Rhonya

SPC234145

sp.zn. sukls113500/2026

SOUHRN ÚDA JŮ O P Ř ÍPRAVKU

1. NÁZEV P Ř ÍPRAVKU

Rhonya 3 mg/0,02 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLO Ž ENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 3 mg drospirenonu a 0,02 mg ethinylestradiolu.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna potahovaná tableta obsahuje 41,80 mg laktosy (ve formě monohydrátu).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

R ůž ové, kulaté

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Perorální kontraceptivum

Rozhodnutí p ř edepsat p ř ípravek Rhonya by m ě lo být provedeno po zvá ž ení jednotlivých sou č asných rizikových faktor ů ž eny, zvlá ště rizikových faktor ů pro ž ilní tromboembolismus (VTE), a toho, jaké je riziko VTE u p ř ípravku Rhonya v porovnání s dal š ími p ří pravky CHC (viz body 4.3 a 4.4).

4.2 Dávkování a zp ů sob podání

Dávkování

Jak se p ř ípravek Rhonya u ž ívá

Tablety se musí u ž ívat ka ž dý den p ři bli žně ve stejnou dobu, v p řípadě p ot ř eby se zapíjejí malým mno ž stvím tekutiny, v po ř adí vyti š t ě ném na balení blistru.

Jedna tableta p ř ípravku Rhonya se u ž ívá den ně po dobu 21 po so bě následujících dnů. U ž ívání z nového blistru za č íná po sedmidenním intervalu bez u ž ívání tablet, během kterého dojde ke krvácení z vysazení.

Krvácení z vysazení obvykle za č íná za 2 až 3 dny po poslední tablet ě a nemusí sk onč it p ř ed zahájením dal š ího blistru.

Jak zahájit u ž ívání p ř ípravku Rhonya

• Hormonální kontraceptivum nebylo d ří ve pou ž íváno (v minulém m ě síci)

U ž ívání tablet musí z ač ít v den 1 p ř irozeného menstr uač ního cyklu ž eny (tj. první den jejího menstrua č ního krvácení).

• Př echod z jiného kombinovaného hormonálního kontraceptiva (kombinovaného perorálního kontraceptiva (COC), vaginálního krou žk u, nebo transdermální náplasti)

Ž ena by m ě la zahájit u ž ívání p ř ípravku Rhonya nejlépe následující den po u ž ití poslední aktivní tablety

(poslední tableta obsahující lé č ivé látky) jejího p ř edchozího COC, ale nejpozd ě ji v den následující po obvyklém intervalu bez u ž ívání tablet nebo po období u ž ívání placebo-tablet p ř edchozího COC. V p ří pad ě pou ž ívání vaginálního kro už ku nebo transdermální náplasti by m ě la ž ena zahájit u ž ívání p ř ípravku Rhonya nejlépe v den jejich odstran ě ní, ale nejpoz dě j i v době, kdy by m ě lo dojít k jejich dal š í aplikaci/zavedení.

• Př echod z kontracep ční metody obsahující pouze progestagen (pilulka s progestagenem, injekce, implantát) nebo z nitro dě l ož ního systému uvol ň ujícího progestagen ( „ IU S“)

Ž ena m ůž e p ř ejít kterýkoliv den z tablety obsahující pouze progestagen (z implantátu nebo IUS v den jeho vyjmutí, z injekcí v době, kdy by m ě la být aplikována dal š í injekce), ale ve v š ech t ěc hto p ř ípadech je t ř eba doporu č it pou ž ít navíc po dobu prvníc h 7 dnů u ž ívání tablet bariérovou metodu kontracepce.

• Po potratu v prvním trimestru

Ž ena m ůž e z ač ít s u ž íváním okam ž it ě. Př itom nemusí pou ž ívat ž ádná dal ší antikon cepč ní opat ř ení.

• Po porodu nebo potratu v druhém trimestru

Ž eny je nutno upozornit, aby u ž ívání zahájily mezi 21. až 28. dnem po porodu nebo potratu ve druhém trimestru. Pokud zahájí už ívání pozd ě ji, je t ř eba doporu č it, aby navíc pou ž ívaly bariérovou metodu kontracepce po dobu prvních 7 d nů u ž ívání tablet. Pokud v š ak ji ž do š lo k pohlavnímu styku, je nutné vyl ouč it t ěh otenství p ř ed skut ečným z ačá tkem u ž ívání COC, nebo musí ž ena vy č kat na první menstrua č ní krvácení.

Pokyny pro kojící ž eny viz bod 4.6.

Postup p ř i vynechání tablet

Jestli ž e se ž ena opozdí s u ž itím tablety o m éně n ež 12 hodin, antikonc epč ní ochrana se tím nesní ž í. Ž ena by si m ě la vzít tabletu, jakmile si na to vzpomene, a m ě la by u ž ívat dal ší tablety v obvyklou dobu.

Jestli ž e se ž ena opozdí s u ž itím tablety o více než 12 hodin, antikoncep č ní ochrana se m ůž e sní ž it. Postup p ř i vynechání tablet se m ůže ř ídit následujícími dv ě ma základními pravidly:

1. U ž ívání tablet nesmí být nikdy p ř eru š eno na dobu del š í než 7 po s obě následujícíc h dnů.

2. K dosa ž ení odpovídající suprese hypothalamo-hypofýzo-ovariální osy je t ř eba 7 dnů nep ř eru š eného u ž ívání tablet.

V souladu s t ě mito pravidly lz e v běž né praxi poskytnout následující radu:

• Týden 1

Ž ena by si m ě la vzít poslední zapomenutou tabletu, jakmile si na to vzpomene, i k dyž to bude znamenat vzít si dv ě tablety najednou. Poté pokra ču je v u ž ívání zbývajících tablet v obvyklou dobu. Navíc je t ř eba

pou ž ívat v následujících 7 dnech bariérovou metodu kontracepce jako nap ř . kondom. Pok ud doš lo v p ř edchozích 7 dnech k pohlavnímu styku, je tř eba zvá ž it mo ž nost ot ěho tn ěn í. Č ím více tablet se zme š ká a č ím blí ž e je to fázi bez u ž ívání tablet, tím je vy šš í riziko t ěho tenství.

• Týden 2

Ž ena by si m ě la vzít poslední zapomenutou tabletu, jakmile si na to vzpomene, i k dyž to bude znamenat vzít si dv ě tablety najednou. Poté pokr ač uje v u ž ívání zbývajících tablet v obvyklou dobu. Pokud ž ena u ž ívala tablety správ ně po dobu 7 dnů př ed první vynechanou tabletou, dal ší kontracep č ní opat ř ení nejsou nutná.

Vynechala-li v š ak ž ena více než 1 tabletu, je t ře ba doporu č it zvlá št ní kontracep č ní opat ř ení po dobu následujících 7 dnů.

• Týden 3

Riziko sní ž ené spolehlivosti je vysoké kv ů li nadcházejícím 7 dnům intervalu bez tablet.

Př esto v š ak upravením schématu u ž ívání tablet lze p ř edejít sní ž ení kontrace pční ochrany. Bude-li se pacientka ř ídit ně kterým z následujících dvou mo ž ných post upů, není t ř eba p ouž ívat dal š í kontracep č ní opat ř ení za p ř edpokladu, ž e po dobu 7 dn ů p ř edcházejících vynechání první tablety u ž ila v š echny tablety správ ně. Není-li tomu tak, ž ena musí zvolit první z následujících dvou mo ž ností a pou ž ít navíc dal š í kontrace pč ní opat ř ení po d obu 7 dnů.

1. Ž ena by si m ě la vzít poslední zapomenutou tabletu, jakmile si na to vzpomene, i kdy ž to bude znamenat vzít si dv ě tablety najednou. Poté pokra ču je v u ž ívání zbývajících tablet v obvyklou dobu.

U ž ívání z následujícího blistrového balení musí být zahájeno okam ž it ě po vyu ž ívání p ř edchozího, tzn.

mezi blistry není ž ádná p ř estávka. Krvácení z vysazení se prav děpodob n ě do staví a ž po vyu ž ívání druhého blistru, ale b ěhem u ž ívání tablet m ůž e dojít ke š pin ění nebo krvácení z pr ůn iku.

2. Ženě lze také poradit, aby p ř eru š ila u ž ívání tablet ze stávajícího blistrového balení. Tím vznikne interval

7 dnů bez u ž ívání tablet v če tn ě dnů, kdy byly tablety vynechány, a poté následuje u ž ívání z dal š ího blistrového balení.

Jestli ž e ž ena vynechala tablety a násle dně nem ě la ž ádné krvácení z vysazení na konci prvního normálního intervalu bez u ž ívání tablet, je nutné uva ž ovat o mo ž ném t ěho tenství.

Postup v p ř ípad ě ga strointestinálních obtí ž í

V p ří p adě záva ž ných gastrointestinálních obtí ž í (nap ř . zvracení nebo záva ž ného pr ů jmu) nemusí být absorpce úplná a je nutné pou ž ívat dal š í antikonce pč ní metody. Dojde-li během 3 - 4 hodin po u ž ití tablety ke zvracení, je t ř eba co nejd ří ve u ž ít novou (náhradní) tabletu. Nová tableta se má, pokud mo ž no, u ž ít do 12 hodin od obvyklé doby u ž ívání. Pokud uplynulo více než 12 hodin, lze aplikovat postup p ř i vynechání tablety uvedený v bodě 4.2 „Pos tup p ř i vynechání table t“ . Jestli ž e ž ena nechce m ěn it sv ůj normální harmonogram u ž ívání tablet, musí si vzít tabletu(y) navíc z dal š ího blistrového balení.

Jak oddálit krvácení z vysazení

Př eje-li si ž ena oddálit krvácení, musí pokra č ovat v u ž ívání tablet z dal š ího blistrového balení p ř ípravku

Rhonya bez obvyklé p ř estávky bez u ž ívání tablet. Tak lze pokra čo vat podle p ř ání až do vyu ž ívání tablet druhého blistru. B ěhem této doby m ůž e ž ena pozorovat krvácení z pr ůn iku nebo šp in ěn í. Po obvyklém sedmidenním intervalu bez u ž ívání tablet pak ž ena op ě t pokr ač uje v pravidelném u ž ívání.

Př eje-li si ž ena p ř esunout periodu na jiný den v týdnu, než na který vychází ve stávajícím schématu u ž ívání, lze jí doporu č it, aby zkrátila nastávající interval bez u ž ívání tablet o tolik dnů, o kolik si p ře je.

Č ím krat š í bude interval, tím v ě t ší je riziko, ž e nedojde ke krvácení z vysazení, ale ž e bude docházet během u ž ívání následujícího blistru ke krvácení z pr ů niku a š pi ně ní (po dobně jako p ř i oddálení periody).

Způsob podání

Perorální podání.

4.3 Kontraindikace

Kombinovaná hormonální antikoncepce (CHC) by se nem ě la pou ž ívat u následujících stav ů . Pokud by se jakékoliv z onem ocnění objevilo poprvé bě hem pou ž ívání CHC, u ž ívání p ř ípravku je nutno okam ž it ě zastavit.

• Př ítomnost nebo riziko ž ilního tromboembolismu (VTE)

• ž ilní tromboembolismus - sou č asný ž ilní tromboembolismus (lé č ený pomocí antikoagulancií) nebo anamnéza VTE (nap ř . hluboká ž ilní trombóza (DVT) nebo plicní embolie (PE));

• známá děd i č ná nebo získaná predispozice pro ž ilní tromboembolismus, jako je rezistence na APC (v če t ně faktoru V Leiden), deficit antitrombinu III, deficit proteinu C, deficit proteinu S;

• velký chirurgický zákrok s déletrvající imobilizací (viz bod 4.4);

• vysoké riziko ž ilního tromboembolismu v důs ledku p ř ítomnosti více rizikových faktor ů

(viz bod 4.4).

• Př ítomnost nebo riziko arteriálního tromboembolismu (ATE)

• arteriální tromboembolismus - sou č asný arteriální tromboembolismus, anamnéza arteriálního tromboembolismu (nap ř . infarkt myokardu) nebo prodromální stav (nap ř .

angina pectoris);

• cerebrovaskulární onem ocnění - sou č asná cévní mozková p ří hoda, anamnéza cévní mozkové p ří hody nebo prodromálního stavu (nap ř . tranzitorní ischemická ataka, TIA);

• známá hereditární nebo získaná predispozice k arteriálnímu tromboembolismu, jako je hyperhomocysteinemie a antifosfolipidové protilátky (antikardiolipinové protilátky, lupus antikoagulans);

• anamnéza migrény s fokálními neurologickými p ří znaky;

• vysoké riziko arteriálního tromboembolismu v důs ledku ví ceče tných rizikových faktor ů

(viz bod 4.4) nebo p ř ítomnosti jednoho záva ž ného rizikového faktoru, jako je:

▪ diabetes mellitus s cévními p ří znaky,

▪ záva ž ná hypertenze,

▪ záva ž ná dyslipoproteinemie.

• T ěžk é jaterní onem ocně ní práv ě probíhající nebo v anamnéze až do navrácení hodnot jaterních funkcí k normálu.

• T ěžk á insuficience ledvin nebo akutní ledvinové selhání.

• Tumory jater (benigní či maligní) sou ča sné nebo v anamnéze.

• Zhoubná nádorová onem ocnění o vliv něná po hlavními steroidy (nap ř . pohlavních org ánů nebo p rsou), známá nebo pode zř ení n a ně.

• Nediagnostikované krvácení z vagíny.

• Hypersenzitivita na l éč ivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v b odě 6. 1.

• Souča sné u ž ívání lé č ivých p ří pravk ů obsahujících ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir , léčivých přípravků obsahujících glekaprevir/pibrentasvir nebo sofosbuvir/ velpatasvir/ voxilaprevir (viz bod4.5).

4.4 Zvlá št ní upoz orně ní a opat ře ní pro pou ž ití

Upoz ornění

Pokud jsou p ř ítomna jakákoli onem ocnění nebo rizikové faktory uvedené ní ž e, m ě la by být vhodnost p ří pravku Rhonya s ž enou prodiskutována.

V p ř ípad ě zhor š ení nebo prvního výskytu jakéhokoli z t ěch to stav ů nebo rizikových faktor ů by m ě lo být ženě doporu čeno, aby kontaktovala svého léka ř e, který stanoví, zda by m ě la u ž ívání p ří pravku Rhonya uk onč it.

V p ří p adě pode zř ení nebo potvrzení VTE nebo ATE, musí být u ž ívání CHC p ř eru š eno. V p ř í padě zahájení antikoagula č ní lé č by musí být zaji š t ěna a dekvátní alternativní kontracepce vzhledem k teratogenicit ě antikoagul ační terapie (kumariny).

Cirkula ční poruchy

Riziko ž ilního tromboembolismu (VTE)

U ž ívání jakékoli kombinované hormonální antikoncepce (CHC) zvy šu je riziko ž ilního tromboembolismu

(VTE) ve srovnání s jejím neu ž íváním. Př ípravky, které obsahují levonorgestrel, norgestimát nebo norethisteron jsou spojovány s nejni žš ím rizikem VTE. Dal ší p ř ípravky, jako je p ř ípravek Rhonya mohou mít až dvakrát v yšš í úrov eň rizika. Rozhodnutí pou ž ívat jakýkoli př ípravek jiný n ež ten, který má nejni žš í riziko VTE, by m ě lo být u č i ně no po diskusi se ž enou, aby se zajistilo, ž e rozumí riziku VTE u p ř ípravku Rhonya, rozumí, jak její s oučasné rizikové faktory toto riziko ovli vň ují a ž e riziko VTE je nejvy šš í v prvním roce u ž ívání léku. Existují také ně které d ů kazy, ž e riziko je z výš ené, kd yž je CHC op ě t ovně zahájena po pauze v u ž ívání trvající 4 týdny nebo déle.

U ž en, které neu ž ívají CHC a nejsou t ěh otné, se asi u 2 z 10 000 vyvine VTE v pr ůbě hu jednoho roku. U ka ž dé jednotlivé ž eny v š ak m ůž e být riziko daleko vy šš í v závislosti na jejích základních rizikových faktorech

(viz ní ž e).

Odhaduje se1, ž e z 10 000 žen, které pou ž ívají CHC obsahující drospirenon, se u 9 až 12 ž en vyvine VTE během jednoho roku; v porovnání s p ř ibli žně 62 p ří pady u ž en, které po už ívají CHC obsahující levonorgestrel.

V obou p ř ípadech je tent o počet VTE za rok men š í, n ež počet oče kávaný u ž en během t ěho tenství nebo po porodu.

VTE m ůž e být fatální v 1-2 % p ř ípa dů.

1 Tyto incidence byly odhadnuty ze souhrnu dat z epidemiologických studií s pou ž itím relativních rizik pro r ů zné p ř ípravky ve srovnání s CHC obsahující levonorgestrel.

2 S tře dní bod rozmezí 5-7 na 10 000 W Y (ž en-rok ů ) na základ ě r elativního rizika pro CHC obsahující levonorgestrel oproti jejímu nepou ž ívání p ř ibli ž n ě 2,3 a ž 3,6.

Po č et p ř íhod VTE na 10 000 ž en za rok

Extrém ně vz ácně b yla hlá š ena trombóza u u ž ivatelek CHC v dal š ích cévách, nap ř . jaterních, mezenterických, renálních nebo retinálních ž ilách a tepnách.

Rizikové faktory VTE

Riziko ž ilních tromboembolických komplikací u u ž ivatelek CHC se m ůž e podstat ně zvy š ovat u ž eny, která má dal š í rizikové faktory, zvlá ště pokud je p ř ítomno více rizikových faktor ů (viz tabulka).

Př ípravek Rhonya je kontraindikován, pokud má ž ena více rizikových faktor ů, které pro ni p ř edstavují vysoké riziko ž ilní trombózy (viz bod 4.3). Pokud má ž ena více než jeden rizikový faktor, je mo ž né, ž e zvý š ení rizika je vy šš í než sou č et jednotlivých faktor ů - v tomto p řípadě by m ě lo být zvá ž eno její celkové riziko VTE. Pokud je pom ěr p ř íno sů a rizik pova ž ován za negativní, nem ě la by být CHC p ř edepisována

(viz bod 4.3).

Tabulka: Rizikové faktory VTE

Není ž ádná shoda o mo ž né roli vari xů a po vrchové tromboflebitidy v nástupu nebo progresi ž ilní trombózy.

Zvý š ené riziko tromboembolismu v t ěho tenství, a zvlá ště bě h em š estined ě lí musí být zvá ž eno (pro informaci o „ Fertilit ě, t ěh otenství a kojení “ viz bod 4.6).

P ř íznaky VTE (hluboká ž ilní trombóza a plicní embolie)

V p ř ípa dě p ří znak ů by m ě lo být ženě doporu čeno, a by vyhledala naléhavou léka ř skou pé č i a informovala léka ř e, ž e u ž ívá CHC.

Př íznaky hluboké ž ilní trombózy (DVT) mohou zahrnovat:

• jednostranný otok nohy a/nebo chodidla nebo podél ž íly v noze;

• bolest nebo citlivost v noze, která m ůž e být poci ť ována pouze vstoje nebo p ř i ch ůz i;

• zvý š enou teplotu posti ž ené nohy, zarudnutí nebo zm ě nu barvy k ůž e nohy . Př íznaky plicní embolie (PE) mohou zahrnovat:

• náhlý nástup nevysv ě tlitelné dušn osti nebo rychlého dýchání;

• náhlý ka š el, který m ůž e být spojený s hemoptýzou;

• ostrou bolest na hrudi;

• t ěžk é t oče ní hlavy nebo závr ať;

• rychlý nebo nepravidelný sr deč ní tep.

N ě které z t ěc hto p ř íznak ů (nap ř . „duš nost “, „ ka š el “ ) nejsou specifické a mohou být nespráv ně interpretovány jak o č ast ě j š í nebo m éně záva ž né p ří hody (nap ř . infekce dýchacího traktu).

Dal š ími známkami cévní okluze mohou být: náhlá bolest, otok a sv ě tle modré zbarvení k onče tin.

Pokud nastane okluze v oku, mohou se p ř íznaky pohybovat od nebolestivého rozmazaného vi děn í, které m ůž e p ř ejít do ztráty zraku. N ě kdy m ůž e nastat ztráta zraku tém ěř okam ž it ě.

Riziko arteriálního tromboembolismu (ATE)

Epidemiologické studie spojovaly pou ž ívání CHC se zvý š eným rizikem arteriálního tromboembolismu

(infarkt myokardu) nebo cerebrovaskulární p ří hody (nap ř . tranzitorní ischemická ataka, cévní mozková p ří hoda). Arteriální tromboembolické p ř íhody mohou být fatální.

Rizikové faktory ATE

Riziko arteriálních tromboembolických komplikací nebo cerebrovaskulární p ř íhody u u ž ivatelek CHC se zvy šu je u ž en s rizikovými faktory (viz tabulka). P ří pravek Rhonya je kontraindikován, pokud má ž ena jeden záva ž ný rizikový faktor nebo více rizikových faktor ů ATE, které pro ni p ře dstavují riziko arteriální trombózy (viz bod 4.3). Pokud má ž ena více n ež jeden rizikový faktor, je mo ž né, ž e zvý š ení rizika je vy šš í než sou č et jednotlivých faktor ů - v tomto p ř í padě by m ě lo být zvá ž eno její celkové riziko. Pokud je pom ěr pří no sů a rizik pova ž ován za negativní, nem ě la by být CHC p ř edepisována (viz bod 4.3).

Tabulka: Rizikové faktory ATE

P ř íznaky ATE

V p ř ípa dě p ří znak ů by m ě lo být ženě doporu čeno, aby vyhledala naléhavou léka ř skou pé č i a informovala léka ř e, ž e u ž ívá CHC.

Př íznaky cévní mozkové p ří hody mohou zahrnovat:

• náhlou necitlivost nebo slabost obli č eje, pa ž e nebo nohy, zvlá ště na jedné str aně t ě la;

• náhlé potí ž e s c hů zí, závrat ě, ztrátu rovnováhy nebo koordinace;

• náhlou zmatenost, problémy s řečí nebo porozum ěn ím;

• náhlé potí ž e se zrakem na jednom nebo obou o č ích;

• náhlou, záva ž nou nebo prodlou ž enou bolest hlavy neznámé p říč iny;

• ztrátu v ědo mí nebo omdlení s nebo bez záchvatu.

D očasné p ř íznaky naz naču jí, ž e se jedná o tranzitorní ischemickou ataku (TIA).

Př íznaky infarktu myokardu (IM) mohou zahrnovat:

• bolest, nep ř íjemný pocit, tlak, t ěž kost, pocit stla č ení nebo plnosti na hrudi, v paži nebo pod hrudní kostí;

• nep ří jemný pocit vyza ř ující do z ad, č elisti, hrdla, pa ž e, ž aludku;

• pocit plnosti, poruchu trávení nebo du š ení;

• pocení, nauzeu, zvracení nebo závrat ě;

• extrémní slabost, úzkost ne bo dušn ost;

• rychlý nebo nepravidelný sr deč ní tep.

Tumory

V ně kterých epidemiologických studiích bylo uv áděno zvý š ené riziko karcinom u dě lo ž ního hrdla u dlouhodobých (>5 let) u ž ivatelek COC, ale stále se vedou spory, do jaké míry lze tento výsledek p ř ipsat na vrub matoucí m úč ink ům s exuálního chování a dal š ím faktor ů m, jakým je nap ř íklad míra výskytu infekce human papilloma virus (HPV).Metaanalýza z 54 epidemiologických studií uvád ě la, ž e existuje sl abě zvý š ené relativní riziko (RR = 1,24) diagnózy nádorového onem ocnění p rsu u ž en, které v sou č asnosti pou ž ívají COC. Nadm ě rné riziko postu pně mizí v pr ůběhu 10 let po uk ončení pou ž ívání

COC. Proto ž e je nádorové onem ocnění prsu vzácné u ž en ve v ě ku do 40 let, nadm ě rný počet diagnóz tumoru prsu u sou časn ých a nedávných u ž ivatelek COC je malý v pom ě ru k celkovému riziku nádorového onem ocnění prsu. Tyto studie pro tuto kasuistiku neposkytuj í dů kazy. Pozorovaný vzorec zvý š eného rizika m ůž e být z působ en č asnou diagnózou nádorového onem ocnění prsu u u ž ivatelek COC, biologickými úč inky COC nebo kombinací obojího. Rakovina prsu diagnostikovaná u ž en, které ně kdy u ž ívaly COC, má tendenci být m éně klinicky pokr oč il á než rakovinová onem ocnění diagnostikovaná u ž en, které je nikdy neu ž ívaly.

Ve vzácných p ří padech byly u u ž ivatelek COC hlá š eny benigní tumory jater a je š t ě vzácn ě ji maligní tumory jater. V ojedin ě lých p ří padech tyto tumory zp ů sobovaly ž ivot ohro ž ující krvácení do dutiny b řiš ní . Při záva ž né bolesti horní krajiny b ř i šn í, zv ě t š ení jater nebo známkách krvácení do krajiny b ř i šní u ž en u ž ívajících COC je zapot ře bí v diferenciální diagnóze uva ž ovat o tumoru jater.

Při u ž ívání vysokodávkovaných COC (50 μ g ethinylestradiolu) je sní ž eno riziko endometriálního a ovariálního karcinomu. Zda toto platí i pro nízkodávková COC, je tř eba je š t ě p otvrdit.

Jiná onemo cnění

Progestinová komponenta v p ří pravku Rhonya je antagonistou aldosteronu s kalium šetř ícími vlastnostmi. Ve v ě t š i ně p ř í padů se neo č ekává ž ádný vzestup hladin kalia. V klinické studii v š ak u ně kterých pacient ů s lehk ou či st ř ední poruchou funkcí ledvin p ř i konkomitantním podávání kalium š et ř ících lé č ivých p ří pravk ů sérové koncentrace kalia lehce, nikoliv v š ak signifikantn ě , vzrostly během podávání drospirenonu. Proto se dopor uč uje kontrolovat sérové kalium během prvního lé če bného cyklu u pacientek s renální insuficiencí a sérovými hladinami kalia p ř ed l éčbou p ř i horní hranici normy, a to zejména b ě hem konkomitantního podávání kalium š et ř ících lé č iv. Viz rov něž bod 4.5.

Ž eny s hypertriglyceridemií nebo s tímto onemocn ěn ím v rodinné anamnéze mohou být vystaveny zvý š enému riziku vzniku pankreatitidy p ř i u ž ívání COC.

Př esto ž e bylo u mnoha ž en u ž ívajících COC hlá š eno malé zvý š ení krevního tlaku, klinicky významná zvý š ení jsou vzácná. Pouze v t ěc hto vzácných p ř ípadech je o dů v odněno p ř eru š ení u ž ívání COC. Pokud se p ř i pou ž ití COC u ji ž d ří ve existující hypertenze objeví konstant ně zvý š ené hodnoty nebo náhlý vzestup krevního tlaku, které neodpovídají na antihypertenzní l éčbu, COC musí být vysazeno. Pokud se to bude pova ž ovat za vhodné, lze pou ž ívání COC obnovit, jestli ž e lze pomocí antihypertenzní terapie dosáhnout normotenzních hodnot.

Jak p ř i t ě hotenství, tak p ř i pou ž ívání COC byl hlá še n výskyt či zhor š ení následujících onem ocněn í, al e dů kaz o souvislosti s pou ž íváním COC není p ř esv ědč ivý: ž loutenka a/nebo pruritus související s cholestázou; ž l učo vé kameny; porfyrie; systémový lupus erytematodes; hemolyticko-uremický syndrom;

Sydenhamova chorea; herpes gestationis; ztráta sluchu spojená s otosklerózou.

Exogenní estrogeny mohou vyvolat nebo zhor š it p ř íznaky dědičného a získ aného angioedému.

Akutní či chronické poruchy funkce jater si mohou vynutit p ř eru š ení pou ž ívání COC, dokud se markery jaterní funkce nevrátí k normálním hodnotám. Recidiva cholestatické ž loutenky a/nebo vyr ážky spojené s cholestázou, která se poprvé objevila b ě hem t ěho tenství nebo bě hem p ř edchozího pou ž ití pohlavních steroid ů, si vynutí vysazení COC.

Př esto ž e COC m ůž e mít vliv na periferní inzulínovou rezistenci a glukosovou toleranci, neexistují dů kazy o pot řebě m ěn it terapeutický re ž im p ř i diabetu p ř i už ívání nízkodávkové COC (obsahující < 0,05 mg ethinylestradiolu). B ě hem u ž ívání COC je v š ak zapo tř ebí diabeti č ky peč liv ě sledovat, zejména v časn ém stádiu pou ž ívání COC.

V souvislosti s u ž íváním COC bylo hlá š eno zhor š ení endogenní deprese, epilepsie, Crohnovy choroby a ulcerativní kolitidy.

Depresivní nálada a deprese jsou dob ř e známé ne ž ádoucí ú č inky u ž ívání hormonální antikoncepce

(viz bod 4.8). Deprese m ůž e být t ěžk á a je známým rizikovým faktorem sebevra ž edného chování a sebevra ž d. Ž enám je t ř eba doporu č it, aby se v p ří p adě zm ěn nálady a p ří znak ů deprese obrátily na svého léka ř e, a to v če t ně ob dobí krátce po zahájení l éčb y.

P ř íle ž itostn ě se m ůž e objevit chloasma, a to zvlá š t ě u ž en s anamnézou chloasma gravidarum. Ž eny, které

jsou náchylné ke vzniku chloasma, by se m ě ly bě hem u ž ívání COC vyvarovat expozici slune č nímu či ultrafialovému zá ř ení.

L ékař ské vyš et ře ní/konzultace

Př ed zahájením u ž ívání nebo znovuzahájením u ž ívání p ř ípravku Rhonya by m ě la být získána kompletní anamnéza (v če t ně rodinné anamnézy) a musí být vyl oučeno t ěh otenství. M ě l by se zm ěři t krevní tlak a m ě lo by být provedeno t ě lesné vy š et ř ení p ř i zvá ž ení kontraindikací (viz bod 4.3) a varování (viz bod

4.4). Je d ů le ž ité, aby byla ž ena upozor něna na informace o ž ilní a arteriální trombóze, v če t ně rizika p ř ípravku Rhonya v porovnání s dal š ími typy CHC, na p ří znaky VTE a ATE, známé rizikové faktory a co by m ě l a dě lat v p ří p adě suspektní trombózy.

Ž ena by také m ě la být informována, aby si pe č liv ě př e č etla p ř íbalovou informaci pro u ž ivatele a aby dodr ž ovala uvedené instrukce. Frekvence a povaha vy šetř ení by m ě ly být zalo ž eny na stanovených postupech a upraveny podle individuálních pot ř eb ž eny.

Ž eny by m ě ly být informovány, ž e hormonální antikoncepce nechrání p ř ed HIV infekcí (AIDS) a dal š ími sexuál ně p ř enosnými chorobami.

Sní žená úč innost

Ú č innost COC m ůž e být sní ž ena nap ří klad př i vynechání tablety (viz bod 4.2), v p ř í padě gastrointestinálních poruch (viz bod 4.2), nebo p ř i sou časn ém u ž ívání dal š ích lé č ivých p ří pravk ů (viz bod 4.5).

Sní ž ení kontroly cyklu

Při u ž ívání v š ech COC se m ůž e objevit nepravidelné krvácení ( šp i ně ní nebo krvácení z pr ůn iku), a to p ř edev š í m během p rvních m ě sí ců u ž ívání. Proto je hodnocení jakéhokoliv nepravidelného krvácení smysluplné pouze po adapt ačn ím intervalu v délce p ř ibli žně t ř í menstru ač ních cykl ů.

Jestli ž e nepravidelnosti v krvácení p ř etrvávají nebo se vyskytnou po p ř edchozích pravidelných cyklech, je nutné uva ž ovat o nehormonálních p ř í č inách a k vyl ouče ní malignity nebo t ě hotenství jsou indikována odpovídající diagnostická opat ř ení. Mez i ně m ůž e pa tř it kyretá ž .

U ně kterých ž en se krvácení z vysazení nemusí vyskytnout bě hem intervalu bez u ž ívání tablet. Pokud se COC u ž ívala podle pokyn ů uvedených v bodě 4.2, je neprav děp odobné, ž e ž ena bude t ěh otná. Pokud se v š ak COC neu ž ívala podle t ě chto poky nů p ř ed prvním zme š kaným krvácením z vysazení nebo pokud neprob ěhnou krvácení dv ě, p ř ed pokr ač ujícím pou ž íváním COC se musí vyl ouč it t ěh otenství.

Přípravek Rhonya obsahuje laktózu a sodík

Pacientky se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými lé č ivými p ř ípravky a jiné formy interakce

Poznámka: Informace o p ř edepisování sou č as ně podávaných lé č ivých p ř ípravk ů je nutno konzultovat, aby se rozpoznaly potenciální interakce.

• Ú č inky jiných lé č ivých p ř ípravk ů na p ří pravek Rhonya

Interakce se mohou objevit s lé č ivými př ípravky, které indukují mikrozomální enzymy, c ož můž e mít za následek zvý š enou clearance pohlavních hormo nů a můž e vést ke krvácení z průn iku a/nebo k selhání kontracepce.

Postup

Enzymová indukce m ůž e být pozorována již po n ě kolika dnech l éč by. Maximální enzymová indukce je obvykle pozorována b ě hem n ě kolika týdnů. Po p ř eru š ení lé čby můž e enzymová indukce př etrvávat po dobu okolo 4 týdnů.

Krátkodobá lé č ba

Ž eny, které se lé č í n ě kterým z enzymy indukujících lé č ivých př íprav ků, by m ěly př ec hodně pou ž ívat navíc k COC bariérovou kontracep č ní metodu nebo pou ž ít jinou metodu kontracepce. Bariérová metoda musí být pou ž ívána po celou dobu l éč by soub ěžně podávaným lékem a dal š ích 28 dní po ukon če ní l éč by.

Pokud l éč ba zasáhne do období ukon č ení u ž ívání tablet COC ze stávajícího blistru, pak by dal š í blistr COC m ě l být na č at ihned po př edchozím blistru bez obvyklého intervalu bez u ž ívání tablet.

Dlouhodobá lé č ba

Pokud je ž ena na dlouhodobé l éč b ě lé č ivou látkou, která indukuje jaterní enzymy, doporu č uje se pou ž ívat jinou spolehlivou nehormonální kontracepci.

V literatu ř e byly popsány následující interakce:

Látky zvy š ující clearance COC (sni ž ují ú č innost COC enzymovou indukcí) nap ř íklad:

barbituráty, bosentan, karbamazepin, fenytoin, primidon, rifampicin a léky na HIV ritonavir, nevirapin a efavirenz a z ř e jmě t aké felbamát, griseofulvin, oxkarbazepin, topiramát a př ípravky obsahující t ř ezalku te č kovanou (hypericum perforatum).

Látky s r ů znými ú č inky na clearance COC:

P ři sou ča sném podávání spol eč n ě s COC mnoho kombinací inhibit orů HIV proteázy a nenukleosidových inhibit orů r everzní transkriptázy v četně k ombinací s HCV inhibito ry můž e sni ž ovat nebo zvy š ovat plazmatickou koncentraci estrogenu nebo progestin ů. Ú č inek t ěc hto zm ě n můž e být v n ě kterých p ř ípadech klinicky významný.

Proto by m ě ly být prostudovány informace o p ř ípravku k soub ěž né l éč b ě HIV/HCV př ípravky, aby byly identifikovány mo ž né interakce, a p ř íslu š ná doporu če ní. V př ípa dě jakýchkoliv pochyb by ž eny, které jsou na l éč b ě inhibitory proteázy nebo nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy, m ě ly navíc pou ž ít bariérovou kontracep č ní metodu.

Látky sni žu jící clearance COC (inhibitory enz ymů ):

Klinický význam mo ž ných interakcí s inhibitory enzym ů z ůs tává neznámý.

Souča sné u ž ívání silných CYP3A4 inhibitor ů m ůže zvý š it plazmatické koncentrace estrogenu nebo progestinu nebo obou

Ve studii s opakovanými dávkami kombinace drospirenon (3 mg denně )/ ethinylestradiol (0,02 mg denně ), soub ěž né podání silného inhibitoru CYP3A4 ketokonazolu po dobu 10 dní zvý š ilo AUC(0-24 hod) drospirenonu a ethinylestradiolu 2,7krát a 1,4krát.

Bylo zji š t ě no, ž e etorikoxib v dávkách 60 až 120 m g denně zvy šu je plasmatickou koncentraci

ethinylestradiolu 1,4 až 1,6krát, zejména, je-li u ž íván sou č asn ě s kombinovanými hormonálními kontraceptivy obsahujícími 0,035 mg ethinylestradiolu.

• Ú č inky p ří pravku Rhonya na jiné lé č ivé p ř ípravky

COC mohou ovliv ňo vat metabolism us ně kterých jiných lé č ivých látek. V souladu s tím mohou bu ď zvy š ovat (nap ř . cyklosporin) nebo sni ž ovat (nap ř . lamotrigin) plazmové a tk áňo vé koncentrace.

Na zákl adě studií interakcí in vivo na dobrovolnících - ž enách, které u ž ívaly omeprazol, simvastatin a midazolam jako markerový substrát, jsou neprav dě podobné klinicky významné interakce drospirenonu v dávce 3 mg s metabolismem jiných lé č ivých látek zprost ř edkovaným cytochromem P450.

Klinické údaje ukazují, ž e ethinylestradiol inhibuje clearance substrát ů CYP1A2, což vede k mírnému

(nap ř . theofylin) nebo st ř ednímu (nap ř . tizanidin) vzestupu jejich plasmatických koncentrací.

• Jiné formy interakce

U pacient ů bez insuficience ledvin sou č asné podávání drospirenonu a inhibitor ů ACE nebo NSAID neprokázalo signifikantn í úč inek na kalium v séru. Nicm éně kon komitantní u ž ívání ethinylestradiolu/ drospirenonu s antagonisty aldosteronu nebo kali um š et ří cími diuretiky studováno nebylo. V tomto p ř ípad ě je tř eba p ř ed prvním cyklem l éčby provést testy kalia v séru. Viz rov něž bod 4. 4.

Farmakodynamické interakce

Během klinických studií u pacientek léčených pro virovou hepatitidu C (HCV) lé č ivými p ří pravky obsahujícími ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir s ribavirinem nebo bez ribavirinu, došlo k zvý š ení aminotransferázy (ALT) na více než na 5násobek horní hranice normálních hodnot (ULN) výrazně častěji u žen, které užívaly léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako jsou kombinovaná hormonální kontraceptiva (CHC). Navíc také u pacientek léčených glekaprevire m/pibrentasvirem nebo sofosbuvirem/v elpatasvirem/ voxilaprevirem bylo pozorováno zvýšení hladin ALT u žen užívajících léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako je CHC (viz bod 4.3 ).

Proto je tř eba u ž ivatelky p ří pravku Rhonya p ř ed zahájením l éčby t ě mito kombin ovaným i léčebným i režim y p ře vést na alternativní metodu antikoncepce (nap ř . antikoncepci obsahující jen gestagen nebo nehormonální metody antikoncepce). P ř ípravek Rhonya je mo ž né znovu z ač ít u ž ívat 2 týdny po uk ončení lé č by t ě mito kombin ovaným i léčebným i režim y.

• Laboratorní testy

Pou ž ití kontraceptivních steroi dů m ůž e ovlivnit výsledky ur č itých laboratorních test ů v če tn ě biochemických parametr ů funkce jater, š títné ž lázy, nadledvinek a ledvin, hladiny protei nů (nosi če) v plazm ě, nap ř . globulinu vá ž ícího kortikosteroid a lipidové/lipoproteinové frakce, parametr ů metabolismu uhlov odanů a pa rametr ů koagulace a fibrinolýzy. Zm ě n y obecně z ůs távají v rozsahu normálních laboratorních hodnot. Drospirenon z působ uje zvý š ení plasmatické aktivity reninu a plasmatického aldosteronu svoji mírnou antimineralokortikoidní aktivitou.

4.6 Fertilita, t ě hotenství a kojení

T ěho tenství

Př ípravek Rhonya není bě hem t ěho tenství indikován.

Jestli ž e dojde bě hem u ž ívání p ří pravku Rhonya k ot ěh ot ně ní, p ří pravek je nutné neprodlen ě vysadit.

Rozsáhlé epidemiologické studie v š ak nezaznamenaly zvý š ené riziko vrozených vad u d ě tí narozených ž enám u ž ívajících COC p ř ed ot ě hotn ěn ím, ani teratogenní vliv COC neúmysl ně už ívaných v t ěho tenství.

Studie se zv íř aty prokázaly ne ž ádoucí ú č inky b ěhem t ěho tenství a laktace (viz bod 5.3). Na zákl adě t ěc hto

údaj ů získaných na zv íř atech nelze vyl ouč it ne ž ádoucí hormonální p ůso bení lé č ivých látek. Av š ak obecné zk uš enosti s u ž íváním COC v pr ůběhu t ěh otenství neposkytují dů kazy pro výskyt ne ž ádoucích ú č ink ů u lidí.

Údaje týkající se u ž ívání ethinylestradiolu/drospirenonu v t ěh otenství jsou p ř íli š omezené, než aby bylo mo ž no udě lat záv ě ry týkající se negativního vlivu p ří pravku Rhonya na t ěho tenství, zdraví plodu nebo novorozence. V sou čas né d obě n ejsou k dispozici ž ádná relevantní epidemiologická data.

Zvý š ené riziko VT E bě hem poporodního období je t ř eba brát v úvahu p ř i znovuzahájení u ž ívání p ř ípravku

Rhonya (viz body 4.2 a 4.4).

Kojení

Kojení m ůž e být COC ovliv něno, proto ž e se m ůž e sni ž ovat mno ž ství a m ěn it sl ož ení mate ř ského mléka.

Proto by se pou ž ívání COC v š eobecn ě nem ě lo dopor učo vat, dokud kojící matka své dít ě zcela neodstaví.

Malá mno ž ství kontracep č ních steroi dů a /nebo jejich metabolit ů mohou být vyl učo vána do mléka bě hem jejich u ž ívání. Tato mno ž ství mohou mít vliv na dít ě.

4.7 Ú č inky na schopnost ř ídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící úč inky na schopnost ř ídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Nebyly pozorovány ž ádné úč inky na schopnost ří dit nebo obsluhovat stroje u u ž ivatelek COC.

4.8 Ne ž ádoucí ú č inky

Záva ž né ne ž ádoucí ú č inky objevující se u u ž ivatelek COC jsou popsány také v bodě 4.4.

B ěhem u ž ívání p ří pravku Rhonya byly hlá š eny následující ne ž ádoucí úč inky:

Ní ž e uvedená tabulka udává ne ž ádoucí reakce podle t ř íd orgánových systém ů po dle databáze

MedDRA (MedDRA SOCs). Č etnosti jsou uvedeny na z ákladě úd aj ů z klinických studií.

Jsou pou ž ity nejvhodn ě j ší MedDRA termíny k popisu konkrétních ne ž ádoucích ú č ink ů a jejich symptom ů a souvisejících podmínek.

Popis vybraných nežádoucích účinků

U ž en u ž ívajících CHC bylo pozorováno zvý š ené riziko arteriálních a ž ilních trombotických a tromboembolických p ří hod, v če t ně infarktu myokardu, cévní mozkové p ří hody, tranzitorních ischemických atak, ž ilní trombózy a plicní embolie a je podrobn ě ji popsáno v bodě 4.4.

Následující záva ž né ne ž ádoucí p ř íhody, které byly popsány u ž en u ž ívajících COC, jsou rozvedeny v bodě

4.4 Zvlá št ní upozor ně ní a opat ř ení pro pou ž ití:

• Venózní tromboembolická onem ocněn í;

• Arteriální tromboembolická onem ocněn í;

• Hypertenze;

• Jaterní tumory;

• Výskyt nebo zhor š ení stav ů, pro které spojení s už íváním COC není jednoz načné:

Crohnova choroba, ulcerativní kolitida, epilepsi e, dě lo ž ní myomy, porfyrie, systémový lupus erythematodes, herpes gestationis, Sydenhamova chorea, hemolyticko-uremický syndrom, cholestatická ž loutenka;

• Chloasma;

• Akutní či chronické poruchy funkce jater si mohou vynutit p ř eru š ení pou ž ívání COC, dokud se markery jaterní funkce nevrátí k normálním hodnotám.

• Exogenní estrogeny mohou vyvolat nebo zhor š it p ří znaky dědičného a získaného angioedému.

U u ž ivatelek perorálních kontraceptiv je lehce zv ýš ena frekvence diagnózy rakoviny prsu. Proto ž e rakovina prsu je vzácná u ž en pod 40 let v ě ku, po č et p ří pa dů navíc je malý ve vztahu k celkovému riziku rakoviny prsu. Kauzální vztah k COC není znám. Dal ší informace viz body 4.3 a 4.4.

Interakce

Krvácení z průn iku a/nebo selhání antikoncep č ní ú č innosti můž e být zp ů sobeno interakcí jiných lé č ivýc h př íprav ků ( induktory enzy mů) s perorálními kontraceptivy (viz bod 4.5).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlá š ení podez ř ení na ne ž ádoucí ú č inky po registraci l éč ivého p ří pravku j e dů le ž ité. Umo žňu je to pokr ačo vat ve sledování pom ě ru p ří no sů a rizik lé č ivého p ř ípravku. Ž ádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podez ř ení na ne ž ádoucí ú č inky prostřednictvím webového formuláře:

sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu lé č iv

Šrob árova 49/48

100 00 Praha 10 farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 P ř edávkování

S p ř edávkováním drospirenonem/ethinylestradiolem nejsou dosud ž ádné zk uš enosti. Na zákl adě zk uš eností s ostatními perorálními kombinovanými kontraceptivy by se v tomto p ří pa dě mohly vyskytnout tyto p ří znaky: nauzea, zvracení a u mladých dívek slabé vaginální krvácení. Antidota

nejsou známa, a proto by l éč ba m ě la být symptomatická.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina (ATC): progestageny a estrogeny, fixní kombinace

ATC kód: G03AA12

Pearl index pro selhání metody: 0,11 (horní hranice 95% intervalu spolehlivosti: 0,60).

Celkový Pearl Index (selhání metody + selhání pacientky): 0,31 (horní hranice 95% intervalu spolehlivosti: 0,91).

Antikoncep ční ú č inek ethinylestradiolu/drospirenonu je zalo ž en na interakci r ů zných faktor ů, kdy se za nejd ů le ž it ě j ší pova ž uje inhibice ovulace a zm ě ny v endometriu.

Př ípravek Rhonya je kombinované perorální kontraceptivum obsahující ethinylestradiol a progestagen drospirenon. V terapeutických dávkách má drospirenon také antiandrogenní a mírné antimineralokortikoidní vlastnosti. Nemá ž ádnou estrogenní, glukokortikoi dní či antiglukokortikoidní aktivitu. Toto dává drospirenonu farmakologický profil výraz ně se podobající p řir ozenému hormonu progesteronu.

Z klinických studií vyplynulo, ž e slabé antimineralokortikoidní vlastnosti ethinylestradiolu/ drospirenonu mají za následek jeho mírný antimineralokortikoidní ú č inek.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Drospirenon

Absorpce

Peroráln ě podaný drospirenon je rychle a tém ěř úpln ě absorbován. Maximální koncentrace lé č ivé látky v séru - asi 38 ng/ml - je dosa ž eno p ř ibli žně za 1 - 2 hodiny po jednorázovém podání.

Biologická dostupnost je 76 - 85 %. Na biologickou dostupnost drospirenonu nemá sou č asné po ž ití potravy ž ádný vliv.

Distribuce

Po perorálním podání klesá sérová hladina drospirenonu s k onečn ým pol oča sem 31 hodin. Drospirenon je vázán na sérový albumin, není vázán na pohlavní hormony vá ž ící globulin (SHBG) ani na kortikosteroidy vá ž ící globulin (CBG). Jen 3 - 5 % celkové sérové koncentrace lé č ivé látky je p ř ítomno ve form ě volného steroidu. Ethinylestradiolem indukované zvý š ení SHBG neovliv ňu je vazbu drospirenonu na sérové proteiny . Prů m ě rný distribu ční objem drospirenonu je 3,7 ± 1,2 l/kg.

Biotransformace

Po perorálním podání je drospirenon extenziv ně metabolizován. Hlavními metabolity v plazm ě jsou kyselá forma drospirenonu vznikající otev ř ením laktonového kruhu a 4,5-dihydrodrospirenon-3-sulfát, tvo ř ené redukcí a následnou sulfatací. Drospirenon je také p ř edm ě tem oxidativního metabolismu katalyzovaného CYP34. In vitro má drospirenon schopnost slab ě až s t ředně s il ně inhibovat enzymy

CYP1A1, CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 cytochromu P450.

Eliminace

Rychlost metabolické clearance drospirenonu v séru 1,5 ± 0,2 ml/min/kg. Drospirenon je vyl učo ván v nezm ěněné form ě pouze ve stopovém mno ž ství. Metabolity drospirenonu jsou vyl učo vány stolicí a mo č í p ř i exkr eč ním pom ě ru 1,2 a ž 1,4. Polo č as vyl učo vání metabolit ů m očí a stolicí je asi 40 hodin.

Podmínky ustáleného stavu

B ěhem l éče bného cyklu je maximální koncentrace drospirenonu v rovnová ž ném stavu okolo 70 ng/ml dosa ž eno p ř ibli žně po 8 dnech u ž ívání. Hladiny drospirenonu v séru se akumulují p ř ibli žně faktorem

3 v důs ledku pom ě ru k oneč ného pol oč asu a dávkovacího intervalu.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Hladiny drospirenonu v rovnová ž ném stavu u ž en s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu

CLcr, 50-80 ml/min) byly srovnatelné s ž enami, jeji chž funkce ledvin byla normální. U ž en se st ředně záva ž nou poruchou funkce ledvin (Clcr 30-50 ml/min) byly hladiny drospirenonu v pr ů m ě ru o 37 % vy šš í ve srovnání s ž enami s normální funkcí ledvin. Léč ba drospirenonem u ž en s mírnou až s tř ed ně t ěž kou poruchou funkce ledvin byla také dob ř e tolerov ána. Léčba drospirenonem nevykazovala ž ádný klinicky významný úč inek na koncentrace draslíku v séru.

Porucha funkce jater

U dobrovolnic se st ředně záva ž nou poruchou funkce jater byl ve studii hodnotící podání jednotlivé dávky pozorován 50% pokles perorální clearance (CL/F) ve srovnání s ž enami s normální funkcí jater.

Pozorovaný pokles clearance drospirenonu u dobrovolnic se st ř edn ě záva ž nou poruchou funkce jater ve srovnání se zdravými se neprojevil jako patrný rozdíl koncentrací draslíku v séru u t ě chto dvou skupin dobrovolnic. Dokonce ani za p ř ítomnosti diabetes a konkomitantní lé čby spironolaktonem (dvou faktor ů, které predisponují pacienta k hyperkalemii), nebyl pozorován vzestup draslíku nad hranici rozmezí normálních hodnot. Záv ě rem lze ří ci, ž e u pacientek s mírnou nebo s tř e dně záva ž nou poruchou funkce jater (Child-Pugh B) byl drospirenon dob ř e tolerován.

Etnické skupiny

Nebyly pozorovány ž ádné klinicky významné rozdíly farmakokinetiky drospirenonu nebo ethinylestradiolu mezi japonskými a kavkazskými ž enami.

Ethinylestradiol

Absorpce

Peroráln ě podávaný ethinylestradiol je absorbován rychle a úpl ně. Nejvy šš í plazmové koncentrace okolo

33 pg/ml je dosa ž eno po jednorázové perorální dávce během 1 – 2 hodin. Absolutní bioavailabilita, jako výsledek presystémové konjugace a metabolického efektu prvního pr ůcho du játry, je p ř ibli žně 60

% . Souča sné po ž ití stravy sní ž ilo biologickou dostupnost ethinylestradiolu asi u 25 % sledovaných subjekt ů , zatímco u ostatních nebyly pozorovány ž ádné zm ě ny.

Distribuce

Sérové hladiny ethinylestradiolu klesají ve dvou fázích, fáze k ončené ho odbourání je charakterizována polo č asem p ři bli žně 24 hodin. Ethinylestradiol je vysoce, ale nespecificky vázán na sérový albumin

(p ř ibli žně 98,5 %) a indukuje zvý š ení sérových koncentrací SHBG a kortikoidy vá ž ícího globulinu

(CBG). Aparentní distribu č ní objem je p ř ibli žně 5 l/kg.

Biotransformace

Ethinylestradiol podléhá významnému metabolismu prvního pr ů chodu v tenkém s tř ev ě a játrech.

Ethinylestradiol je primárn ě metabolizován aromatickou hydroxylací, vzniká v š ak velké mno ž ství r ů zných hydroxylovaných a methylovaných metabolit ů, které jsou p ř ítomny jako volné metabolity nebo konjugáty s glukuronidy a sulfáty. Metabolická clearance ethinylestradiolu je kolem 5 ml/min/kg.

In vitro je ethinylestradiol reversibilní inhibitor CYP2C19, CYP1A1 a CYP1A2 a pev ně vázaný inhibitor

CYP3A4/5, CYP2C8 a CYP2J2.

Eliminace

Ethinylestradiol není ve významném mno ž ství vyl učo ván v nezm ěněné form ě.

Metabolity ethinylestradiolu jsou vylu č ovány m očí a ž l učí v pom ě ru 4 : 6. Polo čas exkrece metabolit ů je asi 1 den.

Podmínky ustáleného stavu

Rovnová ž ného stavu je dosa ženo bě hem druhé poloviny lé č ebného cyklu a sérové hladiny ethinylestradiolu se kumulují faktorem p ři bli žně od 2,0 do 2,3.

5.3 P ř edklinické údaje vztahující se k bez pečn osti

U laboratorních zv íř at byly úč inky drospirenonu a ethinylestradiolu omezeny na ty, které jsou spojeny s jejich známým farmakologickým působ ením. Zejména studie reproduk ční toxicity odhalily u zv íř at embryotoxické a fetotoxické ú č inky, které jsou pova ž ovány za druhov ě specifické. P ř i expozici v dávkách vy šší ch, než jaké jsou p ř ijímány u u ž ivatelek p ří pravku Rhonya, byly pozorovány úč inky na diferenciaci pohlaví u plod ů po tk anů, ale nikoliv u pl odů opic.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktosy

Př edbobtnalý (kuku řičn ý) šk rob

Povidon K30

Sodná s ů l kroskarmelosy

Polysorbát 80

Magnesium-stearát

Potah:

Částečně hydrolyzovaný p olyvinylalkohol

Oxid titani č itý (E171)

Makrogol 3350

Mastek

Ž lutý oxid ž elezitý (E172)

Č ervený oxid ž elezitý (E172)

Č erný oxid ž elezitý (E172)

6.2 Inkompatibility

Neuplat ň uje se.

6.3 Doba pou ž itelnosti

3 roky.

6.4 Zvl áš tní opat ř ení pro uchovávání

Tento lé č ivý p ří pravek nevy ž aduje ž ádné zvlá š tní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistry z hliníkové vytl ačo vací fólie a PVC/PVDC fólie, 3 ks etiket se zkratkami názvů dnů v týdnu v češtině a návodem na přelepení, krabička.

Upozornění:

Na blistru je uveden název Drosianelle. Pod tímto názvem je tento léčivý přípravek registrován v členské zemi EHP (Portugalsko), ze které je dovážen.

Text na blistru je v portugalštině. Překlad je uveden v Příbalové informaci.

Velikost balení:

3 x 21 potahovaných tablet

6.6 Zvl áš tní opat ř ení pro likvidaci př ípravku a pro zacházení s ním

Ve š kerý nepou ž itý lé č ivý p ří pravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními po ž adavky.

7. DR Ž ITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz Farmacêutica, Lda.

Quinta da Fonte, Rus dos Malhões, n. 5

Edifício Q56 D. Pedro I, Piso 0

2770-071 Paço de Arcos

Portugalsko

Souběžný dovozce:

GALMED a.s., Těšínská 1349/296, Radvanice, 716 00 Ostrava, Česká republika

8. REGIS TRAČNÍ ČÍS LO(A)

17/096/10-C/PI/022/17

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOU Ž ENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 13. 12 .2017

Datum posledního prodloužení registrace: 6. 12. 2022

10. DATUM REVIZE TEXTU

28. 5. 2026