SPC227006

SPC227006

SPC227006

Stránka 1 z 16

Sp. zn. sukls341717/2025
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Irsamla 5 mg potahované tablety
Irsamla 10 mg potahované tablety
Irsamla 15 mg potahované tablety
Irsamla 20 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Irsamla 5 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje vortioxetin-hydrobromid ekvivalentní 5 mg vortioxetinu.
Irsamla 10 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje vortioxetin-hydrobromid ekvivalentní 10 mg vortioxetinu.
Irsamla 15 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje vortioxetin-hydrobromid ekvivalentní 15 mg vortioxetinu.
Irsamla 20 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje vortioxetin-hydrobromid ekvivalentní 20 mg vortioxetinu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta (tableta)
Irsamla 5 mg potahované tablety
Růžová, oválná (11 mm x 5 mm), bikonvexní potahovaná tableta s vyraženým „5“ na jedné straně.
Irsamla 10 mg potahované tablety
Žlutá, oválná (13 mm x 6 mm), bikonvexní potahovaná tableta s vyraženým „10“ na jedné straně.
Irsamla 15 mg potahované tablety
Světle oranžová, oválná (15 mm x 7 mm), bikonvexní potahovaná tableta s vyraženým „15“ na jedné
straně.
Irsamla 20 mg potahované tablety
Tmavě červená, oválná (17 mm x 8 mm), bikonvexní potahovaná tableta s vyraženým „20“ na jedné
straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Irsamla je indikován k léčbě depresivních epizod u dospělých.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování

Pokud je k léčbě vortioxetinem přidán silný inhibitor CYP2D6 (např. bupropion, chinidin, fluoxetin, paroxetin) (viz bod 4.5), má být v závislosti na individuální odpovědi pacienta zvážena nižší dávka vortioxetinu .

Stránka 2 z 16

Úvodní a doporučená dávka přípravku Irsamla pro dospělé do 65 let je 10 mg vortioxetinu jednou
denně.
V závislosti na individuální odpovědi pacienta může být dávka zvýšena na maximálně 20 mg
vortioxetinu jednou denně nebo snížena na nejnižší možnou dávku 5 mg vortioxetinu jednou denně.
Po vymizení depresivních symptomů se doporučuje pro upevnění antidepresivní odpovědi pokračovat
v léčbě po dobu nejméně 6 měsíců.
Ukončení léčby
Aby se zabránilo výskytu příznaků z vysazení, lze zvážit postupné snižování dávky (viz bod 4.8). Pro
specifická doporučení týkající se harmonogramu snižování dávky u pacientů léčených tímto léčivým
přípravkem však nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U pacientů ve věku ≥65 let musí být vždy jako úvodní dávka použita nejnižší účinná dávka 5 mg
vortioxetinu jednou denně. Opatrnost se doporučuje při léčbě pacientů ve věku ≥65 let dávkami vyššími
než 10 mg vortioxetinu jednou denně, pro něž jsou omezené údaje (viz bod 4.4).
Inhibitory cytochromu P450
Induktory cytochromu P450
Pokud je k léčbě vortioxetinem přidán širokospektrální induktor cytochromu P450 (např. rifampicin,
karbamazepin, fenytoin) (viz bod 4.5), má být v závislosti na individuální odpovědi pacienta zvážena
úprava dávkování vortioxetinu.
Pediatrická populace
Vortioxetin se nemá používat u pediatrických pacientů (do 18 let) s depresivní poruchou (MDD, major
depressive disorder), protože nebyla prokázána účinnost (viz bod 5.1). Bezpečnost vortioxetinu u
pediatrických pacientů je popsána v bodech 4.4, 4.8 a 5.1.
Porucha funkce ledvin nebo jater
Není zapotřebí upravovat dávku podle funkce ledvin nebo jater (viz body 4.4 a 5.2).
Způsob podání
Přípravek Irsamla je určen k perorálnímu podání.
Potahované tablety mohou být užívány s jídlem nebo nalačno.
Pro pacienty, kteří nejsou schopni spolknout celou tabletu, může být na trhu dostupný jiný léčivý
přípravek obsahující vortioxetin ve vhodnější lékové formě.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Současné užívání s neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) nebo selektivními MAO-A
inhibitory (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Použití u pediatrické populace
Vortioxetin se nemá používat u dětí a dospívajících ve věku 7 až 17 let s depresivní poruchou (MDD),
protože nebyla prokázána účinnost (viz bod 5.1). Obecně byl profil nežádoucích účinků vortioxetinu u
dětí a dospívajících podobný profilu pozorovanému u dospělých s výjimkou vyššího výskytu stavů
souvisejících s bolestí břicha a vyššího výskytu sebevražedných myšlenek konkrétně u dospívajících

Stránka 3 z 16

oproti dospělým (viz body 4.8 a 5.1). Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné
myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v klinických studiích
mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří
dostávali placebo.
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(příhod souvisejících se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud nedojde k významné remisi.
Jelikož se zlepšení stavu nemusí projevit během několika prvních nebo i více týdnů léčby, mají být
pacienti pečlivě sledováni, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se
riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit.
Pacienti, kteří mají v anamnéze výskyt příhod souvisejících se sebevraždou, nebo ti, kteří vykazují
významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko sebevražedných
myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a mají být během léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem
kontrolovaných klinických studií prováděných u dospělých s psychiatrickými poruchami prokázala ve
srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených
antidepresivy.
Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, mají být během léčby pečlivě sledováni, a to především
na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich pečovatelé) musí být upozorněni, že je nutné
sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých
změn chování, a že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Epileptické záchvaty
Epileptické záchvaty jsou potenciálním rizikem užívání antidepresiv. Léčba vortioxetinem má být
zahájena s opatrností u pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze, případně s nestabilní epilepsií
(viz bod 4.5). Léčba má být ukončena, pokud se u pacienta objeví epileptické záchvaty nebo se zvýší
jejich četnost.
Serotoninový syndrom nebo neuroleptický maligní syndrom
Serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS), potenciálně život ohrožující
stavy, se mohou objevit při léčbě vortioxetinem. Riziko SS nebo NMS vzrůstá při současném užívání
serotonergních léčivých látek (včetně opioidů a triptanů), přípravků narušujících metabolismus
serotoninu (včetně IMAO), antipsychotik a dalších antagonistů dopaminu. Pacienti musí být sledováni
kvůli případným známkám a příznakům SS nebo NMS (viz body 4.3 a 4.5).
Serotoninový syndrom zahrnuje změny duševního stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma),
příznaky nestability autonomních funkcí (např. tachykardie, nestabilní krevní tlak, hypertermie),
odchylky neuromuskulárních funkcí (např. hyperreflexie, nekoordinované pohyby) a/nebo
gastrointestinální příznaky (např. nauzea, zvracení, průjem). Pokud se tyto příznaky vyskytnou, léčba
vortioxetinem musí být neprodleně přerušena a zahájena symptomatická léčba.
Mánie/hypománie
Vortioxetin má být používán s opatrností u pacientů s anamnézou mánie/hypománie. U pacientů, kteří
vstoupí do manické fáze, je nutno léčbu tímto přípravkem ukončit.
Agresivita/agitovanost
Pacienti léčení antidepresivy, včetně vortioxetinu, mohou rovněž zaznamenat pocity agresivity, hněvu,
agitovanosti a podrážděnosti. Stav pacienta i stav onemocnění musí být bedlivě monitorován. Pacienti
(a jejich pečovatelé) musí být poučeni, že mají vyhledat lékařskou pomoc, dojde-li
k agresivnímu/agitovanému chování či nastane-li jeho zhoršení.
Krvácení
Poruchy krvácení, jako je ekchymóza, purpura a další krvácivé stavy, gastrointestinální nebo
gynekologické krvácení, byly při užití antidepresiv se serotonergním účinkem, včetně vortioxetinu,
hlášeny vzácně. SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení a toto riziko se může
potenciálně týkat rovněž vortioxetinu (viz bod 4.6). U pacientů užívajících antikoagulancia a/nebo jiné

Stránka 4 z 16

přípravky ovlivňující funkci trombocytů [např. atypická antipsychotika, fenothiaziny, většina
tricyklických antidepresiv, nesteroidní antirevmatika (NSAID), kyselina acetylsalicylová (ASA)], (viz
bod 4.5) a u pacientů se sklony ke krvácení nebo s poruchami krvácivosti se doporučuje opatrnost.
Hyponatremie
Hyponatremie, pravděpodobně způsobená nepřiměřeným uvolňováním antidiuretického hormonu
(SIADH), byla vzácně pozorována při léčbě antidepresivy se serotonergním účinkem (SSRI nebo
SNRI). Opatrnosti je třeba u rizikových pacientů, jako jsou starší pacienti, pacienti s cirhózou jater
nebo pacienti, kteří jsou současně léčeni přípravky, o nichž je známo, že způsobují hyponatremii.
U pacientů se symptomatickou hyponatremií je zapotřebí zvážit ukončení léčby vortioxetinem a zavést
příslušná léčebná opatření.
Glaukom
V souvislosti s užíváním antidepresiv, včetně vortioxetinu, byl hlášen výskyt mydriázy. Tento
mydriatický účinek může vést k zúžení komorového úhlu oka a následně zvýšení nitroočního tlaku a
glaukomu s uzavřeným úhlem. Při preskripci vortioxetinu pacientům se zvýšeným nitroočním tlakem
nebo pacientům s rizikem akutního glaukomu se zúženým komorovým úhlem se doporučuje postupovat
obezřetně.
Starší pacienti
Údaje o užití vortioxetinu u starších pacientů s depresivní epizodou jsou omezené. Proto má být
postupováno s opatrností při léčbě pacientů ve věku ≥65 let dávkami vyššími než 10 mg vortioxetinu
jednou denně (viz body 4.2, 4.8 a 5.2).
Porucha funkce ledvin nebo jater
Vzhledem k tomu, že jsou pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater zranitelní a jelikož jsou údaje o
použití vortioxetinu u těchto subpopulací omezené, je třeba postupovat při léčbě těchto pacientů
s opatrností (viz bod 4.2 a 5.2).
Přípravek Irsamla obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vortioxetin se extenzivně metabolizuje v játrech, primárně oxidací pomocí katalýzy CYP2D6 a v menší
míře CYP3A4/5 a CYP2C9 (viz bod 5.2).
Možnost ovlivnění vortioxetinu jinými léčivými přípravky
Ireverzibilní neselektivní inhibitory MAO
Vzhledem k riziku serotoninového syndromu je vortioxetin kontraindikován v jakékoli kombinaci
s ireverzibilními neselektivními IMAO. Léčba vortioxetinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po
ukončení léčby ireverzibilními neselektivními IMAO. Léčba vortioxetinem musí být ukončena
nejméně 14 dní před začátkem léčby ireverzibilními neselektivními IMAO (viz bod 4.3).
Reverzibilní selektivní MAO-A inhibitor (moklobemid)
Kombinace vortioxetinu s reverzibilním selektivním inhibitorem MAO-A, jako je moklobemid, je
kontraindikována (viz bod 4.3). Pokud je však taková kombinace nutná, přidaný přípravek má být
podáván v minimální dávce a při pečlivém sledování z důvodu možného vzniku serotoninového
syndromu (viz bod 4.4).
Reverzibilní neselektivní MAO inhibitor (linezolid)
Kombinace vortioxetinu se slabým reverzibilním neselektivním inhibitorem MAO, jako je antibiotikum
linezolid, je kontraindikována (viz bod 4.3). Pokud je však tato kombinace nutná, přidaný přípravek
má být podáván v minimální dávce a při pečlivém sledování z důvodu možného vzniku
serotoninového syndromu (viz bod 4.4).

Stránka 5 z 16

Ireverzibilní selektivní MAO-B inhibitor (selegilin, rasagilin)
I když se v případě selektivních inhibitorů MAO-B předpokládá nižší riziko serotoninového syndromu
než u inhibitorů MAO-A, kombinace vortioxetinu s ireverzibilním inhibitorem MAO-B selegilinem
nebo rasagilinem musí být podávána s opatrností. Pokud je taková kombinace nutná, je zapotřebí
pečlivé sledování kvůli možnému vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.4).
Serotonergně působící léčivé přípravky
Současné podávání se serotonergně působícími léčivými přípravky, např. s opioidy (včetně tramadolu)
a triptany (včetně sumatriptanu) může vést ke vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.4).
Třezalka tečkovaná
Současné užívání antidepresiv se serotonergním účinkem a rostlinných přípravků obsahujících
třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) může vést k vyššímu výskytu nežádoucích účinků včetně
serotoninového syndromu (viz bod 4.4).
Léčivé přípravky snižující práh pro vznik záchvatů
Antidepresiva se serotonergním účinkem mohou snižovat práh pro vznik epileptických záchvatů. Při
současném užívání s léčivými přípravky, které také mohou snižovat práh pro vznik záchvatů [např.
antidepresiva (tricyklická, SSRI, SNRI), neuroleptika (fenothiaziny, thioxanteny a butyrofenony),
meflochin, bupropion a tramadol], je zapotřebí zvýšené opatrnosti (viz bod 4.4).
ECT (elektrokonvulzivní terapie)
Nejsou k dispozici klinické zkušenosti se současným podáváním vortioxetinu a ECT, proto je
zapotřebí opatrnosti.
Inhibitory CYP2D6
Expozice vortioxetinu se podle hodnoty plochy pod křivkou (AUC) zvýšila 2,3krát při současném
podávání vortioxetinu v dávce 10 mg/den s bupropionem (silný inhibitor CYP2D6 v dávce 2krát
denně 150 mg) po dobu 14 dnů zdravým dobrovolníkům. Současné podávání vyústilo ve vyšší výskyt
nežádoucích účinků, pokud byl bupropion přidán k vortioxetinu, než když byl vortioxetin přidán
k bupropionu. Podle individuální odpovědi pacienta je třeba zvážit snížení dávky vortioxetinu, pokud
je k terapii vortioxetinem přidán silný inhibitor CYP2D6 (např. bupropion, chinidin, fluoxetin,
paroxetin), (viz bod 4.2).
Inhibitory CYP3A4 a inhibitory CYP2C9 a CYP2C19
Po přidání vortioxetinu zdravým dobrovolníkům, kterým byl předtím 6 dní podáván ketokonazol
(inhibitor CYP3A4/5 a glykoproteinu P) v dávce 400 mg/den nebo 6 dní flukonazol (inhibitor
CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4/5) v dávce 200 mg/den, bylo pozorováno 1,3násobné nebo 1,5násobné
zvýšení hodnoty AUC vortioxetinu. Není zapotřebí upravovat dávku.
U zdravých dobrovolníků nebyl pozorován žádný inhibiční efekt jednotlivé dávky 40 mg omeprazolu
(inhibitor CYP2C19) na farmakokinetiku vortioxetinu po opakované dávce.
Interakce u osob s pomalým metabolismem CYP2D6
Současné podávání silných inhibitorů CYP3A4 (jako je itrakonazol, vorikonazol, klarithromycin,
telithromycin, nefazodon, konivaptan a mnoho inhibitorů HIV-proteáz) a inhibitorů CYP2C9 (jako je
flukonazol a amiodaron) osobám s pomalým metabolismem CYP2D6 (viz bod 5.2) nebylo speciálně
zkoumáno, ale předpokládá se, že u těchto pacientů povede ke zvýšené expozici vortioxetinem
v porovnání se středně silným účinkem popsaným výše. Pokud je podáván silný inhibitor CYP3A4
nebo CYP2C9 osobám s pomalým metabolismem CYP2D6, může být v závislosti na individuální
odezvě pacienta zváženo snížení dávky vortioxetinu.
Induktory cytochromu P450
Po přidání jednotlivé dávky 20 mg vortioxetinu zdravým dobrovolníkům, kterým byl předtím 10 dní
podáván rifampicin (širokospektrální induktor izozymů CYP) v dávce 600 mg/den, bylo pozorováno
72% snížení hodnoty AUC vortioxetinu. Pokud je vortioxetin kombinován s širokospektrálním
induktorem cytochromu P450 (např. rifampicin, karbamazepin, fenytoin) (viz bod 4.2), může být

Stránka 6 z 16

v závislosti na individuální odezvě pacienta zvážena úprava dávkování.
Alkohol
Při podání vortioxetinu v jednorázové dávce 20 nebo 40 mg zdravým dobrovolníkům, kterým byl
zároveň podán ethanol v jednorázové dávce (0,6 g/kg), nebyl pozorován žádný vliv na
farmakokinetiku vortioxetinu nebo ethanolu, ani významné narušení kognitivních funkcí ve srovnání
s placebem. Avšak během antidepresivní terapie se nedoporučuje požívat alkohol.
Kyselina acetylsalicylová
Nebylo pozorováno ovlivnění farmakokinetiky vortioxetinu podaného opakovaně zdravým
dobrovolníkům, kterým byla zároveň podávána opakovaně kyselina acetylsalicylová v dávce
150 mg/den.
Potenciál vortioxetinu ovlivnit jiné léčivé přípravky
Antikoagulancia a antiagregancia
Při současném podávání opakovaných dávek vortioxetinu se stálou dávkou warfarinu nebyly u
zdravých dobrovolníků ve srovnání s placebem pozorovány žádné významné účinky na hodnotu INR,
protrombinu ani plazmatickou hladinu R-/S-warfarinu. Také při současném podávání opakovaných
dávek vortioxetinu s kyselinou acetylsalicylovou v dávce 150 mg/den nebyl ve srovnání s placebem
pozorován u zdravých dobrovolníků žádný významný inhibiční účinek na agregaci trombocytů ani na
farmakokinetiku kyseliny acetylsalicylové nebo salicylové. Je však zapotřebí opatrnosti v případě
kombinace vortioxetinu s perorálními antikoagulancii nebo antiagregancii nebo přípravky
používanými k úlevě od bolesti (např. kyselina acetylsalicylová (ASA) nebo NSAID) z důvodu
možného zvýšení rizika krvácení vlivem farmakodynamické interakce (viz bod 4.4).
Substráty cytochromu P450
V podmínkách in vitro vortioxetin neprokázal žádný relevantní potenciál k inhibici ani indukci
izoenzymů cytochromu P450 (viz bod 5.2).
Při opakovaném podávání vortioxetinu nebyl u zdravých dobrovolníků pozorován inhibiční účinek na
tyto izoenzymy cytochromu P450: CYP2C19 (omeprazol, diazepam), CYP3A4/5 (ethinylestradiol,
midazolam), CYP2B6 (bupropion), CYP2C9 (tolbutamid, S-warfarin), CYP1A2 (kofein) a CYP2D6
(dextromethorfan).
Nebyly pozorovány žádné farmakodynamické interakce. Ve srovnání s placebem nebylo pozorováno
žádné významné narušení kognitivních funkcí při současném podání vortioxetinu a jednorázové dávky
10 mg diazepamu. Při současném podávání vortioxetinu a kombinované perorální antikoncepce (30 µg
ethinylestradiolu/150 µg levonorgestrelu) nebyly ve srovnání s placebem pozorovány žádné významné
účinky na hladinu pohlavních hormonů.
Lithium, tryptofan
Při současném podávání lithia v ustáleném stavu a opakovaném podávání vortioxetinu zdravým
dobrovolníkům nebyl pozorován klinicky významný účinek. Existují však hlášení o výraznějším
účinku, pokud byla podávána antidepresiva se serotonergním účinkem současně s lithiem nebo
tryptofanem. Při současném podávání vortioxetinu s těmito léčivými přípravky je tedy zapotřebí
opatrnosti.
Interference se screeningovými testy moči na přítomnost návykových látek
U pacientů, kteří užívali vortioxetin, byly hlášeny falešně pozitivní výsledky testů používajících
metodu enzymové imunoanalýzy ke stanovení přítomnosti methadonu v moči. Interpretaci pozitivních
výsledků screeningových testů na přítomnost návykových látek v moči musí být věnována zvýšená
pozornost a musí být zváženo potvrzení jiným analytickým postupem (např. chromatografickými
metodami).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství

Stránka 7 z 16

Údaje o podávání vortioxetinu těhotným ženám jsou omezené.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
U novorozenců, jejichž matky užívaly do pozdních stadií těhotenství přípravky se serotonergním
působením, se mohou vyskytnout následující příznaky: respirační tíseň, cyanóza, apnoe, epileptické
záchvaty, nestabilní tělesná teplota, obtíže s krmením, zvracení, hypoglykemie, hypertonie, hypotonie,
hyperreflexie, tremor, neklid, podrážděnost, letargie, neutišitelný pláč, somnolence a poruchy spánku.
Tyto symptomy mohou být způsobeny serotonergními účinky nebo se jedná o příznaky z vysazení. Ve
většině případů se tyto komplikace vyskytly okamžitě nebo brzy (<24 hodin) po porodu.
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stadiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Ačkoliv nebyly
provedeny studie zkoumající souvislost mezi PPHN a terapií vortioxetinem, s přihlédnutím
k odpovídajícímu mechanismu účinku (zvýšení koncentrací serotoninu), potenciální riziko nemůže být
vyloučeno.
Přípravek Irsamla má být podáván těhotným ženám pouze tehdy, pokud očekávaný přínos převažuje
nad potenciálním rizikem pro plod.
Observační údaje poskytly důkazy o zvýšeném riziku (méně než dvojnásobném) poporodního krvácení
po expozici SSRI nebo SNRI během posledního měsíce před porodem. Třebaže žádné studie
nezkoumaly souvislost mezi léčbou vortioxetinem a poporodním krvácením, existuje vzhledem
k souvisejícímu mechanismu účinku potenciální riziko (viz bod 4.4).
Kojení
Dostupné údaje u zvířat prokázaly vylučování vortioxetinu a jeho metabolitů do mléka. Očekává se, že
se vortioxetin bude vylučovat do lidského mateřského mléka (viz bod 5.3).
Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout,
zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Irsamla.
Fertilita
Ve studiích fertility u samců a samic potkanů nebyl zaznamenán vliv vortioxetinu na fertilitu, kvalitu
spermií nebo páření (viz bod 5.3).
Případy hlášené u člověka při užívání léčivých přípravků z podobné farmakologické třídy antidepresiv
(SSRI) ukázaly, že ovlivnění kvality spermií je reverzibilní. Vliv na fertilitu u člověka nebyl dosud
pozorován.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Tento léčivý přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Protože však byly hlášeny nežádoucí účinky, jako například závratě, pacienti mají být opatrní, pokud
řídí nebo obsluhují nebezpečné stroje, obzvláště při zahájení léčby vortioxetinem nebo při změně
dávkování.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějším nežádoucím účinkem byla nauzea.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže s užitím následujícího pravidla: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100
až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000)
nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). Seznam je založen na údajích z klinických studií a
zkušenostech po uvedení přípravku na trh.

Stránka 8 z 16

TŘÍDY ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮČETNOSTNEŽÁDOUCÍ ÚČINEK
Poruchy imunitního systémuNení známo*Anafylaktická reakce
Poruchy endokrinního systémuNení známo*Hyperprolaktinemie, v některých případech spojená s galaktoreou
Poruchy metabolismu a výživyNení známo*Hyponatremie
Psychiatrické poruchyČastéAbnormální sny
Méně častéHalucinace
Není známo*Insomnie
Není známo*Agitovanost, agresivita (viz bod 4.4)
Poruchy nervového systémuČastéZávratě
Méně častéTremor
Není známo*Serotoninový syndrom, bolest hlavy, akatizie, bruxismus, trismus, syndrom neklidných nohou
Poruchy okaMéně častéRozmazané vidění
VzácnéMydriáza (která může vést k akutnímu glaukomu se zúženým komorovým úhlem – viz bod 4.4)
Cévní poruchyMéně častéNávaly horka
Není známo*Krvácení (včetně kontuze, ekchymózy, epistaxe, gastrointestinálního nebo vaginálního krvácení)
Gastrointestinální poruchyVelmi častéNauzea
ČastéPrůjem, zácpa, zvracení, dyspepsie
Poruchy kůže a podkožní tkáněČastéPruritus, včetně generalizovaného pruritu, hyperhidróza
Méně častéNoční pocení
Není známo*Angioedém, urtikarie, vyrážka
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceNení známo*Syndrom z vysazení
* Na základě výskytu případů po uvedení přípravku na trh
Popis vybraných nežádoucích účinků
Nauzea
Nauzea byla zpravidla lehká nebo středně těžká a vyskytla se během prvních dvou týdnů léčby. Účinky
byly obvykle přechodné a nevedly obyčejně k ukončení terapie. Gastrointestinální nežádoucí účinky,
jako například nauzea, se vyskytly častěji u žen než u mužů.
Starší pacienti
U dávek ≥10 mg vortioxetinu jednou denně byly příznaky z vysazení ve studiích vyšší u pacientů ve
věku ≥65 let.
U dávek ≥20 mg vortioxetinu jednou denně byla incidence nauzey a zácpy vyšší u pacientů ve věku
≥65 let (42 % a 15 % v uvedeném pořadí) než u pacientů mladších 65 let (27 % a 4 % v uvedeném
pořadí), (viz bod 4.4).
Sexuální dysfunkce
Serotoninový syndrom,
bolest hlavy,
akatizie,
bruxismus,
trismus,
syndrom neklidných nohou
Mydriáza (která může vést k akutnímu
glaukomu se zúženým komorovým
úhlem – viz bod 4.4)
Krvácení (včetně kontuze, ekchymózy,
epistaxe, gastrointestinálního nebo
vaginálního krvácení)
Pruritus, včetně generalizovaného
pruritu, hyperhidróza

Stránka 9 z 16

V klinických studiích byla sexuální dysfunkce hodnocena užitím Arizonské škály sexuálních funkcí
(ASEX). Dávky od 5 do 15 mg nevykázaly rozdíly oproti placebu. Avšak dávka 20 mg vortioxetinu
byla spojována s nárůstem sexuální dysfunkce (TESD), (viz bod 5.1). Po uvedení přípravku na trh
byly také hlášeny případy sexuální dysfunkce při dávkách vortioxetinu nižších než 20 mg.
Skupinový účinek
Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a starších –
ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u pacientů, kteří užívají přípravky ze související farmakologické
skupiny antidepresiv (SSRI nebo TCA). Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám a není známo,
zda je toto riziko také relevantní pro vortioxetin.
Pediatrická populace
Celkem bylo vortioxetinem léčeno 304 dětí ve věku 7 až 11 let a 308 dospívajících ve věku 12 až 17 let
s depresivní poruchou (MDD) ve dvou dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích.
Obecně byl profil nežádoucích účinků vortioxetinu u dětí a dospívajících podobný profilu
pozorovanému u dospělých, až na vyšší výskyt stavů souvisejících s bolestí břicha a vyšší výskyt
sebevražedných myšlenek zejména u dospívajících oproti dospělým (viz bod 5.1).
Byly provedeny dvě dlouhodobé otevřené pokračující studie s dávkami vortioxetinu 5 až 20 mg/den a
s délkou léčby 6 měsíců (n=662) a 18 měsíců (n=94). Celkově byl profil bezpečnosti a snášenlivosti
vortioxetinu u pediatrické populace po dlouhodobém užívání srovnatelný s výsledky pozorovanými po
krátkodobém užívání.
Příznaky po ukončení léčby vortioxetinem
V klinických studiích byly systematicky hodnoceny příznaky z vysazení po náhlém ukončení léčby
vortioxetinem. Ve výskytu nebo povaze příznaků z vysazení po léčbě vortioxetinem nebyl zjištěn
žádný klinicky relevantní rozdíl oproti placebu (viz bod 5.1). Případy popisující příznaky z vysazení
byly hlášeny po uvedení přípravku na trh a zahrnovaly příznaky, jako jsou závratě, bolest hlavy,
smyslové poruchy (včetně parestezie, pocitů elektrického šoku), poruchy spánku (včetně insomnie),
nauzea a/nebo zvracení, úzkost, podrážděnost, agitovanost, únava a tremor. Tyto příznaky se mohou
objevit během prvního týdne po ukončení podávání vortioxetinu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře
sukl.gov.cz/nezadouciucinky
případně na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 49/48
100 00 Praha 10
e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz
4.9 Předávkování
Požití vortioxetinu v klinických studiích v dávkovém rozmezí od 40 mg do 75 mg způsobilo zhoršení
následujících nežádoucích účinků: nauzea, posturální závratě, diarea, abdominální diskomfort,
generalizovaný pruritus, somnolence a návaly horka.
Zkušenosti po uvedení přípravku na trh se týkají převážně předávkování vortioxetinem do 80 mg. Ve
většině případů nebyly hlášeny žádné symptomy nebo byly hlášeny lehké symptomy. Nejčastěji
hlášenými symptomy byly nauzea a zvracení.
Zkušenosti s předávkováním vortioxetinem v dávce nad 80 mg jsou omezené. Při dávkách několikrát
vyšších, než je terapeutická dávka byly hlášeny případy epileptických záchvatů a serotoninový

Stránka 10 z 16

syndrom.
Léčba předávkování se má skládat z léčby klinických symptomů a odpovídajícího monitoringu.
Doporučuje se sledovat pacienta ve specializovaném prostředí.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika; Jiná antidepresiva
ATC kód: N06AX26
Mechanismus účinku
Předpokládá se, že mechanismus účinku vortioxetinu je ve vztahu k jeho přímé modulaci aktivity
serotonergního receptoru a inhibici přenašeče serotoninu (5-HT). Neklinické údaje naznačují, že
vortioxetin je antagonista receptorů 5-HT , 5-HT a 5-HT , parciální agonista receptoru 5-HT , agonista 3 7 1D 1B
receptoru 5-HT a inhibitor přenašeče 5-HT, což vede k modulaci neurotransmise v několika systémech 1A
včetně především serotoninového, ale pravděpodobně také norepinefrinového, dopaminového,
histaminového, acetylcholinového, GABA a glutamátového. Tato multimodální aktivita se považuje
za příčinu účinků podobných antidepresivnímu a anxiolytickému, za zlepšení kognitivních funkcí,
učení a paměti, které byly pozorovány u vortioxetinu ve studiích na zvířatech. Avšak přesný podíl
jednotlivých principů, ze kterých se skládá farmakodynamický profil, není znám. Je zapotřebí
opatrnosti při extrapolaci údajů ze studií na zvířatech na člověka.
Byly provedeny dvě klinické studie pozitronové emisní tomografie (PET) s užitím ligandů přenašeče
5-HT (11C-MADAM nebo 11C-DASB), kdy se kvantitativně zjišťovala obsazenost přenašeče 5-HT
v mozku při podání různě vysokých dávek. Průměrná míra obsazenosti přenašeče 5-HT v nucleus
raphe byla 50 % při dávce 5 mg/den, 65 % při dávce 10 mg/den a zvýšila se nad 80 % při dávce
20 mg/den.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost vortioxetinu byla studována v klinickém programu, který zahrnul více než
6700 pacientů, z nichž více než 3700 bylo léčeno vortioxetinem v krátkodobých (≤12týdenních)
studiích depresivní poruchy (MDD). Pro zjišťování krátkodobé účinnosti vortioxetinu u depresivní
poruchy u dospělých a u starších osob bylo provedeno 12 dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných, 6 nebo 8týdenních studií s pevně stanovenou dávkou. Účinnost vortioxetinu byla
prokázána v nejméně jedné dávkové skupině napříč 9 z 12 studií, kde byl vykázán nejméně 2bodový
rozdíl oproti placebu podle stupnice MADRS (Stupnice Montgomeryho a Asbergové pro posuzování
deprese) nebo podle celkového skóru 24položkové stupnice HAM-D (Hamiltonova stupnice pro 24
posuzování deprese). Tato zjištění byla též potvrzena klinickou významností poměru respondérů a
remitérů, dále též zlepšením skóru CGI-I (Globální klinický dojem – globální zlepšení). Účinnost
vortioxetinu se zvyšovala se zvyšující se dávkou.
Účinnost v jednotlivých studiích byla potvrzena metaanalýzou (MMRM) průměrné změny oproti
výchozí hodnotě u celkového skóru MADRS v týdnu 6 nebo 8 u krátkodobých, placebem
kontrolovaných studií u dospělých. V metaanalýze celkový průměrný rozdíl oproti placebu byl
statisticky signifikantní: -2,3 bodů (p = 0,007), -3,6 bodů (p <0,001) a -4,6 bodů (p <0,001) u dávek 5,
10, a 20 mg/den v uvedeném pořadí; dávka 15 mg/den nebyla v metaanalýze oddělena od placeba, ale
průměrný rozdíl oproti placebu byl -2,6 bodů. Účinnost vortioxetinu je potvrzena souhrnnou analýzou
respondérů, ve které je podíl respondérů v rozmezí od 46 % do 49 % u vortioxetinu oproti 34 % u
placeba (p <0,01; NRI analýza).
Vortioxetin dále ještě prokázal účinnost v rozmezí dávek 5-20 mg/den v širokém spektru depresivních
příznaků (hodnoceno zlepšením skóru všech jednotlivých položek stupnice MADRS).
Účinnost vortioxetinu v dávce 10 nebo 20 mg/den byla dále prokázána ve 12týdenní, dvojitě zaslepené

Stránka 11 z 16

studii s flexibilní dávkou v porovnání s agomelatinem v dávce 25 nebo 50 mg/den u pacientů
s depresivní poruchou. Vortioxetin byl statisticky signifikantně lepší než agomelatin, jak bylo zjištěno
zlepšením celkového skóru MADRS a potvrzeno klinickou významností, což bylo demonstrováno
podílem respondérů a remitérů dle CGI-I.
Udržovací léčba
Přetrvávání antidepresivního účinku bylo prokázáno ve studii prevence relapsu. Pacienti v remisi po
úvodním 12týdenním otevřeném období léčby vortioxetinem byli randomizováni do skupin s 5 nebo
10 mg vortioxetinu/den nebo s placebem. Byli sledováni kvůli relapsu ve dvojitě zaslepeném období,
nejméně po dobu 24 týdnů (v rozmezí 24 až 64 týdnů). Vortioxetin byl lepší než placebo (p=0,004)
podle primárního měřítka účinnosti, což byla doba do relapsu depresivní poruchy. Zjištěný poměr
rizika 2,0 znamená, že riziko relapsu bylo dvakrát vyšší ve skupině s placebem než ve skupině
s vortioxetinem.
Starší osoby
V 8týdenní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s pevně stanovenou dávkou u starších
pacientů s depresí (ve věku 65 let a více, n=451, z nichž bylo 156 léčeno vortioxetinem) byl
vortioxetin v dávce 5 mg/den lepší než placebo podle zlepšení zjištěného celkovými skóry škál
MADRS a HAM-D24. Účinek pozorovaný po vortioxetinu dosáhl rozdílu 4,7 bodů proti placebu
v celkovém skóru MADRS v týdnu 8 (analýza MMRM).
Pacienti s těžkou depresí nebo s depresí a vysokou úrovní úzkostných příznaků
U dospělých těžce depresivních pacientů (úvodní celkový skór MADRS ≥30) a u depresivních pacientů
s vysokou úrovní úzkostných příznaků (úvodní celkový skór HAM-A ≥20) byla prokázána účinnost
vortioxetinu v krátkodobých studiích u dospělých (celkový průměrný rozdíl proti placebu v celkovém
skóru MADRS v týdnu 6 nebo 8 se pohyboval v rozmezí 2,8 až 7,3 bodů a 3,6 až 7,3 bodů dle
uvedeného pořadí (analýza MMRM)). Vortioxetin byl též účinný u takových pacientů ve studii
zaměřené na starší osoby.
Přetrvávání antidepresivního účinku bylo též prokázáno u této populace pacientů v dlouhodobé studii
prevence relapsu.
Efekt vortioxetinu na DSST (Digit Symbol Substitution Test), UPSA (the University of California San
Diego Performance-Based Skills Assessment) (objektivní měřítka) a PDQ (the Perceived Deficits
Questionnaire) a CPFQ (the Cognitive and Physical Functioning Questionnaire)(subjektivní měřítka)
skóry
Účinnost vortioxetinu (5-20 mg/den) u pacientů s depresivní poruchou (MDD) byla zjišťována ve
2 krátkodobých, placebem kontrolovaných studiích u dospělých a 1 studii u starších osob.
Vortioxetin měl statisticky významný efekt v testu substituce číslicových symbolů (DSST) oproti
placebu, rozsah se pohyboval od Δ=1,75 (p=0,019) do 4,26 (p<0,0001) v případě 2 studií u dospělých a
Δ=2,79 (p=0,023) v případě studie u starších osob. V metaanalýze (ANCOVA, LOCF) průměrné
změny z výchozího počtu správných symbolů DSST se vortioxetin ve všech třech studiích odlišoval
od placeba (p<0,05) se standardizovanou velikostí účinku 0,35. Po přizpůsobení pro změnu v MADRS
celkový skór metaanalýzy těchto tří studií ukázal, že se vortioxetin odlišoval od placeba (p<0,05) se
standardizovanou velikostí účinku 0,24.
V jedné studii byl pomocí UPSA hodnocen účinek vortioxetinu na funkční kapacitu. Vortioxetin se
statisticky lišil od placeba, s výsledkem 8,0 u vortioxetinu oproti 5,1 bodu u placeba (p=0,0003).
V jedné studii, kde bylo k posouzení použito PDQ, vykazoval vortioxetin superioritu oproti placebu,
s výsledkem -14,6 u vortioxetinu a -10,5 u placeba (p=0,002). Při vyhodnocení pomocí CPFQ se
vortioxetin neodlišoval od placeba v subjektivních měřítkách, s výsledkem -8,1 u vortioxetinu oproti -
6,9 u placeba (p=0,086).
Snášenlivost a bezpečnost
Bezpečnost a snášenlivost vortioxetinu byla stanovena v krátkodobých i dlouhodobých studiích
v rozmezí dávek 5 až 20 mg/den. Údaje o nežádoucích účincích – viz bod 4.8.

Stránka 12 z 16

Výskyt insomnie a somnolence nebyl vyšší u vortioxetinu ve srovnání s placebem.
V klinických krátkodobých i dlouhodobých placebem kontrolovaných studiích byly systematicky
vyhodnocovány případné příznaky z vysazení po náhlém přerušení léčby vortioxetinem. V porovnání
s placebem nebyl zjištěn klinicky významný rozdíl ve výskytu nebo v povaze příznaků z vysazení
po krátkodobé léčbě (6-12 týdnů) ani po dlouhodobé léčbě (24-64 týdnů) vortioxetinem.
Výskyt spontánně hlášených sexuálních reakcí byl v krátkodobých i dlouhodobých klinických studiích
s vortioxetinem nízký a podobný jako při podávání placeba. Ve studiích hodnocených Arizonskou
škálou sexuálních funkcí (ASEX) nebyl podle celkového skóru této škály a výskytu sexuálních
dysfunkcí vzniklých při léčbě (treatment-emergent sexual dysfunction, TESD) vortioxetinem v dávce 5
až 15 mg/den prokázán klinicky významný rozdíl ve výskytu symptomů sexuálních dysfunkcí
v porovnání s placebem. Při dávce 20 mg/den byl pozorován vzestup TESD proti placebu (rozdíl
výskytu 14,2 %, 95% CI [1,4; 27,0]).
Účinek vortioxetinu na sexuální funkce byl dále hodnocen v 8týdenní dvojitě zaslepené srovnávací
studii s flexibilní dávkou (n=424) oproti escitalopramu u pacientů léčených nejméně 6 týdnů pomocí
SSRI (citalopram, paroxetin nebo sertralin) s nízkou úrovní depresivních příznaků (výchozí hodnota
CGI-S ≤3) a s TESD způsobenými předchozí léčbou SSRI. Vortioxetin měl v dávce 10-20 mg/den
statisticky významně nižší výskyt TESD než escitalopram v dávce 10-20 mg/den, jak bylo změřeno
pomocí změny celkového skóru CSFQ-14 (2,2 bodu, p=0,013) v 8. týdnu. Podíl respondérů v 8. týdnu
se ve skupině, které byl podáván vortioxetin (162 (74,7 %)), významně nelišil oproti skupině, které byl
podáván escitalopram (137 (66,2 %)), (OR 1,5, p=0,057). Antidepresivní účinek se udržel v obou
léčebných skupinách.
V krátkodobých a dlouhodobých klinických studiích neměl vortioxetin ve srovnání s placebem žádný
účinek na tělesnou hmotnost, srdeční frekvenci nebo krevní tlak.
V klinických studiích nebyly pozorovány klinicky významné změny funkce jater nebo ledvin.
Vortioxetin neprokázal klinicky významný účinek na parametry EKG, včetně intervalů QT, QTc, PR a
QRS u pacientů s depresivní poruchou. V důkladné studii QTc u zdravých subjektů nebylo při
dávkách až do výše 40 mg/den pozorováno prodloužení intervalu QTc.
Pediatrická populace
Byly provedeny dvě krátkodobé, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie
účinnosti a bezpečnosti s pevně stanovenou dávkou (vortioxetin 10 mg/den a 20 mg/den) a s aktivní
referenční látkou (fluoxetin); jedna studie u dětí ve věku 7 až 11 let s MDD a jedna studie u
dospívajících ve věku 12 až 17 let s MDD. Studie zahrnovaly 4týdenní, jednoduše zaslepené zaváděcí
období s podáváním placeba se standardizovanou psychosociální intervencí (léčení pacienti v dětské
studii n=677 a ve studii dospívajících n=777) a randomizováni byli pouze nereagující pacienti ze
zaváděcího období studie (v dětské studii n=540, ve studii dospívajících n=616).
Ve studii u dětí ve věku 7 až 11 let se v 8. týdnu průměrný účinek dvou dávek vortioxetinu 10 a
20 mg/den statisticky významně nelišil od placeba na základě celkového skóru revidované hodnoticí
škály dětské deprese (Children´s Depression Rating Scale-Revised; CDRS-R), stejně jako aktivní
referenční látka (fluoxetin v dávce 20 mg/den) ani jednotlivé dávky vortioxetinu (10 a 20 mg/den)
nevykazovaly nominálně významný rozdíl od placeba. Obecně byl profil nežádoucích účinků
vortioxetinu u dětí podobný jako u dospělých, až na vyšší výskyt bolesti břicha hlášený u dětí.
Přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků činilo 2,0 % u pacientů léčených vortioxetinem v dávce
20 mg/den, 1,3 % u pacientů léčených vortioxetinem v dávce 10 mg/den, 0,7 % u pacientů, kterým
bylo podáváno placebo, a žádné přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků nenastalo u pacientů,
kterým byl podáván fluoxetin. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky ve skupinách léčených
vortioxetinem byly nauzea, bolest hlavy, zvracení, závratě a bolest břicha. Výskyt nauzey, zvracení a
bolesti břicha byl vyšší ve skupinách s vortioxetinem než ve skupině s placebem. Sebevražedné
myšlenky a chování byly hlášeny jako nežádoucí účinky během 4týdenního jednoduše zaslepeného
zaváděcího období (placebo 2/677 [0,3 %]) a během 8týdenního období léčby (vortioxetin 10 mg/den
1/149 [0,7 %], placebo 1/153 [0,7 %]). Kromě toho byla u 5 pacientů během 8týdenního období léčby

Stránka 13 z 16

(vortioxetin 20 mg/den 1/153 [0,7 %], placebo 1/153 [0,7 %] a fluoxetin 3/82 [3,7 %]) podle C-SSRS
hlášena událost „nespecifické aktivní sebevražedné myšlenky“. Sebevražedné myšlenky a chování
měřené podle škály hodnocení závažnosti sebevražedného jednání Columbia-Suicide Severity Rating
Scale (C-SSRS) byly obdobné u všech léčených skupin.
Podle celkového skóru revidované hodnoticí škály dětské deprese (Children´s Depression Rating
Scale-Revised, CDRS-R) nemělo ve studii u dospívajících ve věku 12 až 17 let podání vortioxetinu
v dávce 10 mg/den ani 20 mg/den statisticky významně lepší výsledky oproti placebu. Aktivní
referenční látka (fluoxetin v dávce 20 mg/den) se podle celkového skóru CDRS-R od placeba
statisticky odlišovala. Obecně byl profil nežádoucích účinků vortioxetinu u dospívajících podobný
profilu pozorovanému u dospělých, až na vyšší výskyt bolesti břicha a sebevražedných myšlenek u
dospívajících oproti dospělým. Přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků (většinou z důvodu
sebevražedných myšlenek, nauzey a zvracení) bylo vyšší u pacientů léčených vortioxetinem v dávce
20 mg/den (5,6 %) oproti vortioxetinu v dávce 10 mg/den (2,7 %), fluoxetinu (3,3 %) a placebu
(1,3 %). Nejčastěji uváděné nežádoucí účinky u skupin léčených vortioxetinem byly nauzea, zvracení
a bolest hlavy. Sebevražedné myšlenky a chování byly uváděny jako nežádoucí účinky během
4týdenního jednoduše zaslepeného zaváděcího období (placebo 13/777 [1,7 %]) i během 8týdenního
období léčby (vortioxetin v dávce 10 mg/den 2/147 [1,4 %], vortioxetin v dávce 20 mg/den 6/161
[3,7 %], fluoxetin 6/153 [3,9 %], placebo 0/154 [0 %]). Sebevražedné myšlenky a chování měřené
podle C-SSRS byly obdobné u všech léčených skupin.
Vortioxetin se nemá používat u pediatrických pacientů (do 18 let) s depresivní poruchou (viz bod 4.2).
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s referenčním přípravkem obsahujícím vortioxetin u depresivní poruchy u dětí do 7 let (informace o
použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Vortioxetin je pomalu a dobře absorbován po perorálním užití, plazmatická hladina dosahuje vrcholu
během 7 až 11 hodin. Při opakovaných dávkách 5, 10 nebo 20 mg/den byly zjištěny průměrné hodnoty
C v rozmezí 9-33 ng/ml. Absolutní biologická dostupnost je 75 %. Farmakokinetika nebyla ovlivněna max
příjmem potravy (viz bod 4.2).
Distribuce
Průměrná hodnota distribučního objemu (V ) je 2600 l, což znamená extenzivní extravaskulární ss
distribuci. Vortioxetin se na plazmatické bílkoviny váže ve vysoké míře (98 až 99 %) a vazba je
nezávislá na plazmatické koncentraci.
Biotransformace
Vortioxetin je extenzivně metabolizován v játrech, primárně oxidací pomocí katalýzy CYP2D6 a
v menší míře CYP3A4/5 a CYP2C9 a následnou konjugací s kyselinou glukuronovou.
Nebyl pozorován inhibiční ani indukční efekt vortioxetinu ve studiích lékových interakcí na tyto
izoenzymy CYP: CYP1A2, CYP2A6, CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6, CYP2E1
nebo CYP3A4/5 (viz bod 4.5). Vortioxetin je slabý substrát a inhibitor glykoproteinu P.
Hlavní metabolit vortioxetinu není farmakologicky aktivní.
Eliminace
Průměrná hodnota eliminačního poločasu je 66 hodin a perorální clearance 33 l/h.
Přibližně ⅔ neaktivních metabolitů vortioxetinu se vylučují močí a ⅓ stolicí. Pouze zanedbatelné
množství samotného vortioxetinu se vylučuje stolicí. Ustáleného stavu plazmatické koncentrace se
dosáhne přibližně za 2 týdny.
Linearita/nelinearita

Stránka 14 z 16

Farmakokinetika je lineární a nezávislá na čase ve sledovaném dávkovém rozmezí 2,5 až 60 mg/den.
Ve shodě s poločasem dosahuje akumulační index hodnoty 5 až 6 v závislosti na AUC po 0-24h
opakovaných dávkách v rozmezí 5 až 20 mg/den.
Zvláštní populace
Starší osoby
U starších zdravých subjektů (věk ≥65 let; n=20) se zvýšila expozice vortioxetinem až o 27 % (C a max
AUC) ve srovnání s mladými zdravými kontrolními subjekty (věk ≤45 let) po opakovaných dávkách
10 mg/den. Nejnižší účinná dávka 5 mg vortioxetinu jednou denně má vždy být užívána jako úvodní
dávka u pacientů ve věku ≥65 let (viz bod 4.2). Avšak opatrnost má být dodržována při předepisování
starším pacientům při dávkách vyšších než 10 mg vortioxetinu denně (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
Po jednorázové dávce 10 mg vortioxetinu způsobila porucha funkce ledvin odhadovaná s použitím
vzorce podle Cockcrofta a Gaulta (lehká, středně těžká a těžká porucha, n=8 v každé skupině) mírné
zvýšení expozice (do 30 %) ve srovnání se zdravými odpovídajícími kontrolami. U pacientů
v terminálním stadiu onemocnění ledvin byl dialýzou odstraněn pouze malý podíl vortioxetinu (AUC
byla nižší o 13 % a C nižší o 27 %; n=8) po jednorázové dávce 10 mg vortioxetinu. Dávku není max
zapotřebí upravovat podle funkce ledvin (viz bod 4.2 a 4.4).
Porucha funkce jater
U subjektů (n=6–8) s lehkou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater (kritéria A, B, resp. C
podle klasifikace Childa a Pugha) byla farmakokinetika porovnána se zdravými dobrovolníky. U
subjektů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater byly změny AUC o méně než 10 % nižší a u
subjektů s těžkou poruchou funkce jater byly o 10 % vyšší. Změny hodnoty C byly u všech skupin max
nižší o méně než 25 %. Dávku není zapotřebí upravovat podle funkce jater (viz body 4.2 a 4.4).
CYP2D6 genotyp
Plazmatická koncentrace vortioxetinu byla přibližně dvakrát vyšší u slabých metabolizátorů CYP2D6
než u extenzivních. Současné podání silných inhibitorů CYP3A4/2C9 osobám s pomalým
metabolismem CYP2D6 může potenciálně vést k vyšší expozici (viz bod 4.5).
U osob s velmi rychlým metabolismem CYP2D6 dosahovala plazmatická koncentrace vortioxetinu
v dávce 10 mg/den hodnot dosažených u osob s extenzivním metabolismem při dávce v rozmezí
5 mg/den a 10 mg/den. V závislosti na individuální odezvě pacienta se má zvážit úprava dávkování
(viz bod 4.2).
Pediatrická populace
Farmakokinetika vortioxetinu u pediatrických pacientů s depresivní poruchou po perorálním podání 5
až 20 mg jednou denně byla charakterizována s použitím analýz populačního modelování na základě
dat z farmakokinetické studie (7-17 let) a dvou studií účinnosti a bezpečnosti (7-17 let).
Farmakokinetika vortioxetinu u pediatrických pacientů byla obdobná jako farmakokinetika
pozorovaná u dospělých pacientů.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Podávání vortioxetinu v rámci studií obecné toxicity u myší, potkanů a psů bylo spojeno hlavně
s klinickými známkami z oblasti CNS. Tyto známky zahrnovaly salivaci (potkan a pes), mydriázu
(pes) a dva případy konvulzí u psů zařazených do studijního programu všeobecné toxicity. Byla
stanovena bezpečnostní hranice 5, kdy se neobjevily záchvaty, což odpovídá maximální dávce
20 mg/den. Cílová orgánová toxicita se omezila na ledviny (potkani) a játra (myši a potkani). Změny v
ledvinách potkanů (glomerulonefritida, obstrukce renálních tubulů, krystalická látka v renálních
tubulech) a v játrech myší a potkanů (hepatocelulární hypertrofie, nekróza hepatocytů, hyperplazie
žlučovodů, krystalická látka ve žlučovodech) byly pozorovány při expozicích u myší převyšujících
10x a u potkanů 2x expozice u člověka při maximální doporučené terapeutické dávce 20 mg/den. Tyto
nálezy byly hlavně přičítány obstrukci renálních tubulů a žlučovodů krystalickou látkou, která byla ve

Stránka 15 z 16

vztahu k vortioxetinu a specificky nalezená u hlodavců, zatímco pro člověka představují nízké riziko.
Podle standardní sady testů in vitro a in vivo nebyl vortioxetin genotoxický.
Na základě výsledků konvenčních dvouletých studií kancerogenity u myší nebo potkanů se vortioxetin
nepovažuje za kancerogenní pro člověka.
Vortioxetin neměl vliv na fertilitu u potkanů, páření, na reprodukční orgány, na morfologii a motilitu
spermií. Vortioxetin nebyl teratogenní u potkanů ani králíků, ale byla pozorována reprodukční toxicita
ve smyslu vlivu na hmotnost plodu a opožděné osifikace u potkanů při expozicích převyšujících 10x
expozice u člověka při maximální doporučené terapeutické dávce 20 mg/den. Podobné účinky byly
pozorovány u králíků při subterapeutické expozici.
V pre – a postnatálních studiích u potkanů byl vortioxetin spojován se zvýšenou mortalitou mláďat,
sníženým nárůstem tělesné hmotnosti a opožděným vývojem mláďat při dávkách, které nebyly toxické
pro samice a které odpovídaly expozicím dosaženým po užití vortioxetinu v dávce 20 mg/den u člověka
(viz bod 4.6).
U potkanů v laktaci došlo k distribuci látky příbuzné vortioxetinu do mléka (viz bod 4.6).
Všechny nálezy vztahující se k podávání vortioxetinu v rámci studií toxicity u mladých potkanů
odpovídaly nálezům zjištěným u dospělých jedinců.
Studie hodnotící environmentální rizika prokázaly, že vortioxetin má potenciál být perzistentní,
bioakumulativní a toxický pro životní prostředí (rizikový pro ryby). Nicméně při doporučeném použití
představuje vortioxetin zanedbatelné riziko jak pro vodní, tak pro suchozemské prostředí (viz bod 6.6).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety[všechny síly]
Mannitol (E 421)
Mikrokrystalická celulosa
Hyprolosa
Sodná sůl karboxymethylškrobu
Magnesium-stearát
Potahová vrstva tablety
Irsamla 5 mg potahované tablety
Hypromelosa
Makrogol
Oxid titaničitý (E 171)
Červený oxid železitý (E 172)
Irsamla 10 mg potahované tablety
Hypromelosa
Makrogol
Oxid titaničitý (E 171)
Žlutý oxid železitý (E 172)
Irsamla 15 mg potahované tablety
Hypromelosa
Makrogol
Oxid titaničitý (E 171)
Červený oxid železitý (E 172)
Žlutý oxid železitý (E 172)
    1. 2025

Stránka 16 z 16

Irsamla 20 mg potahované tablety
Hypromelosa
Makrogol
Oxid titaničitý (E 171)
Červený oxid železitý (E 172)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Papírová krabička obsahující průhledné PVC/PVdC//Al blistry.
Velikost balení: 28 nebo 98 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Tento léčivý přípravek může být nebezpečný pro životní prostředí (viz bod 5.3).
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Egis Pharmaceuticals PLC
1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
Maďarsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČISLA
Irsamla 5 mg potahované tablety: 30/540/22-C
Irsamla 10 mg potahované tablety: 30/541/22-C
Irsamla 15 mg potahované tablety: 30/542/22-C
Irsamla 20 mg potahované tablety: 30/543/22-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 26. 3. 2024
10. DATUM REVIZE TEXTU

← Zpět na databázi SPC

SPC227006 · ChatSPC