Sertralin

SPC226286

Sp. zn. sukls297376/2025

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. N Á ZEV P ŘÍ PRAVKU

Sertralin Actavis 50 mg potahované tablety

Sertralin Actavis 100 mg potahované tablety

2. KVALITATIVN Í A KVANTITATIVN Í SLO ŽENÍ

50 mg

Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralini hydrochloridum odpovídající sertralinum 50 mg.

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna potahovaná tableta obsahuje 19,8 mg monohydrátu lakt osy.

100 mg

Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralini hydrochloridum odpovídající sertralinum 100 mg.

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna po tahovaná tableta obsahuje 39,6 mg monohydrátu lakt osy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉ KOV Á FORMA

Potahovan á tableta

50 mg

B ílé až téměř bílé , oválné , potahované tablety na jedné straně s půlící rýhou , na druhé straně s vyraženým „50“. Rozměry 4,6 x 10,7 mm.

100 mg

B ílé až téměř bílé , oválné , potahované tablety na jedné straně s půlící rýhou, na druhé straně s vyraženým „100“. Rozměry 5, 6 x 13,2 mm.

Tablet u lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICK É ÚDAJE

4.1 Terapeutick é indikace

Sertralin je indikov án k l éč b ě :

• Depresivní e pizody, k prevenci opakov ání nebo ná vratu depresivních epizod.

• Panick é poruchy s agorafob ií nebo bez n í .

• Obsedantn ě kompulziv ní poruchy (obsessive compulsive disorder – OCD) u dosp ě l ý ch a u d ě t í a dospí va jí c íc h ve v ě ku 6-17 let.

• Soci á ln í ú zk ostné p oruchy.

• Posttraumatic ké stresov é poruchy (post traumatic stress disorder – PTSD).

4.2 Dávkování a zp ůsob pod ání

Dávkování

Úvodní léč ba

Deprese a OCD

Léč ba sertralinem m á b ý t zah á jena dá vkou 50 mg/den.

Panick á po rucha, PTSD a soci á l ní úzk ostn á po rucha

Léč ba m á b ý t zah á jena dá vkou 25 mg/den. Po jednom t ý dnu m á b ý t zv ýšena na d á vku 50 mg jednou denn ě . U tohoto dá vkov acího re ž imu bylo prok á z áno sníž en í č etnosti v ý skytu ne žádoucí ch účin k ů na po čá tku l éč by charakteristick ý ch pro panickou poruchu.

Titrace d á vky

Deprese, OCD, pani cká porucha, soci ál n í ú zkost ná porucha a PTSD

Pro pacienty neodpov í da jí c í na d á vku 50 mg m ůž e b ý t prosp ěšné zvy šo v ání dá vek. Zm ě ny dáv ky se m usí prov ádě t po 50 mg v intervalech nejm éně jednoho t ý dne, a to až na maxim ální dá vku 200 mg denn ě . Vzhledem k elimina ční mu polo č asu sertralinu, kt erý činí 24 hodin, se zm ě ny dá vek nemaj í prov ádě t č ast ě ji n ež jednou t ý dn ě .

Nástup terapeutick ého úč inku lze pozorovat bě hem 7 dnů. K dosa ž en í pl ného terapeutick éh o úč inku je v šak zapo tř eb í obvykle del ší ho obdob í , a to př edev ším u obsedant ně kompulziv ních poruch.

Ud ržov a cí l éč ba

Dáv kov ání v průbě hu dlou hodobé terapie je t ř eba zachovat na co nejni žší je š t ě účinné úro vni, s ná sledn ý mi úpra vami v z á vislosti na terapeutick é odpov ě di.

Deprese

Pro prevenci opakov ání epizod deprese m ůž e b ý t v hodná dlouhod o bá léč ba. Ve v ětš i ně pří pa dů je doporu čené dá vkov ání u prevence opakov ání epizod deprese stejn é , jako u sou č asn ý ch epizod.

K eliminaci symptom ů mají být pacienti l éč eni dostate čně dlouhou dobu, a to nejm éně 6 m ěsíců.

Panick á po rucha a OCD

Prob í ha jí c í l éč bu u panick é poruchy a OCD je nut né pravideln ě vyhodnocovat, ne boť u t ě chto poruch nebyla prokázána prevence relapsu.

Starší pacienti

U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatr emie

(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater je nutné používat nižší dávky, případně podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici klinická data, nesmí se sertralin používat v případě závažné poruchy funkce jater

(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

D ě ti a dosp í vaj ící s OCD

V ě k 13-17 let: po čá te č n í d ávka 50 mg 1x denně.

V ě k 6-12 let: po čá te ční d ávka 25 mg 1x denně. Po jednom t ýdnu m ůž e být dávka z výšena na 50 mg 1x denně .

V p ří pa dě nedostat ečné terapeuti cké odpov ě di je mo žné násled n ě v obdo b í n ě kolika t ýdnů z vyšovat dávku o 50 mg/d en až na maxim ál n í den n í dávku 200 mg/den. P ř i z vyšová n í dávky nad 50 mg je ale

zapot ř eb í v z í t v úvahu celk ově ni žší t ě lesnou hmotnost d ě t í v por ovnání s dosp ě l ý mi. Z měny dávky se nesm í pr ová d ě t v intervalech krat ší ch, než je 1 t ý den.

Účinno st nebyla prok á z ána u dě t í s de presiv ní poruchou.

Nejsou k dispozic i úd aje u dě t í m ladší ch 6 let (viz tak é bod 4. 4).

Abstinen ční p ří znaky pozor ované po vysaze ní sertralinu

Je t ř eba se vyvarovat náh l é ho ukon čení l éč by. P ř i ukon čení l éč by sertralinem je nut né d á vku sni ž ovat postu pně b ě hem nejm éně 1 - 2 t ýdnů, aby se sn íž ilo riziko abstin enč n í ch reak cí (viz body 4.4 a 4.8).

Objev í -li se po sníž en í dá vky nebo po ukon če n í l éč by nesnesitel né p ří znaky, je vh odné u va ž ovat o pokra č ov ání v d ří ve p ř edep saném dá vkov acím sché matu. Pozd ě ji m ůž e l é k ař op ě t za čí t dá vku sni ž ovat, ov šem je š t ě pozvol ně ji.

Způsob podání

Sertralin se podává 1x denně, a to buď ráno, nebo večer.

Potahované t ablety mohou b ýt podávány s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na l éč ivou l á tku nebo na kteroukoli pomocnou lát ku uvedenou v bodě 6.1.

• Součas n á l éčba sertralinem a ireverzibi lní mi inhibitory monoam inooxidá zy (IMAO) je kontraindikov ána vzhledem k riziku vzniku serotoninov ého s yndromu se symptomy, jako je agitovanost, třes a hypertermie. L éč ba sertralinem nesm í b ý t zah á jena dří v e než 14 dní po ukon če n í l éčb y ireverzibiln í mi IMAO. L éč ba sertralinem m usí bý t ukon č ena alesp oň 7 d n ů p ř ed zah á jen í m léč by ireverzibiln í mi IMAO (viz bod 4.5).

• Podá v ání sertralinu je kontraindikov áno u pac ient ů so u časně u ží vaj í c ích pimozid (viz bod 4.5).

4.4 Zvl áš t ní upozorn ě n í a opa tř en í pro pou ž it í

Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících stavů jako je serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku

SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním dalších serotonergních přípravků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), s přípravky zhoršujícími metabolis mus serotoninu (včetně IMAO , např. methylenové modř i), antipsychotiky a dalšími antagonisty dopaminu a s opioidy. U pacientů musí být sledovány projevy nebo příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3 ).

P ř echod z jin é ho inhibitoru zp ě t ného vychyt ává n í s erotoninu (SSRI), antidepresiva nebo jin é ho l éku proti obses ím

Pro v hodné n a č asov ání p ř echodu z ji ného SSRI, antidepresiva nebo jiného lé ku proti obses ím na sertralin jsou k dispozici jen omez ené kontrolov ané z kušeno sti. Zv láštní p éč e a opatrnosti p ř i lé ka ř sk ém posuzov ání je tř eba zejm éna př i p ř echodu z dlouho době p ůso b í c í ch lé k ů, jako je fluoxetin.

Ostatní serotoniner gní l é ky, nap ř . tryptofan, fenfluramin a agoni sté 5-HT

Sou č asn é pod ání sertralinu s ji ný mi lé ky, kt eré zl epš u jí serotoninerg ní neurotransmisi, jako jsou amfetaminy, tryptofan nebo fenfluramin nebo agoni sté 5-HT, nebo rostlinné p ří pravky s tře zalkou te č kovanou ( Hypericum perforatum ), p ř ich á z í v ú vahu jen s opatrnost í. Pro mo žné farmakodynamick é interakce je nutné je vylou č it, kdykoli je to mo ž n é.

Prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes (TdP)

Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT intervalu a TdP . Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu a TdP. Účinek na prodloužení QT c intervalu potvrdila detailní studie QTc intervalu u zdravých dobrovolníků se sta tisticky významným pozitivní m vztahem mezi expozicí a odpovědí . Proto je nutné sertralin užívat s opatrností u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc

intervalu, jako jsou srdeční onemocnění, hypokal emie nebo hypomagnesemie , prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné užívání léků prodlužujících QTc interval (viz body 4.5 a 5.1).

Aktivace hypomá nie nebo mánie

P ří znaky hypom ánie nebo m ánie se vyskytly u m alého p oč tu pacient ů l éč en ý ch na trhu dostupn ý mi antidepresivy a l é ky proti obses í m, v četně sertralinu. Proto je nutn é u ží vat sertralin s opatrnost í u pacient ů s m ánií nebo hypom ánií v anam né ze. Je nu tný p eč liv ý doz or lé k ař e. U pacient ů vstupu jící ch do fá ze m ánie je nu tné sertralin vysadit.

Schizofrenie

U pacient ů se schizofreni í m ůž e dojít ke z horše n í psychotic ký ch symptom ů.

Epileptick é z á chvaty

B ěhe m l éč by sertralinem se mohou vyskytnout z ách vaty: je t ř eba se vyvarovat podá v ání sertralinu u nemocn ý ch s nestabil ní epilepsi í a nem ocné s dob ř e kontrolovanou epilepsi í p ř i jeho podá v ání pe č liv ě monitorovat. Pokud se u nem ocného objev í epileptick é z ách vaty, je nutno l éč bu sertralinem p ř eru š it.

Sebev ražd a/sebev raž e dné m yšle nky/pokusy nebo klini cké zhor šení

Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevra žedných my šlene k, sebe poš koz ování a sebevra ž dy

(sebevra žedné chování ). Toto riziko př etrv á v á až do klinicky vý znam né remise. Protože ke zlepšení nemusí dojít hned v počáteční fázi terapie, je nutné pacienty pečlivě sledovat, dokud k takovému zlepšení nedojde . Z klinických zkušeností vyplývá, že riziko sebevraždy může v počáteční fázi léčby vzrůst.

I další psychiatrick é stavy, l éč en é sertralinem, mohou b ý t spojeny se zv ýšeným rizikem sebevra ž edn ých příhod. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresiv ní poruchou. Při léčbě pacient ů s jin ý mi psychiatrick ý mi poruchami je proto nutná stejn á ostra ž itost, jako p ř i l éčbě pacient ů s depresiv ní p oruchou.

Pacienti s anamnézou sebevra žedných příhod, n ebo pacienti vykazuj ící p ř ed zah á jen í m l éč by z á va ž n ý stupeň sebevra ž edn ý ch my šlenek , jsou vystaveni vy šší mu riziku sebevra ž edn ý ch my šlenek nebo pokus ů, a je proto nutn é je b ěh em léčby pečlivě sledovat . V ý sledky metaanal ýz y placebem kontrolovan ý ch klinic ký ch studi í s antidepresivy u dosp ě l ý ch pacient ů s psychiatrick ý mi poruchami uk á zaly u pacient ů ml adší ch 25 let na zvýšené riziko sebevra ž edn é ho chov ání p ř i u ží v ání antidepresiv v porov nání s placebem.

Zejm éna na p o čát ku l éč by a po zm ěně dáv kov ání je n utné pe č liv é sledov ání pacien tů, zv láš t ě t ě ch se z výšený m rizikem. Pacienti (a jejich oš et ř ovatel é) m usí b ý t upozorn ě ni na nutnost sledovat jak é koli klinick é zhor šení, sebevra žedné chov ání nebo my šlenky a neobvyk lé zm ě ny v chov ání, a vyhledat okam ž it ě lé k ař skou pomoc, objev í -li se tyto p ří znaky.

Sexuální dysfunkce

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení léčby SSRI.

Pediatrická populace

Sertralin se nem á pou žívat k terapii d ě t í a dosp í vaj í c ích do 18 let vyjma pacient ů s obsedan tně kompulziv ní poruchou ve v ě ku 6 - 17 let. Sebevra žedné chov ání (pokus o sebevra ž du a sebevra žedné my šlen ky) a nep řá telsk é chov ání (p ř ev ážně agresivita, opoziční chov ání a hn ě v) byly v klinic ký ch studi í ch č ast ě ji pozorov ány u d ě t í a dosp í vaj í c í ch l éč e ný ch antidepresivy v porovn ání s pacienty léčenými placebem. Nicm éně jestliže je na základě klinické potřeby rozhodnuto přípravek podat , pak má být pacient pe čli v ě sledov án z hlediska výskytu sebe vra ž edn ý ch symptom ů, zejména na počátku léčby . Dlouhodob á bezpečnost kognitivního, emočního, fyzického a pubertálního zrání u dětí a dospívajících ve věku od 6 do 16 let byla hodnocena v dlouhodobé observační studii po dobu až 3 let

(viz bod 5.1). Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu puberty. Klinický význam a příčinná souvislost zatím nejsou jasné (viz bod 5.3 pro příslušné předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí pediatrické pacienty podstupující

dlouhodobou léčbu sledovat, neobjeví - li se změny v růstu a vývoji.

Neobvykl é krv á cen í

P ř i u ží v ání SSRI byly hláš eny p řípady abnorm álního krv ácení, včetně ko žního krvácení ( ekchym ó za a purpura) a jin é krv áci v é poruchy jako na př . gastrointestin á ln í nebo gynekologick é , včetně případů krvácení s fatálním zakončením . SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a

4.8). U pacient ů u ží v ají c íc h SSRI, zv láště v kombinaci s l é ky, o kter ý ch je z ná mo, ž e ovliv ňují funkci desti č ek (nap ř . antikoagulancia, atypick á antipsychotika a fenothiaziny, v ětš ina tricyklic ký ch antidepresiv, kyselina acetylsalicylov á a nesteroidní protizánětlivé léky - NSAID) i u pacient ů s anamnézou krvácivých poruch je nutn á opatrnost (viz bod 4.5).

Hyponatremie

V d ů sledku léč by SSRI nebo SNRI v četně sertralinu se m ůž e objevit hyponatremie. V mnoha p ří padech je hyponatremie důsl edkem syndromu ne př im ěřené sekrece antidiuretick ého hormonu (SIADH). Byly hlášen y p ří pady hladin sod í ku v séru ni žší než 110 mmol/l. Vy šší mu riziku rozvoje hyponatremie v d ůs ledku uží v ání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni star ší pacienti. Rovn ěž pacienti u ží v ající diuretika nebo hypovolem ičtí pacienti mohou b ý t vystaveni vy šší mu riziku (viz „ U ží v ání u star ší ch pacient ů“ ).

U pacient ů se symptomatickou hyponatrem ií je v hodné uva ž ovat o uko nče n í l éč by a zah á jit vhodn é lé ka ř sk é z ásah y. Z ná mky a p ří znaky hyponatremie jsou bolest hlavy, obtíž e s koncentrac í , porucha pam ěti , zmatenost, slabost a nestabilita, kter á m ůž e v ést k pádů m. K známkám a příznakům těžších a/nebo aku tních p ří pa dů patří halucinace, synkopa, z ách vaty, k ó ma, z ásta va d ýchání a ú mrt í .

Abstinen ční p ří znaky pozor ované po vysaze ní sertralinu

Po vysazen í l éč by jsou ča st é abstinen č n í p ří znaky, zv láště byla-li léč ba ukon č ena n áhle (viz bod 4.8).

V klinic ký ch studi í ch byla u pacient ů l éčený ch sertralinem č etnost hl áš en ý ch abstinen č n í ch reak cí 23% u pacient ů, kte ří p ř estali u ží vat sertralin, v porov nání k 12%, kte ří pokra čo vali v l éčbě sertralinem.

Riziko abstinen ční ch p ří znak ů je z á visl é na v í ce faktorech, jako je d é lka a d á vka l éčb y a rychlost sni ž ov ání dá vky. Nej č ast ě ji hlášené reakce jsou z á vra ť , poruchy smyslov ého vn í m ání (v četně parestezie), poruchy spán ku (v čet n ě nespavosti a intenzivních snů), a gitovanost n ebo ú zkost, nevolnost a/nebo zvracen í, tř es a bolest hlavy. Obecn ě jsou tyto p ří znaky m írné a ž st ř edn í intenzity, u n ě kter ý ch pacient ů ale mohou b ý t z á va žné. Objevu jí se obvykle b ě hem n ě kolika prvn ích dnů po v ysaz ení l éč by, velmi vzácně ale byly zaznam enány p řípady podob ný ch p ří znak ů př i n eú mysl ném vynech ání d á vky.

Tyto p ří znaky samy odez ní obvykle do 2 t ýdnů, u ně kter ý ch jedinc ů ale mohou p ř etrv á vat d é le (2-3 m ěsíce nebo dé le). P ř i ukon č ov ání l éč by sertralinem se proto doporu č uje sni ž ovat dá vku podle pot ř eb pacienta postupn ě b ě hem n ě kolika t ý d nů nebo m ěsíců (viz bod 4.2).

Akatizie/psychomotorick ý neklid

Při užívání s ertralinu může dojít k rozvoji akatizie, charakterizovan é subjektivn ě nep ří jem ným nebo ob těžují c ím neklidem a nutk áním se pohybovat, doprov á z ené č asto neschopnost í k lidně sed ě t nebo st á t.

Tyto p ří znaky se mohou nejpravd ě podobn ě ji objevit b ě hem prv ních n ě kolika týdnů léč by. Pro pacienty, u kter ý ch se tyto p ří znaky objev í , m ůž e b ý t zv ýšení dá vky š kodliv é.

Porucha funkce jater

Sertralin je z velk é čá sti metabolizov án v já trech. Farmakokinetick á studie s p odá v áním v í ce dá v ek lé ku pacient ům s m í rnou, stabil ní ci rhó zou prok á zala prodlou žený elimin ač n í polo č as a p ř ibli žně troj ná sobnou plochu pod k ř ivkou (AUC) a C ve srov nání se zdrav ý mi subjekty. Nebyly pozorov ány max v ýz nam né rozd íl y ve vaz bě na plazm atické bí lkoviny mezi o bě ma skupinami. Pou ží v ání sertralinu u pacien tů s one mocn ě n í m jater proto vy ž aduje zna č nou opatrnost. U nemocn ý ch s poruchou jatern í ch funk cí je nutno zv áž it pou ž it í ni žší d á vky nebo m é n ě č as tého d á vkov ání. U pacie nt ů se z á va ž nou poruchou funkce jater se sertralin nesm í po uží t (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin

Sertralin je z velk é čá sti metabolizov án a jeho exkrece mo čí v nezm ě n ěné podobě tvo ří m éně v ýz namn ý z působ v ylu č ov ání. Ve studi í ch u pacient ů s m í rnou a ž st ř edn ě z á va ž nou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30 - 60 ml/min) nebo st ř edn ě z á va ž nou až z á va ž nou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 10 - 29 ml/min) nebyly farmakokinetick é parametry (AUC nebo C max)

0-24

p ř i podá n í v í ce d á vek lé ku v ý znam ně odli šné od kontroln ích osob. D á vka sertralinu nem usí b ý t s ohledem na stupe ň poruchy funkce ledvin upravov ána.

Uži t í u star ší ch pacient ů

V klinic ký ch studi í ch bylo zahrnuto v í ce než 700 star ší ch pacient ů (> 65 let). Skladba a č etnost ne žádoucích úč ink ů u star ší ch pacient ů b yla obdobn á jako u ml adších paci entů.

Při užívání léků ze skupiny SSRI nebo SNRI v četně sertralinu se vyskytly p ří pady klinicky v ý znam né hyponatremie u star ší ch pacient ů, kte ří jsou vystaveni vy šší mu riziku tohoto ne žádoucí ho úč inku (viz

„ Hyponatremie “ v bodu 4.4).

Diabetes

U pacient ů s diabetem m ůž e l éč ba SSRI změnit kompenzaci g lykemie. Může být nutná úprava d ávk y insulinu a/nebo peror á ln í ch antidiabetik.

Elektrokonvulzivní terapie

Klinick é studie stanov ují c í rizika a p ří nosy kombinov ané l éč by el ektrošoky a sertralinem nejsou k dispozici.

Grapefruitov á šťáva

Podávání sertralinu s grapefruitov ou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Ovlivnění výsledků močových testů

U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky imunologických močových testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně pozitivní výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmačních testů, jako je plynová chromatografie/hmotnostní spekt rometrie.

Glaukom uzavřeného úhlu

SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy.

Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a glaukom uzavřeného úhlu, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s opatrností u pacientů s glaukomem uzavřeného úhlu anebo s glaukomem v anamnéze.

Pomocn é látk y

Laktosa

P acienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí gluk osy a galaktosy tento přípravek nemají užívat.

Sodík

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě , to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jin ý mi léč iv ý mi p říp ravky a jin é formy interakce

Kontraindikace

Inhibitory monoaminooxid ázy (IMAO)

Ireverzibiln í IMAO ( např. selegilin)

Sertralin se nesm í pou ží vat v kombinaci s ireverzibiln í mi IMAO, jako je selegilin. Léč ba sertralinem nesm í být zah á jena d ří ve než 14 dn í po ukon čení l éčb y ireverzibiln í mi IMAO. L éč ba sertralinem m usí b ý t ukon č ena al espoň 7 dnů p ře d zah á jen í m l éč by ireverzibiln í mi IMAO (viz bod 4.3).

Reverzibiln í selektivn í IMAO-A (moklobemid)

Vzhledem k riziku vzniku serotoninov ého syndromu by se neměla užívat kombinace sertralinu a reverzibiln ího sele ktiv ního IMAO, jako je moklobemid. Po ukon čení l éč by reverzibiln í m IMAO je

mo žné l éč bu sertralinem zah á jit i po kratší době bez léčby než 14 dn ů . Doporu č uje se, aby léč ba sertralinem byla ukončena nejméně 7 d nů př ed zah á jen í m léč by reverzibiln í mi IMAO (viz bod 4.3).

Reverzibiln í neselektivn í IMAO (linezolid)

Antibiotikum linezolid je slab ý reverzibiln í neselektivn í IMAO a nesm í se po dávat pacie nt ům u ží vaj í c ím sertralin (viz bod 4.3).

U pacient ů, kte ří zah á jili l éč bu sertralinem po nedá vno ukon čené l éč b ě IMAO (např. methylenová modř) , nebo zah á jili léč bu IM AO po nedá vno ukon čené l éčbě sertralinem, byly hl áš eny z á va žné ne žádoucí účin ky. Jednalo se o třes, myoklonus, pocení , nauzeu, zvracen í, ná valy, z á vrat ě a hypertermii s rysy podobn ý mi neuroleptick é mu malig ní mu syndromu, z ách vaty a smrt.

Pimozid

Ve studii s jedno rá zovou n í zk ou dá vkou pimozidu (2 mg) byly prok á z ány zvýšené hladiny pimozidu o p ři bli žně 35 %. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádný mi zm ě nami na EKG. I kd yž mechanizmus té to interakce není z ná m, je vzhledem k ú zk é mu terapeutick é mu indexu pimozidu kontraindikov áno soub ěžné podá v ání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3).

Soub ěž n é podání se sertralinem nen í doporu č eno

Látky s tlumi vým úč inkem na CNS a alkohol

Soub ěžné u ž it í sertralinu v dá vce 200 mg denn ě nepotencovalo u zdra vý ch osob úč inky alkoholu, karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitiv ní a psychomotorick é schopnosti; nicm éně soub ěžné u ž i tí sertralinu a alkoholu se nedoporu č uje.

Da lší serotoninergn í p řípr avky

Viz bod 4.4.

Opatrnost je nutná při užití současně s opioidy (např. fentanylem, užívaným při celkové anestezii nebo při léčbě chronické bolesti ) a dalšími serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů) .

Zvláš tn í opa tř en í

Léky prodlužující QT interval

Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1 ), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu a/nebo komorových arytmií (např. TdP).

Lithium

V placebem kontrolov ané studii u zdra vý ch dobrovoln í k ů neo vlivnilo sou běžné po dá v á n í sertralinu a lithia v ý znam ně farmakokinetiku lithia, vedlo v šak k zvýšení t ř esu v porov nání s placebem , což u kazuje na mo ž nou farmakodynamickou interakci. P ř i soub ěž n é m podá v á n í sertralinu s lithiem mu sí b ý t pacienti sledov á ni.

Fenytoin

Placebem kontrolov aná studie u zdra vý ch dobrov olní k ů s v ě d čí pro to, ž e chronick é podá v ání se rtralinu

200 mg denně nevede ke klinicky v ý znam né inhibici metabolismu fenytoinu. Vzhledem k tomu, ž e byly hlášeny pří pady vysok é expozice fenytoinu u pacient ů uží vaj í c í ch sertralin, se p ř esto doporu č uje b ě hem l éčb y sertralinem monitorov á n í plazmatic ký ch hladin fenytoinu a p ří s luš n á úp rav a dá vek fenytoinu.

Sou č asn é podá v ání fenytoinu , známého induktoru CYP3A4, a sertralinu m ůž e tak é z pů sobit sn íž en í plazmatic ký ch hladin sertralinu.

Metamizol

Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací

sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném podávání metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny léků.

Triptany

Po uv edení lé ku na trh byly po pou ž it í sertralinu a sumatriptanu u pacient ů vz ác n ě hl áš eny p řípady slabosti, hyperreflexie, nekoordinovanosti, zmatenosti, ú zkosti a agitovanosti. P ří znaky serotoninov ého syndromu se mohou objevit i p ř i u ž i tí s jin ý mi lé ky ze skupiny (triptany). Pokud je z klinick ého hlediska oprá v něná soub ěžná l éč ba sertralinem a triptany, je nu tné pe čli v é sledov á n í pacienta (viz bod

4.4).

Warfarin

Soub ěžné podá v á n í sertralinu v dá vce 200 mg denn ě s warfarinem m ě lo za nás ledek m alé, ale statisticky v ý znam né prod lou žení protrombinov ého č asu, kter é m ůž e ve vz ácný ch p ří padech destabilizovat hodnoty INR. V n á vaznosti na to je t ř eba p ř i l éčbě warfarinem protrombinov ý čas pe č liv ě monitorovat jak p ř i zahajov ání , tak p ř i ukon čo v ání l éčb y sertralinem.

Ostat ní lék ov é interakce, digoxin, atenolol, cimetidin

Soub ěžné pod ání s cimetidinem vedlo k podstatn é mu poklesu clearance sertralinu. Klinick ý v ý znam tě chto zm ě n není z ná m. Sertralin nem ě l žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenerg ní receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dá vce 200 mg denn ě pozorov án y.

Léky ovli vň uj í c í funkci dest ič ek

Riziko krv ácení m ůž e být zv ýšeno př i soub ěžném podání lé k ů ze skupiny SSRI, v četně sertralinu a léků ovliv ň uj í c ích funkci krev ních desti č ek (nap ř . NSAID, kyselina acetylsalicylov á a tiklopidin) nebo jin ý ch l é k ů, kt eré mohou zv ýšit riziko krv ácení (viz bod 4.4).

Neuromuskulární blokátory

Léky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu plazmatické cholinesterázy s následkem prodloužení neuromuskulární blokády způsobené mivakuriem nebo dalšími neuromuskulárními blokátory.

Léky metabolizovan é cytochromem P450

Sertralin m ůž e působ it jako m írný až st ředně si lný inhibitor CYP2D6. Chronick é dá vky 50 mg sertralinu de nně m ěl y za násle dek m írné zv ýš en í (pr ů m ě r 23 – 37%) plazmatic ký ch koncentr ací desipraminu ( což je ukazatel aktivity izoenzymu CYP2D6) v rovnov áž n é m stavu. Klinicky v ý znam né interakce mohou nastat s ji ný mi substr áty CYP2D6 s ú z kým terapeutick ým indexem, jako jsou antiarytmika třídy 1C – nap ř . propafenon a flekainid, tricyklick á antidepresiva a typick á an tipsychotika, zv láš t ě p ř i vysok ý ch hladi nách sertralinu.

Sertralin ne úč inkuje klinicky v ý znam ně jako inhibitor CYP3A4, CYP2C9, CYP 2C19 a CYP1A2. To bylo potvrzeno v interak čních studi í ch in vivo se substr á ty CYP3A4 (endoge nní kortizol, karbamazepin, terfenadin, alprazolam), substr á tem CYP2C19 diazepamem a substr áty CYP2C9 tolbutamidem, glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazuj í, ž e sertralin m á malou nebo nem á žádnou schopnost inhibovat CYP1A2.

Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).

Na základě studie interakcí s grapefruitovou šťávou, nelze vyloučit, že současné podávání sertralinu a silných CYP3A4 inhibitorů, např. inhibitory proteázy, ketokonazol, itrakonazol, posakonazol, vorikonazol, klarithromycin, telithromycin a nefazodon, m ůže mít za následek ještě větší zvýšení expozice sertralinu. To se týká i středně silný ch inhibitor ů CYP3A4, např. aprepitant, erythromycin, flukonazol, verapamil a diltiazem. Siln é inhibitory CYP3A4 se b ěhem léčb y sertralinem nem ají užívat .

Nelze vyloučit, že i další induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná

( Hypericum perforatum ) a rifampicin mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.

Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšené přibližně o 50 % u slabých metabolizérů CYP2C19 v porovnání s rychlými metabolizéry (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19, jako je například omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin, fluvoxamin není možné vyloučit.

4.6 Fertilita, t ě hotenstv í a koj ení

T ěhot ens tví

Nejsou k dispozici žádné dob ř e kontrolov ané s tudie u tě hotn ý ch ž en. Z velk ého počt u dat ale nebylo prok á z áno vyvolání vrozených vad sertralinem. Studie se zv ířat y pro káz aly úči nky na reprodukci, prav dě podob ně kv ů li mate ř sk é toxicit ě zp ůsobené farmakodynam ickým účin kem lát ky a/nebo p ří m ým farmakodynami ckým úč inkem lát ky na plod (viz bod 5.3).

P ř i u ž i tí sertralinu během t ě hotenstv í byly popsány p ří pady symptom ů kompatibiln íc h s reakcemi po vysaz ení lé k u u některých no vorozenc ů, jejich ž matky byly l éč eny sertralinem. Tento fenom én byl pozorov án i u jin ý ch SSRI antidepresiv. Pou ží v ání sertralinu v t ě hotenstv í je mo žné je n v případech, kdy klinick ý stav pacientky je tako vý , ž e v ý hody l éč by p ř ev áží potenci á l ní riziko.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici

SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Pokra č uje-li matka v u ží v ání sertralinu i v pozd ě j ší ch f á z í ch těh otenstv í , zv láš t ě ve 3. trimestru, je nutné sledovat novorozence. Po u ží v ání sertralinu i v pozd ější ch f á z í ch tě hotenstv í se mohou u novorozenc ů objevit n á sleduj ící p ří znaky: dechov á tíseň, cy anó za, apnoe, z ách vaty, teplotn í nes tabilita, pot íž e s p ří jmem potravy, zvracen í , hypoglykemie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, tř es, neklid, pod ráž d ě nost, letargie, soustav ný pl áč , somnolence a pot íž e se sp án kem. Tyto pří znaky mohou pa tř it buď k serotoninergn í m účin k ů m, nebo k účin k ům z vysaze ní l é ku. Ve v ětši n ě p říp a dů se komplikace objevuj í okam žitě nebo brzy (<24 hodin) po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozd ním stádiu , může zvýš it riziko vzniku p erzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN) . Zjištěné riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství.

Kojen í

Publikovaná data uv á d ě j í c í hladiny sertralinu v mate ř sk ém ml éce ukazuj í, ž e se m alá mno ž stv í sertralinu a jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vy luč u jí do ml é ka. V ě t š inou byly nalezeny pouze zanedbateln é nebo nedetekov atelné hladiny sertralinu v séru kojenc ů, až na 1 p ří pad, kdy hladiny sertralinu v séru představovaly asi 50 % hladiny u matky (nicm éně bez v ý znamn ých účin k ů na zdrav í dítě te). Dosud nebyly hlášeny žádné ne žádoucí úč inky na zdrav í koje nců kojen ý ch matkami, kter é u ží valy sertralin; riziko ale nen í mo žné vylo uč it. Pou ží v ání sertralinu u koj ící ch matek je mo žné jen tehdy, kdy podle uv áž en í lé ka ř e vý hody p řeváží rizik o podá n í .

Fertilita

Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován.

4.7 Úči nky na schopnost říd it a obsluhovat stroje

Klinicko-farmakologick é studie se sertralinem neprok á zaly vliv sertralinu na psychomotorick é funkce.

Nicm éně vzhledem k tomu, ž e psychotrop ní lé ky mohou z horš it du š ev ní a fyzick é schopnosti pot řebné pro v ý kon potenci á l ně rizikov ý ch činn ost í , jako je ří ze ní motoro vý ch vozidel nebo obsluha stroj ů, je tře ba pacienta adekv á t ně na tyto skute č nosti upozornit.

4.8 Ne žádoucí úč inky

Nej č ast ě j ší m ne žádoucí m úči nkem je nauzea. Př i l éč b ě soci á ln í ú zkost né poruchy se u 14 % mu žů l éč en ý ch sertralinem vyskytla sexu ál n í dysfunkce (selhání ejakulace) v porov ná n í s 0 % u placeba. Tyto ne žád o ucí úč inky jsou z á visl é na d á vce a s pokra ču j ící l éč bou č asto vymiz í .

Profil ne žádou c ích účin k ů b ěžně pozorov aný u dvojit ě zaslepených placebem kontrolovan ý ch studi í u pacientů s OCD, panickou poruchou, PTSD a soci á l ní ú zkostnou poruchou by l podobný profilu pozorov ané mu v klinic ký ch studi í ch u pacient ů s depres í.

Tabulka 1 uv ádí ne žádou c í úč inky pozorov ané po uv edení léku na trh ( č etnost nez ná ma) a v placebem kontrolovan ý ch klinic ký ch studi í ch (celkem 2542 pacient ů l éč en ý ch sertralinem a 2145 léčených placebem) p ř i l éčbě deprese, OCD, panick é por uchy, PTSD a soci á l ní ú zk ostné por uchy.

N ě kt eré ne žád o ucí úč inky uv edené v tabulce 1 mohou s pokra č uj ící l éč bou ztr á cet na intenzi tě a četn osti a obecn ě nevedou k ukon čení l éč by.

Abstinen ční p ří znaky pozor ované po vysaze ní sertralinu

Ukon čení l éč by sertralinem (zejm éna náh l é) vede ča sto k abstinen č n í m p ří znak ů m. Nej č ast ě ji hl áše n é úči nky jsou z á vra ť , poruchy smyslov ého vn í m ání (v četně parestezie), poruchy sp á nku (v četně nespavosti a neobvykl ých snů), agitovanost nebo ú zkost, nauzea a/nebo zvrace ní, t ř es a bolest hlavy.

O becně jsou tyto p ří znaky m írné až st ř edn í intenzity a samy odez ní, u n ě kter ý ch pacient ů ale mohou b ý t z á va žné a/nebo p ře trv á vat dé le. Nen í -li dal ší pot ř eba l éč by sertralinem, doporu č uje se proto postupn é sn i ž ov ání dá vky (viz body 4.2 a 4.4).

Star ší p acienti

Při léčbě lé ky ze skupin SSRI nebo SNRI v četně sertralinu byly pozorovány p ří pady klinicky v ý znam né h yponatremie u star ší ch pacient ů, kte ří mohou b ý t vystaveni vy šší mu riziku tohoto ne žádou c ího úč inku (viz bod 4.4).

Pediatri cká populace

U v íce než 600 pediatrick ých pa cient ů l éč en ý ch sertralinem byl celkov ý profil ne žádou c ích účin k ů podobný tě m u dosp ě l ý ch. V kontrolovan ý ch studi í ch (n=281 pacient ů l éčený ch sertralinem) byly hlášeny tyto nežádou c í úč inky:

Velmi č as té ( ≥ 1/10) : bolest hlavy (22 %), nespavost (21 %), pr ů jem (11 %) a nauzea (15 %).

Časté ( ≥ 1/1 00 až < 1/10 ): bolest na hrudi, m ánie, hore čk a, zv racení, anorexie, labil ní chov á n í, agrese, agitovanost, nervozita, poruchy pozornosti, z á vra ť , hyperkineze, migr éna, somnolence, t ř es, poruchy zraku, sucho v úst ech, dyspepsie, no ční m ůr y , úna va, mo č ov á inkontinence, vyr áž ka, ak né, epistaxe, flatulence.

Méně č as té (≥ 1/10 00 až < 1/100) : prodlou žení in tervalu QT na EKG (viz body 4.4., 4.5. a 5.1), pokus o sebevra ž du, k ř e č e, extrapyramidov é poruchy, parestezie, deprese, halucinace, purpura,

hyperventilace, anemie, abnormální funkce jater, zvýš en í hladiny alaninaminotransfe rá zy, cystitida, herpes simplex, otitis externa, bolest ucha, bolest oka, my driá za, malátnost , hematurie, pustulární vy rážk a, rýma, zra ně n í , pokles t ě le sné hmotnosti, svalov é z áš kuby, neobvyk lé sny, apatie, albuminurie, polakisurie, polyurie, bolest prs ů, menstru ač n í poruchy, alopecie, dermatitida, kožní poruchy, zm ě na pachu pokožky, kopřivka, bruxism us, ná valy.

Četnost není znám a : enuréza

Účinky skupin y léčiv

Epidemiologické studie, provedené především u pacientů od 50 let věku , ukázaly u pacientů, kteří užívají SSRI a tricyklic ká antidepresiva (TCA) zvýšené riziko zlomenin kostí. Mechanizmus vzniku tohoto rizika není znám.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 P ředávková n í

Toxicita

P ř i p ř ed á vkov ání m á sertralin rozp ě t í bezpe č nosti v závislosti na populaci pacientů a/nebo souběžné léčbě . Byly popsány p ří pady ú mrt í p ř i p ř ed á vkov ání sertralinem podávaným samostatně nebo i v kombinaci s jin ý mi l é ky a/nebo alkoholem. Proto je t ř eba p ř i ka ž d é m p ředá vkov ání okam ž it ě zah á jit razantní l éč bu.

P říz naky

K p ří znak ům p ředá vkov ání pat ří ne žá douc í úč inky zprost ř edkov ané serotoninem, jako je somnolence, gastrointestin á ln í poruchy ( např. nauzea a zvracen í), tachykardie, t ř es, agitovanost a z á vra tě . Bylo hlášeno také kóma, i když méně často .

Při předávkování sertralinem bylo hlášeno prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes, proto je ve všech případech předávkování sertralinem doporučeno sledování EKG (viz body 4.4., 4.5. a 5.1).

Léč ba

Neexistuj í specifick á antidota sertralinu. Doporučuje se zajistit pr ů chodnost d ý chac í ch cest a v případě potřeby adekv átní oxygenaci a ventilaci. Aktiv ní uhlí , kter é m ůž e b ý t podáno spolu s pro jí madlem, je stejn ě účinné nebo dok once úč inn ě j ší ne ž vý plach, a proto ho lze u ží t p ř i l éčbě p ře d á vkov ání . Vyvol á n í zvracen í se nedoporu č uje. Doporu ču je se monitorov ání srde ční ch (EKG) a v itá l ní ch funk cí, spolu se v šeobecný mi symptomatick ý mi a podpů r ný mi opat ření mi. Fors í rov aná diur é za, dial ýz a, hemoperfuze a v ý m ěnná tra nsfuze jsou vzhledem k velk é mu distribu ční mu objemu sertralinu m álo úč inn é.

5. FARMAKOLOGICK É VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamick é vlastnosti

Farmakoterapeutick á skupina: antidepresivum, selektivn í inhibitory zp ětné ho vychy tá v ání serotoninu

(SSRI), ATC k ód: N06AB06

Mechaniz mus účinku

Sertralin je in vitro sil ný m a selektiv ní m inhibitorem zp ě tn é ho vychy tá v ání neuro nál n í ho serotoninu (5-

HT) , což v experimentu u zv íř at potencuje úč inky 5-HT. Na zp ětné vychy tá v ání noradrenalinu a dopami nu úč inkuje jen velmi slab ě .

V klinic kých dá vk ách b lokuje sertralin vychyt á v ání serotoninu lidsk ý mi trombocyty . U zv ířa t se nezjistily žá dn é stimula č n í , sedativn í nebo anticholinerg ní účin ky ani kardiotoxicita. V kontrolovan ý ch studi í ch u zdra vý ch dobrovoln í k ů nepů sobil sertralin sedaci ani neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektiv ní inhibic í vychy tá v ání 5-HT nezvy š uje sertralin katecholaminerg ní aktivitu. Nevyzna č uje se žád nou afinitou k muskarinov ým (ch olinerg ní m), serotoninerg ní m, dopaminerg ní m, adrenerg ní m, histaminerg ní m, GABA nebo benzodiazepinov ým receptor ů m.

Dlouhodobé podávání sertralinu u zv íř at bylo spojeno s down regulac í noradrenalino vý ch receptor ů mozk u, podobně jako je tomu p ř i pou ž it í ji ný ch klinick y úč inn ý ch antidepresiv a lé k ů proti obses í m.

Neprok á zalo se, ž e by sertralin mohl v ést ke zneu ží v ání. Ve d vojit ě zaslep ené, placebem kontrolov ané randomizov ané studii srovn á v ají c í n á chylnost ke z neuží v ání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu u člověka s ertralin neprokazoval subjektivn í úč inky ukazuj í c í na potenci á l ke zneu ží v ání. Na v í c osoby ve studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin v ý znamn ě lépe než placebo na z á kl adě obliby l é ku, euforie a potenci á lu zneu ží v ání. S ertralin n epů sobil ani stimulaci ani pocity ú zkosti, kter é bývají p ř i u ží v ání damfetaminu, č i sedaci a psychomotorick é zhor šení vyskytující se při užívání alprazolamu. U opic macaccus rhesus vycvičených k sam opodá v ání kokainu sertralin nep ů sobil jako pozitivn í posilov ač

(reinforcer) ani nebyl rozli š u jí c í m podn ě tem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Depresivn í porucha

Byla provedena studie, do kt eré byli za ř azeni ambulantn í pacienti s depres í , kte ří reagovali na l éč bu sertralinem 50 – 200 mg de nně do konce ú vodn í osmitý de nní otev řené l éčeb n é fá ze. Tito pacienti

(n=295) byli randomizov án i k pokra č ov ání dvojit ě zaslepe ným z pů sobem v l éčbě sertralinem 50 – 200 m g denně nebo placebem po dobu 44 t ýdnů. U pacient ů l éč en ý ch sertralinem byl v porov nání s placebem pozorov án st atisticky vý znam ně ni žší pom ě r relap sů. Pr ů m ěrná dá vka sertralinu u pacient ů , kte ří u kon č ili studii, byla 70 mg den ně . Procento respond é r ů (definováni jako pa cienti, u kter ý ch nedo š lo k relapsu) ze sertralinov ého ramene bylo 83,4 % a 60,8 % z placebov ého ramene.

Posttraumati cká stresov á porucha (PTSD)

Kombinov aná data z 3 stu dií PTSD v obec né populaci prok á zala ni žší odpov ěď na l éč bu u mu žů v porov nání se ž enami. Ve dvou studi ích s obecnou populac í b yla odpov ěď na l éč bu u mu žů i ž en v porov nání s placebem obdobná ( ž eny: 57,2 % oproti 34,5 %; mu ž i: 53,9 % oproti 38,2 %). Po če t mu žů a ž en v souhrn né o b ecné populaci pacient ů ve studi í ch byl 184, resp. 430 a tu díž vý sledky u ž en jsou robustn ě j ší . Mu ž i m ěl i jin é výchozí parametry (větší zneu ží v ání lé k ů, de l ší l éč b a, pů vod traumatu apod.), kter é souvisely s ni žším efektem.

Elektrofyziologie srdce

Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky) v rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu

[0,036 ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než průměrné C (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4, max

4.5, 4.8 a 4.9).

Obsedantn ě kompulzivn í porucha u d ětí

Bezpe č nost a úč innost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoum ána p ř i l éčbě ambulant ně l éč en ý ch d ě t í bez deprese (6 - 12 let) a dos pí va jí c ích (13 - 17 let) s obsedantně kompulzivní poruchou . Po jednot ý denn í m, placebem jednod uše zaslep eném náb oru, byli pacienti náhodným způsobem zařazeni do skupiny s 12t ý denn í l éč bou s flexibil ní dá vk ou buď sertralinu nebo placeba. D ě ti (6 - 12 let) zahajovaly léčbu dáv kou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu vykazovali výz nam ně lepší zl epše n í než pacienti na placebu, podle š k ály Children ’ s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale CY-BOCs (p =0,005),

NIMH Global Obsessive Compulsive Scale (p=0,019), a CGI Improvement (p =0,002). D á le byl pozorov án trend výz namn ého zlep šení u skupiny se sertralinem než s placebem na š k ále CGI Severity

(p=0,089). V e škále CY-BOCs byly pr ů m ěrné vý choz í hodnoty a zm ě na od vý choz ích hodnot u placeba 22,25 ± 6,15, resp. - 3,4 ± 0,82, z atí mco u sertralinu pr ů m ěrné vý choz í hodnoty a zm ě na od v ýcho z ích h odnot byly 23,36 ± 4,56, resp. - 6,8 ± 0,87. Respond é r ů, definovan ý ch jako pacienti s 25% a vy šší m poklesem na škále CY-BOCs (prim á r ní u kazatel úč innosti) od vý choz ích hodnot do kone č n ý ch hodnot, bylo 53 % ze skupiny l éčené sertralinem v porov nání s 37 % pacient ů dos tá vaj ící ch placebo

(p=0,03).

Neexistují žádné dlouhodobé klinické studie zkoumající účinnost u pediatrické populace.

Pediatrická populace

U d ětí mlad ší ch 6 let nejsou dost upné žád n é úd aje.

Studie bezpečnosti SPRITES po uvedení přípravku na trh

Po schválení byla provedena observační studie 941 pacientů ve věku od 6 do 16 let s cílem zhodnotit dlouhodobou bezpečnost kognitivního, emocionálního, fyzického a pubertálního zrání po dobu až 3 let při léčbě sertralinem (s psychoterapií a bez ní) ve srovnání s psychoterapií. Tato studie byla provedena v klinické praxi u dětí a dospívajících s primární diagnózou obsedantně kompulzivní poruchy, deprese nebo jiných úzkostných poruch a hodnotila kognici [hodnoceno testem Trails B a indexem metakognice z Behaviour Rating Inventory of Executive Function (BRIEF), behaviorální/emocionální regulaci

(hodnoceno indexem behaviorální regulace z BRIEF) a fyzické/pubertální zrání (hodnoceno standardizovaným indexem výšky/hmotnosti/tělesné hmotnosti (BMI) a Tannerovým stupněm)].

Sertralin je schválen u pediatrické populace pouze u pacientů ve věku 6 let a starších s OCD (viz bod

4.1).

Standardizace každého primárního měření výsledků na základě pohlaví a věkových norem ukázala, že celkové výsledky byly v souladu s normálním vývojem. U primárních ukazatelů výsledků nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly, s výjimkou hmotnosti. Statisticky významné zjištění pro standardizovanou hmotnost bylo pozorováno ve srovnávacích analýzách; velikost změny hmotnosti však byla malá [průměrná (SD) změna standardizovaného z - skóre < 0,5 SD]. Při přírůstku hmotnosti existoval vztah mezi dávkou a odpovědí.

5.2 Farmakokineti cké vlastnosti

Absorpce

Po č trn á ctid enním peror á ln ím podávání sertralinu v dá vce 50 a ž 200 mg 1x denně je u člo v ě ka dosa ž eno vrcholové plazmatick é koncentrace b ě hem 4,5 až 8,4 hodin po podá n í .

P ří jem potravy nem ění v ýz nam ně biologickou dostupnost tablet sertralinu.

Distribuce

Zhruba 98 % cirkulu jí c ího l é ku se v áž e na plazmatick é bíl koviny.

Biotransformace

Sertralin je z velk é čá sti metabolizov án hned p ř i prvn í m pr ůchodu j á try.

Podle klinických a in-vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami, včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit desmethylsertralin jsou také substráty P -glykoproteinu in-vitro .

Eliminace

Pr ů m ěrný elimina č n í polo č as sertralinu je p ř ibli žně 26 hodin (v rozmez í 22 - 36 hodin). V souladu s

term inál n í m elimina čním polo č asem dochá z í k p ř ib ližně dvojn ásobné akumulaci až do dosa žení koncentrace v ustáleném stavu, této koncentrace se dos á hne po 1 t ý dnu p ř i dá vkov ání 1x denn ě .

Eliminační po lo č as N-desmethylsertralinu je v rozmez í 62 - 104 hodin. Sertralin i N-desmethylsertralin jsou v lidsk ém organizmu metabolizov á ny ve zn ačném rozsahu a výsledné metabolity jsou vylu č ov ány ve stejn ém mno ž stv í stolic í a mo čí . V nezm ě n ěné po d obě je mo čí vylu č ov áno pou ze m alé mno ž stv í sertralinu (<0,2 %).

Linearita/nelinearita

Sertralin se vyznačuje na dávce závislou farmakokinetikou v rozsahu dávek od 50 do 200 mg.

Farmakokinetika u zvl ášt n í ch skupin pacient ů

Pediatri cká populace s OCD

Farmakokinetika sertralinu byla studov ána u 29 d ě tsk ých pa cient ů ve v ě ku 6 - 12 let a 32 dosp í vaj ící ch pacient ů ve v ě ku 13 - 17 let. Pacienti byli postupn ě po d obu 32 dnů titrov áni na dá vku 200 mg denn ě , buď se zahajov ací d á vkou 25 mg a postupn ý m zv ýšení m, nebo se zahajov ací d á vkou 50 mg a postupn ý m zv ýšení m. Re ž im s 25 mg i 50 mg byl shodn ě tolerov án. U dá vky 200 mg v rovnov áž n é m stavu byly plazmatick é hladiny sertralinu u v ě kov é skupiny 6-12 let p ř ibli žně o 35 % vy šší v porov nání s v ě kovou skupinou 13-17 let a o 21 % vy šší v porov nání s refere nč n í skupinou dosp ělý ch. Neobjevily se v ý znam né roz díly v clearance mezi chlapci a dí vkami. U dětí , zv láš t ě s n í zkou tě lesnou hmotnost í , se doporu č uje l éč bu zahajovat ní zkou dáv kou a titrovat dá vku sertralinu po 25 mg. Dospí va jí c í mohou dostá vat stejn ou dá vku jako dosp ělí.

D ospív aj ící a star ší pacienti

Farmakokinetick ý profil u dospí va jí c ích nebo u star ší ch pacient ů se v ý znam ně neli ší od profilu u dosp ě l ý ch osob ve v ě ku 18 - 65 let.

Porucha funkce jater

U pacient ů s poš kozen ím jater je polo č as sertralinu prodlou ž en a AUC se zvy šu je 3x (viz body

4.2 a 4.4).

Porucha funkce ledvin

U pacient ů se st ředně z á v ažn ou až z á va ž nou poruchou funkce ledvin nedo chá zelo k v ý znam né akumulaci sertralinu.

Farmakogenomika

Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v porovnání se silnými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům titrovat podle klinické odpovědi.

5.3 P ř edkli nické úd aje vztahu jí c í se k bezpe č nosti

Před klinick é úd aje z í sk ané na z á klad ě konven čníc h farmakologick ý ch studi í bezp eč nosti, toxicity po opakov aném podá v ání, genotoxicity a kancerogeneze neodhalily žádné zv láštní riziko pro člo v ě ka.

Studie reproduk ční toxicity na zv íř atech neprok á zaly teratogenitu nebo ne žádou c í úč inky na fertilitu sam ců. Pozorov aná fetotoxicita m ě la prav dě podobn ě souvislost s mate ř skou toxicitou. Poporodn í p řeží v ání a t ě les ná hmotnost mláďat byly snížené pouze b ě hem prv ních dnů po porodu. Bylo prok á z áno, ž e č asn á poporo dní mortalita byla ná sledkem expozice in utero po 15. dni t ěh otenstv í.

Poporodn í o po ž d ění výv oje u mláďat l éč en ý ch samic bylo pravd ě podobn ě n á sledkem úč inku na samice a tento nález není pr oto relevantn í z hlediska rizika pro člo v ě ka.

Studie na hlodavcích a jiných živočišných druzích neodhalily účinky na fertilitu.

Studie s mláďaty

Byla provedena juvenilní studie toxicity u potkanů, ve které byl sertralin podáván perorálně samcům i samicím potkanů v období 21 - 56 dnů po narození (v dávkách 10, 40 nebo 80 mg/kg/den)

následovaným obdobím bez podání dávky až do dne 196 po narození. Bylo pozorováno zpoždění pohlavního dospívání u samců i samic při různých dávkách (samci při dávce 80 mg/kg a samice při dávce ≥ 10 mg/kg), ale přesto nedošlo k žádným účinkům sertralinu na hodnocené samčí nebo samičí reprodukční cílové parametry. Navíc byla v období 21 - 56 dnů po narození pozorována dehydratace, chromorhinorrhea a snížení průměrného přírůstku tělesné hmotnosti. Všechny výše uvedené účinky přisuzované podání sertralinu ustoupily během období bez podání dávky. Klinický význam těchto účinků pozorovaných u potkanů po podání sertralinu nebyl stanoven.

6. FARMACEUTICK É Ú DAJE

6.1 Seznam pom ocných l á tek

Jádro tablety

Koloidní bezvodý oxid křemičitý mikrokrystalická celul osa sodná sůl kroskarmel osy kopovidon monohydrát laktosy magnesium- stearát

Potah tablety

Hypromelosa hydroxypropylcelulosa makrogol 400 oxid titaničitý (E 171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba pou ž itelnosti

3 roky

6.4 Z vláštní o pat ření pro uc hovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah bal ení

PVC/Al blistr

Velikost balení: 14, 20, 28, 30, 42, 50, 98 a 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Z vláštní op at ř e ní pro likvidaci p ří pravku a pro zac há z ení s n í m

Žádné zvl áš t ní po ž adavky.

7. DR Ž ITEL ROZHODNUT Í O REGISTRACI

Teva B.V.

Swensweg 5

Haarlem, 2031GA

Nizozemsko

8. REGI STRAČNÍ ČÍS LO /REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Sertralin Actavis 50 mg: 30/580/05-C

Sertralin Actavis 100 mg: 30/581/05-C

9. DATUM PRVN Í REGISTRACE / PRODLOU Ž EN Í REGISTRACE

Datum první registrace: 14. 12. 2005

Datum posledního prodloužení registrace: 25. 5. 2010

10. DATUM REVIZE TEXTU

10. 9. 2025