný ch a ne dá vn ý ch u ž ivatelek COC je mal ý v pom ě ru k celkov é mu riziku nád orov ého onem ocnění prsu. Tyto studie pro tuto kasuistiku neposkytuj í dů kazy. Pozorov aný v zorec zvýš e ného rizika m ůž e b ý t z působ en č asnou diag nó z ou nádo rov ého onem ocnění prsu u u ž ivatelek COC, biologick ý mi úč inky COC nebo kombi nací oboj í ho. Rakovina prsu diagnostikov aná u ž en, kter é ně kdy u ží valy COC, m á tendenci b ý t m éně klinicky pokr oč il á než rakovinov á one m ocnění diagnostikov aná u ž en, kter é je nikdy neu ží valy.

Ve vz ácný ch p ří padech byly u u ž ivatelek COC hl áš eny benig ní tumory jater a je š t ě vz ácně ji malig ní tumory jater. V ojedin ě l ý ch p ří padech tyto tumory zp ů sobovaly ž ivot ohro ž u jí c í krv ácení do dutiny b řiš n í. Při z á va žné bolesti horn í krajiny b ř i šní , zv ě t š e ní jater nebo z ná mk ách krv ácení do krajiny b ř i šní u ž en u ží va jí c í ch COC je zapot řebí v diferenci á ln í diag nó ze uva ž ovat o tumoru jater.

Při u ží v ání vysok odáv kovan ý ch COC (50 μ g ethinylestradiolu) je sn íž eno riziko endometri á ln í ho a ovari á ln í ho karcinomu. Zda toto plat í i pro n í zk odáv kov á C OC, je tř eba je š t ě p otvrdit.

Ji ná o nemo cnění

Progestinov á komponenta v p ří pravku Rhonya je antagonistou aldosteronu s kalium šetří c í mi vlastnostmi. Ve v ě t š i ně p řípadů se neo č ek á v á žád n ý vzestup hladin kalia. V klinick é studii v š ak u ně kter ý ch pacient ů s lehk ou či st řední p oruchou funk cí ledvin p ř i konkomitantn í m podá v ání kalium š et ří c í ch l éč i vý ch p ří pravk ů s ér ov é koncentrace kalia lehce, nikoliv v š ak signifikantn ě , vzrostly během podá v ání d rospirenonu. Proto se dopor uč uje kontrolovat s é rov é kalium během prvn í ho l éčebného cyklu u pacientek s ren á ln í insuficienc í a s é ro vý mi hladinami kalia p ř ed l éčbou p ř i hor ní hranici normy, a to zejm éna b ě hem konkomitantn í h o podá v á n í kalium š et ří c í ch l éč iv. Viz rov něž bod 4.5.

Ž eny s hypertriglyceridemi í nebo s tí mto onemocn ění m v rodi nné ana m né ze mohou b ý t vystaveny z výš en é mu riziku vzniku pankreatitidy p ř i u ží v ání COC.

Př esto ž e bylo u mnoha ž en u ží vaj í c í ch COC hl áš eno mal é zv ýš e ní krevn í ho tlaku, klinicky v ý znam ná z výš e ní jsou vz ácná. Pouze v t ěc hto vz ácný ch p ří padech je o dů v odněno p ř eru š en í u ží v ání COC. Pokud se p ř i pou ž it í COC u ji ž d ří ve existu jí c í hypertenze objev í konstant ně zv ýš e né hodnoty nebo náh l ý vzestup krevn í ho tlaku, kter é neodpov í daj í na antihypertenz ní l éčbu, COC m usí b ý t vysazeno. Pokud se to bude pova ž ovat za v hodné, lze pou ží v ání COC obnovit, jestli ž e lze pom ocí antihypertenz ní terapie dos á hnout normotenzn í ch hodnot.

Jak p ř i t ě hotenstv í , tak p ř i pou ží v ání COC byl hl áše n vý skyt či zhor š en í n á sleduj í c í ch onem ocnění , al e dů kaz o souvislosti s pou ží v ání m CO C není př esv ědč i vý : ž loutenka a/nebo pruritus souvise jí c í s cholest á zou; ž l učo v é kameny; porfyrie; sy sté m ový lupus erytematodes; hemolyticko-uremi cký syndrom;

Sydenhamova chorea; herpes gestationis; ztr á ta sluchu spoj ená s otoskler ó zou.

Exogenní estrogeny mohou vyvolat nebo zhor š it p ří znaky dědičného a získaného angi oedé mu.

Akut ní či chronick é poruchy funkce jater si mohou vynutit p ř eru š en í pou ží v ání COC, dokud se markery jatern í funkce nevr á t í k norm á ln í m hodnot á m. Recidiva cholestatick é ž loutenky a/nebo vyr ážky spoj ené s cholest á zou, kter á se poprv é objevila b ě hem t ěho tenstv í nebo bě hem p ř edchoz í ho pou ž it í pohlavn í ch steroid ů, si vynut í vysaz ení COC.

Př esto ž e COC m ůž e m í t vliv na perifer ní inzul í novou rezistenci a glukosovou toleranci, neexistuj í dů kazy o pot řebě m ěn it terapeutic ký re ž im p ř i diabetu p ř i uží v ání n í zk odáv kov é COC (obsahu jí c í < 0,05 mg ethinylestradiolu). B ě hem u ží v ání COC je v š ak zapo třebí diabeti č ky peč liv ě sledovat, zejm éna v časné m st á diu pou ží v ání COC.

V souvislosti s u ží v ání m COC bylo hl áš eno zhor šení endog enní deprese, epilepsie, Crohnovy choroby a ulcerativ ní kolitidy.

Depresiv ní n á lada a deprese jsou dob ř e z ná m é ne žádoucí úč inky u ží v ání horm oná ln í antikoncepce

(viz bod 4.8). Deprese m ůž e být t ěžká a je z ná m ým riziko vým faktorem sebevra žedného chov ání a sebevra ž d. Ž en á m je t ř eba doporu č it, aby se v p ří p adě zm ěn ná lady a p ří znak ů deprese obr á tily na sv ého l é ka ř e, a to v če t ně ob d obí kr á tce po zah á jen í l éčb y.

P ří le ž itostn ě se m ůž e objevit chloasma, a to zvl áš t ě u ž en s anam né zou chloasma gravidarum. Ž eny, kter é jsou n á chyl né ke vzniku chloasma, by se m ě ly bě hem u ží v ání COC vyvarovat expozici slune č n í mu či ultrafialov é mu z ář en í .

L ékař s ké vyš et ře n í /konzultace

Př ed zah á jen í m u ží v ání nebo znovuz ahá jen í m u ží v ání p ří pravku Rhonya by m ě la b ý t z í sk ána komplet ní anam né za (v če t ně rodinn é ana m néz y) a m usí b ý t vyl oučeno t ěh otenstv í . M ě l by se zm ěři t krev ní tlak a m ě lo by b ý t provedeno t ě le sné vy š et ření p ř i zv ážení kontraindika cí (viz bod 4.3) a varov ání (viz bod

4.4). Je d ů le ž it é, aby byla ž ena upozor něna na informace o ž il ní a arteri á l ní trom bó ze, v če t ně rizika p ří pravku Rhonya v porov nání s dal ší mi typy CHC, na p ří znaky VTE a ATE, z ná m é rizikov é faktory a co by m ě l a dě lat v p ří p adě suspekt ní tromb ó zy.

Ž ena by tak é m ě la b ý t informov ána, aby si pe č liv ě př e č etla p ří balovou informaci pro u ž ivatele a aby dodr ž ovala uveden é instrukce. Frekvence a povaha vy šetření by m ě ly b ý t zalo ž eny na stanoven ýc h postupech a upraveny podle individu á ln í ch pot ř eb ž eny.

Ž eny by m ě ly b ý t informov án y, ž e horm oná l ní antikoncepce nechr ání p ř ed HIV infek cí (AIDS) a dal ší mi sexu á l ně p ř enosn ý mi chorobami.

Sn ížená úč innost

Úč innost COC m ůž e b ý t sn íž ena nap ří klad př i vy nechání tablety (viz bod 4.2), v p řípadě gastrointestin á ln í ch poruch (viz bod 4.2), nebo p ř i sou časné m u ží v ání dal ší ch l éč iv ý ch p ří pravk ů (viz bod 4.5).

Sn ížení kontroly cyklu

Při u ží v ání v š ech COC se m ůž e objevit nepravideln é krv ácení ( šp i ně n í nebo krv ácení z pr ůn iku), a to p ř edev ším během p rvn í ch m ěsíců u ží v ání . Proto je hodnoce ní jak ého koliv nepravideln é ho krv ácení smyslupl né pouze po adapt ační m intervalu v d é lce p ř ibli žně t ří menstru ač n í ch cykl ů.

Jestli ž e nepravidelnosti v krv ácení p ř etrv á vaj í nebo se vyskytnou po p ř edchoz í ch pravideln ý ch cyklech, je nut né uva ž ovat o nehorm oná ln í ch p říč i nách a k vyl ouče n í malignity nebo t ě hotenstv í jsou indikov ána odpo v í da jí c í diagnostick á opat ř en í . Mez i ně m ůž e pa tř it kyret áž .

U ně kter ý ch ž en se krv ácení z vysaz ení nem usí vyskytnout bě hem intervalu bez u ží v ání tablet. Pokud se COC u ží vala podle pokyn ů uveden ý ch v bodě 4.2, je neprav děp o dobné, ž e ž ena bude t ěh ot ná. Pokud se v š ak COC neu ží vala podle t ě chto poky nů p ř ed prvn í m zme š kan ým krv ácení m z vysaz ení nebo pokud neprob ěhnou krv áce n í dv ě, p ř ed pokr ač u jí c í m pou ží v á n í m COC se m usí vyl ouč it t ěh otenstv í .

Přípravek Rhonya obsahuje laktózu a sodík

Pacientky se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jin ý mi l éč iv ý mi p ří pravky a jin é formy interakce

Poz ná mka: Informace o p ř edepisov ání sou č as ně podá van ý ch l éč i vý ch p ří pravk ů je nutno konzultovat, aby se rozpoznaly potenci á l ní interakce.

• Úč inky jin ý ch l éč i vý ch p ří pravk ů na p ří pravek Rhonya

Interakce se mohou objevit s léč iv ými pří pravky, kte ré induku jí mikrozom ální enzymy, c ož můž e mít za n á sledek zv ýš enou clearance pohlav ní ch hormo nů a můž e v é st ke krv á ce ní z průn iku a/nebo k selh á n í kont racepce.

Postup

Enzymov á indukce m ůž e být pozorov á na již po n ě kolika dnech l éč by. Maxim ální enzymov á indukce je obvykle pozorov á na b ě hem n ě kolika týdnů. Po p ř eru š e ní l éčby můž e enzymov á indukce př etrv á vat po dobu okolo 4 týdnů.

Kr á tkodob á l éč ba

Ž eny, kte ré se l éčí n ě kter ým z enzymy indu kují c í ch l éč iv ý ch pří prav ků, by m ěly př ec hodně pou ží vat nav íc k COC bar ié rovou kontracep ční metodu nebo pou žít jinou metodu kontracepce. Bari é rov á metoda mus í b ý t pou ží v á na po celou dobu l éč by soub ěžně pod á va ným l é kem a dal ší ch 28 dní po ukon če n í l éč by.

Pokud l éč ba zas á hne do období ukon č e ní u ží v ání tablet COC ze st á va jí c ího blistru, pak by dal ší blistr COC m ě l b ý t na č at ihned po př edchoz ím blistru bez obvykl é ho intervalu bez u ží v ání t ablet.

D louhodobá l éč ba

Pokud je ž ena na dlouho dobé l éč b ě l éč ivou l á tkou, kter á indukuje jatern í enzymy, doporu č uje se pou ží vat jinou spolehlivou nehormon á ln í kont racepci.

V literatu ř e byly pops á ny n á sledu jí c í i nterakce:

L át ky zvy š uj í c í clearance COC (sni žují úč innost COC enzymovou indukc í) nap ří klad:

barbitur á ty, bosentan, karbamazepin, fenytoin, primidon, rifampicin a l é ky na HIV ritonavir, nevirapin a efavirenz a z ř e jmě t ak é felbam á t, griseofulvin, oxkarbazepin, topiram á t a pří pravky obsahuj í c í t ř ezalku te č kovanou (hypericum perforatum).

L át ky s r ů zn ý mi úč inky na clearance COC:

P ři sou ča sn é m pod á v á n í spol eč n ě s COC mnoho kombinac í inhibit orů HIV pro teáz y a nenukleosidov ý ch inhibit orů r everz ní tr anskript á zy v četně k ombinac í s HCV inhibito ry můž e sni ž ovat nebo zvy š ovat plazmatickou koncentraci estrogenu nebo progestin ů. Úč inek t ěc hto zm ě n můž e být v n ě kte rý ch p ří padech klinicky v ý zna mný.

Proto by m ěly být prostudov á ny informace o p ří pravku k soub ěžné l éč b ě HIV/HCV pří pravky, aby byly identifikov á ny mo ž n é interakce, a p ří slu šná doporu če n í. V pří pa dě jak ý chkoliv pochyb by ž eny, kte ré jsou na l éč b ě inhibitory pro teáz y nebo nenukleosidov ými inhi bitory reverz ní tr anskript á zy, m ě ly nav íc pou žít bari é rovou kontracep ční metodu.

Lát ky sni žu j í c í clearance COC (inhibitory enz ymů ):

Klinick ý v ý znam mo ž n ý ch interak cí s inhibitory enzym ů z ůs t á v á nez ná m ý .

Souča sn é uží v ání s iln ý ch CYP3A4 inhibitor ů m ůže zv ýš it plazmatick é koncentrace estrogenu nebo progestinu nebo obou

Ve studii s opakov aný mi dá vkami kombinace drospirenon (3 mg denně )/ ethinylestradiol (0,02 mg denně ), soub ěžné po dá n í siln é ho inhibitoru CYP3A4 ketokonazolu po dobu 10 dní zv ýš ilo AUC(0-24 hod) drospirenonu a ethinylestradiolu 2,7kr á t a 1,4kr á t.

Bylo zji š t ě no, ž e etorikoxib v dá vk ách 60 až 120 m g denně zvy šu je plasmatickou koncentraci ethinylestradiolu 1,4 až 1,6kr á t, zejm éna, je-li u ží v án souč asn ě s kombinov aný mi horm oná ln í mi kontraceptivy obsahuj í c í mi 0,035 mg ethinylestradiolu.

• Úč inky p ří pravku Rhonya na ji né l éč iv é pří pravky

COC mohou ovliv ňo vat metabolism us ně kter ý ch jin ý ch l éč i vý ch l á tek. V souladu s tí m mohou bu ď zvy š ovat (nap ř . cyklosporin) nebo sni ž ovat (nap ř . lamotrigin) plazmov é a tk áňo v é koncentrace.

Na z á kl adě studi í interak cí in vivo na dobrovoln í c í ch - ženách, kter é u ží valy omeprazol, simvastatin a midazolam jako markerov ý substr á t, jsou neprav dě p odobné klinicky vý znam né interakce drospirenonu v dá vce 3 mg s metabolismem jin ý ch l éč iv ý ch l á tek zprost ř edkov aným cytochromem P450.

Klinick é úd aje ukazu jí , ž e ethinylestradiol inhibuje clearance substr á t ů CYP1A2, což vede k m írné mu

(nap ř . theofylin) nebo st ř edn í mu (nap ř . tizanidin) vzestupu jejich plasmatic ký ch koncentrac í .

• Ji né formy interakce

U pacient ů bez insuficience ledvin sou č as né podá v ání drospirenonu a inhibitor ů ACE nebo NSAID neprok á zalo signifikantn í úč inek na kalium v s ér u. Nicm éně kon komitant ní uží v á n í e thinylestradiolu/ drospirenonu s antagonisty aldosteronu nebo kali um š et ří c í mi diuretiky studov áno neb ylo. V tomto p ří pad ě je tř eba p ř ed prvn í m cyklem l éčby prov é st testy kalia v s é ru. Viz rov něž bod 4. 4.

Farmakodynamick é interakce

Během klinických studií u pacientek léčených pro virovou hepatitidu C (HCV) l éč iv ý mi p ří pravky obsahuj í c í mi ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir s ribavirinem nebo bez ribavirinu, došlo k zv ýš e ní aminotransferázy (ALT) na více než na 5násobek horní hranice normálních hodnot (ULN) výrazně častěji u žen, které užívaly léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako jsou kombinovaná hormonální kontraceptiva (CHC). Navíc také u pacientek léčených glekaprevire m/pibrentasvirem nebo sofosbuvirem/v elpatasvirem/ voxilaprevirem bylo pozorováno zvýšení hladin ALT u žen užívajících léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako je CHC (viz bod 4.3 ).

Proto je tř eba u ž ivatelky p ří pravku Rhonya p ř ed zah á jen í m l éčby t ě mito kombin ovaným i léčebným i režim y p ře v é st na alternativ ní metodu antikoncepce (nap ř . antikoncepci obsahuj ící jen gestagen nebo nehorm oná ln í metody antikoncepce). P ří pravek Rhonya je mo žné znovu z ačí t u ží vat 2 t ý dny po uk ončení l éč by t ě mito kombin ovaným i léčebným i režim y.

• Laborator ní testy

Pou ž it í kontraceptivn í ch steroi dů m ůž e ovlivnit v ý sledky ur č it ý ch laboratorn í ch test ů v če tn ě biochemic ký ch parametr ů funkce jater, š t í t né ž l á zy, nadledvinek a ledvin, hladiny protei nů (nosi če) v plazm ě, nap ř . globulinu v áží c í ho kortikosteroid a lipidov é /lipoproteinov é frakce, parametr ů metabolismu uhlov odanů a pa rametr ů koagulace a fibrinol ýzy . Zm ě n y obecně z ůs t á vaj í v rozsahu norm á ln í ch laboratorn í ch hodnot. Drospirenon z působ uje zv ýš e ní plasmatick é aktivity reninu a plasmatick é ho aldosteronu svoji m ír nou antimineralokortikoi dní aktivitou.

4.6 Fertilita, t ě hotenstv í a koj ení

T ěho tenstv í

Pří pravek Rhonya není bě hem t ěho tenstv í indikov án.

Jestli ž e dojde bě hem u žívání p ří pravku Rhonya k ot ěh ot ně n í , p ří pravek je nut né neprodlen ě vysadit.

Rozs á hl é ep idemiologick é s tudie v š ak nezaznamenaly zv ýš e né riziko vrozen ý ch vad u d ě t í narozen ý ch ženám u ží vaj ících COC p ř ed ot ě hotn ění m, ani teratog enní vliv COC neú mysl ně uží van ý ch v t ěho tenstv í .

Studie se zv íř aty prok á zaly ne žádoucí úč inky b ěhem t ěho tenstv í a laktace (viz bod 5.3). Na z á kl adě t ěc hto úd aj ů z í skan ý ch na zv íř atech nelze vyl ouč it ne žád o ucí horm oná l ní p ůso b ení l éč i vý ch l á tek. Av š a k obecné zk uš enosti s u ží v ání m COC v pr ůběhu t ěh otenstv í neposkytuj í dů kazy pro vý skyt ne žádoucí ch úč ink ů u lid í .

Ú daje t ýk a jí c í se u ží v ání ethinylestradiolu/drospirenonu v t ěh otenstv í jsou p ří li š omez ené, než aby bylo mo ž no udě lat z á v ě ry t ý ka jící se negativn í ho vlivu p ří pravku Rhonya na t ěho tenstv í , zdrav í plodu nebo novorozence. V sou čas n é d obě n ejsou k dispozici žád n á relevantn í epidemiologick á da ta.

Zv ýš e né riziko VT E bě hem poporodn í ho obdob í je t ř eba br át v ú vahu p ř i znovuzah á j ení u ží v ání p ří pravku

Rhonya (viz body 4.2 a 4.4).

Koj ení

Koj ení m ůž e b ý t COC ovliv něno, proto ž e se m ůž e sni ž ovat mno ž stv í a m ěn it sl ožení mate ř sk ého ml é ka.

Proto by se pou ží v ání COC v š eobecn ě nem ě lo dopor učo vat, dokud ko jí c í matka sv é d í t ě zcela neodstav í .

Mal á mno ž stv í kontracep č n í ch steroi dů a /nebo jejich metabolit ů mohou b ý t vyl učo v ána do ml é ka bě hem jejich u ží v ání . Tato mno ž stv í mohou m í t vliv na d í t ě.

4.7 Úč inky na schopnost ří dit a obsluhovat stroje

Studie hodno tí c í úč inky na schopnost ří dit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Nebyly pozorov ány žádné úč inky na schopnost ří dit nebo obsluhovat stroje u u ž ivatelek COC.

4.8 Ne žádo u cí úč inky

Z á va žné nežádoucí úč inky objevu jící se u u ž ivatelek COC jsou pops á ny tak é v bodě 4.4.

B ěhem u ží v ání p ří pravku Rhonya byly hl áš eny ná sledu jí c í ne žád o ucí úč inky:

N íže uvedená tabulka u dává nežádo u cí rea kce podle t říd orgá n ový ch syst é m ů po dle dat abá ze

MedDRA (MedDRA SOCs). Č etnosti jsou uvedeny na z ákladě úd aj ů z klinic kých s tudi í .

Jsou pou ž ity nejvhodn ě j ší MedDRA term í ny k popisu konkr é tn í ch ne žádou c í ch úč ink ů a jejich symptom ů a souvisej í c í ch podm í nek.

Popis vybraných nežádoucích účinků

U ž en u ží va jí c í ch CHC bylo pozorov áno zv ýš e né riziko arteri á ln í ch a ž iln í ch trombotic ký ch a tromboembolic ký ch p ří hod, v če t ně infarktu myokar du, cé v ní mozkov é pří hody, tranzitorn í ch ischemick ý ch atak, ž iln í tromb ó zy a pli cní embolie a je podrobn ě ji pops á no v bodě 4.4.

N á sledu jící z á va ž n é ne žád o ucí p ří hody, kter é byly pops á ny u ž en u ží va jí c í ch COC, jsou rozvedeny v bodě

4.4 Zvl áštní upozor ně n í a opat ření pro pou ž it í :

• V enó z ní tromboembolick á one m ocnění ;

• Arteri á ln í tromboembolick á one m ocnění ;

• Hypertenze;

• Jatern í tumory;

• V ý skyt nebo zhor š e ní stav ů, pro kter é spojen í s uží v ání m COC není jednoz načné:

Crohnova choroba, ulcerativ ní kolitida, epilepsi e, dě lo žní myomy, porfyrie, syst é mov ý lupus erythematodes, herpes gestationis, Sydenhamova chorea, hemolyticko-uremi cký syndrom, cholestatick á ž loutenka;

• Chloasma;

• Akut ní či chronick é poruchy funkce jater si mohou vynutit p ř eru šení pou ží v ání COC, dokud se markery jatern í funkce nevr á t í k norm á ln í m hodnot á m.

• Exogenní estrogeny mohou vyvolat nebo zhor š it p ří znaky dědičného a získaného angi oedé mu.

U u ž ivatelek peror á ln í ch kontraceptiv je lehce zv ýš ena frekvence diag nó zy rakoviny prsu. Proto ž e rakovina prsu je vz ácná u ž en pod 40 let v ě ku, po č et p ří pa dů nav í c je mal ý ve vztahu k celkov é mu riziku rakoviny prsu. Kauz á ln í vztah k COC není z ná m. Dal ší informace viz body 4.3 a 4.4.

Interakce

Krv ácení z průn iku a/nebo selh á n í antikoncep ční úč innosti může být zp ů sobeno interakc í j iný ch léč iv ý c h pří prav ků ( induktory enzy mů) s peror ální mi kontraceptivy (viz bod 4.5).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hl áš en í po dez ření na ne žádou c í úč inky po registraci l éč iv ého p ří pravku j e dů le ž it é. Umo žňu je to pokr ačo vat ve sledov á n í pom ě ru p ří no sů a rizik l éč i vé ho p ří pravku. Žádá me zdravotnick é pracovn í ky, aby hl á sili podez ř en í na ne žád o ucí úč inky na adresu:

St á t ní ú stav pro kontrolu l éč iv

Šrobá rova 48

100 41 Praha 10 webov é str án ky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 P ředávková n í

S p ředá vkov ání m drospirenonem/ethinylestradiolem nejsou dosud žádné z k uš enosti. Na z á kl adě zk uš enost í s ostatn í mi peror á ln í mi kombinov aný mi kontraceptivy by se v tomto p ří pa dě mohly vyskytnout tyto p ří znaky: nauzea, zvracen í a u mlad ý ch d í vek sl abé vagi ná l ní krv ácení . Antidota nejsou z ná ma, a proto by l éč ba m ě la b ý t symptomatick á.

5. FARMAKOLOG ICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamick é v lastnosti

Farmakoterapeutick á skupina (ATC): progestageny a estrogeny, fi xní kombinace

ATC k ód: G03AA12

Pearl index pro selh ání metody: 0,11 (horn í hranice 95% intervalu spolehlivosti: 0,60).

Celk ový Pea rl Index (sel há n í metody + sel há n í pa cientky): 0,31 (horn í h ranice 95% intervalu spolehlivosti: 0,91).

Antikoncep ční úč inek ethinylestradiolu/drospirenonu je zalo ž en na interakci r ů zn ý ch faktor ů, kdy se za nejd ů le ž it ě j ší pova ž uje inhibice ovulace a zm ě ny v endometriu.

Pří pravek Rhonya je kombinov ané peror á l ní kontraceptivum obsahu jící ethinylestradiol a progestagen drospirenon. V terapeutic kých dáv k ách m á d rospirenon tak é an tiandrog enní a m ír n é antimineralokortikoi dní vlastnosti. Nem á žádnou estrogenn í , glukokortikoi dní či antiglukokortikoidn í aktivitu. Toto d á v á drospirenonu farmakologick ý profil vý raz ně se podobaj ící p řir ozen é mu hormonu progesteronu.

Z klinic ký ch studi í vyplynulo, ž e sl abé antimineralokortikoi dní vlastnosti ethinylestradiolu/ drospirenonu maj í za n á sledek jeho m ír n ý antimineralokortikoidn í úč inek.

5.2 Farmakokineti cké vlastnosti

Drospirenon

Absorpce

Peror á ln ě pod aný drospirenon je rychle a t é m ěř úp ln ě absorbov án. Maxim á l ní koncentrace l éč iv é l á tky v s ér u - asi 38 ng/ml - je dosa ž eno p ř ibli žně za 1 - 2 hodiny po jednor á z ovém podání .

Biologick á dos tupnost je 76 - 85 %. Na biologickou dostupnost drospirenonu nem á sou č a sné po ž it í potravy žád n ý vliv.

Distribuce

Po peror á ln í m podání kle sá s é rov á hladina drospirenonu s k onečný m pol oča sem 31 hodin. Drospirenon je v á z án na s ér ov ý a lbumin, není v á z án na pohlav ní hormony v ážící globulin (SHBG) ani na kortikosteroidy v ážící globulin (CBG). Jen 3 - 5 % celkov é s ér ov é koncentrace l éč iv é l á tky je p ří tomno ve form ě vol né ho steroidu. Ethinylestradiolem indukov ané zv ýš e ní SHBG neovliv ňu je vazbu drospirenonu na s é rov é p roteiny . Prů m ě r ný distribu ční objem drospirenonu je 3,7 ± 1,2 l/kg.

Biotransformace

Po peror á ln ím podání je drospirenon extenziv ně metabolizov án. Hlavn í mi metabolity v plazm ě jsou kysel á forma drospirenonu vznikaj ící otev ř en í m laktonov ého kruhu a 4,5-dihydrodrospirenon-3-sulf á t, tvo řené reduk cí a ná slednou sulfatac í . Drospirenon je tak é p ř edm ě tem oxidativn í ho metabolismu katalyzov aného CYP34. In vitro m á drospirenon schopnost slab ě až s t ředně s il ně inhibovat enzymy

CYP1A1, CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 cytochromu P450.

Eliminace

Rychlost metabolick é c learance drospirenonu v s é ru 1,5 ± 0,2 ml/min/kg. Drospirenon je vyl učo v án v nezm ěněné form ě pouze ve stopov ém mno ž stv í . Metabolity drospirenonu jsou vyl učo v ány stoli cí a mo čí př i exkr eč n í m pom ě ru 1,2 a ž 1,4. Polo č as vyl učo v ání metabolit ů m očí a stoli cí je asi 40 hodin.

Podmínky ustáleného stavu

B ěhem l éče b ného cyklu je maxim á l ní koncentrace drospirenonu v rovnov áž n é m stavu okolo 70 ng/ml dosa ž eno p ř ibli žně po 8 dnech u ží v ání . Hladiny drospirenonu v s é ru se akumuluj í p ř ibli žně faktorem

3 v důs ledku pom ě ru k oneč n ého pol oč asu a d á vkovac í ho intervalu.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Hladiny drospirenonu v rovnov áž n é m stavu u ž en s m ír nou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu

CLcr, 50-80 ml/min) byly srovnatel né s ž enami, jeji chž funkce ledvin byla norm á ln í . U ž en se st ředně z á va ž nou poruchou funkce ledvin (Clcr 30-50 ml/min) byly hladiny drospirenonu v pr ů m ě ru o 37 % vy šší ve srov nání s ž enami s norm á l ní funk cí ledvin. Léč ba drospirenonem u ž en s m ír nou až s tř ed ně t ěž kou poruchou funkce ledvin byla tak é dob ř e tolerov ána. Léčba drospirenonem nevykazovala žádný klinicky v ýz namn ý úč inek na koncentrace drasl í ku v s ér u.

Porucha funkce jater

U dobrovolnic se st ředně z á va ž nou poruchou funkce jater byl ve studii hodnot ící podání jednotliv é dá vky pozorov án 50% po kles peror á ln í clearance (CL/F) ve srov nání s ž enami s norm á l ní funk cí jater.

Pozorov aný pokles clearance drospirenonu u dobrovolnic se st ř edn ě z á va ž nou poruchou funkce jater ve srov nání se zdrav ý mi se neprojevil jako patr ný rozd í l koncentr ací dras lí ku v s é ru u t ě chto dvou skupin dobrovolnic. Dokonce ani za p ří tomnosti diabetes a konkomitant ní l éčby spironolaktonem (dvou faktor ů, kter é predisponuj í p acienta k hyperkalemii), nebyl pozorov án vzestup drasl í ku nad hranici rozmez í no rm á ln í ch hodnot. Z á v ě rem lze ří ci, ž e u pacientek s m ír nou nebo s tř e dně z ávaž nou poruchou funkce jater (Child-Pugh B) byl drospirenon dob ř e tolerov án.

Etni cké skupiny

Nebyly pozorov ány žádné klinick y vý znam né rozd íl y farmakokinetiky drospirenonu nebo ethinylestradiolu mezi japonsk ý mi a kavkazsk ý mi ž enami.

Ethinylestradiol

Absorpce

Peror á ln ě po dá v aný ethinylestradiol je absorbov án rychle a ú pl ně. Nejvy šší plazmov é koncentrace okolo

33 pg/ml je dosa ž eno po jednor á zov é peror á ln í dá vce během 1 – 2 hodin. Absolut ní bioavailabilita, jako v ý sledek presyst é mov é konjugace a metabolick ého e fektu prvn í ho pr ůcho du j á try, je p ř ibli žně 60

% . Souča sn é po ž it í stravy sn íž ilo biologickou dostupnost ethinylestradiolu asi u 25 % sledovan ý ch subjekt ů , za tí mco u ostatn í ch nebyly pozorov ány žádné zm ě ny.

Distribuce

Sé rov é hladiny ethinylestradiolu klesaj í ve dvou f á z í ch, f á ze k ončené ho odbour ání je charakterizov ána polo č asem p ři bli žně 24 hodin. Ethinylestradiol je vysoce, ale nespecificky v á z án na s ér ov ý albumin

(p ř ibli žně 98,5 %) a indukuje zvýš e ní sér o vý ch koncentra cí S HBG a kortikoidy v áží c í ho globulinu

(CBG). Aparent ní distribu ční objem je p ř ibli žně 5 l/kg.

Biotransformace

Ethinylestradiol podl é h á v ýz namn é mu metabolismu prvn í ho pr ů chodu v tenk ém stř ev ě a j á trech.

Ethinylestradiol je prim á rn ě metabolizov án aromatickou hydroxylac í , vznik á v š ak velk é mno ž stv í r ů zn ý ch hydroxylovan ý ch a methylovan ý ch metabolit ů, kter é jsou p ří tomny jako vol né metabolity nebo konjug á ty s glukuronidy a sulf á ty. Metabolick á c learance ethinylestradiolu je kolem 5 ml/min/kg.

In vitro je ethinylestradiol reversibil ní inhibitor CYP2C19, CYP1A1 a CYP1A2 a pev ně v á z aný inhibitor

CYP3A4/5, CYP2C8 a CYP2J2.

Eliminace

Ethinylestradiol nen í ve v ý znam ném mno ž st ví vyl učo v án v nezm ěněné form ě.

Metabolity ethinylestradiolu jsou vylu č ov ány m očí a ž l učí v pom ě ru 4 : 6. Polo čas exkrece metabolit ů je asi 1 den.

Podmínky ustáleného stavu

Rovnov ážného s tavu je dosa ženo bě hem dr uhé po loviny l éčebné ho cyklu a s ér ov é hladiny ethinylestradiolu se kumuluj í faktorem p ři bli žně od 2,0 do 2,3.

5.3 P ř edklini cké úd aje vztahuj í c í se k bez pečn osti

U laboratorn í ch zv íř at byly úč inky drospirenonu a ethinylestradiolu omezeny na ty, kter é jsou spojeny s jejich z ná m ým farmakologi ckým působ en í m. Zejm éna studie reproduk ční toxicity odhalily u zv íř at embryotoxick é a fetotoxick é úč inky, kter é jsou pova ž ov ány za druhov ě specific ké . P ř i expozici v dá vk ách vy šší ch, než jak é jsou p ř ij í m á ny u u ž ivatelek p ří pravku Rhonya, byly pozorov á ny úč inky na diferenciaci pohlav í u plod ů po tk anů, ale nikoliv u pl odů opic.

6. FARMACEUT ICKÉ Ú DAJE

6.1 Seznam pom ocných l á tek

Jádro tablety:

Monohydr á t laktosy

Př edbobtnal ý (kuku řičný ) šk rob

Povidon K30

Sodná sů l kroskarmelosy

Polysorb á t 80

Magnesium-stear át

Potah:

Částečně hydrolyzovaný p olyvinylalkohol

Oxid titani č it ý (E171)

Makrogol 3350

Mastek

Ž lut ý oxid ž elezit ý (E172)

Č erv ený oxid ž elezit ý (E172)

Č er ný oxid ž elezit ý (E172)

6.2 Inkompatibility

Neuplat ň uje se.

6.3 Doba pou ž itelnosti

3 roky.

6.4 Zvl áš t ní op at ření pro uch ovávání

Tento l éč iv ý p ří pravek nevy ž aduje žádné zvl áš t ní podm í nky uchov á v ání .

6.5 Druh obalu a obsah balen í

Blistry z hlin í kov é v ytl ačo v ací f ó lie a PVC/PVDC f ó lie, 3 ks etiket se zkratkami názvů dnů v týdnu v češtině a návodem na přelepení, krabička.

Upozornění:

Na blistru je uveden název Drosianelle. Pod tímto názvem je tento léčivý přípravek registrován v členské zemi EHP (Portugalsko), ze které je dovážen.

Text na blistru je v portugalštině. Překlad je uveden v Příbalové informaci.

Velikost balen í :

3 x 21 potahovan ý ch tablet

6.6 Zvl áš t ní op at ření pro likvidaci pří pravku a pro zac há z ení s n í m

Ve š ker ý nepou ž it ý l éč iv ý p ří pravek nebo odpad m usí bý t zlikvidov án v souladu s m í stn í mi po ž adavky.

7. DR Ž ITEL ROZHODNUT Í O REGISTRACI

Sandoz Farmacêutica, Lda.

Avenida Professor Doutor Cavaco Silva, n. 10E

Taguspark, 2740-255, Porto Salvo, Portugalsko

Souběžný dovozce:

GALMED a.s., Těšínská 1349/296, Radvanice, 716 00 Ostrava, Česká republika

8. REGIS TRAČNÍ ČÍS LO(A)

17/096/10-C/PI/022/17

9. DATUM PRVN Í R EGISTRACE/PRODLOU Ž EN Í R EGISTRACE

Datum první registrace : 13. 12 .2017

Datum posledního prodloužení registrace: 6. 12. 2022

10. DATUM REVIZE TEXTU

27. 2. 2025