Tranexamic

SPC234645

Sp.zn. sukls88258/2026

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tranexamic acid Kabi 10 mg/ml infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje 10 mg kyseliny tranexamové.

Jedna lahvička s 50 ml obsahuje 500 mg kyseliny tranexamové.

Jedna lahvička se 100 ml obsahuje 1000 mg kyseliny tranexamové.

Pomocná látka se známým účinkem :

Jeden ml roztoku obsahuje 2,8 mg sodíku.

Jedna lahvička s 50 ml obsahuje 137,7 mg sodíku.

Jedna lahvička se 100 ml obsahuje 275,4 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok (infuze).

Čistý , bezbarvý infuzní roztok, bez viditelných částic.

pH: 6,5 – 8,0

Osmolalita: 270 – 330 mosmol/kg

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Tranexamic acid Kabi je indikován u dospělých a u dětí starších 1 roku k prevenci a léčbě krvácení v důsledku generalizované nebo lokální fibrinolýzy.

Specifické indikace zahrnují:

• Krvácení způsobené generalizovanou nebo lokální fibrinolýzou jako je:

• Menoragie a metroragie.

• Krvácení z gastrointestinálního traktu.

• Krvácení z močových cest , dále po operaci prostaty nebo po operačních výkonech na močovém ústrojí.

• ORL výkony (adenektomie, tonsilektomie , extrakce zubů).

• Gynekologické zákroky a poruchy související s porodem.

• Hrudní a břišní operace a další velké chirurgické zákroky, jako jsou kardiovaskulární operace.

• Léčba krvácení v důsledku podávání fibrinolytik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Pokud není uvedeno jinak, doporučují se následující dávky:

• Standardní léčba lokální fibrinolýzy: 0,5 g (1 lahvička o objemu 50 ml) až 1 g (1 lahvička o objemu 100 ml nebo 2 lahvičky o objemu 50 ml) kyseliny tranexamové pomalou intravenózní infuzí (= 10 ml/min) dvakrát až třikrát denně .

• Standardní léčba generalizované fibrinolýzy: 1 g (1 lahvička o objemu 100 ml nebo 2 lahvičky o objemu

50 ml) kyseliny tranexamové pomalou intravenózní infuzí (= 10 ml/min) každých 6 až 8 hodin, což odpovídá 15 mg/kg tělesné hmotnosti .

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin má být dávka kyseliny tranexamové snížena podle hladiny kreatininu v séru:

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávky.

Pediatrická populace

U dětí od 1 roku se pro aktuálně schválené indikace popsané v bodě 4.1 dávka pohybuje v rozmezí

20 mg/kg/den. Údaje o účinnosti, dávkování a bezpečnosti pro tyto indikace jsou však omezené.

Účinnost, dávkování a bezpečnost kyseliny tranexamové u dětí podstupujících kardiochirurgický výkon nebyly plně stanoveny.

V současnosti dostupné údaje jsou omezené a jsou popsány v bodě 5.1.

Starší pacienti

Pokud nejsou známky selhání ledvin, není snížení dávky nutné.

Způsob podání

Pro intravenózní podání.

Podávání je přísně omezeno na pomalou infuzi (viz bod 6.6) maximálně 10 ml za minutu.

KYSELINA TRANEXAMOVÁ MUSÍ BÝT PODÁVÁNA POUZE INTRAVENÓZNĚ a nesmí být podávána intratekálně nebo epidurálně (viz body 4.3 a 4.4).

KE SNÍŽENÍ RIZIKA FATÁLNÍCH CHYB V MEDIKACI V DŮSLEDKU NESPRÁVNÉ CESTY

PODÁNÍ KYSELINY TRANEXAMOVÉ SE DŮRAZNĚ DOPORUČUJE OZNAČ IT STŘ Í KAČKY

OBSAHUJÍCÍ KYSELINU TRANEXAMOVOU (viz body 4.3, 4.4 a 6.6).

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1

• akutní venózní nebo arteriální trombóza (viz bod 4.4).

• Fibrinolytické stavy p ři konzumpční koagulopatii s výjimkou stavů s převládající aktivací fibrinolytického systému s akutním závažným krvácením (viz bod 4.4).

• Křeče v anamnéze.

• Intratekální, epidurální, intraventrikulární injekce a intracerebrální aplikace (riziko edému mozku a křečí a úmrtí).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je třeba striktně dodržovat výše uvedené indikace a způsob podání:

• Intravenózní infuze má být podávána velmi pomalu (maximálně 10 ml za minutu).

• Kyselinu tranexamovou nelze podávat intramuskulárně.

Riziko chyb v medikaci v důsledku nesprávné cesty podání

Přípravek Tranexamic acid Kabi je určen pouze k intravenóznímu podání. Intratekální, epidurální, intraventrikulární a intracerebrální podání přípravku Tranexamic acid Kabi je kontraindikováno (viz bod

4.3). B yly hlášeny závažné nežádoucí účinky včetně fatálních příhod, když byla kyselina tranexamová neúmyslně podána intratekálně . Patří sem silná bolest zad, hýž dí a dolních končetin, myoklonus a generalizované záchvaty a srdeční arytmie.

Je třeba dbát opatrnosti, aby byla zajištěn a správná cesta podání přípravku Tranexamic acid Kabi.

Zdravotničtí pracovníci si musí být vědomi možn osti záměny přípravku Tranexamic acid Kabi s jinými injekčními přípravky, což by mohlo vést k neúmyslnému intratekálnímu podání přípravku Tranexamic acid

Kabi. To se týka zejména intratekálně podávan ých injek čních přípravků , které mohou být použ ívány během stejného zákroku jako kyselina tranexamová.

S tříkačky obsahující přípravek Tranexamic acid Kabi musí být jasně označeny intravenózní cestou podání.

Křeče

Ve spojitosti s léčbou kyselinou tranexamovou byl hlášen výskyt křečí. Při operaci aortokoronárním bypassu

(CABG) byla většina těchto případů hlášena po intravenózní ( i.v.) injekci kyseliny tranexamové ve vysokých dávkách. Při použití doporučených nižších dávek kyseliny tranexamové byl výskyt pooperačních záchvatů stejný jako u neléčených pacientů.

Poruchy zraku

Je třeba věnovat pozornost možným poruchám zraku, včetně zhoršení zraku, rozmazanému vidění, zhoršenému barevnému vidění, a je - li to nutné, léčba má být ukončena. Při kontinuálním dlouhodobém užívání kyseliny tranexamové jsou indikována pravidelná oftalmologická vyšetření (vyšetření zraku včetně zrakové ostrosti, barvocitu, očního pozadí, zorného pole atd.). Při patologických očních změnách, zejména při onemocněních sítnice, musí lékař po konzultaci s odborníkem rozhodnout o nutnosti dlouhodobého užívání kyseliny tranexamové v každém jednotlivém případě.

Hematurie

V případě hematurie z horních močových cest existuje riziko obstrukce močové trubice v dolních močových cestách.

Pokud není léčena, může obstrukce moč ových cest vést k vážným následkům, jako je renální insuficience, infekce močových cest, hydronefróza a anurie. Proto se u pacientů s hematurií nebo rizikem hematurie z horních močových cest doporučuje pečlivé sledování.

Tromboembolické příhody

Před použitím kyseliny tranexamové je třeba zvážit rizikové faktory tromboembolické nemoci. U pacientů s tromboembolickou chorobou v anamnéze nebo u pacientů se zvýšeným výskytem tromboembolických příhod v rodinné anamnéze (pacienti s vysokým rizikem tromb ofilie) nemá být kyselina tranexamová podávána pouze v případě závažných lékařských indikací po konzultaci s lékařem se zkušenostmi s hemostáze a pod přísným lékařským dohledem (viz bod 4.3).

Kyselina tranexamová má být podávána s opatrností pacientům po užívající hormonální antikoncepci kvůli zvýšenému riziku trombózy (viz bod 4.5).

Diseminovaná intravaskulární koagulace

Pacienti s diseminovanou intravaskulární koagulací (DIC) nemají být ve většině případů léčeni kyselinou tranexamovou (viz bod 4.3). Pokud je podávána kyselina tranexamová, musí být omezena na ty, u kterých je převládající aktivace fibrinolytického systému s akutním závažným krvácením.

Charakteristicky se hematologický profil blíží následujícímu: snížená doba lýzy euglobulinové sraženiny;

prodloužený protrombinový čas; snížené plazmatické hladiny fibrinogenu, faktorů V a VIII, plazminogenu, fibrinolysinu a alfa-2 makroglobulinu; normální plazmatické hladiny P a P komplexu; tj. faktory II

(protrombin), VIII a X; zvýšené plazmatické hladiny degradačních produktů fibrinogenu; normální počet krevních destiček. Z výše uvedeného vyplývá, že základní onemocnění samo o sobě nemá vliv na různé slo žky uvedeného profilu.V takových akutních případech často stačí ke kontrole krvácení jedna dávka 1 g kyseliny tranexamové. Podání kyseliny tranexamové u DIC má být zvažováno pouze tehdy, pokud je k dispozici vhodné hematologické laboratorní vybavení a odborná způsobilost .

Opatření týkající se pomocných látek

Tento léčivý přípravek obsahuje 137,7 mg sodíku v jedné 50ml lahvi čce, což odpovídá 6,9 % doporučeného maximálního denního přijmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Tento léčivý přípravek obsahuje 275,4 mg sodíku v jedné 100ml lah vičce, což odpovídá 13,8 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí . Souběžná léčba antikoagulancii musí probíhat pod přísným dohledem lékaře se zkušenostmi v této oblasti. Léčivé přípravky, které mají vliv na hemostázu, mají být pacientům léčeným kyselinou tranexamovou podávány s opatrností. Při s ou běžném podání s hormonální antikoncepcí e xistuje riziko zvýšeného potenciálu tvorby trombů. Alternativně může být antifibrinolytický účinek léčivých přípravků antagonizován trombolytickými léčivými přípravky.

4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku

Ženy ve fertilním věku musí během léčby užívat účinnou antikoncepci (viz body 4.4 a 4.5).

Těhotenství

Dostupné údaje z publikovaných studií, kazuistik a kazuistik o použití kyseliny tranexamové u těhotných žen ve druhém a třetím trimestru a v době porodu neposkytly žádné informace o tom, zda existuje riziko potratu nebo nepříznivých následků pro matku nebo plod. Existují případy strukturálních abnormalit plodu, které vedly k úmrtí novorozence po podání kyseliny tranexamové matce během početí nebo v prvním trimestru těhotenství . V zhledem k dalším nejasným faktorům však ne bylo zvýšené riziko vá žných vrozených vad při užívání kyseliny tranexamové během těhotenství obja sněno .

Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Kyselina tranexamová prochází placentou. Koncentrace v pupečníkové krvi po intravenózní injekci

10 mg/kg těhotným ženám dosahuje přibližně stejné hodnoty jako v krvi matky 30 mg/l.

Ve 13 klinických studií byly hlášeny fetální a/nebo neonatální dysfunkce, jako je nízké Apgar skóre, neonatální sepse nebo kefalhematom. V 9 klinických studií byly diskutovány změny růstu , včetně nízké porodní hmotnosti, a předčasný porod ve 22.–36. týdnu těhotenství u plodů a kojenců vystavených kyselině tranexamové in utero .

Při rozhodování o podání kyseliny tranexamové během těhotenství je třeba vždy zvážit potenciální riziko použití kyseliny tranexamové pro plod i klinickou potřebu matky . Přesné zhodnocení přínosů a rizik má provést ošetřujíc lékař.

Kojení

Publikovaná literatura uvádí přítomnost kyseliny tranexamové v mateřském mléce. Dostupné údaje o účincích kyseliny tranexamové na kojené dítě nebo na tvorbu mléka jsou omezené . Je třeba zvážit vývojové a zdravotní přínosy kojení , klinickou potřebu léčby kyselinou tranexamovou pro matku i potenciální nežádoucí účinky způsobené kyselinou tranexamovou nebo samotným onemocnění m matky na kojené dítě.

Vzhledem k omezeným údajům nelze použití kyseliny tranexamové během kojení jednozačně stanovit.

Fertilita

Neexistují žádné klinické údaje o účincích kyseliny tranexamové na fertilitu. Ve studiích na zvířatech neměla kyselina tranexamová podávaná v klinicky relevantních dávkách vliv na mužskou ani ženskou fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie týkající se schopnosti řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií a po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Hlášené nežádoucí účinky jsou uvedeny v tabulce níže. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů MedDRA. V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky seřazeny podle frekvence. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Frekvence byly definovány následovně: Velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky

případně na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 49/48

100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Známky a příznaky mohou zahrnovat závratě, bolesti hlavy, hypotenzi a křeče.

Bylo prokázáno, že křeče mají tendenci se vyskytovat s vyšší frekvencí se zvyšující se dávkou.

Léčba předávkování je podpůrná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hemostyptika, hemostatika, antifibrinolytika, aminokyseliny

ATC kód: B02AA02

Kyselina tranexamová vykazuje antihemoragickou aktivitu inhibicí fibrinolytických vlastností plasminu.

K inhibici dochází tak, že kyselina tranexamová vytvoří komplex s plazminogenem během jeho přeměny na plazmin.

Takto v komplexu vázaný plasmin na kyselinu tranexamovou má nižší fibrinolytickou aktivitu než samotný volný plasmin.

Studie in vitro ukázaly, že vysoké dávky kyseliny tranexamové snižují aktivitu komplementu.

Pediatrická populace

Děti starší jednoho roku

Podle literárních zdrojů bylo provedeno 12 studií účinnosti v dětské kardiochirurgii, které zahrnovaly 1073 dětí, z nichž 631 dostalo kyselinu tranexamovou. Většina z nich byla kontrolovaná oproti placebu.

Studovaná populace byla heterogenní z hlediska věku, typů operací, dávkovacích schémat. V ýsledky studie s kyselinou tranexamovou naznačují snížení krevních ztrát a snížení požadavků na krevní produkty u pediatrické kardiochirurgie pod kardiopulmonálním bypassem (CPB), kde je vysoké riziko krvácení, zejména u cyanotických pacientů nebo pacientů podstupujících opakovanou operaci. Nejčastější používaná úprava dávkování byla následující:

• první bolus 10 mg/kg po úvodu do anestezie a před incizí kůže ,

• kontinuální infuze 10 mg/kg/h nebo injekce do primární pumpy CPB v dávce přizpůsobené postupu

CPB, buď podle tělesné hmotnosti pacienta s dávkou 10 mg/kg, nebo podle primárního objemu pumpy

CPB,

• poslední injekce 10 mg/kg na konci CPB.

Ačkoli byly st udie provedeny na velmi malém počtu pacientů, omezené údaje naznačují, že je výhodnější kontinuální infuze, protože udrž uje terapeutickou plazmatickou koncentraci po celou dobu operace.

U dětí nebyla provedena žádná specifická studie účinku na dávku nebo farmakokinetická studie.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Maximální plazmatické koncentrace kyseliny tranexamové je dosaženo rychle po krátké intravenózní infuzi, po níž plazmatické koncentrace multiexponenciálně klesají .

Distribuce

Vazba kyseliny tranexamové na plazmatické bílkoviny je při terapeutických hladinách v plazmě asi 3 % a zdá se, že je plně odůvodněna její vazbou na plazminogen. Kyselina tranexamová se neváže na sérový albumin. Počáteční distribuční objem je přibližně 9 až 12 litrů.

Kyselina tranexamová prochází placentou. Po podání intravenózní injekce 10 mg/kg dvanácti těhotným ženám se koncentrace kyseliny tranexamové v séru pohybovala v rozmezí 10– 53 μ g/ml, zatímco koncentrace v pupečníkové krvi byla v rozmezí 4– 31 μ g/ml. Kyselina tranexamová rychle difunduje do kloubní tekutiny a synoviální membrány. Po podání intravenózní injekce 10 mg/kg sedmnácti pacientům podstupujícím operaci kolene byly koncentrace v kloubních tekutinách podobné jako v odpovídajících vzorcích séra. Koncentra ce kyseliny tranexamové v řadě dalších tkání je zlomkem koncentrace pozorované v krvi (mateřské mléko jedna setina; mozkomíšní mok jedna desetina; komorová voda jedna desetina).

Kyselina tranexamová byla zjištěna ve spermatu, kde inhibuje fibrinolytickou aktivitu, ale neovlivňuje migraci spermií.

Eliminace

K vylučování léčivé látky v nezměněné formě dochází především močí. Hlavní cestou eliminace je glomerulární filtrac e moči .

Renální clearance odpovídá plazmatické clearance (110 až 116 ml/min). Po intravenózním podání kyseliny tranexamové v dávce 10 mg/kg tělesné hmotnosti se během prvních 24 hodin vyloučí 90% dávky. Poločas eliminace kyseliny tranexamové je přibližně 3 hodiny.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

Plazmatické koncentrace se zvyšují u pacientů s renálním selháním.

Pediatrická populace

U dětí nebyla provedena žádná specifická farmakokinetická studie.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogeneze a mutageneze

V konvenčních studiích s kyselinou tranexamovou nebyly pozorovány známky karcinogenity nebo mutagenity.

Reprodukční toxicita

Ve studiích reprodukční toxicity (studie fertility a raného embryonálního vývoje, embryofetálního vývoj e a prenatálního a postnatálního vývoje) neměla kyselina tranexamová v klinicky relevantních dávkách nežádoucí účinek na reprodukční parametry u myší, potkanů a králíků.

Obecná toxikologie

V neklinických studiích s kyselinou tranexamovou byla pozorována retinální toxicita. Pozorovaná toxicita u koček byla charakterizována retinální atrofií začínající změnami na retinálním pigmentovém epitelu a progredující do odchlípení sítnice. Toxicita se zdá být závislá na dávce a změny byly částečně reverzibilní při nižších dávkách. U koček byly účinky (některé plně reverzibilní) pozorovány při klinicky relevantních dávkách, u psů byly účinky pozorovány pouze při násobcích klinické dávky. Studie naznačují, že základní mechanismus může souviset s přechodnou ischemií sítnice při vyšších dávkách, spojenou se známým sympatomimetickým účinkem vysokých plazmatických hladin kyseliny tranexamové. Klinický význam těchto nálezů není znám.

U zvířat, jimž byla kyselina tranexamov á podána intratekálně, byla zaznamenána epileptogenní aktivita.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný

Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s krevní transfuzí nebo s roztoky obsahujícími penicilin.

6.3 Doba použitelnosti

30 měsíců .

Tento infuzní roztok je pouze k jednorázovému podání. Nespotřebovaný roztok musí být zlikvidován.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě .

Není- li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnost i uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky pro uchovávání.

Chraňte před mrazem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Infuzní roztok je dodáván v polyethylenových lahvičkách (KabiPac), primárních obalech uzavřených víčkem s pryžovou zátkou umožňující vsunutí jehly nebo hrotu, s 50 ml nebo 100 ml v balení po 10, 20, 40 a 50 lahv ičkách .

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Zdravotnickým pracovníkům se důrazně doporučuje , aby stříkačk y s přípravkem Tranexamic acid Kabi při odběru přípravku z lahvičky jasně označili s uvedením správné cesty podání, aby se zabránilo neúmyslným chybám v medikaci při podání pacientovi.

Přípravek Tranexamic acid Kabi je určen k jednorázovému podání ; nepoužitý roztok musí být zlikvidován.

Před podáním je třeba roztok vizuálně zkontrolovat, zda je čirý a bezbarvý. Nemá se používat, pokud jsou pozorovány jakékoli viditelné částice.

Přípravek Tranexamic acid Kabi lze mísit s většinou infůzních roztoků, jako jsou roztoky elektrolytů, roztoky sacharidů , roztoky aminokyselin a roztoky dextranů .

K infuznímu roztoku přípravku Tranexamic acid Kabi lze přidat heparin.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad má být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ REGISTRAČNÍ ČÍSL A

16/533/22-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 1. 2024

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 5. 2026