SPC213213
Stránka 1 z 24
| Sp. zn. sukls157869/2024 | |
|---|---|
| SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU | |
| 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU | |
| Ketilept Prolong 200 mg tablety s prodlouženým uvolňováním | |
| Ketilept Prolong 300 mg tablety s prodlouženým uvolňováním | |
| Ketilept Prolong 400 mg tablety s prodlouženým uvolňováním | |
| 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ | |
| Ketilept Prolong 200 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: | |
| Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje quetiapinum 200 mg (jako quetiapini fumaras). | |
| Pomocná látka se známým účinkem: | |
| Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 56 mg laktosy. | |
| Ketilept Prolong 300 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: | |
| Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje quetiapinum 300 mg (jako quetiapini fumaras). | |
| Pomocná látka se známým účinkem: | |
| Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 85 mg laktosy. | |
| Ketilept Prolong 400 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: | |
| Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje quetiapinum 400 mg (jako quetiapini fumaras). | |
| Pomocná látka se známým účinkem: | |
| Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 113 mg laktosy. | |
| Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. | |
| 3. LÉKOVÁ FORMA | |
| Tableta s prodlouženým uvolňováním | |
| Ketilept Prolong 200 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: bílé až téměř bílé, podlouhlé bikonvexní | |
| tablety, o délce 15,2 mm, šířce 7,7 mm a tloušťce 4,8 mm, s vyraženým číslem "200" na jedné straně. | |
| Ketilept Prolong 300 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: bílé až téměř bílé, podlouhlé bikonvexní | |
| tablety, o délce 18,2 mm, šířce 8,2 mm a tloušťce 5,4 mm, s vyraženým číslem "300" na jedné straně. | |
| Ketilept Prolong 400 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: bílé až téměř bílé, oválné bikonvexní | |
| tablety, o délce 20,7 mm, šířce 10,2 mm a tloušťce 6,3 mm, s vyraženým číslem "400" na jedné straně. | |
| 4. KLINICKÉ ÚDAJE | |
| 4.1 Terapeutické indikace | |
| Ketilept Prolong je indikován: | |
| • k léčbě schizofrenie | |
| • k léčbě bipolární poruchy zahrnující: | |
| - středně těžké až těžké manické epizody u bipolární poruchy; | |
| - depresivní epizody u bipolární poruchy; | |
| - prevenci rekurence manické nebo depresivní epizody u pacientů s bipolární poruchou, kteří |
Stránka 2 z 24
| dříve reagovali na léčbu kvetiapinem. | |
|---|---|
| • jako přídatná léčba k léčbě depresivních epizod u pacientů s depresivní poruchou (Major | |
| Depressive Disorder, MDD), u kterých byla suboptimální odpověď na podávání antidepresiv | |
| v monoterapii (viz bod 5.1) Před zahájením léčby musí lékař zvážit bezpečnostní profil kvetiapinu | |
| s prodlouženým uvolňováním (viz bod 4.4). | |
| 4.2 Dávkování a způsob podání | |
| Dávkování | |
| Pro každou indikaci existuje jiné dávkování. Je tedy třeba zajistit, aby pacient obdržel jasnou informaci | |
| o vhodném dávkování pro své onemocnění. | |
| Dospělí: | |
| K léčbě schizofrenie a středně těžkých až těžkých manických epizod u bipolární poruchy | |
| Ketilept Prolong se podává alespoň jednu hodinu před jídlem. Denní dávka na začátku léčby je 300 mg | |
| první den a 600 mg druhý den. Doporučená denní dávka je 600 mg, ovšem pokud je to klinicky výhodné, | |
| dávku lze navýšit na 800 mg denně. Dávku je třeba upravit v rámci účinného dávkového rozmezí | |
| 400 mg až 800 mg denně v závislosti na klinické odpovědi a individuální snášenlivosti. K udržovací | |
| léčbě schizofrenie není třeba dávku dále upravovat. | |
| K léčbě depresivních epizod u bipolární poruchy | |
| Ketilept Prolong se podává jednou denně na noc. Celková denní dávka pro první čtyři dny je 50 mg | |
| (1. den), 100 mg (2. den), 200 mg (3. den), 300 mg (4. den). Doporučená denní dávka je 300 mg. | |
| V klinických studiích nebyl pozorován další přínos ve skupině s 600 mg ve srovnání se skupinou | |
| s 300 mg (viz bod 5.1). Jednotliví pacienti mohou mít prospěch z dávky 600 mg. Dávky vyšší než | |
| 300 mg mají být zahajovány lékařem, který má zkušenosti s léčbou bipolární poruchy. V případě | |
| pochybností o snášenlivosti u jednotlivých pacientů bylo v klinických studiích prokázáno, že lze | |
| uvažovat o snížení dávky až na minimální dávku 200 mg. | |
| Vzhledem k tomu, že s použitím přípravku Ketilept Prolong není možné dosáhnout dávky 50 mg nebo | |
| 100 mg, je nutné pro toto dávkování použít jiný léčivý přípravek obsahující kvetiapin. | |
| Prevence rekurence u bipolární poruchy | |
| Při prevenci rekurence manické, smíšené nebo depresivní epizody u bipolární poruchy pacienti, kteří | |
| odpovídali na léčbu přípravkem Ketilept Prolong při akutní léčbě bipolární poruchy, mají pokračovat | |
| v léčbě se stejnou dávkou podávanou na noc. Dávka může být upravena podle klinické odpovědi a | |
| snášenlivosti u jednotlivých pacientů v dávkovém rozmezí 300 mg až 800 mg denně. Je důležité, aby se | |
| při udržovací léčbě užívala nejnižší účinná dávka. | |
| Přídatná léčba k léčbě depresivních epizod u pacientů s depresivní poruchou (MDD) | |
| Ketilept Prolong se podává na noc. Na počátku léčby se podává dávka 50 mg první a druhý den a 150 mg | |
| třetí a čtvrtý den. Antidepresivní účinek byl v průběhu krátkodobého podávání jako přídatná léčba | |
| v rámci klinického hodnocení (s přípravky obsahujícími amitriptylin, bupropion, citalopram, duloxetin, | |
| escitalopram, fluoxetin, paroxetin, sertralin a venlafaxin – viz bod 5.1) pozorován při dávkách 150 a | |
| 300 mg/den a při dávce 50 mg/den v monoterapii. | |
| Při vyšších dávkách je zvýšené riziko nežádoucích účinků. Lékař má zajistit, že je k léčbě používána | |
| nejnižší účinná dávka, počínaje dávkou 50 mg/den. Zvýšení dávky ze 150 mg na 300 mg/den musí být | |
| založeno na individuálním hodnocení stavu pacienta. | |
| Vzhledem k tomu, že s použitím přípravku Ketilept Prolong není možné dosáhnout dávky 50 mg, | |
| 100 mg nebo 150 mg, je nutné pro toto dávkování použít jiný léčivý přípravek obsahující kvetiapin. | |
| Převod z léčby kvetiapinem s okamžitým uvolňováním | |
| K dosažení vhodnějšího dávkovacího režimu u pacientů, kteří jsou v současné době léčeni kvetiapinem | |
| s okamžitým uvolňováním v rozdělených dávkách, lze tyto pacienty převést na Ketilept Prolong | |
| v ekvivalentní denní dávce podávaný jednou denně. | |
| Může být potřebné dávku individuálně titrovat. |
Stránka 3 z 24
| Starší pacienti |
| Při podávání přípravku Ketilept Prolong starším pacientům, stejně jako u ostatních antipsychotik a |
| antidepresiv, je třeba zvýšené opatrnosti, zejména při úvodní titraci dávky. Dávku může být třeba zvyšovat |
| pomaleji a denní terapeutická dávka může být nižší než u mladších pacientů. Průměrná plazmatická |
| clearance kvetiapinu je u starších pacientů o 30 až 50 % nižší než u mladších pacientů. Úvodní dávka u |
| starších pacientů má být 50 mg/den. Dávku lze zvyšovat o 50 mg/den až do dosažení účinné dávky |
| v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti jednotlivých pacientů. |
| U starších pacientů s depresivní poruchou (MDD) je třeba zahájit dávkování na 50 mg/den po dobu prvních |
| 3 dnů, 4. den zvýšit dávku na 100 mg/den a 8. den na 150 mg/den. Je třeba použít nejnižší účinnou dávku a |
| léčbu zahájit dávkou 50 mg/den. Pokud je třeba na základě individuálního hodnocení pacienta dávku |
| zvýšit na 300 mg/den, lze tak učinit nejdříve 22. den léčby. |
| Vzhledem k tomu, že s použitím přípravku Ketilept Prolong není možné dosáhnout dávky 50 mg, |
| 100 mg nebo 150 mg, je nutné pro toto dávkování použít jiný léčivý přípravek obsahující kvetiapin. |
| Účinnost a bezpečnost nebyla hodnocena u pacientů nad 65 let s depresivními epizodami v rámci |
| bipolární poruchy. |
| Pediatrická populace |
| Nedoporučuje se podávat Ketilept Prolong dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje |
| podporující použití přípravku u této věkové kategorie. Dostupné údaje z placebem kontrolovaných |
| klinických studií jsou uvedeny v bodech 4.4; 4,8; 5.1 a 5.2. |
| Porucha funkce ledvin |
| U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávku. |
| Porucha funkce jater |
| Kvetiapin se extenzivně metabolizuje v játrech. Proto je třeba používat Ketilept Prolong opatrně u pacientů |
| se známou poruchou funkce jater, zejména během úvodní titrace dávky. Pacienti s poruchou funkce jater mají |
| začínat na dávce 50 mg/den. Dávku je možné v závislosti na klinické odpovědi a individuální snášenlivosti |
| pacienta zvyšovat o 50 mg/den, až je dosaženo účinné dávky. |
| Vzhledem k tomu, že s použitím přípravku Ketilept Prolong není možné dosáhnout dávky 50 mg, |
| 100 mg nebo 150 mg, je nutné pro toto dávkování použít jiný léčivý přípravek obsahující kvetiapin. |
| Způsob podání |
| Perorální podání. |
| Ketilept Prolong se podává jednou denně, mimo jídlo. Tablety se polykají celé, nesmí se dělit, kousat |
| nebo drtit. |
| 4.3 Kontraindikace |
| Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. |
| Kontraindikováno je také současné podávání inhibitorů cytochromu P4503A4, jako jsou inhibitory HIV |
| proteázy, azolová antimykotika, erythromycin, klarithromycin a nefazodon (viz bod 4.5). |
| 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití |
| Vzhledem k tomu, že Ketilept Prolong má několik indikací, je třeba zvážit bezpečnostní profil přípravku |
| s ohledem na individuální diagnózu pacienta a podávanou dávku. |
| Dlouhodobá účinnost a bezpečnost jako přídatná léčba u pacientů s MDD nebyla hodnocena, avšak byla |
| hodnocena dlouhodobá účinnost a bezpečnost u dospělých pacientů v monoterapii (viz bod 5.1). |
| Pediatrická populace |
| Nedoporučuje se podávat kvetiapin dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje podporující |
Stránka 4 z 24
| použití v této věkové skupině. Klinické studie s kvetiapinem prokázaly, že vedle známého |
|---|
| bezpečnostního profilu, identifikovaného u dospělých (viz bod 4.8), existují některé nežádoucí účinky, |
| které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (zvýšená chuť k jídlu, zvýšené |
| sérové koncentrace prolaktinu, zvracení, rinitida a synkopa), nebo mohou mít různé důsledky pro děti a |
| dospívající (extrapyramidové symptomy a iritabilita) a jeden nežádoucí účinek, který nebyl dříve |
| identifikován u dospělých (zvýšený krevní tlak). U dětí a dospívajících byly též pozorovány změny |
| funkce štítné žlázy. |
| Dále ještě nebyla studována dlouhodobá (delší než 26 týdnů) bezpečnost podávání kvetiapinu s ohledem |
| na růst a dospívání. Dlouhodobý vliv na kognitivní a behaviorální vývoj není znám. |
| Podávání kvetiapinu dětem a dospívajícím se schizofrenií, bipolární mánií a bipolární depresí |
| v placebem kontrolovaných klinických studiích bylo spojeno s vyšším výskytem extrapyramidových |
| symptomů (EPS) ve srovnání s placebem (viz bod 4.8). |
| Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení: |
| Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy |
| (příhod spojených se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi. |
| Protože se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo dalších týdnů léčby, měli by pacienti |
| být pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností |
| je, že se riziko sebevraždy může v časných stádiích uzdravování zvýšit. |
| Kromě toho má lékař zvážit možné riziko sebevražedného chování po náhlém vysazení terapie |
| kvetiapinem vzhledem ke známým rizikovým faktorům nemoci samotné. |
| Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je kvetiapin předepisován, mohou být doprovázena |
| zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní |
| s depresivní epizodou. |
| Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí dodržovat stejná opatření jako |
| při léčbě pacientů s depresivními epizodami. |
| Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří |
| vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko |
| sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných pokusů a musí být během léčby pečlivě sledováni. |
| Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých, trpících |
| psychiatrickými poruchami, prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u |
| mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. |
| Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to |
| především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být |
| upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování |
| nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě |
| vyhledat lékařskou pomoc. |
| V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s depresivní epizodou v rámci |
| bipolární poruchy léčených kvetiapinem bylo u mladých dospělých pacientů (mladších než 25 let) |
| pozorováno zvýšené riziko příhod spojených se sebevraždou ve srovnání s placebem (3,0 % oproti 0 %). |
| V klinických studiích u pacientů s MDD byl výskyt sebevražedného chování pozorovaný u mladých |
| dospělých pacientů (mladších než 25 let) 2,1 % (3/144) pro kvetiapin a 1,3 % (1/75) pro placebo. |
| Retrospektivní populační studie léčby kvetiapinem u pacientů s depresivní poruchou prokázala zvýšené |
| riziko sebepoškození a sebevraždy u pacientů ve věku 25 až 64 let bez anamnézy sebepoškození během |
| užívání kvetiapinu s jinými antidepresivy. |
| Metabolické riziko: |
| Vzhledem k pozorovaným rizikům zhoršování metabolického profilu zahrnujícím změny tělesné |
| hmotnosti, glykemie (viz hyperglykemie) a lipidů pozorovaným v klinických studiích, je třeba vyšetřit |
| metabolické parametry pacienta na počátku léčby a změny těchto parametrů pravidelně kontrolovat |
Serotoninový syndrom
Současné podávání přípravku Ketilept Prolong a dalších serotonergních látek, jako jsou inhibitory
MAO, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání
Stránka 5 z 24
| v průběhu léčby. Zhoršení těchto parametrů má být adekvátně klinicky řešeno (viz též bod 4.8). |
|---|
| Extrapyramidové symptomy (EPS): |
| V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s depresivní epizodou v rámci |
| bipolární poruchy, kterým byl podáván kvetiapin, byl výskyt EPS vyšší ve srovnání s placebem (viz |
| body 4.8 a 5.1). |
| Užívání kvetiapinu je spojeno s vývojem akatizie, která je charakterizována subjektivně nepříjemným |
| nebo úzkostným neklidem a potřebou stále se pohybovat, což postiženému znemožňuje sedět nebo stát |
| v klidu. Nejčastěji se tento syndrom objevuje v několika prvních týdnech léčby. Zvyšování dávky u |
| pacientů s tímto syndromem může být škodlivé. |
| Tardivní dyskineze: |
| Pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit snížení dávky kvetiapinu nebo |
| přerušení léčby. Příznaky tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce objevit až po přerušení |
| léčby (viz bod 4.8). |
| Somnolence a závrať: |
| Léčba kvetiapinem byla spojena se somnolencí a podobnými příznaky, jako je sedace (viz bod 4.8). |
| V klinických studiích u pacientů s bipolární depresí a depresivní poruchou byly tyto příznaky |
| pozorovány první 3 dny léčby a byly většinou mírné až střední intenzity. Pacienti s významnými projevy |
| somnolence vyžadují častější kontakt alespoň po dobu 2 týdnů od nástupu somnolence, nebo až do |
| zlepšení projevů a lze uvažovat i o ukončení léčby. |
| Ortostatická hypotenze: |
| Léčba kvetiapinem je spojena s ortostatickou hypotenzí a s tím souvisejícími závratěmi (viz bod 4.8). |
| Podobně jako somnolence se tyto příznaky obvykle objevují při úvodní titraci dávky. Mohou zvýšit |
| frekvenci náhodného poranění (pádu), zvláště u starších pacientů. Proto má být pacientům doporučeno, |
| aby byli zvýšeně opatrní, dokud se neseznámí s možnými účinky léčby. |
| Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání kvetiapinu pacientům s kardiovaskulárními a |
| cerebrovaskulárními chorobami, nebo jinými stavy spojenými s rizikem rozvoje hypotenze. Pokud se |
| objeví ortostatická hypotenze, je třeba snížit dávku nebo titrovat dávku pomaleji, zvláště u pacientů se |
| známým kardiovaskulárním onemocněním. |
| Syndrom spánkové apnoe: |
| U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen syndrom spánkové apnoe. Kvetiapin má být užíván se |
| zvýšenou opatrností u pacientů, kteří zároveň užívají přípravky tlumící centrální nervový systém a kteří |
| mají spánkovou apnoi v anamnéze nebo trpí zvýšeným rizikem spánkové apnoe, jako jsou obézní |
| pacienti/pacienti s nadváhou nebo muži. |
| Záchvaty: |
| V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn rozdíl v incidenci záchvatů mezi pacienty léčenými |
| kvetiapinem a placebem. Nejsou dostupné údaje o výskytu záchvatů u pacientů s anamnézou záchvatů. |
| Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost léčbě pacientů, kteří |
| udávají výskyt epileptických záchvatů v anamnéze (viz bod 4.8). |
| Neuroleptický maligní syndrom: |
| Neuroleptický maligní syndrom je dáván do souvislosti s antipsychotickou léčbou, včetně léčby |
| kvetiapinem (viz bod 4.8). Klinická manifestace zahrnuje hypertermii, alteraci psychiky, svalovou |
| rigiditu, nestabilitu autonomního nervového systému a zvýšení hodnot kreatinfosfokinázy. V těchto |
| případech je třeba léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu. |
serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklická antidepresiva, může vést k serotoninovému syndromu, což je potenciálně život ohrožující stav (viz bod 4.5).
Pokud je souběžná léčba dalšími serotonergními látkami klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta pečlivě sledovat, a to zejména při zahájení léčby a zvýšení dávky. Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu, neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.
Stránka 6 z 24
| V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti symptomů zvážit |
|---|
| snížení dávky nebo přerušení léčby. |
| Těžká neutropenie a agranulocytóza: |
| V klinických studiích s kvetiapinem byl hlášen výskyt těžké neutropenie (počet neutrofilů <0,5x109/l) |
| Většina případů těžké neutropenie se objevila v průběhu několika prvních měsíců léčby kvetiapinem. |
| Souvislost s dávkou nebyla potvrzena. V průběhu období po uvedení přípravku na trh byly některé |
| případy fatální. Možnými rizikovými faktory pro vznik neutropenie jsou již existující nízký počet bílých |
| krvinek a poléková neutropenie v anamnéze. |
| V některých případech se však objevila i u pacientů bez existujících rizikových faktorů. Léčbu |
| kvetiapinem je třeba přerušit u pacientů s počtem neutrofilů 1,0x109/l. U těchto pacientů je třeba sledovat |
| známky a příznaky infekce a pravidelně kontrolovat počet neutrofilů (dokud nepřesáhnou hodnotu |
| 1,5x109/l), (viz bod 5.1). |
| Na neutropenii je třeba myslet u pacientů, kteří mají infekci nebo horečku, zvláště při absenci jiných |
| predisponujících faktorů, a má být léčena podle klinických projevů. |
| Pacienti mají být poučeni, aby kdykoliv v průběhu léčby kvetiapinem okamžitě hlásili známky/příznaky |
| typické pro agranulocytózu nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie nebo bolest v krku). U těchto |
| pacientů je třeba ihned stanovit počet bílých krvinek a určit absolutní počet neutrofilů, zvláště pokud |
| neexistují jiné predisponující okolnosti. |
| Anticholinergní (muskarinové) účinky: |
| Norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu, má střední až silnou afinitu k několika podtypům |
| muskarinových receptorů. To přispívá k nežádoucím účinkům anticholinergního typu, je-li kvetiapin |
| užívám v doporučených dávkách, je-li užíván současně s jinými anticholinergními léky a při |
| předávkování. Kvetiapin má být používán s opatrností u pacientů, kteří užívají léky s anticholinergními |
| (muskarinovými) účinky. Kvetiapin má být používán s opatrností u pacientů se současnou diagnózou |
| nebo předchozí anamnézou retence moči, klinicky významné hypertrofie prostaty, střevní |
| neprůchodností nebo podobných potíží, zvýšeného nitroočního tlaku nebo glaukomu s úzkým úhlem |
| (viz body 4.5, 4.8, 5.1 a 4.9). |
| Interakce: |
| Viz též bod 4.5. |
| Současné užívání kvetiapinu a silných induktorů jaterních enzymů, jako je karbamazepin nebo fenytoin, |
| významně snižuje plazmatické koncentrace kvetiapinu, což může ovlivnit účinnost léčby kvetiapinem. |
| O zahájení léčby kvetiapinem u pacientů, kteří užívají induktory jaterních enzymů, lze uvažovat pouze |
| tehdy, pokud je lékař přesvědčen, že prospěch léčby kvetiapinem převáží nad riziky, která vyplývají |
| z přerušení léčby induktory jaterních enzymů. Je důležité, aby jakákoliv změna léčby induktory byla |
| vždy postupná a pokud je třeba, je možné je nahradit léčivy bez indukčního potenciálu (např. natrium- |
| valproát). |
| Tělesná hmotnost: |
| U pacientů, kteří byli léčeni kvetiapinem, bylo hlášeno zvýšení tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost |
| je třeba sledovat a korigovat v souladu s používanými postupy klinické antipsychotické praxe (viz body |
| 4.8 a 5.1). |
| Hyperglykémie: |
Závažné kožní nežádoucí účinky:
Velmi vzácně byly při léčbě kvetiapinem hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR), včetně
Stevens-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP), erythema multiforme (EM) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo fatální. Závažné kožní nežádoucí účinky se běžně projevují jako jeden nebo kombinace více následujících příznaků: rozsáhlá kožní vyrážka, která může být svědivá nebo doprovázená pustulami, exfoliativní dermatitida, horečka, lymfadenopatie a možná eozinofilie nebo neutrofilie. Většina těchto reakcí se objevila do 4 týdnů od zahájení léčby kvetiapinem, některé DRESS reakce se objevily do 6 týdnů od zahájení léčby kvetiapinem. Pokud se objeví známky a příznaky naznačující tyto závažné kožní reakce, je třeba podávání kvetiapinu okamžitě ukončit a zvážit alternativní léčbu.
Stránka 7 z 24
| V průběhu léčby kvetiapinem byla vzácně hlášena hyperglykémie a/nebo exacerbace diabetu občas |
|---|
| doprovázené ketoacidózou nebo kómatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.8). V některých |
| případech byl hlášen předcházející nárůst tělesné hmotnosti, což může být predisponující faktor. |
| Doporučuje se vhodné klinické monitorování v souladu s používanými postupy antipsychotické léčby. U |
| pacientů léčených antipsychotiky, včetně kvetiapinu, je třeba sledovat známky a příznaky |
| hyperglykémie (např. polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost). Pacienty s diabetem mellitem nebo |
| rizikovými faktory pro diabetes mellitus je třeba pravidelně kontrolovat s ohledem na zhoršení kontroly |
| glykémie. Je třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost. |
| Lipidy: |
| V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení hladin triacylglycerolů, LDL a celkového |
| cholesterolu a snížení HDL cholesterolu (viz bod 4.8). Změny hladin lipidů je třeba léčit podle klinické |
| potřeby. |
| Prodloužení QT intervalu: |
| V klinickém hodnocení a při použití v souladu se Souhrnem údajů o přípravku nedocházelo k trvalému |
| prodloužení absolutní hodnoty intervalu QT. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy |
| prodloužení intervalu QT při použití terapeutických dávek (viz bod 4.8) a při předávkování (viz bod |
| 4.9). Podobně jako u jiných antipsychotik je potřebná opatrnost při předepisování kvetiapinu pacientům |
| s kardiovaskulárním onemocněním nebo rodinnou anamnézou prodloužení intervalu QT. Stejná |
| opatrnost je potřebná při předepisování kvetiapinu s léčivy, která prodlužují interval QT, nebo |
| neuroleptiky, zvláště u starších pacientů, u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého intervalu QT, |
| městnavým srdečním selháním, hypertrofií myokardu, hypokalemií a hypomagnesémií (viz bod 4.5). |
| Kardiomyopatie a myokarditida: |
| V klinických studiích a v průběhu sledování po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy |
| kardiomyopatie a myokarditidy (viz bod 4.8). U pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo |
| myokarditidu je třeba zvážit vysazení kvetiapinu. |
| Vysazení léčby: |
| Při náhlém ukončení léčby kvetiapinem byla pozorována nespavost, nauzea, bolest hlavy, průjem, |
| zvracení, závratě a podrážděnost. Doporučuje se postupné vysazování přípravku po dobu nejméně 1 až |
| 2 týdnů (viz bod 4.8). |
| Starší pacienti s psychózou související s demencí: |
| Kvetiapin není schválen k léčbě psychózy související s demencí. |
| V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s demencí bylo |
| pozorováno přibližně 3násobně zvýšené riziko cerebrovaskulárních nežádoucích účinků u některých |
| atypických antipsychotik. Mechanismus zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit u |
| jiných antipsychotik a jiných populací pacientů. Kvetiapin je třeba používat opatrně u pacientů |
| s rizikovými faktory pro cévní mozkovou příhodu. |
| Metaanalýzou u atypických antipsychotik bylo zjištěno, že starší pacienti s psychózou související |
| s demencí mají zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Ve dvou |
Stránka 8 z 24
| desetitýdenních placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem a se stejnou populací |
|---|
| pacientů (n=710, průměrný věk: 83 let, rozmezí: 56 až 99 let) byla incidence mortality ve skupině léčené |
| kvetiapinem 5,5 % proti 3,2 % ve skupině s placebem. Pacienti v těchto studiích umírali z různých |
| důvodů, jež byly v souladu s očekáváním u této populace. |
| Starší pacienti s Parkinsonovou chorobou/parkinsonismem: |
| Retrospektivní populační studie léčby kvetiapinem u pacientů s MDD ukázala zvýšené riziko úmrtí |
| během užívání kvetiapinu u pacientů >65 let. Tato asociace nebyla přítomna, pokud byli pacienti |
| s Parkinsonovou chorobou vyřazeni z analýzy. Pokud je kvetiapin předepisován starším pacientům |
| s Parkinsonovou chorobou, je třeba postupovat opatrně. |
| Dysfagie: |
| Dysfagie (viz bod 4.8) byla hlášena v souvislosti s kvetiapinem. U pacientů s rizikem aspirační |
| pneumonie je třeba podávat kvetiapin opatrně. |
| Zácpa a intestinální obstrukce: |
| Zácpa je rizikovým faktorem pro intestinální obstrukci. U kvetiapinu byla hlášena zácpa a intestinální |
| obstrukce (viz bod 4.8). Hlášení zahrnují i fatální případy u pacientů, kteří mají vyšší riziko intestinální |
| obstrukce, včetně pacientů, kteří užívají více léčivých přípravků, které snižují motilitu střeva a/nebo |
| nehlásili příznaky zácpy. Pacienti s intestinální obstrukcí/ileem musí být pečlivě sledováni a urgentně |
| léčeni. |
| Žilní tromboembolismus (VTE): |
| V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem |
| k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, |
| mají být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně mají být uplatněna |
| preventivní opatření. |
| Pankreatitida: |
| V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy pankreatitidy. V případě hlášení |
| po uvedení přípravku na trh, ačkoli ne všechny případy byly komplikovány rizikovými faktory, bylo |
| mnoho pacientů, kteří měli rizikové faktory, které jsou spojovány s pankreatitidou, např. zvýšené |
| hladiny triacylglycerolů (viz bod 4.4), žlučníkové kameny nebo konzumace alkoholu. |
| Další informace: |
| Existují pouze omezené údaje o současném použití kvetiapinu v kombinaci s divalproexem či lithiem |
| v průběhu akutních středně těžkých až těžkých manických epizod, kombinační terapie však byla dobře |
| tolerována (viz body 4.8 a 5.1). Údaje ukazují na aditivní účinek v 3. týdnu léčby. |
| Nesprávné použití a zneužití: |
| Byly hlášeny případy nesprávného použití a zneužití. Při předepisování kvetiapinu je zapotřebí |
| opatrnosti u pacientů, kteří mají v anamnéze závislost na alkoholu nebo drogách. |
| Laktosa: |
| Ketilept Prolong obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, |
| úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat. |
| 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce |
| Vzhledem k primárnímu účinku kvetiapinu na centrální nervový systém, je třeba věnovat zvýšenou |
| pozornost podávání kvetiapinu v kombinaci s jinými centrálně působícími léčivými přípravky nebo |
| alkoholem. |
| Kvetiapin má být používán s opatrností v kombinaci se serotonergními léčivými přípravky, jako jsou |
| inhibitory MAO, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného |
| vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklická antidepresiva, neboť dochází ke |
| zvýšení rizika serotoninového syndromu, což je potenciálně život ohrožující stav (viz bod 4.4). |
Stránka 9 z 24
| Opatrnosti je třeba při léčbě pacientů, kteří užívají jiné léky, které mají anticholinergní (muskarinové) |
| účinky (viz bod 4.4). |
| Cytochrom P450(CYP)3A4 je enzym, který je primárně zodpovědný za metabolizmus kvetiapinu. |
| V interakční studii se zdravými dobrovolníky vedlo současné podávání kvetiapinu (dávka 25 mg) a |
| ketokonazolu (inhibitor CYP 3A4) k 5 až 8násobnému zvýšení AUC kvetiapinu. Na podkladě tohoto |
| zjištění je současné podávání kvetiapinu a inhibitorů CYP3A4 kontraindikováno. Rovněž se |
| nedoporučuje užívat kvetiapin spolu s grapefruitovou šťávou. |
| V klinické farmakokinetické studii s opakovanými dávkami kvetiapinu před léčbou a v průběhu léčby |
| karbamazepinem (známý induktor jaterních enzymů) vedlo současné podávání karbamazepinu |
| k významnému zvýšení clearance kvetiapinu. Zvýšená clearance snížila systémovou dostupnost |
| kvetiapinu (měřenou jako plocha pod křivkou – AUC) průměrně až na 13 % ve srovnání s kvetiapinem |
| samotným. U některých pacientů bylo snížení dostupnosti ještě větší. V důsledku této interakce může |
| dojít ke snížení plazmatických koncentrací a snížení účinnosti léčby kvetiapinem. Současné podávání |
| kvetiapinu a fenytoinu (další induktor mikrosomálních jaterních enzymů) vedlo k významnému zvýšení |
| clearance kvetiapinu přibližně o 450 %. O zahájení léčby kvetiapinem u pacientů, kteří užívají induktory |
| jaterních enzymů, lze uvažovat pouze tehdy, pokud je lékař přesvědčen, že prospěch z léčby |
| kvetiapinem převáží nad riziky, která vyplývají z přerušení léčby induktory jaterních enzymů. |
| Vysazování léčby induktory jaterních enzymů musí být vždy postupné, a pokud je třeba, je možné je |
| nahradit léčivy bez indukčního potenciálu (např. natrium-valproát), (viz bod 4.4). |
| Farmakokinetika kvetiapinu nebyla významně ovlivněna při současném podávání antidepresiv |
| imipraminu (známý inhibitor CYP2D6) nebo fluoxetinu (známý inhibitor CYP3A4 a CYP2D6). |
| Farmakokinetika kvetiapinu nebyla významně ovlivněna při současném podávání s antipsychotiky |
| risperidonem nebo haloperidolem. Současné podávání kvetiapinu a thioridazinu vedlo ke zvýšení |
| clearance kvetiapinu o asi 70 %. |
| Farmakokinetika kvetiapinu se nemění při současném podávání cimetidinu. |
| Farmakokinetika lithia se nemění při současném podávání kvetiapinu. |
| V 6týdenní randomizované studii s lithiem a kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním oproti placebu |
| a kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií byl pozorován vyšší |
| výskyt extrapyramidových příhod (zvláště třes), somnolence a zvýšení tělesné hmotnosti ve skupině |
| s přidaným lithiem ve srovnání se skupinou s přidaným placebem (viz bod 5.1). |
| Při současném podávání natrium-valproátu a kvetiapinu nedochází ke klinicky významné změně |
| farmakokinetiky obou léčiv. Retrospektivní studie u dětí a dospívajících, kterým byl podáván valproát, |
| kvetiapin nebo obě léčiva, odhalila, že se zvýšil výskyt leukopenie a neutropenie ve skupině |
| s kombinovanou léčbou ve srovnání s léčbou v monoterapii. |
| Interakční studie s běžně používanými kardiovaskulárními přípravky nebyly provedeny. |
| Opatrnosti je třeba v případech, kdy se kvetiapin podává současně s léčivy, která mění elektrolytovou |
| rovnováhu nebo prodlužují QT interval. |
| U pacientů užívajících kvetiapin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky vyšetření enzymovou |
| imunoesejí pro methadon a tricyklická antidepresiva. Doporučuje se potvrdit nejisté výsledky |
| imunoeseje vhodnou chromatografickou metodou. |
| 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení |
| Těhotenství |
Stránka 10 z 24
| První trimestr | ||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Středně velké množství publikovaných údajů o použití v průběhu těhotenství (tj. mezi 300 až | ||||||||||||||||||||
| 1000 výsledků těhotenství), zahrnující jednotlivá hlášení a některé observační studie neprokázalo | ||||||||||||||||||||
| zvýšené riziko malformací způsobených léčbou. Nicméně na základě všech dostupných údajů nelze | ||||||||||||||||||||
| učinit definitivní závěr. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Proto má být | ||||||||||||||||||||
| kvetiapin používán v těhotenství pouze v případě, že prospěch převažuje nad potenciálními riziky. | ||||||||||||||||||||
| Třetí trimestr | ||||||||||||||||||||
| U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně | ||||||||||||||||||||
| kvetiapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků | ||||||||||||||||||||
| z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání po porodu i v závažnosti. Byly hlášeny případy | ||||||||||||||||||||
| agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. | ||||||||||||||||||||
| Proto mají být novorozenci pečlivě monitorováni. | ||||||||||||||||||||
| Kojení | ||||||||||||||||||||
| Existují velmi omezené publikované zprávy o vylučování kvetiapinu do mateřského mléka u člověka, | ||||||||||||||||||||
| ovšem stupeň exkrece kvetiapinu při terapeutických dávkách nebyl konzistentní. Vzhledem | ||||||||||||||||||||
| k nedostatku robustních údajů, musí být vždy učiněno rozhodnutí, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu | ||||||||||||||||||||
| kvetiapinem s ohledem na prospěch kojení pro dítě a prospěch léčby pro ženu. | ||||||||||||||||||||
| Fertilita | ||||||||||||||||||||
| Vliv kvetiapinu na fertilitu u člověka nebyl hodnocen. U potkanů byly pozorovány účinky související | ||||||||||||||||||||
| se zvýšenými hladinami prolaktinu, ačkoliv tato pozorování nejsou přímo převoditelná na situaci u lidí | ||||||||||||||||||||
| (viz bod 5.3). | ||||||||||||||||||||
| 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje | ||||||||||||||||||||
| Vzhledem ke svému primárnímu účinku na centrální nervový systém může kvetiapin ovlivňovat činnosti | ||||||||||||||||||||
| vyžadující zvýšenou pozornost. Pacientům je třeba proto doporučit, aby neřídili, ani neobsluhovali | ||||||||||||||||||||
| stroje, dokud nebude známa jejich individuální vnímavost. | ||||||||||||||||||||
| 4.8 Nežádoucí účinky | ||||||||||||||||||||
| Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (≥10 %) při léčbě kvetiapinem jsou somnolence, závrať, | ||||||||||||||||||||
| bolest hlavy, sucho v ústech, symptomy z vysazení (přerušení), zvýšení hladin sérových | ||||||||||||||||||||
| triacylglycerolů, zvýšení hladin celkového cholesterolu (především LDL cholesterolu), snížení hladin | ||||||||||||||||||||
| HDL cholesterolu, zvýšení tělesné hmotnosti, snížená hladina hemoglobinu a extrapyramidové | ||||||||||||||||||||
| symptomy. | ||||||||||||||||||||
| V souvislosti s léčbou kvetiapinem byly hlášeny těžké kožní nežádoucí účinky (SCAR) zahrnující | ||||||||||||||||||||
| Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální nekrolýzu (TEN), polékovou vyrážku | ||||||||||||||||||||
| s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS). | ||||||||||||||||||||
| Výskyt nežádoucích účinků spojených s léčbou kvetiapinem je uveden níže (tabulka 1) ve formátu | ||||||||||||||||||||
| doporučeném Radou pro mezinárodní organizaci lékařských věd (Council for International | ||||||||||||||||||||
| Organizations of Medical Sciences) (CIOMS III Working Group, 1995). | ||||||||||||||||||||
| Tabulka 1 Nežádoucí účinky spojené s léčbou kvetiapinem | ||||||||||||||||||||
| Frekvence výskytu nežádoucích účinků je vyjádřena následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až | ||||||||||||||||||||
| <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není | ||||||||||||||||||||
| známo (z dostupných údajů nelze určit). | ||||||||||||||||||||
| Třídy | Velmi časté | Časté | Méně časté | Vzácné | Velmi vzácné | Není známo | ||||||||||||||
| orgánových | ||||||||||||||||||||
| systémů | ||||||||||||||||||||
| Poruchy krve a | Snížená | Leukopenie1, | Neutropenie | Agranulocyt |
| Velmi |
|---|
| časté |
| Velmi |
|---|
| vzácné |
Stránka 11 z 24
| lymfatického systému | hladina hemoglobi nu 22 | 28, snížený | 1, | óza26 | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet | trombocytop | |||||||||||||
| neutrofilů, | enie, anémie, | |||||||||||||
| zvýšený | snížení počtu | |||||||||||||
| počet | trombocytů | |||||||||||||
| eozinofilů 27 | 13 | |||||||||||||
| Poruchy imunitního systému | Hypersensiti | Anafylaktick á reakce5 | ||||||||||||
| vita (včetně | ||||||||||||||
| alergických | ||||||||||||||
| kožních | ||||||||||||||
| reakcí) | ||||||||||||||
| Endokrinní poruchy | Hyperprolakt | Snížení hladiny volného T 24, 3 hypotyreóza 21 | Snížení | Nepřiměřená sekrece antidiuretick ého hormonu | ||||||||||
| inémie15, | hladiny | |||||||||||||
| snížení | volného T 24, 3 | |||||||||||||
| hladiny | hypotyreóza | |||||||||||||
| celkového | 21 | |||||||||||||
| T 24, snížení 4 | ||||||||||||||
| hladiny | ||||||||||||||
| volného T 24, 4 | ||||||||||||||
| snížení | ||||||||||||||
| hladiny | ||||||||||||||
| celkového | ||||||||||||||
| T 24, zvýšení 3 | ||||||||||||||
| hladiny TSH | ||||||||||||||
| 24 | ||||||||||||||
| Poruchy metabolismu a výživy | Vzestup | Zvýšená chuť k jídlu, zvýšení hladin glukosy v krvi na úroveň hyperglykem ie6,30 | Zvýšená | Hyponatrémi e19, diabetes mellitus 1,5, exacerbace již existujícího diabetu | Metabolický syndrom29 | |||||||||
| hladin | chuť k jídlu, | |||||||||||||
| sérových | zvýšení | |||||||||||||
| triacylglyc | hladin | |||||||||||||
| erolů 10,30, | glukosy | |||||||||||||
| vzestup | v krvi na | |||||||||||||
| hladin | úroveň | |||||||||||||
| celkového | hyperglykem | |||||||||||||
| cholesterol | ie6,30 | |||||||||||||
| u | ||||||||||||||
| (především | ||||||||||||||
| LDL | ||||||||||||||
| cholesterol | ||||||||||||||
| u) 11,30, | ||||||||||||||
| snížení | ||||||||||||||
| hladin | ||||||||||||||
| HDL | ||||||||||||||
| cholesterol | ||||||||||||||
| u17, 30, | ||||||||||||||
| zvýšení | ||||||||||||||
| tělesné | ||||||||||||||
| hmotnosti8, | ||||||||||||||
| 30 | ||||||||||||||
| Psychiatrické poruchy | Abnormální sny a noční můry, sebevražedn é myšlenky a sebevražedn é chování20 | Somnambuli | ||||||||||||
| smus a jiné | ||||||||||||||
| podobné | ||||||||||||||
| reakce, jako | ||||||||||||||
| je mluvení | ||||||||||||||
| ze spaní | ||||||||||||||
| a poruchy | ||||||||||||||
| příjmu | ||||||||||||||
| potravy |
| lymfatického |
|---|
| systému |
| hladina |
|---|
| hemoglobi |
| nu 22 |
| Anafylaktick |
|---|
| á reakce5 |
| Poruchy |
|---|
| imunitního |
| systému |
| Nepřiměřená |
|---|
| sekrece |
| antidiuretick |
| ého hormonu |
| Endokrinní |
|---|
| poruchy |
| Hyponatrémi |
|---|
| e19, diabetes |
| mellitus 1,5, |
| exacerbace |
| již |
| existujícího |
| diabetu |
| Metabolický |
|---|
| syndrom29 |
| Poruchy |
|---|
| metabolismu a |
| výživy |
| Abnormální |
|---|
| sny a noční |
| můry, |
| sebevražedn |
| é myšlenky a |
| sebevražedn |
| é chování20 |
| Psychiatrické |
|---|
| poruchy |
Stránka 12 z 24
| spojené se | ||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| spánkem | ||||||||||||||||||||
| Poruchy nervového systému | Závratě4, 16, somnolenc e2, 16, bolest hlavy, extrapyram idové symptomy1 , 21 | Dysartrie | Záchvaty1, | |||||||||||||||||
| syndrom | ||||||||||||||||||||
| neklidných | ||||||||||||||||||||
| nohou, | ||||||||||||||||||||
| tardivní | ||||||||||||||||||||
| dyskineze1, 5, | ||||||||||||||||||||
| synkopa4, 16, | ||||||||||||||||||||
| stav | ||||||||||||||||||||
| zmatenosti | ||||||||||||||||||||
| Poruchy oka | Rozmazané | |||||||||||||||||||
| vidění | ||||||||||||||||||||
| Srdeční poruchy | Tachykardie4 , palpitace23 | Tachykardie4 | Prodloužení | Kardiomyop atie, myokarditida | ||||||||||||||||
| , palpitace23 | intervalu | |||||||||||||||||||
| QT1, 12,18, | ||||||||||||||||||||
| bradykardie3 | ||||||||||||||||||||
| 2 | ||||||||||||||||||||
| Cévní poruchy | Ortostatická | Žilní | Cévní | |||||||||||||||||
| hypotenze4, | tromboembo | mozková | ||||||||||||||||||
| 16 | lismus1 | příhoda33 | ||||||||||||||||||
| Respirační, | Dyspnoe23 | Dyspnoe23 | Rinitida | |||||||||||||||||
| hrudní a | ||||||||||||||||||||
| mediastinální | ||||||||||||||||||||
| poruchy | ||||||||||||||||||||
| Gastrointestin ální poruchy | Sucho v ústech | Zácpa, dyspepsie, zvracení25 | Dysfagie7 | Dysfagie7 | Pankreatitida | |||||||||||||||
| 1, intestinální | ||||||||||||||||||||
| obstrukce/ile | ||||||||||||||||||||
| us | ||||||||||||||||||||
| Poruchy jater a žlučových cest | Zvýšení | Zvýšení hladin sérové aspartátamin otransferázy (AST)3 | Žloutenka5, hepatitida | Žloutenka5, | ||||||||||||||||
| hladin sérové | hepatitida | |||||||||||||||||||
| alaninaminot | ||||||||||||||||||||
| ransferázy | ||||||||||||||||||||
| (ALT)3, | ||||||||||||||||||||
| zvýšení | ||||||||||||||||||||
| hladin | ||||||||||||||||||||
| gamaglutam | ||||||||||||||||||||
| yltransferázy | ||||||||||||||||||||
| 3 | ||||||||||||||||||||
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Angioedém5, Stevens- Johnsonův syndrom5 | Toxická epidermální nekrolýza, erythema multiforme, Akutní generalizova ná exantematóz ní pustulóza (AGEP), Léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), |
| Závratě4, 16, |
|---|
| somnolenc |
| e2, 16, bolest |
| hlavy, |
| extrapyram |
| idové |
| symptomy1 |
| , 21 |
| Poruchy |
|---|
| nervového |
| systému |
| Kardiomyop |
|---|
| atie, |
| myokarditida |
| Srdeční |
|---|
| poruchy |
| Sucho |
|---|
| v ústech |
| Zácpa, |
|---|
| dyspepsie, |
| zvracení25 |
| Gastrointestin |
|---|
| ální poruchy |
| Zvýšení |
|---|
| hladin sérové |
| aspartátamin |
| otransferázy |
| (AST)3 |
| Poruchy jater |
|---|
| a žlučových |
| cest |
| Angioedém5, |
|---|
| Stevens- |
| Johnsonův |
| syndrom5 |
| Toxická |
|---|
| epidermální |
| nekrolýza, |
| erythema |
| multiforme, |
| Akutní |
| generalizova |
| ná |
| exantematóz |
| ní pustulóza |
| (AGEP), |
| Poruchy kůže |
|---|
| a podkožní |
| tkáně |
Stránka 13 z 24
| kožní vaskulitida | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Poruchy | Rhabdomyol ýza | |||||||||||||
| svalové a | ||||||||||||||
| kosterní | ||||||||||||||
| soustavy a | ||||||||||||||
| pojivové tkáně | ||||||||||||||
| Poruchy ledvin | Retence moči | |||||||||||||
| a močových | ||||||||||||||
| cest | ||||||||||||||
| Stavy spojené | Syndrom | |||||||||||||
| s těhotenstvím, | z vysazení | |||||||||||||
| šestinedělím a | léku u | |||||||||||||
| perinatálním | novorozenců | |||||||||||||
| obdobím | 31 | |||||||||||||
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | Sexuální dysfunkce | Priapismus, | ||||||||||||
| galaktorea, | ||||||||||||||
| zvětšení | ||||||||||||||
| prsů, | ||||||||||||||
| poruchy | ||||||||||||||
| menstruace | ||||||||||||||
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Symptomy z vysazení (přerušení) 1, 9 | Mírná | Neuroleptick ý maligní syndrom1, hypotermie | Neuroleptick | ||||||||||
| astenie, | ý maligní | |||||||||||||
| periferní | syndrom1, | |||||||||||||
| edém, | hypotermie | |||||||||||||
| podrážděnost | ||||||||||||||
| , pyrexie | ||||||||||||||
| Vyšetření | Zvýšení | |||||||||||||
| hladin | ||||||||||||||
| kreatinfosfok | ||||||||||||||
| inázy v krvi | ||||||||||||||
| 14 | ||||||||||||||
| (1) Viz bod 4.4 | ||||||||||||||
| (2) Může se objevit somnolence, zejména během prvních dvou týdnů léčby, která obvykle vymizí při | ||||||||||||||
| dalším užívání kvetiapinu. | ||||||||||||||
| (3) U některých pacientů léčených kvetiapinem docházelo k asymptomatickému zvýšení sérových hladin | ||||||||||||||
| aminotranferáz (ALT, AST) nebo GGT (změna z normálních hodnot na ≥ 3násobek horní hranice | ||||||||||||||
| normy naměřené kdykoliv). Zvýšené hodnoty se obvykle navrací k normě při pokračování v léčbě. | ||||||||||||||
| (4) Kvetiapin může, stejně jako další antipsychotika vyvolávající blokádu alfa-1 adrenergních receptorů, | ||||||||||||||
| vyvolat ortostatickou hypotenzi se závratěmi a tachykardií, a u některých pacientů se synkopou, | ||||||||||||||
| zejména při úvodní titraci dávky (viz bod 4.4). | ||||||||||||||
| (5) Výpočet frekvence uvedených nežádoucích účinků byl prováděn pouze z údajů pro kvetiapin | ||||||||||||||
| s okamžitým uvolňováním po uvedení na trh. | ||||||||||||||
| (6) Hladina glukosy v krvi nalačno ≥126 mg/dl (≥7,0 mmol/l) nebo ≥200 mg/dl (≥11,1 mmol/l) po jídle | ||||||||||||||
| naměřená alespoň jednou. | ||||||||||||||
| (7) Zvýšený výskyt dysfagie při podávání kvetiapinu ve srovnání s placebem byl pozorován pouze | ||||||||||||||
| v klinických studiích u bipolární deprese. | ||||||||||||||
| (8) Zvýšení tělesné hmotnosti o>7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností. Vyskytuje se zejména | ||||||||||||||
| v prvních týdnech léčby u dospělých. | ||||||||||||||
| (9) Následující příznaky z vysazení léku byly nejčastěji pozorovány v krátkodobých, placebem | ||||||||||||||
| kontrolovaných studiích, v monoterapii, které hodnotily příznaky z vysazení: nespavost, nauzea, | ||||||||||||||
| bolest hlavy, průjem, zvracení, závratě a podrážděnost. Incidence těchto nežádoucích účinků | ||||||||||||||
| významně poklesla po 1 týdnu po vysazení léku. | ||||||||||||||
| (10) Triacylglyceroly ≥200 mg/dl (≥2,258 mmol/l) u pacientů ≥18 let nebo ≥150 mg/dl (≥1,694 mmol/l) u | ||||||||||||||
| pacientů <18 let, naměřené alespoň jednou. | ||||||||||||||
| (11) Cholesterol ≥240 mg/dl (≥6,2064 mmol/l) u pacientů ≥18 let nebo ≥200 mg/dl (≥5,172 mmol/l) u |
| Rhabdomyol |
|---|
| ýza |
| Retence |
|---|
| moči |
| Sexuální |
|---|
| dysfunkce |
| Poruchy |
|---|
| reprodukčního |
| systému a prsu |
| Symptomy |
|---|
| z vysazení |
| (přerušení) |
| 1, 9 |
| Celkové |
|---|
| poruchy a |
| reakce v místě |
| aplikace |
Stránka 14 z 24
| pacientů <18 let, naměřené alespoň jednou. Velmi často bylo pozorováno zvýšení hladin LDL |
|---|
| cholesterolu na ≥30 mg/dl (≥0,769 mmol/l). Průměrná změna u pacientů, u kterých nastalo toto |
| zvýšení, byla 41,7 mg/dl (≥1,07 mmol/l). |
| (12) Viz text níže. |
| (13) Trombocyty ≤100x109/l naměřené alespoň jednou. |
| (14) Na základě hlášení nežádoucích účinků z klinických studií nebyl zjištěn vztah mezi zvýšenými |
| hladinami sérové kreatinfosfokinázy a neuroleptickým maligním syndromem |
| (15) Hladiny prolaktinu (pacienti >18 let): >20 μg/l (>869,56 pmol/l) u mužů; >30 μg/l (>1304,34 pmol/l) |
| u žen, naměřené kdykoliv. |
| (16) Může vest k pádům. |
| (17) HDL cholesterol: <40 mg/dl (1,025 mmol/l) u mužů; <50 mg/dl (1,282 mmol/l) u žen, naměřené |
| kdykoliv. |
| (18) Výskyt pacientů, u kterých nastal posun intervalu QTc z <450 ms na ≥450 ms s prodloužením ≥30 ms. |
| V placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem je průměrná změna a výskyt pacientů s posunem |
| na klinicky významnou úroveň podobná u kvetiapinu a placeba. |
| (19) Posun z >132 mmol/l na ≤132 mmol/l naměřený alespoň jednou. |
| (20) Případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování byly hlášeny v průběhu léčby kvetiapinem nebo |
| krátce po přerušení léčby (viz body 4.4 a 5.1). |
| (21) Viz bod 5.1. |
| (22) Snížená hladina hemoglobinu ≤13 g/dl (8,07 mmol/l) u mužů, ≤12 g/dl (7,45 mmol/l) u žen alespoň při jednom |
| vyšetření bylo nalezeno u 11 % pacientů užívajících kvetiapin ve všech klinických studiích včetně otevřené fáze. |
| U těchto pacientů byla průměrná maximální hodnota snížení hemoglobinu naměřená kdykoliv -1,50 g/dl. |
| (23) Tato hlášení se často vyskytovala v souvislosti s hlášením tachykardie, závratě, ortostatické hypotenze a/nebo |
| probíhajícího srdečního/respiračního onemocnění. |
| (24) Na základě posunu z normálních hodnot na počátku studie až k potenciálně klinicky závažným hodnotám |
| kdykoliv ve všech studiích. Posun u celkového T4, volného T4, celkového T3 a volného T3 je definován jako |
| <0,8krát dolní mez normálních hodnot (pmol/l) a posun u TSH>5 mIU/l naměřené kdykoliv. |
| (25) Na základě zvýšené frekvence zvracení u starších pacientů (≥65 let) |
| (26) Na základě posunu neutrofilů z počáteční hodnoty ≥1,5x109/l na <0,5x109/l naměřené kdykoliv po výchozím |
| stavu u pacientů s těžkou neutropenií (<0,5x109/l) a infekcí v průběhu všech klinických studií s kvetiapinem (viz |
| bod 4.4). |
| (27) Na základě posunu z normálních hodnot na hodnoty potenciálně klinicky závažné naměřené kdykoliv po |
| výchozím stavu ve všech klinických studiích. Posun u eozinofilů je definován jako >1x109 buněk/l naměřených |
| kdykoliv. |
| (28) Na základě posunu z normálních hodnot na potenciálně klinicky závažné hodnoty naměřené kdykoliv v období |
| po výchozím stavu ve všech klinických studiích. Posun hodnot leukocytů je definován jako ≤3x109 buněk/l |
| naměřený kdykoliv. |
| (29) Na základě hlášení nežádoucího účinku metabolický syndrom ze všech klinických studií s kvetiapinem. |
| (30) V klinických studiích bylo u některých pacientů pozorováno zhoršení více než jednoho metabolického |
| parametru tělesná hmotnost, glukosa v krvi a lipidy (viz bod 4.4). |
| (31) Viz bod 4.6 |
| (32) Může se objevit v období počátku léčby a může být doprovázena hypotenzí a/nebo synkopou. Frekvence je |
| odvozena od hlášení bradykardie a příbuzných příhod ve všech klinických studiích s kvetiapinem. |
| (33) Na základě jedné retrospektivní nerandomizované epidemiologické studie |
| Při podávání neuroleptik byly hlášeny případy prodloužení intervalu QT, komorových arytmií, náhlého |
| nevysvětlitelného úmrtí, srdeční zástavy a torsade de pointes a jsou považovány za skupinový efekt. |
| Pediatrická populace |
| U dětí a dospívajících je třeba předpokládat stejné nežádoucí účinky jako u dospělých. Následující |
| tabulka shrnuje nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících (10 až |
| 17 let) než u dospělých, nebo nežádoucí účinky, které nebyly identifikovány u dospělých. |
| Tabulka 2 Nežádoucí účinky u dětí a dospívajících spojené s léčbou kvetiapinem, které se |
| vyskytují ve vyšší frekvenci než u dospělých, nebo které nebyly u dospělých pacientů |
| identifikovány. |
Stránka 15 z 24
| Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až |
|---|
| <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000) a velmi vzácné (<1/10000). |
| Třídy orgánových | Velmi časté: | Časté | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| systémů | ||||||
| Endokrinní poruchy | Zvýšené hladiny prolaktinu1 | |||||
| Poruchy metabolismu a výživy | Zvýšená chuť k jídlu | |||||
| Poruchy nervového systému | Extrapyramidové symptomy3, 4 | Synkopa | ||||
| Cévní poruchy | Zvýšený krevní tlak2 | |||||
| Respirační, hrudní a | Rinitida | |||||
| mediastinální poruchy | ||||||
| Gastrointestinální poruchy | Gastrointestinální poruchy | Zvracení | ||||
| Celkové poruchy a reakce | Podrážděnost3 | |||||
| v místě aplikace |
| Extrapyramidové symptomy3, |
|---|
| 4 |
| (1) Hladiny prolaktinu (pacienti <18 let): >20 µg/l (>869,56 pmol/l) u chlapců; >26 µg/l | |
| (>1130,428 pmol/l) u dívek naměřené kdykoliv. Méně než 1 % pacientů mělo vzestup hladin | |
| prolaktinu >100 µg/l. | |
| (2) Na základě posunů nad klinicky významný práh (převzato podle kritérií “National Institutes of | |
| Health”) nebo zvýšení >20 mmHg pro systolický tlak nebo >10 mmHg pro diastolický tlak | |
| kdykoliv v průběhu dvou krátkodobých (3 až 6 týdnů) placebem kontrolovaných klinických studií | |
| u dětí a dospívajících. | |
| (3) Poznámka: Frekvence je konzistentní s frekvencí pozorovanou u dospělých, ale může být spojena | |
| s jinými klinickými důsledky u dětí a dospívajících ve srovnání s dospělými. | |
| (4) Viz bod 5.1 | |
| Hlášení podezření na nežádoucí účinky | |
| Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to | |
| pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, | |
| aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: | |
| Státní ústav pro kontrolu léčiv | |
| Šrobárova 48 | |
| 100 41 Praha 10 | |
| Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek | |
| 4.9 Předávkování | |
| Příznaky | |
| Obecně hlášené známky a příznaky předávkování odpovídají vystupňovanému známému farmakologickému | |
| účinku léčivé látky, tj. ospalost a útlum, tachykardie, hypotenze a anticholinergní účinky. | |
| Předávkování může vyvolat prodloužení intervalu QT, záchvaty, status epilepticus, rhabdomyolýzu, | |
| respirační depresi, retenci moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost, kóma a úmrtí. | |
| Riziko účinků předávkování může být vyšší u pacientů se závažným kardiovaskulárním onemocněním | |
| v anamnéze (viz bod 4.4: Ortostatická hypotenze). | |
| Léčba předávkování | |
| Neexistuje specifické antidotum pro kvetiapin. V případě těžké intoxikace je třeba zvážit možnost | |
| současné intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění | |
| a zachování průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále |
Stránka 16 z 24
| sledování a podpora kardiovaskulárního systému. |
|---|
| Podle zveřejněné literatury mohou být pacienti s deliriem a agitovaností a s jasným anticholinergním |
| syndromem léčeni fysostigminem, 1−2 mg (za kontinuálního monitorování EKG). Nejde o standardně |
| doporučovanou léčbu vzhledem k potenciálně negativnímu vlivu fysostigminu na vedení převodního |
| systému srdce. Fysostigmin lze použít, pokud nejsou přítomny odchylky EKG. Nepoužívejte |
| fysostigmin v případě arytmie, jakékoliv srdeční blokády nebo rozšíření komplexu QRS. |
| Ačkoli nebyla zkoumána prevence absorpce při předávkování, lze při značném předávkování indikovat |
| výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po předávkování a lze uvažovat o podání aktivního |
| uhlí. |
| Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např. |
| intravenózním podáním tekutin a/nebo sympatomimetik. Nejsou vhodné epinefrin a dopamin, neboť |
| stimulace beta-receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa-receptorů kvetiapinem. |
| Přísný lékařský dohled a sledování musí pokračovat až do úplného vyléčení. |
| V případě předávkování kvetiapinem v lékové formě s prodlouženým uvolňováním dochází ke zpoždění |
| maxima sedace, maxima tachykardie a k prodloužení zotavovací fáze ve srovnání s kvatiapinem |
| v lékové formě s okamžitým uvolňováním. |
| V případě předávkování kvetiapinem v lékové formě s prodlouženým uvolňováním byla hlášena tvorba |
| bezoárů v žaludku a doporučuje se provést vhodné diagnostické zobrazení za účelem správné péče o |
| pacienta. Rutinní výplach žaludku nemusí být při odstraňování bezoáru účinný kvůli lepkavé konzistenci |
| hmoty. |
| V některých případech bylo úspěšně provedeno endoskopické odstranění farmakobezoáru. |
| 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI |
| 5.1 Farmakodynamické vlastnosti |
| Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, antipsychotika, diazepiny, oxazepiny, thiazepiny a oxepiny |
| ATC kód: N05AH04 |
| Mechanismus účinku: |
| Kvetiapin je atypické antipsychotikum. Kvetiapin a norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu v lidské |
| plazmě, interagují s celou řadou receptorů pro neurotransmitery. Kvetiapin a norkvetiapin antagonizují |
| serotoninové (5HT) a dopaminové D a D receptory v mozku. Na podkladě interakce s těmito receptory 2 1 2 |
| v mozku jsou vysvětlovány klinické antipsychotické vlastnosti kvetiapinu. Slabé extrapyramidové |
| nežádoucí účinky (EPS) ve srovnání s typickými antipsychotiky jsou připisovány kombinaci |
| receptorového antagonismu s vyšší selektivitou pro 5HT oproti D . Kvetiapin a norkvetiapin nemají 2 2 |
| významnou afinitu k benzodiazepinovým receptorům, ale mají vysokou afinitu k histaminovým a |
| adrenergním alfa -receptorům a střední afinitu k adrenergním alfa -receptorům. Kvetiapin má také 1 2 |
| nízkou nebo žádnou afinitu k muskarinovým receptorům, zatímco norkvetiapin má střední až vysokou |
| afinitu k několika muskarinovým receptorům, což může vysvětlovat anticholinergní (muskarinové) |
| účinky. Inhibice NET (“norepinephrine transporter”) norkvetiapinem a jeho parciálně agonistické |
| působení na 5HT receptor může přispět k terapeutické účinnosti kvetiapinu s prodlouženým 1A |
| uvolňováním jako antidepresiva. |
| Farmakodynamické účinky: |
| Kvetiapin prokázal účinek ve zkouškách, které se používají k testování antipsychotického účinku, jako |
| je podmíněná vyhýbací odpověď. Kvetiapin potlačuje též účinky dopaminových agonistů, což bylo |
| prokázáno na základě behaviorálních hodnocení a elektrofyziologických měření. Kvetiapin zvyšuje |
| koncentraci metabolitů dopaminu, což je neurochemický ukazatel blokády D receptorů. 2 |
Stránka 17 z 24
| V předklinických testech zaměřených na predikci EPS měl kvetiapin profil atypického antipsychotika, |
|---|
| který se liší od profilu typických antipsychotik. Po dlouhodobém podávání kvetiapinu nevzniká |
| supersenzitivita dopaminových D receptorů. Při užití dávek dostatečně blokujících D receptory dochází 2 2 |
| jen k málo vyjádřené katalepsii. Kvetiapin má při dlouhodobém podávání selektivní účinek na limbický |
| systém tím, že vyvolává depolarizační blokádu mesolimbických, ale nikoliv nigrostriatálních |
| dopaminových neuronů. Po akutním a chronickém podávání opicím rodu Cebus po předchozí |
| senzibilizaci haloperidolem nebo bez senzibilizace vykazuje kvetiapin minimální pohotovost |
| k dystonickým reakcím. (Viz bod 4.8) |
| Klinická účinnost: |
| Schizofrenie |
| Účinnost kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním při léčbě schizofrenie byla prokázána v klinické |
| studii kontrolované placebem, trvající 6 týdnů u pacientů, kteří splňovali kritéria DSM-IV pro |
| schizofrenii, a dále v klinické “switch” studii kontrolované aktivní léčbou kvetiapinem s okamžitým |
| uvolňováním oproti kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním u ambulantních pacientů se stabilizovanou |
| schizofrenií. |
| Primárním cílovým parametrem v placebem kontrolované klinické studii byla změna celkového skóre |
| ve škále PANSS mezi výchozí hodnotou a konečnou hodnotou. Kvetiapin s prodlouženým uvolňováním |
| v dávkách 400 mg denně, 600 mg denně a 800 mg denně prokázal statisticky významné zlepšení |
| psychotických symptomů ve srovnání s placebem. Účinek po dávkách 600 mg a 800 mg byl větší než |
| po dávce 400 mg. |
| V 6týdenní “switch” studii kontrolované aktivní léčbou bylo primárním cílovým parametrem účinnosti |
| zjistit podíl pacientů, kde nebylo dosaženo účinku, tj. pacientů, kteří přerušili léčbu v důsledku |
| neúčinnosti léčby nebo jejichž celkové skóre ve škále PANSS se zvýšilo o 20 % a více od randomizace |
| do kterékoliv další návštěvy. U pacientů stabilizovaných na 400 mg až 800 mg kvetiapinu s okamžitým |
| uvolňováním denně byla účinnost zachována i po převedení na ekvivalentní denní dávku kvetiapinu |
| s prodlouženým uvolňováním podávanou jednou denně. |
| V dlouhodobé studii u pacientů se stabilní schizofrenií, kterým byla podávána udržovací dávka |
| kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním po dobu 16 týdnů, byl kvetiapin s prodlouženým uvolňováním |
| účinnější než placebo při hodnocení prevence relapsů. Odhadované riziko relapsu po šesti měsících |
| léčby bylo 14,3 % ve skupině kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním a 68,2 % ve skupině placebo. |
| Průměrná podávaná dávka byla 669 mg. S léčbou kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním po dobu |
| až 9 měsíců (medián 7 měsíců) nebyla spojena žádná další bezpečnostní rizika. Zejména se jedná o |
| nežádoucí účinky související s EPS a nárůst tělesné hmotnosti, které neměly rostoucí tendenci |
| s prodloužením léčby kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním. |
| Bipolární porucha |
| Kvetiapin v monoterapii vykázal vyšší účinnost než placebo ve snížení manických symptomů ve 3. a |
| 12. týdnu ve dvou klinických studiích (monoterapie) při léčbě středně závažných až závažných |
| manických epizod. Účinnost kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním byla dále demonstrována ve |
| srovnání s placebem v další 3týdenní studii. Kvetiapin s prodlouženým uvolňováním byl podáván |
| v dávkovém rozmezí 400 až 800 mg/den a průměrná dávka byla přibližně 600 mg/den. Údaje o podávání |
| kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v kombinaci s divalproexem nebo lithiem u akutních středně |
| závažných až závažných manických epizod v týdnu 3 a 6 jsou omezené, avšak kombinovaná léčba je |
| dobře tolerována. Údaje ukazují na aditivní účinek 3. týden léčby. Druhá studie nepotvrdila aditivní |
| účinek 6. týden léčby. |
| V klinické studii u pacientů s depresivními epizodami u bipolární poruchy I nebo II prokázal kvetiapin |
| s prodlouženým uvolňováním v dávce 300 mg/den vyšší účinnost než placebo ve snížení celkového |
| skóre podle MADRS. |
| Ve 4 klinických studiích o délce 8 týdnů, které zahrnovaly pacienty se středně těžkou až těžkou |
| depresivní epizodou (bipolární porucha I a II) byl kvetiapin s okamžitým uvolňováním v dávkách 300 a |
Stránka 18 z 24
| 600 mg/den významně účinnější než placebo v parametrech: průměrné zlepšení skóre MADRS a |
|---|
| v odpovědi definované jako alespoň 50% zlepšení celkového skóre MADRS oproti výchozí hodnotě. |
| Nebyl pozorován rozdíl ve velikosti účinku kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v dávce 600 mg/den |
| oproti dávce 300 mg/den. |
| V klinických studiích, které byly pokračováním dvou předešlých studií u pacientů, kteří reagovali na |
| podávání kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v dávce 300 mg nebo 600 mg, byla prokázána |
| dlouhodobá účinnost kvetiapinu oproti placebu na depresivní symptomy, nikoliv však na manické |
| symptomy. |
| Ve dvou klinických studiích zaměřených na prevenci rekurence a hodnotících kvetiapin v kombinaci se |
| stabilizátory nálady u pacientů s manickou, depresivní nebo smíšenou epizodou byla kombinace |
| s kvetiapinem superiorní k monoterapii stabilizátory nálady v prodloužení času do rekurence jakékoliv |
| epizody (manické, smíšené nebo depresivní). Kvetiapin byl podáván dvakrát denně v celkové dávce |
| 400 mg až 800 mg v kombinaci s lithiem nebo valproátem. |
| V 6týdenní randomizované studii lithia a kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním oproti placebu a |
| kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií byl rozdíl střední hodnoty |
| zlepšení YMRS mezi skupinou s přidaným lithiem a skupinou s přidaným placebem 2,8 bodu a rozdíl |
| v % respondentů (definovaných jako 50% zlepšení oproti výchozímu stavu u YMRS) byl 11 % (79 % |
| ve skupině s přidaným lithiem oproti 68 % ve skupině s přidaným placebem). |
| V jedné dlouhodobé studii (až 2 roky léčby) hodnotící prevenci rekurence u pacientů s manickou, |
| depresivní nebo smíšenou epizodou byl kvetiapin superiorní k placebu v prodloužení doby do objevení |
| se jakékoliv epizody (manické, smíšené nebo depresivní) u pacientů s bipolární poruchou typu I. Počet |
| pacientů s výskytem epizody byl ve skupině s kvetiapinem 91 (22,5 %), ve skupině s placebem 208 |
| (51,5 %) a ve skupině s lithiem 95 (26,1 %). Nezdá se, že by převod na lithium ve srovnání s pokračující |
| léčbou kvetiapinem u pacientů, kteří reagovali na kvetiapin, byl spojen s delší dobou do rekurence |
| příhod nálady. |
| Depresivní epizody v rámci depresivní poruchy (MDD) |
| Ve dvou krátkodobých (6týdenních) klinických studiích byli zařazeni pacienti, kteří neodpovídali |
| adekvátně alespoň na jednu antidepresivní léčbu. Kvetiapin s prodlouženým uvolňováním podávaný |
| v dávkách 150 mg a 300 mg jako doplněk ke stávající antidepresivní léčbě (amitriptylin, bupropion, |
| citalopram, duloxetin, escitalopram, fluoxetin, paroxetin, sertralin nebo venlafaxin) prokázal vyšší |
| účinnost než samotná léčba antidepresivy ve snižování symptomů deprese měřenou jako zlepšení |
| celkového skóre podle MADRS (průměrná změna LS oproti placebu 2−3,3 bodu). |
| Dlouhodobá účinnost a bezpečnost u pacientů s depresivní poruchou (MDD) nebyla v uspořádání |
| přídatné léčby hodnocena, avšak u dospělých pacientů byla hodnocena dlouhodobá účinnost a |
| bezpečnost v monoterapii (viz níže). |
| Následující studie byly provedeny s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním v monoterapii, avšak |
| kvetiapin s prodlouženým uvolňováním je indikován pouze jako přídatná léčba: |
| Ve třech ze čtyř krátkodobých klinických studií s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním (až |
| 8 týdnů) v monoterapii u pacientů s depresivní poruchou prokázal kvetiapin s prodlouženým |
| uvolňováním 50 mg, 150 mg a 300 mg/den vyšší účinnost než placebo ve snižování depresivních |
| symptomů měřených jako zlepšení celkového skóre u pacientů s depresivní poruchou ve škále podle |
| Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS), (průměrná změna LS oproti placebu o 2 až |
| 4 body). |
| V klinické studii zaměřené na prevenci relapsu v monoterapii byli pacienti s depresivní epizodou |
| stabilizováni v otevřené fázi studie s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním po dobu alespoň |
| 12 týdnů a dále randomizováni do skupiny, které byl podáván kvetiapin s prodlouženým uvolňováním |
| jednou denně nebo placebo po dobu až 52 týdnů. Průměrná dávka kvetiapinu s prodlouženým |
| uvolňováním v průběhu randomizované fáze studie byla 177 mg/den. Výskyt relapsu byl 14,2 % u |
Stránka 19 z 24
| pacientů léčených kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním a 34,4 % u pacientů, kterým bylo |
|---|
| podáváno placebo. |
| V krátkodobé (9týdenní) studii s flexibilním dávkováním kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním |
| v rozmezí 50 mg až 300 mg denně u starších pacientů (66 až 89 let) bez demence vykázal vyšší účinnost |
| než placebo ve snižování depresivních symptomů podle celkového zlepšení skóre ve škále MADRS |
| (průměrná změna LS oproti placebu -7,54). V této studii dostávali pacienti randomizovaní do skupiny |
| s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním 50 mg/den 1. až 3. den, dávka mohla být zvýšena na |
| 100 mg/den 4. den, 150 mg/den 8. den a až na 300 mg/den v závislosti na klinické odpovědi a |
| snášenlivosti. Průměrná dávka kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním byla 160 mg/den. Snášenlivost |
| kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním jednou denně, až na výskyt extrapyramidových symptomů (viz |
| bod 4.8 a “Klinická bezpečnost” níže), u starších pacientů byla srovnatelná se snášenlivostí pozorovanou |
| u dospělých (18 až 65 let). Podíl pacientů starších než 75 let byl 19 %. |
| Klinická bezpečnost |
| V krátkodobých, placebem kontrolovaných, klinických studiích u schizofrenie a bipolární mánie byl |
| celkový výskyt extrapyramidových symptomů podobný jako u placeba (schizofrenie: 7,8 % pro |
| kvetiapin a 8,0 % pro placebo; bipolární mánie: 11,2 % pro kvetiapin a 11,4 % pro placebo). Vyšší |
| frekvence extrapyramidových symptomů byla pozorována u pacientů léčených kvetiapinem ve srovnání |
| s těmi, kterým bylo podáváno placebo v krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u |
| depresivní poruchy (MDD) a bipolární deprese. |
| V krátkodobých, placebem kontrolovaných, klinických studiích u bipolární deprese byl celkový výskyt |
| extrapyramidových symptomů 8,9 % pro kvetiapin ve srovnání s 3,8 % pro placebo. |
| V krátkodobých, placebem kontrolovaných, klinických studiích v monoterapii u depresivní poruchy byl |
| celkový výskyt extrapyramidových symptomů 5,4 % pro kvetiapin s prodlouženým uvolňováním a |
| 3,2 % pro placebo. V krátkodobé, placebem kontrolované, klinické studii v monoterapii u starších |
| pacientů s depresivní poruchou byl celkový výskyt extrapyramidových symptomů 9,0 % pro kvetiapin |
| s prodlouženým uvolňováním a 2,3 % pro placebo. Jak u bipolární deprese, tak u MDD nepřekročil |
| výskyt jednotlivých nežádoucích účinků (tj. akatizie, extrapyramidová porucha, třes, dyskineze, |
| dystonie, neklid, mimovolní svalové kontrakce, psychomotorická hyperaktivita a svalová ztuhlost) 4 % |
| v kterékoliv léčebné skupině. |
| V krátkodobých, placebem kontrolovaných, klinických studiích s fixními dávkami (50 mg/den až |
| 800 mg/den), (délka trvání od 3 do 8 týdnů) byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti u pacientů léčených |
| kvetiapinem v rozmezí od 0,8 kg u denní dávky 50 mg, až 1,4 kg u denní dávky 600 mg (s menším |
| nárůstem tělesné hmotnosti u 800 mg denně), ve srovnání s 0,2 kg pro placebo. Podíl pacientů léčených |
| kvetiapinem, u kterých došlo ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥7 %, byl v rozmezí od 5,3 % u denní dávky |
| 50 mg do 15,5 % u denní dávky 400 mg (s nižším přírůstkem u denních dávek 600 mg a 800 mg) ve |
| srovnání s 3,7 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo. |
| V 6týdenní randomizované studii s lithiem v kombinaci s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním |
| oproti placebu v kombinaci s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní |
| mánií se prokázalo, že kombinace kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním a lithia vede k častějším |
| nežádoucím účinkům (63 % oproti 48 % u kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v kombinaci |
| s placebem). Výsledky hodnocení bezpečnosti ukazují na vyšší výskyt extrapyramidových symptomů |
| hlášený u 16,8 % pacientů ve skupině s přidaným lithiem a u 6,6 % pacientů ve skupině s přidaným |
| placebem. Většinou šlo o třes hlášený u 15,6 % pacientů ve skupině s přidaným lithiem a 4,9 % pacientů |
| ve skupině s přidaným placebem. Výskyt somnolence byl vyšší ve skupině s kvetiapinem |
| s prodlouženým uvolňováním v kombinaci s lithiem (12,7 %) ve srovnání se skupinou s kvetiapinem |
| s prodlouženým uvolňováním v kombinaci s placebem (5,5 %). Větší podíl pacientů (8,0 %) léčených |
| ve skupině s přidaným lithiem dále zaznamenal nárůst tělesné hmotnosti (≥7 %) na konci léčby ve |
| srovnání se skupinou s přidaným placebem (4,7 %). |
| Dlouhodobější klinické studie k prevenci relapsu (v rozmezí od 4 do 36 týdnů) zahrnovaly otevřenou fázi |
| studie, v průběhu které byl pacientům podáván kvetiapin, následovanou randomizovanou fází, |
| v průběhu které byli pacienti randomizováni do větve s kvetiapinem nebo placebem. U pacientů, kteří |
| byli randomizováni do větve s kvetiapinem, byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti v průběhu otevřené |
Stránka 20 z 24
| fáze 2,56 kg resp. 3,22 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností |
|---|
| v otevřené fázi. U pacientů, kteří byli randomizováni do větve s placebem, byl průměrný nárůst tělesné |
| hmotnosti v průběhu otevřené fáze 2,39 kg, resp. 0,89 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání |
| s tělesnou hmotností v otevřené fázi. |
| V placebem kontrolovaných klinických studiích u starších pacientů s psychózou související s demencí |
| nebyl výskyt cerebrovaskulárních nežádoucích příhod na 100 pacientoroků vyšší u pacientů léčených |
| kvetiapinem ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo. |
| Ve všech krátkodobých, placebem kontrolovaných, klinických studiích v monoterapii u pacientů |
| s výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥1,5x109/l byl výskyt alespoň jednoho měření <1,5x109/l u pacientů |
| léčených kvetiapinem 1,9 % a 1,5 % u pacientů na placebu. Výskyt měření >0,5 až <1,0x109/l byl stejný |
| u pacientů léčených kvetiapinem jako u pacientů, kterým bylo podáváno placebo (0,2 %). Ve všech |
| klinických studiích (placebem kontrolovaných, otevřených, s aktivním komparátorem) u pacientů |
| s výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥1,5x109/l byl výskyt alespoň jednoho měření <1,5x109/l u 2,9 % |
| a výskyt měření <0,5x109/l byl u 0,21 % pacientů léčených kvetiapinem. |
| Léčba kvetiapinem je spojena se snížením hladin hormonů štítné žlázy závislým na podávané dávce. |
| Výskyt posunu hladiny TSH byl u kvetiapinu 3,2 % a u placeba 2,7 %. Výskyt reciprokého potenciálně |
| klinicky významného posunu hladin T3 nebo T4 a TSH v těchto klinických studiích byl vzácný a |
| pozorované změny hladin hormonů štítné žlázy nebyly spojeny s klinickou symptomatickou |
| hypotyreózou. Snížení hladin celkového a volného T4 bylo maximální v průběhu prvních 6 týdnů léčby |
| kvetiapinem, bez dalšího snižování v průběhu dlouhodobé léčby. Přibližně ve 2/3 všech případů vedlo |
| přerušení léčby kvetiapinem ke zrušení vlivu na celkový a volný T4 bez ohledu na délku léčby. |
| Katarakta/zákal oční čočky |
| V klinické studii hodnotící kataraktogenní potenciál kvetiapinu (200 až 800 mg/den) ve srovnání |
| s risperidonem (2 až 8 mg/den) u pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou nebyl podíl |
| pacientů se zvýšeným stupněm zákalu oční čočky vyšší u kvetiapinu (4 %) ve srovnání s risperidonem |
| (10 %) u pacientů, kteří byli vystaveni léčbě alespoň 21 měsíců. |
| Pediatrická populace |
| Klinická účinnost |
| Účinnost a bezpečnost kvetiapinu byla studována v 3týdenní placebem kontrolované studii při léčbě |
| mánie (n=284 pacientů z USA ve věku 10 až 17 let). Asi 45 % populace pacientů mělo další diagnózu |
| ADHD. Dále byla provedena 6týdenní placebem kontrolovaná studie léčby schizofrenie |
| (n=222 pacientů, věk 13 až 17 let). Z obou studií byli vyřazeni pacienti, kteří neodpovídali na kvetiapin. |
| Léčba kvetiapinem byla zahájena dávkou 50 mg/den, druhý den zvýšena na 100 mg/den a dále byla |
| dávka titrována na cílovou dávku (mánie 400 až 600 mg/den; schizofrenie 400 až 800 mg/den) |
| vzestupně po 100 mg/den a podávána ve dvou nebo třech rozdělených denních dávkách. |
| Ve studii s mánií byl rozdíl průměrné změny zjištěný metodou nejmenších čtverců od výchozí hodnoty |
| v celkovém skóre YMRS (aktivní léčba minus placebo) -5,21 pro kvetiapin 400 mg/den a -6,56 pro |
| kvetiapin 600 mg/den. Podíl pacientů odpovídajících na léčbu (zlepšení YMRS ≥50 %) byl 64 % pro |
| kvetiapin 400 mg/den, 58 % pro 600 mg/den a 37 % pro placebo. |
| Ve studii se schizofrenií byl rozdíl průměrné změny zjištěný metodou nejmenších čtverců od výchozí |
| hodnoty v celkovém skóre PANSS (aktivní léčba minus placebo) – 8,16 pro kvetiapin 400 mg/den a - |
| 9,29 pro kvetiapin 800 mg/den. Ani režim s nízkou dávkou (400 mg/den), ani vysokou dávkou |
| (800 mg/den) kvetiapinu nebyl superiorní k placebu s ohledem na podíl pacientů, kteří dosáhli odpovědi |
| definované jako pokles o ≥30 % oproti výchozí hodnotě v celkovém skóre PANSS. Vyšší dávky měly |
| za následek číselně nižší podíl odpovídajících na léčbu jak u mánie, tak u schizofrenie. |
| Ve třetí krátkodobé placebem kontrolované klinické studii nebyl u dětí a dospívajících (10 až 17 let) |
| s bipolární depresí prokázán účinek kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v monoterapii. |
Stránka 21 z 24
| Nejsou k dispozici údaje o udržovací léčbě či o prevenci rekurence v této věkové kategorii. |
| Klinická bezpečnost |
| V krátkodobých pediatrických klinických studiích s kvetiapinem popsaných výše byla frekvence EPS |
| 12,9 % pro kvetiapin a 5,3 % pro placebo ve studii u schizofrenie, 3,6 % pro kvetiapin a 1,1 % pro |
| placebo ve studii u bipolární mánie a 1,1 % pro kvetiapin a 0 % pro placebo ve studii s bipolární depresí. |
| Frekvence zvýšení tělesné hmotnosti o ≥7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností byla 17 % u |
| aktivní léčby oproti 2,5 % ve skupině s placebem ve studiích se schizofrenií a bipolární mánií a 13,7 % |
| u aktivní léčby oproti 6,8 % u placeba ve studii s bipolární depresí. Výskyt příhod souvisejících se |
| sebevraždou u aktivní oproti placebové větvi byl 1,4 % oproti 1,3 % ve studii se schizofrenií, 1,0 % |
| oproti 0 % ve studii s bipolární mánií a 1,1 % oproti 0 % ve studii s bipolární depresí. Během následné |
| prodloužené sledovací fáze u studie s bipolární depresí se vyskytly dva případy příhod souvisejících se |
| sebevraždou u dvou pacientů, z toho jeden v té době užíval kvetiapin. |
| Dlouhodobá bezpečnost |
| Otevřené, 26týdenní prodloužení fáze akutních studií (n=380 pacientů) s kvetiapinem s flexibilním |
| dávkováním v rozmezí 400 až 800 mg/den poskytly další bezpečnostní informace. Vzestup krevního |
| tlaku byl hlášen u dětí a dospívajících a zvýšená chuť k jídlu, extrapyramidové symptomy a zvýšení |
| sérových hladin prolaktinu byly u dětí a dospívajících hlášeny s vyšší frekvencí než u dospělých (viz |
| body 4.4 a 4.8). |
| S ohledem na zvýšení tělesné hmotnosti, po korekci na normální růst v průběhu delší doby byl vzestup |
| alespoň o 0,5 standardní odchylky od výchozí hodnoty “Body Mass Index“ (BMI) pokládán za klinicky |
| významnou změnu; 18,3 % pacientů léčených kvetiapinem alespoň po dobu 26 týdnů splnilo toto |
| kritérium. |
| 5.2 Farmakokinetické vlastnosti |
| Absorpce |
| Kvetiapin se po perorálním podání dobře vstřebává. Maximální plazmatické koncentrace kvetiapinu a |
| norkvetiapinu po podání kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním je dosaženo přibližně po 6 hodinách |
| (T ). Maximální molární koncentrace aktivního metabolitu norkvetiapinu v ustáleném stavu dosahují max |
| 35 % koncentrace kvetiapinu. |
| Farmakokinetika kvetiapinu a norkvetiapinu je lineární a přímo úměrná podané dávce pro dávky až |
| 800 mg jednou denně. Plocha pod křivkou (AUC) pro kvetiapin s prodlouženým uvolňováním podávaný |
| jednou denně je srovnatelná s příslušnými údaji pro kvetiapin-fumarát (kvetiapin s okamžitým |
| uvolňováním) podávaný dvakrát denně, avšak maximální plazmatická koncentrace (C ) je v ustáleném max |
| stavu o 13 % nižší. Srovnáním koncentrací norkvetiapinu u kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním a |
| kvetiapinu s okamžitým uvolňováním bylo zjištěno, že AUC norkvetiapinu je o 18 % nižší. |
| Ve studii zkoumající vliv složení stravy na biologickou dostupnost kvetiapinu bylo zjištěno, že potrava |
| s vysokým obsahem tuku statisticky významně zvyšuje C a AUC pro kvetiapin s prodlouženým max |
| uvolňováním přibližně o 50 %, resp. 20 %. Není možné vyloučit, že potrava s vysokým obsahem tuku |
| může mít na biologickou dostupnost kvetiapinu ještě vyšší vliv. Naproti tomu lehká strava neměla |
| významný vliv na C a AUC kvetiapinu. Doporučuje se podávat kvetiapin s prodlouženým max |
| uvolňováním jednou denně mimo jídlo. |
| Distribuce |
| Kvetiapin se přibližně z 83 % váže na plazmatické bílkoviny. |
| Biotransformace |
| Kvetiapin je extenzivně metabolizován v játrech, po podání radioaktivně značeného kvetiapinu bylo |
| v moči nebo stolici nalezeno méně než 5 % látky v nezměněné formě. |
| Výzkumy in vitro ukázaly, že hlavním enzymem, který se podílí na metabolismu kvetiapinu |
Stránka 22 z 24
| zprostředkovaném cytochromem P450, je CYP3A4. Norkvetiapin je primárně tvořen a eliminován |
|---|
| cestou CYP3A4. |
| Kvetiapin a několik jeho metabolitů (včetně norkvetiapinu) jsou slabými inhibitory lidského cytochromu |
| P450 1A2, 2C9, 2C19, 2D6 a 3A4 in vitro, ale pouze v koncentracích přibližně 5 až 50krát vyšších, než |
| jsou koncentrace dosahované u člověka při dávkování 300 až 800 mg/den. Na základě těchto výsledků |
| in vitro se zdá nepravděpodobné, že by současné podávání kvetiapinu a jiných léčivých látek vedlo ke |
| klinicky významné lékové inhibici metabolismu druhé léčivé látky zprostředkovaného cytochromem |
| P450. Z výsledků studií na zvířatech vyplývá, že kvetiapin může indukovat enzymy cytochromu P450, |
| avšak ve specifické interakční studii u psychotických pacientů nebylo po podání kvetiapinu zjištěno |
| zvýšení aktivity cytochromu P450. |
| Eliminace |
| Poločas eliminace kvetiapinu je přibližně 7 hodin a norkvetiapinu přibližně 12 hodin. Přibližně 73 % |
| radioaktivně značené léčivé látky se vyloučilo močí a 21 % stolicí. V moči nebo stolici je možno nalézt |
| méně než 5 % původní látky v nezměněné formě. Průměrná molární frakce dávky volného kvetiapinu a |
| aktivního metabolitu norkvetiapinu vyloučeného do moči je méně než 5 %. |
| Zvláštní skupiny pacientů |
| Pohlaví |
| Farmakokinetika kvetiapinu je stejná u mužů i u žen. |
| Starší pacienti |
| Průměrná clearance kvetiapinu u starších pacientů je přibližně o 30 až 50 % nižší než u pacientů ve věku |
| 18 až 65 let. |
| Porucha funkce ledvin |
| U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min/1,73 m2) je průměrná |
| clearance kvetiapinu přibližně o 25 % nižší, ale individuální hodnoty clearance jsou v rozmezí hodnot |
| zdravých jedinců. |
| Porucha funkce jater |
| Průměrná plazmatická clearance kvetiapinu se snižuje přibližně o 25 % u pacientů se známou poruchou |
| funkce jater (stabilizovaná alkoholická cirhóza). Vzhledem k tomu, že kvetiapin je metabolizován |
| převážně v játrech, lze očekávat zvýšení plazmatických hladin léčiva u pacientů s poruchou funkce jater. |
| U těchto pacientů může být nutné upravit dávku (viz bod 4.2). |
| Pediatrická populace |
| Farmakokinetické údaje byly získány u 9 dětí ve věku 10 až 12 let a 12 dospívajících, kteří byli na |
| udržovací léčbě 400 mg kvetiapinu dvakrát denně. V rovnovážném stavu byly dávkově normalizované |
| plazmatické koncentrace mateřské látky, kvetiapinu, u dětí a dospívajících (10 až 17 let) všeobecně |
| podobné jako u dospělých, ačkoliv C byla u dětí při horní hranici rozmezí pozorovaného u dospělých. max |
| AUC a C aktivního metabolitu, norkvetiapinu, byly vyšší, přibližně o 62 %, resp. 49 % u dětí (10 až max |
| 12 let) a o 28 %, resp. 14 % u dospívajících (13 až 17 let) ve srovnání s dospělými. |
| Nejsou dostupné žádné informace pro kvetiapin s prodlouženým uvolňováním u dětí a dospívajících. |
| 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti |
| V sérii studií na genotoxicitu v podmínkách in vitro a in vivo a nebyly zjištěny genotoxické vlastnosti. |
| U laboratorních zvířat při klinicky relevantní úrovni expozice byly nalezeny následující odchylky, které |
| dosud nebyly potvrzeny v dlouhodobém klinickém hodnocení: |
| U potkanů byla zjištěna pigmentová depozita ve štítné žláze, u opic rodu Cynomolgus byla pozorována |
| hypertrofie folikulárních buněk štítné žlázy, snížení plazmatických hladin T , snížení koncentrace 3 |
| hemoglobinu a snížení počtu červených a bílých krvinek. U psů byla pozorována opacita oční čočky a |
| katarakta (katarakta/zákal oční čočky viz bod 5.1). |
Stránka 23 z 24
| Ve studii embryofetální toxicity u králíků byl u plodů zvýšený výskyt karpální/tarzální flexury. Tento |
| účinek se objevil za přítomnosti zřetelných účinků na matku, jako je snížený přírůstek tělesné hmotnosti. |
| Tyto účinky byly zjevné při hodnotách expozice matky podobné nebo mírně vyšší, než je dosahovaná |
| expozice u člověka při maximální terapeutické dávce. Relevance těchto nálezů pro člověka není známa. |
| Ve studii fertility u potkanů byly pozorovány hraničně snížená fertilita u samců a falešná březost, |
| prodloužené období diestru, prodloužený prekoitální interval a snížená četnost březosti. Tyto účinky |
| jsou dávány do souvislosti se zvýšením hladiny prolaktinu a nejsou přímo relevantní pro člověka, neboť |
| existují mezidruhové rozdíly v hormonální kontrole reprodukce. |
| 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE |
| 6.1 Seznam pomocných látek |
| Jádro tablety: |
| kopolymer MA/EA 1:1, typ A |
| laktosa |
| magnesium-stearát |
| mikrokrystalická maltosa |
| mastek |
| Potahová vrstva: |
| kopolymer MA/EA 1:1, typ A |
| triethyl-citrát |
| 6.2 Inkompatibility |
| Neuplatňuje se. |
| 6.3 Doba použitelnosti |
| 3 roky |
| 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání |
| Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. |
| 6.5 Druh obalu a obsah balení |
| Papírová krabička s odpovídajícím počtem bílých, neprůhledných PVC/PCTFE-Al blistrů a příbalovou |
| informací. |
| Ketilept Prolong 200 mg: 10, 30, 50, 60 a 100 tablet s prodloužením uvolňováním |
| Ketilept Prolong 300 mg: 10, 30, 50, 60 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním |
| Ketilept Prolong 400 mg: 10, 30, 50, 60 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním |
| Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. |
| 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku |
| Žádné zvláštní požadavky. |
| Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. |
| 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
Stránka 24 z 24
| Egis Pharmaceuticals PLC |
| Keresztúri út 30-38. |
| 1106 Budapešť |
| Maďarsko |
| 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA |
| Ketilept Prolong 200 mg: 68/263/15-C |
| Ketilept Prolong 300 mg: 68/264/15-C |
| Ketilept Prolong 400 mg: 68/265/15-C |
| 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE |
| Datum první registrace: 10. 6. 2015 |
| Datum posledního prodloužení registrace: 19. 4. 2020 |
| 10. DATUM REVIZE TEXTU |
| 19. 6. 2024 |