Teicoplanin

SPC230103

Sp. zn. sukls337001/2025

S OUHRN ÚDAJŮ O P ŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Teicoplanin DEMO 200 mg prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok

Teicoplanin DEMO 400 mg prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje 200 mg teikoplaninu, což odpovídá nejméně 200 000 IU .

Po rekonstituci roztok obsahuje 200 mg teikoplaninu ve 3 ml.

Jedna injekční lahvička obsahuje 400 mg teikoplaninu, což odpovídá nejméně 400 000 IU.

Po rekonstituci roztok obsahuje 400 mg teikoplaninu ve 3 ml.

Pomocná(é) látky se známým účinkem

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok.

Prášek : b ílý až téměř bílý lyofilizovaný prášek.

Rozpouštědlo: čirý bezbarvý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Teicoplanin DEMO je indikován u dospělých , dospívajících a dětí od narození k parenterální léčbě následujících infekcí (viz body 4.2, 4.4 a 5.1):

• komplikované infekce kůže a měkkých tkání ;

• infekce kostí a kloubů ;

• nozokomiální pneumonie;

• komunitní pneumonie;

• komplikované infekce močových cest ;

• infekční endokarditida ;

• peritonitida spojená s chronickou ambulantní peritoneální dialýzou (CAPD);

• bakteriemie, která se vyskytuje ve spojitosti s některou z výše uvedených indikací.

Přípravek Teicoplanin DEMO je rovněž indikován jako alternativní perorální léčba průjmu a kolitidy spojených s infekcí Clostridioides difficile .

Pokud je to vhodné, má být teikoplanin podáván v kombinaci s dalšími antibiotiky .

Je zapotřebí vzít v úvahu oficiální doporučení pro používání antibiotik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávka a doba trvání léčby mají být upraveny dle typu a závažnosti základní infekce , klinické odpovědi pacienta a faktorů na straně pacienta, jako je věk a funkce ledvin.

Měření koncentrací v séru

Po dokončení úvodního dávkování je zapotřebí monitorovat nejnižší sérové koncentrace teikoplaninu v ustáleném stavu pro ověření, že bylo dosaženo nejnižší účinné sérové koncentrace:

• U většin y grampozitivních infekcí mají být nejnižší koncentrace teikoplaninu alespoň 10 mg/l při stanovení metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) nebo nejméně 15 mg/l při stanovení metodou fluorescenční polarizační imunoanalýzy (FPIA).

• U endokarditidy a ostatních závažných infekcí mají být nejnižší koncentrace teikoplaninu 15-30 mg/l při stanovení metodou HPLC nebo 30 – 40 mg/l při použití metody FPIA.

Během udržovací léčby má být monitorování sérových koncentrací teikoplaninu prováděno alespoň jednou týdně pro ověření, že tyto koncentrace jsou stabilní.

Dospělí a starší pacienti s normální funkcí ledvin

1 Měřeno po mocí FPIA

Dávka má být přizpůsobena tělesné hmotnosti pacienta.

Trvání léčby

O délce trvání léčby se má rozhodnout na základě klinické odpovědi. U infekční endokarditidy je obvykle považ ována za adekvátní minimálně 21denní léčba. Léčba nemá přesáhnout 4 měsíce.

Kombinovaná léčba

Teikoplanin má omezené spektrum antibakteriální aktivity (grampozitivní bakterie). Není vhodné používat jej jako jediný přípravek pro léčb u některých typů infekcí, pokud není patogen již známý a citlivý na teikoplanin, nebo pokud není zřejmé, že léčba teikoplaninem by pro nejpravděpodobnější patogen(y) byla vhodná.

Průjem a kolitida spojen á s infekcí bakterií Clostridioides difficile

Doporučená dávka je 100 – 200 mg podávaných perorálně dvakrát denně po dobu 7 až 14 dn í.

Starší populace

Při normální funkci ledvin není úprava dávky nutná (viz níže).

Dospělí a starší pacienti s poruchou funkce ledvin

Do čtvrtého dne léčby není zapotřebí upravovat dávku , po této době se má dávka upravit tak , aby se udržovala nejnižší sérové koncentrace na úrovni alespoň 10 mg/l při měření metodou HPLC nebo alespoň

15 mg/l při měření metodou FPIA .

Po čtvrtém dn u léčby:

• Při lehké a středně těžké poruše funkce ledvin (clearance kreatininu 30 – 80 ml/min): udržovací dávk a je sníž ena na polovinu, podává se buď jedna dávka obden , nebo poloviční dávka jednou denně.

• Při těžké poruše funkce ledvin (clearance kreatininu nižší než 30 ml/min) a u pacientů na hemodialýze:

udržovací dávka je třetinová oproti obvyklé dávce, podává se buď jedna dávka každý třetí den, nebo třetinová dávka jednou denně.

Teikoplanin nelze odstranit z organismu hemodialýzou.

Pacienti s chronickou ambulantní peritoneální dialýzou (CAPD)

Pediatrická populace

Doporučen í pro dávkování jsou stejná pro dospělé i d ospívající od 12 let.

Novorozenci a kojenci do věku 2 měsíců :

Úvodní dávka

Jedna jednorázová dávka 16 mg/kg tělesné hmotnosti , podávaná formou intravenózní infuze první den léčby .

Udržovací dávka

Jedna jednorázová dávka 8 mg/kg tělesné hmotnosti , podávaná formou intravenózní infuze jednou denně.

Děti (2 měsíc e až 12 let):

Úvodní dávka

Jedna jednorázová dávka 10 mg/kg tělesné hmotnosti , podávaná formou intravenózní infuze každých 12 hodin, opakuje se 3krát.

Udržovací dávka

Jedna jednorázová dávka 6 – 10 mg/kg tělesné hmotnosti , podávaná formou intravenózní infuze jednou denně.

Způsob podání

Teikoplanin se podává intravenózní nebo intramuskulární cestou. Intravenózní injekci je třeba podat buď

jako bolus během 3 až 5 minut nebo jako 30minutov ou infuzi.

U novorozenců je možné jen infuzní podání .

U průjm u a kolitidy způsobené infekcí bakterií Clostridioides difficile má být použita perorální cesta podání.

Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6. 1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Teikoplanin se nemá podáván intraventrikulárně.

Hypersenzitivní reakce

Při podávání teikoplaninu byly hlášeny závažné život ohrožující hypersenzitivní reakce ( např.

anafylatický šok), někdy i fatální. Pokud dojde k alergické reakci na teikoplanin, je nutné léčb u ihned ukončit a mají být učiněna odpovídající opatření .

Teik oplanin musí být podáván s opatrností u pacientů se známou hypersenzitivitou na vankomycin, protože může dojít ke zkřížen ým hypersenzitivním reakcím včetně fatálního anafylaktického šoku.

Anamnéza „syndromu červeného muže“ jako reakce na vankomycin však není kontraindikací pro po dání teikoplaninu.

Reakce spojené s infuzí

Ve vzácných případech ( dokonce po první dávce) byl pozorován syndrom červeného muže ( soubor příznaků zahrnující svědění, kopřivku, erytém, angioneurotický edém, tachykardii, hypotenzi, dušnost ). Po zastavení nebo zpomalení infuze mohou tyto příznaky odeznít . Reakce spojené s infuzí se mohou zmírnit, pokud není denní dávka podávaná jako bolus, ale infuzí po dobu 30 minut.

Závažné kožní nežádoucí účinky

Při použití teikoplaninu byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR), včetně Stevensova -

Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo dokonce fatální (viz bod 4.8). Při použití teikoplaninu byla také hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) (viz bod

4.8). Při předepisování tohoto léčivého přípravku musí být pacienti poučeni o známkách a příznacích závažných kožních reakcí (např. progredující kožní vyrážka často s puchýři nebo slizničními lézemi nebo pustulózní vyrážka nebo jakékoli jiné známky kožní hypersenzitivity) a musí být pečlivě sledováni. Pokud se objeví známky či příznaky naznačující výskyt závažných kožních nežádoucích účinků, musí být léčba teikoplaninem okamžitě ukončena a měla by být zvážena alternativní léčba.

Spektrum antibakteriální aktivity

Teikoplanin má omezené spektrum antibakteriální aktivity ( grampozitivní bakterie) . Není vhodné používat jej jako jediný přípravek pro léčb u některých typů infekcí, pokud není patogen již známý a citlivý na teikoplanin, nebo pokud není zřejmé, že léčba teikoplaninem by byla z hlediska nejpravděpodobnějšího patogenu(ů) vhodná.

Při účelném použ ívání teikoplaninu je třeba zohlednit spektrum bakteriální aktivity, bezpečnostní profil a vhodnost standardní antibakteriální léčby pro konkrétního pacienta. Na tomto základě se očekává, že ve většině případů bude teikoplanin používán k léčbě závažných infekcí u pacientů, u nichž je standardní antibakteriální aktivita považována za nevhodnou.

Trombocytopenie

Při podávání teikoplaninu byla hlášena trombocytopenie (viz bod 4.8). Doporučuje se během léčby

provádět pravidelná hematologická vyšetření včetně kompletního krevního obrazu.

Nefrotoxicita

U pacientů léčených teikoplaninem byla hlášen y případy nefrotoxicity a selhání ledvin (viz bod 4.8).

Pacienti s renální insuficiencí, kteří byli léčeni vysokými nasycovacími dávkami teikoplaninu, a pacienti, kteří dostávají teikoplanin v kombinaci nebo následně s jinými léčivými přípravky se známým nefrotoxickým potenciálem ( např. aminoglykosidy, kolistin, amfotericin B, cyklosporin a cisplatina) mají být pečlivě monitorováni a mají podstoupit audiometrické vyšetření (viz níže "Ototoxicita") .

Vzhledem k tomu, že je teikoplanin vylučován převážně ledvinami, musí být dávka teikoplaninu upravena u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

Ototoxicita

U pacientů léčených teikoplaninem byla stejně jako u jiných glykopeptidů hlášena ototoxicita (hluchota a tinitus) (viz bod 4.8). Pacienti, u nichž se během léčby teikoplaninem objeví známky nebo příznaky poruchy sluchu nebo onemocnění vnitřního ucha, mají být pečlivě vyšetřeni a monitorováni, zejména pokud je léčba dlouhodobá nebo v případě poruchy funkce ledvin. Pacient y léčené teikoplaninen v kombinaci nebo následně po léčbě s jinými léčivými přípravky se známým nefrotoxickým a/nebo neurotoxickým/ototoxickým potenciálem ( např. aminoglykosidy, kolistin, amfotericin B, cyklosporin, cisplatina, furosemid a kyselina etakrynová) je třeba pečlivě monitorovat a v případě zhoršení sluchu zhodnotit přínos léčby teikoplaninem.

S mimořádnou opatrností je třeba postupovat při podávání teikoplaninu pacientům, kteří potřebují sou časnou léčbu ototoxickými a/nebo nefrotoxickými léčivými přípravky, u nichž se doporučuje pravideln ě provádět hematologická vyšetření a funkční testy jater a ledvin.

Superinfekce

Především dlouhodobé podávání teikoplaninu může stejně jako u jiných antibiotik vést k přerůstání rezistentních organismů. Pokud se během léčby objeví superinfekce, je třeba přijmout příslušná opatření.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, což znamená, že je v podstatě "bez sodíku".

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Teikoplanin a roztoky aminoglykosidů jsou inkompatibilní a nesmí být smíchány do injekcí; přesto je lze společně použít v dialyzačních roztocích a mohou být bez omezení použity při léčbě peritonitidy související s CAPD. Teikoplanin má být podáván se zvýšenou opatrností u pacientů léčených současně nebo následně jinými léčivými přípravky se známým nefrotoxickým a/nebo neurotoxickým/ototoxickým potenciálem. Jedná se o léčivé přípravky, jako jsou např. aminoglykosidy, kolistin, amfotericin B, ciklosporin, cisplatina, furosemid a kyselina etakrynová (viz bod 4.4 "Nefrotoxicita" a "Ototoxicita").

Není však důkaz o synergické toxicitě těchto přípravků s teikoplaninem.

V klinických studiích byl teikoplanin podáván mnoha pacientům, kteří již dostávali různé léky, včetně jiných antibiotik, antihypertenziv, anestetik, kardiak a antidiabetik, aniž by byly prokázány nežádoucí interakce.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita , těhotenství a kojení

Těhotenství

K dispozici jsou pouze omezené údaje o použití teikoplaninu u těhotných žen . Studie u zvířat prokázaly reprodukční toxicitu při podávání vysokých dávek (viz bod 5.3): u potkanů byl zvýšený výskyt narození mrtvých mláďat a zvýšení neonatální mortality . Potenciální riziko u lidí není známo.

Teikoplanin proto nemá být v těhotenství používán , jestliže to není zcela nezbytné. Nelze vyloučit potenciální riziko poškození vnitřního ucha a ledvin plodu (viz bod 4.4).

Kojení

Fertilita

Reprodukční studie na zvířatech neprokázaly žádné poruchy fertility.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Teicoplanin DEMO má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Teikoplanin může způsobit závratě a bolesti hlavy. Může tak být ovlivněna schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti, u kterých se projeví tyto nežádoucí účinky, nemají řídit ani obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

V následující tabulce jsou uvedeny všechny nežádoucí účinky, které se vyskytly s větší incidencí než placebo a u více než jednoho pacienta . Frekvence výskytu je definována následující konvencí:

v elmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až <1/10); méně časté ( ≥ 1/1 000 až <1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až

<1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo ( z dostupných údajů nelze určit ).

V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Popis vybraných nežádoucích účinků

*U pacientů, kterým je podáván režim s nízkou nasycovací dávkou průměrně 6 mg/kg dvakrát denně, s následnou udržovací dávkou průměrně 6 mg/kg jednou denně, činí odhadovaná míra nefrotoxicity na základě údajů z literatury přibližně 2 %.

V observační poregistrační studii bezpečnosti, do které bylo zařazeno 300 pacientů s průměrn ým věk em

63 let (léčených pro infek c i kostí a kloubů, endokarditidu nebo jiné závažné infekce), kterým byl podáván režim s vysokou nasycovací dávkou 12 mg/kg dvakrát denně ( medián 5 nasycovacích dávek) s následnou udržovací dávkou 12 mg/kg jednou denně, činila pozorovaná míra prokázané nefrotoxicity 11,0 % (95%

CI = [7,4 %; 15,5 %]) během prvních 10 dnů. Kumulativní míra nefrotoxicity od zahájení léčby do 60 dnů po p oslední dávce byla 20,6 % (95% CI = [16,0 %; 25,8 %]). U pacientů, kte rým bylo podáno více než 5 vysokých nasycovacích dávek 12 mg/kg dvakrát denně, po nichž následovala udržovací dávka 12 mg/kg jednou denně, byla pozorovaná kumulativní míra nefrotoxicity od začátku léčby do 60 dnů po posledním podání 27 % (95% CI = [20,7 %; 35,3 %]) (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10 e -mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Příznaky

Byly hlášeny případy neúmyslného podání nadměrných dávek pediatrickým pacientům. V jednom případě došlo k agit ovanosti u 29denního novorozence, kterému bylo intravenózně podáno 400 mg teikoplaninu

(95 mg/kg).

Léčba

Léčba předávkování teikoplaninem je symptomatická.

Teikoplanin nelze odstranit hemodialýzou a peritoneální dialýzou pouze pomalu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva , glykopeptidová antibiotika

ATC kód: J01XA02

Mechanismus účinku

Teikoplanin inhibuje růst citlivých organismů interferencí s biosyntézou buněčné stěny v místě odlišném od místa působení beta - laktamů. Syntéza peptidoglykanu je blokována specifickou vazbou na D-alanyl-Dalaninových zbytků .

Mechanismus rezistence

Rezistence na teikoplanin může být založena na následujících mechanismech:

• Modifikovaná cílová struktura: tato forma rezistence se objevila především u bakterie Enterococcus faecium. Modifikace je založena na záměně terminálního D-alanin-D-alaninu v aminokyselinovém řetězc i prekurzoru mureinu za D-Ala-D-laktát, c ož snižuje afinit u k vankomycinu. Odpovídající enzymy jsou nově syntetizov ány D-laktátdehydrogenázou nebo ligázou.

• Snížená senzitivita nebo rezistence stafylokoků na teikoplanin je založena na nadprodukci prekurzorů mureinu, na něž se váže teikoplanin.

Může se objevit zkřížená rezistence teikoplanin u a glykoproteinu vankomycinu. Některé enterokoky rezistentní na vankomycin jsou citlivé na teikoplanin (fenotyp Van-B).

Hraniční hodnoty testování citlivosti

European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC) teikoplaninu https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx.

Farmakokinetické / farmakodynamické vztahy

Antimikrobiální aktivita teikoplaninu závisí především na době, po kterou je koncentrace léčivé látky vyšší než minimální inhibiční koncentrace (MIC) patogenu.

Citlivost

Prevalence rezistence se může u některých kmenů lišit v čase a v závislosti na geografickém území, takže je vhodné získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je to nutné, doporučuje se obrátit se na odborníka v případech, kdy je lokální výskyt rezistentních kmenů takový, že je účinnost přípravku u některých typů infekcí sporná.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Teikoplanin se podává parenterálně (intravenózně nebo intramuskulárně). Po intramuskulárním podání je biologická dostupnost teikoplaninu ( při srovnání s intravenózním podáním) téměř úplná (90 %). Po šesti intramuskulárních podáních 200 mg jednou denně je průměrná hodnota (SD) maximální koncentrace teikoplaninu (C ) 12,1 (0,9) mg/l a dochází k ní 2 hodiny po podání.

max

Po nasycovací dávce 6 mg/kg podávané intravenózně každých 12 hodin při 3 až 5 aplikacích se hodnoty

C pohybují v rozmezí 60 až 70 mg/l a C jsou obvykle vyšší než 10 mg/l. Po intravenózní nasycovací max min dávce 12 mg/kg podávané každých 12 hodin při 3 aplikacích jsou odhadované průměrné hodnoty C a max

C kolem 100 mg/l, resp. 20 mg/l.

min

Po udržovací dávce 6 mg/kg podávané jednou denně jsou odhadované hodnoty C přibližně 70 mg/l a max

C přibližně 15 mg/l. Po udržovací dávce 12 mg/kg podávané jednou denně se hodnoty C pohybují v min min rozmezí 18 až 30 mg/l.

Při perorálním podání teikoplaninu nedochází k absorpci v gastrointestinálním traktu. Pokud je zdravým subjektům perorálně podáno 250 nebo 500 mg teikoplaninu v jednorázové dávce, není teikoplanin detekovatelný v séru ani v moči a vylučuje se v nezměněné formě stolicí (přibližně 45 % podané dávky).

Distribuce

K vazbě na proteiny lidského séra dochází v rozsahu 87,6 až 90,8 % bez jakýchkoli odchylek ve funkci koncentrace teikoplaninu. Teikoplanin se váže především na lidský sérový albumin. Teikoplanin není distribuován do erytrocytů .

Distribuční objem v ustáleném stavu (V ) se pohybuje v rozmezí 0,7 až 1,4 l/kg. Nejvyšší hodnoty V ss ss jsou pozorovány v nedávných studiích, kde byla doba odebírání vzorků delší než 8 dní.

Teikoplanin je distribuován především do plic, myokardu a kostní tkán ě s poměrem tkáně /sérum v ětším než 1. V tekutině puchýřů, synoviální tekutině a peritoneální tekutině se poměr tkáň/sérum pohyb uje v rozmezí 0,5 až 1.

K eliminaci teikoplaninu z peritoneální tekutiny dochází stejnou rychlostí jako ze séra. U pleurální tekutiny a podkožní tukové tkáně jsou poměry tkáň/sérum mezi 0,2 a 0,5. Teikoplanin obtížně penetruje do mozkomíšního moku (MM).

Biotransformace

Hlavní sloučeninou nalézanou v plazmě a v moči je teikoplanin v nezměněné formě, což svědčí o jeho minimálním metabolismu. Dva metabolity se tvoří pravděpodobně hydroxylací a představují 2 až 3 % podané dávky.

Eliminace

Nezměněný teikoplanin se vylučuje převážně ledvinami (80 % během 16 dnů), zatímco 2,7 % podané dávky přechází do stolice (prostřednictvím vylučování žluči) během 8 dnů po podání .

Eliminační poločas teikoplaninu se v nejnovějších studiích pohybuje v rozmezí mezi 100 až 170 hodinami, kde byl odběr krve uskutečněn v rozmezí 8 až 35 dní.

Teikoplanin má nízkou celkovou clearance v rozmezí 10 až 14 ml/h/kg a renální clearance je v rozmezí 8 až 12 ml/h/kg, což svědčí o vylučování teikoplaninu převážně renálními mechanismy.

Linearita

Teikoplanin vykazoval lineární farmakokinetiku v dávkovém rozmezí 2 až 25 mg/kg.

Zvláštní populace

• Porucha funkce ledvin:

Vzhledem k tomu, že teikoplanin je vyluč ován renální cestou, jeho vylučování klesá spolu se stupněm porucha funkce ledvin. Celková a renální clearance teikoplaninu závisí na clearance kreatininu.

• Starší pacienti:

V populaci starší ch pacientů se farmakokinetika teikoplaninu nemění, pokud není porušena funkce ledvin.

• Pediatrická populace:

Ve srovnání s dospělými pacienty byla pozorována vyšší celková clearance (15,8 ml/h/kg u novorozenců,

14,8 ml/h/kg v průměrné m věku 8 let) a kratší poločas eliminace (40 hodin u novorozenců; 58 hodin u osmiletých dětí ).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Po opakovaném parenterálním podávání potkanům a psům byly pozorovány účinky na ledviny, které závisely na dávce a byly reverzibilní. Studie zkoumající potenciál způsobit ototoxicitu u morč at svědčí o tom , že mírná porucha kochleárních a vestibulárních funkc í je možná bez morfologického poškození.

U laboratorních potkanů nedošlo při podávání subkutánních dávek teikoplaninu až 40 mg/kg/den k ovlivnění fertility samců ani samic . Ve studiích embryofetálního vývoje nebyly zjištěny žádné malformace po subkutánním podání dávky až 200 mg/kg/den laboratorním potkanům a po intramuskulárním podání dávky až 15 mg/kg/den králíkům. U potkanů se však zvýšila incidence mrtvě narozených plodů při dávkách 100 mg/kg/den a vyšších a neonatální mortalita při dávkách 200 mg/kg/den.

Tento účinek nebyl hlášen při dávkách 50 mg/kg/den. Perinatální a postnatální studie u potkanů neprokázaly žádný vliv na fertilitu F1 generace ani na přežití a vývoj F2 generace po subkutánním podávání dávek až 40 mg/kg/den.

Teikoplanin nevykazoval žádný antigenní potenciál (u myší, morčat nebo králíků), genotoxicitu nebo lokální dráždivost.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Prášek pro injekční/ infuzní roztok:

Chlorid sodný

Hydroxid sodný (pro úpravu pH)

Rozpouštědlo:

Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Teikoplanin a aminoglykosidy nejsou kompatibilní, pokud jsou míseny, a nesmí být míseny před injekcí.

Je-li je teikoplanin podáván v kombinaci s jinými antibiotiky, musí být příprav ky podávány odděleně.

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti prášku a rozpouštědla pro injekční/infuzní roztok:

3 roky

Doba použitelnosti rekonstituovaného roztoku:

Chemická a fyzikální stabilita rekonstituovaného roztoku před použitím, připraveného podle doporučení , byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C.

Doba použitelnosti rekonstituovaného a dále naředěného roztoku:

Chemická a fyzikální stabilita rekonstituovaného roztoku před použitím, připraveného podle doporučení , byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C a na dalších 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C po dalším naředění na konečnou koncentraci mezi 4 mg/ml a 20 mg/ml.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě . Není- li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Prášek a rozpouštědlo v balení určené k prodeji:

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Podmínky uchovávání rekonstituovaného/na ředěného léčivého přípravku viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Primární balení:

Přípravek Teicoplanin DEMO 200 mg je balen do injekčních lahviček z bezbarvého skla třídy I o využitelném objemu 10 ml, uzavřených brombutylov ou pryžovou zátkou (typ I) a hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím plastovým krytem.

Přípravek Teicoplanin DEMO 400 mg je balen do injekčních lahviček z bezbarvého skla třídy I o využitelném objemu 22 ml, uzavřených brombutylovou pryžov ou zátkou (typ I) a hliníkovým uzávěrem s odtrhovacím plastovým krytem.

Voda pro injekci (rozpouštědlo) je dodávána v ampulce z bez barvého skla třídy I o využitelném objemu >

5 ml nebo v polypropylenových ampulkách s otočným víčkem o využitelném objemu ≥ 3 ml.

Velikosti balení:

1 injekční lahvička × 200 mg + 1 ampulka × 3 ml rozpouštědla

10 injekčních lahviček × 200 mg + 10 ampulek × 3 ml rozpouštědla

1 injekční lahvička × 400 mg + 1 ampulka × 3 ml rozpouštědla

10 injekčních lahviček × 400 mg + 10 ampulek × 3 ml rozpouštědla

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Tento léčivý přípravek je určen pouze k jednorázovému použití. Nepoužitý roztok zlikvidujte.

Rekonstituce/na ředění se provádí za aseptických podmínek .

Před podáním je třeba roztok vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje částice a nezměnil barvu. Roztok se má použít pouze tehdy, je - li čirý a bez částic.

Příprava rekonstituovaného roztoku:

• Pomalu injikujte 3,0 ml dodaného rozpouštědla do injekční lahvičky s práškem.

• Jemně převalujte injekční lahvičku mezi dlaněmi, dokud se prášek zcela nerozpustí. Je-li je roztok napěněný , ponechte jej asi 15 minut stát. Smí být použ ity pouze čiré nažloutlé roztoky.

pH: 7,2 – 7,8

Osmolalita: 264 – 275 mosm/kg (pro 200 mg) a 285 – 305 mosm/kg (pro 400 mg).

Proto jsou rekonstituované roztoky izotonické a před podáním nevyžadují další ředění.

Rekonstituovaný roztok může být přímo injikován nebo dále ředěn, případně podá n perorálně.

Příprava na ředěného roztoku před infuzí:

Přípravky Teicoplanin DEMO 200 mg a 400 mg smí být podávány v následujících infuzních roztocích v konečné koncentraci v rozmezí 4 mg/ml až 20 mg/ml :

• 0,9% infuzní roztok chloridu sodného (9 mg/ml);

• 5% infuzní roztok glukózy (50 mg/ml);

• Ringer-laktátový roztok;

• 0,18% infuzní roztok chloridu sodného (1,8 mg/ml) a 4% infuzní roztok glukózy (40 mg/ml);

• roztok pro peritoneální dialýzu obsahující 1,36% roztok glukózy (13,6 mg/ml);

• roztok pro peritoneální dialýzu obsahující 3,86 % roztok glukózy (38,6 mg/ml);

• Ringerův roztok ;

• 10% roztok glukózy (100 mg/ml);

• 0,45% roztok chloridu sodného (4,5 mg/ml) a 5% roztok glukózy (50 mg/l).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

DEMO S.A. PHARMACEUTICAL INDUSTRY, 21st Km National Road Athens – Lamia, 14568

Krioneri, Attiki, Řecko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Teicoplanin DEMO 200 mg: 15/681/24-C

Teicoplanin DEMO 400 mg: 15/682/24-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27. 11. 2025

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 12. 2025