SPC175416
sp.zn. sukls155632/2021
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Bisoprolol PMCS 2,5 mg tablety
Bisoprolol PMCS 5 mg tablety
Bisoprolol PMCS 10 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Bisoprolol PMCS 2,5 mg tablety: jedna tableta obsahuje bisoprololi fumaras 2,5 mg.
Bisoprolol PMCS 5 mg tablety: jedna tableta obsahuje bisoprololi fumaras 5 mg.
Bisoprolol PMCS 10 mg tablety: jedna tableta obsahuje bisoprololi fumaras 10 mg.
Úplný seznam pomocných láte k viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Bisoprolol PMCS 2,5 mg tablety : žluté, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou o průměru 7 mm.
Tabletu lze ro zdělit na stejné dávky.
Bisoprolol PMCS 5 mg tablety: bílé, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou o průměru 7 mm.
Bisoprolol PMCS 10 mg tablety: tmavě růžové, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou o průměru
7 mm.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLI NICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Hypertenze.
Ischemická choroba srdeční (angina pectoris) .
Stabilizované chronické srdeční selhání se sníženou systolickou funkcí levé komory spolu s ACE inhibitory, diuretiky a případně srdečními glykosidy (další inf ormace viz bod 5.1).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Léčba hypertenze a anginy pector is
Dospělí
Zahajovací dávka je 5 mg denně. Obvyklá dávka je 10 mg denně. Maximální doporučená dávka je
20 mg denně.
Dávka má být upravena individuálně, zvláště po d le srdeční frekvence a terapeutického úspěchu .
Léčba bisoprolol - fumarát em je obvykle dlouhodob á. Léčba nesmí být náhle ukončena, protože to může vést k přechodnému zhoršení onemocnění . Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být léčba náh le u konče na. Je doporučeno pozvolné snižování dávkování.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin není normálně nutná žádná úprava dávkování .
U pacie ntů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 20 ml/min) a u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nemá denní dávka překročit 10 mg.
Zkušenosti s použitím bisoprolol - fumarát u u paci entů podstupujících dialýzu jsou omezené; neexistuj í však důkazy svědčící pro potřebu změny dávkování.
Starší pacienti
Nen í nutná žádná úprava dávkování.
Pedi atrická populace
S použitím u dětí nejsou k dispozici žádné zkušenosti a použití bisoprolol -fuma rátu není tudíž u dětí doporučeno.
Léčba stabilizo vaného chronického srdečního selhání
Dospělí
Standardní léčba chronického srdečního selhání zah rnuje ACE inhi bitor (nebo blokátor receptoru pro angiotenzin v případě nesnášenlivosti ACE inhibitoru), beta -b lokátor, diuretika a v případě potřeby srde ční glykosidy. Pacienti mají být při zahájení léčby bisoprolol - fumarátem stabilní (bez akutního srdečního selhání).
J e doporučeno, aby ošetřující lékař měl zkušenosti s léčbou chronického srdečního selhání.
Titra ční fáze
Léčba stabilizovaného chronického srde ční h o selhání bisoprolol - fumarátem vyžaduje titrační fázi.
Léčba bisoprolol - fumarátem má být zaháje na postupnou t itrací dávky podle následujících kroků:
1,25 mg denně po dobu 1 týdne; v případě dobré tolerance zvýšit na
2,5 mg denně další týden; v pří pa dě dobr é tolerance zvýšit na
3,75 mg denně další týden; v případě dobré tolerance zvýšit na
5 mg denně další 4 týdny ; v případě dobré tolerance zvýšit na
7,5 mg denně další 4 týdny; v případě dobré tolerance zvýš it na
10 mg denně jako udržovací dávku .
Max imá ln í doporučená dávka je 10 mg denně.
Doporučuje se pečlivé monitorování životních funkcí (srdeční frekvence, krevní tlak). Příznaky se mohou objevi t již během prvního dne po zahájení léčby.
Úprava léčby
Pokud není maximální doporučená dávka dobře tolerována, může být zváženo postupné snížení dávkování.
Během titrační fáze a následně se může objevit přechodné zhoršení srdečního selhání, hypo tenze nebo bradykardie. V případě přechodného zhoršení srdečního selhání, hypotenze nebo bradykardie je doporučeno pře hod nocení dávkování současné léčby. Může být také nutné dočasně snížit dávku bisoprolol- fumarát u ne bo zvážit jeho vysazení.
Znovuzahájení a/nebo ti trace dávky bisoprolol - fumarát u má být zvážen o vždy po stabilizaci pacienta.
Pokud je zvažováno vysazení léčb y, je doporučeno snižovat dávku postupně, protože náhlé vysazení může vést k akutnímu zhoršení s tavu pacienta.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
Nejsou dostupné informace o farmakokinetice bisoprolol- fumarát u u pacien tů s chronic kým srdečním selháním a poruchou funkce jater nebo ledvin. Zvyšování dávky u těchto pacient ů má být ted y prováděno se zvláštní o patrností.
St arší pacienti
Není nutná úprava dávkování.
Pediatrická populace
Není zkušenost s podáváním bisoprolol - fumarát u u dětí, proto není doporučeno podávat přípravek dětem.
Způsob podání
Perorální podání .
Tablety bisoprolol- fumarát u se užívají r á no, mohou se užívat zároveň s jídlem a zapíjejí se tekutinou.
Tablety se nekoušou, ani nežvýkají.
4.3 Kontraindikace
Bisoprolol- fumarát je kontra indikovaný u následujících stavů:
hypers enzitivita na léčivou látk u nebo na kt eroukoli pomocnou látku tohoto p říprav ku uvedenou v bodě 6. 1,
akutní srdeční selhání nebo dekompenzace srdečního selhání vyžadující i.v. inotropní t erapii,
kard iogenní šok ,
AV bl ok druhého nebo třetího stupně (bez pacemakeru) ,
syndrom chorého s inu,
sinoatr iální blok ,
symptomatická bradykardie,
symptom atická hypotenze ,
těžké bronchiální astma nebo těžká chronická obstrukční plicní nemoc ,
pozdní stádia periferního okluzivního onemocnění tepen nebo u těžké formy Raynaudova syndromu,
n eléčený feochromocytom (viz bo d 4.4),
metaboli cká acidóza .
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zahájení léčby bisoprolol - fumarát em vy ža duje pravide lné monitorování. Přesné dávkování a způsob podání viz bod 4.2.
Zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být uk on čení léčby bisoprolol- fumarát em provedeno náhle, pokud to není jasně indikováno, protože to může vést k přechodnému zhoršení srd ečního onemocnění (viz bod 4.2).
Bisoprolol- fumarát musí být používán s opatrností u pacientů s hypertenzí nebo anginou pector is a souvise jícím srdečním onemocněním.
Neexistují terapeutické zkušenosti s léčbou bisoprolol - fumarát em u pacientů se srdečním s e lháním při následujících stavech:
insulindependentní diabetes mellitus (typ I) ,
těžká porucha funkce ledvin,
těžká porucha funkce jater,
r estriktivní kardiomyopatie ,
vrozená srdeční vada ,
hemodynamicky významná organická vada chlopní ,
infarkt myokardu během posledních 3 měsíců.
Bisoprolol- fumarát musí být podáván s opatrnos tí u následujících stavů:
tendence k bronchospasmu (br onchiální astm a, obstrukční choroba bronchopulmonální) ,
diabetes mellitus s vysokým kolísáním hladin krevního cukru; mohou být m askovány příznaky hypoglykemie (např. tachykardie, palpitace nebo pocení) ,
přísná redukční dieta ,
probíhající desenzibilizační terapie. Podobn ě jako jiné beta- blokátory, může bisoprolol - fumarát zvyšovat citlivost k alergenům jakož i zvyšovat závažnost a naf ylaktických reakcí. Podání epinefrinu nemusí mít vždy očekávaný terapeutický účinek.
AV blok prv ního stupně ,
- Prinzmetalova angina. Byly pozorov án y případy koronárního vazospa s mu. Navzdory vysoké beta1 selektivitě, nelze úplně vyloučit záchva ty angin y, pokud se bisoprolol podává pacientům s
Prinzmetalovou anginou.
okluzívní onemocnění periferních arterií (zhoršení obtíží se m ůže objevit zvl áště na začátk u léčby) ,
C elková anestézi e. U pacientů podstupujících celkovou anestézii snižují beta - blokátory výskyt arytmií a myokardiální ischemii během in dukce a intubace a pooperač n í fáze. V s oučasné době s e doporučuje pokračovat v udržování beta - blokády v průběhu operace. Aneste z iolog musí být informován o beta- blokádě z důvodu možnosti interakcí s jinými léky, kdy by mohly vzniknout bradyarytmie, zeslaben í refle xní tachy kardie a sn ížení reflexní kompenzace krevních ztrát. Pokud je vysazení beta - blokátorů považováno za nutné před operací, mělo by to být provedeno postupně a mělo by být dokončeno 48 hodin před anestézií.
Pacienti s lup é nkou nebo s anamnézou lupé nky mají být léčeni b eta- blokátory (např. bisoprolol - fumarátem) po pečlivém zvážení přínosů a rizik.
Při léčbě bisoprolol - fumarátem mohou být maskovány pří znaky thyreotox ikózy.
U pa cientů s feochromocytomem nesmí být bisoprolol - fumarát po dáván dříve než po blokádě alfa - adrenerg ní c h receptorů.
Kombi nace bisoprololu s blokátory ka lci ové ho kanálu t ypu verapamilu nebo diltiazemu, s antiarytmiky třídy I a s centrálně působícími antihypertenzívy není obecně do poručována; pro podrobnosti viz bod 4.5.
Ačkoli kardioselektivní (beta1) beta - blokátory mohou mít menší vliv na plicní funkce než neselek tivní bet ablokátory (stejně jako všechny ostatní betablokátory), j e třeba se vyhnout jejich používání u pacientů s obstr ukční plicní nemocí, pokud jejich užití není klinick y o důvodněno . Pokud tak ový důvod existuje, je možno přípravek Bisoprolol PMCS s opatrností po dat. U pac ientů s obstrukční plicní nemocí má být léčba bisoprololem zahájena nejnižší možnou dávkou a pac ienti ma jí být pečlivě monitorování s ohledem na možnost výskytu nov ých příznaků (např. dušnost, netolerance zátěže, ka š el).
V případě bron chi álního astmatu nebo chronického obstrukčního onemocnění dýchacích cest, které mohou tyto příznak y způsobit , je dopor učeno souběžně podávat bronchodilatační terapii. Ojediněle se může u pacientů s astmatem z výš it r ezistence dýchacích cest , a p roto může být potřeba dávku beta2 - mimetik zvýšit .
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné form y interakce
Nedoporučované kombinace
- Antiarytmi ka třídy I (např. disopyrami d, chinidin, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon):
účinek na dobu AV převodu může být potencován a negativní inotropní účinek může být zvýšen.
Ant agonisté kalcia typu verapam ilu a v menší míře typu diltiazemu: n egativní vl iv na kontraktilitu a na AV převod . Intraven ózní podá n í verapamilu u pa cientů léčených beta - blokátory může způsobit těžkou hypotenz i a AV blok.
Centrálně působící antihypertenzi v a (např. klonidin, methyldopa, moxonodin, rilmenidin):
s oučasné užívání centrálně působících antihypertenziv může zhoršit sr deční sel hání snížením ce ntrálního to nu sympatiku (snížení tepové frekvence a srdečního výdeje, vazodilatace). Náhlé vysazení, zvláště před ukončením léčby beta -blo kátory, může zvýšit riziko „rebound“ hypertenze.
Kombinace, které je třeba použít s opatrno stí
Plat í pouze pro hypertenzi nebo anginu pectoris:
- Beta- sympatomimetika (např. isoprenalin, dobutamin): Kombinace s bisoprolol-fum arátem může snížit účinek obou l átek.
Platí pro všechny indikace:
Antagonisté kalcia typu dihydropyridinu ( např. nifedipin, felodipin a amlodipin): s oučasné užívání může zvýšit riziko hypotenze a nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komor jako pumpy u pacientů se srdečním selháním.
Antiarytmika třídy III (např. ami odaron): účinek na dobu AV převodu může být potenc ová n.
T opické beta -bl okátory (např. oční kapky k l éčbě glaukomu) mohou mít aditivní systémové účinky.
Parasympatomimetika: s ouč a sné po užití může prodloužit do bu AV převodu a zvýšit riziko bradykardie.
Insul in a perorální antidiabetika: z esílení hypog lykemi cké ho účinku. Blokáda betaadreno receptorů může maskovat příznaky h ypoglykemie.
Anestetika: o slabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (další in formace o celkové anestézii viz také bod 4.4).
D igitalisové glykosidy: s nížení tepové frekve nce, prodlo užení dob y AV př evodu.
Nes teroidní antiflogistika (NSAID): NSAID mohou snížit hypotenzivní účinek bisoprolol - fumarát u.
Sympatomimetika , která aktivují ja k beta tak alfa-adrenoreceptory (např. noradrena lin, adrenalin):
kombinace s bistr ololem můž e demaskovat v azokonstriční účinky tě cht o látek, zprostředkované alfa-adreno receptory, a vyvolat zvýšení krevního tlaku a exacerbaci i ntermitentní klaudikace. Tyto in terakce jsou pravděpodobnější u neselektivních beta- blokátorů.
- Současné použití s antihypertenzivy a ro vněž s jinými léčivými přípravky, které sni žují krevní tlak
(např. s tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiazin y ), může zvýšit riziko hypotenz e.
Kombinace vyžadující pozornost
Meflochin: zv ýšené riziko bradykardie.
Inhibitory monoaminooxid ázy (s výjimkou inhibitorů MAO -B): z výšený hypoten z ní účinek beta - blokátorů, ale také zvýšené riziko hypertenzní krize.
4.6 Fertilita, t ěhotenství a kojení
Tě ho tenství
Bisoprolol- fumarát má farmakologické účinky, které mohou negativně ovlivnit těho tenstv í a /nebo plod/novoroz ence. Všeo be cně beta - blokátory snižují perfúzi placenty, což bývá spojováno s retardací růstu, i ntrauterinn ím úmrtím, spontánním potratem nebo předč as ným porodem. Nežádoucí účinky
(např. hypoglyk emie a bradykardie) se mohou objevit u plodu nebo novorozence. Jestliže je léčba beta- blokátory nutná , upřednostňuje se léčba selektivními blokátory beta1 -adrenorecepto rů .
Bisoprolol- fumarát se nemá v těhotenství užív at, pokud to není nezbytně nutné. Jestliže se terapie bisoprolol- fumarát em pova žuje za nu tnou, je tř eba monito rovat uteroplacentální krevní průtok a růst plodu. V případě škodlivých účinků na těhotenství ne b o plod je třeba zvážit alternativní léčbu.
Novorozence je nutno pečlivě sledovat. Příznaky hypoglyk emie a bradykardie se obvykle dají o čekávat v průběhu prvních tří dnů.
Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o tom, zda se bisoprolol- fumarát vylučuje do li dského mateřského mléka u lidí ne bo o bezpečnosti expozice bisoprolol - fumarát u u dětí. Proto se kojení v průběhu léčby bisoprolol-fumar át e m nedoporučuje.
4.7 Účinky na schopnost říd it a obsluhovat stroje
Ve studii s pacienty s ischemickou chorobou srdeč n í neovlivnil bisoprolol- fumarát s chopnost řídit motorové vozidlo. Avšak vzhledem k individuálním odchylkám v reakci na pří pravek může b ýt schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje ovlivněna. To je třeba zvážit zvláště při zahájení léčby a př i změně dávkování a rovněž v kombinaci s alkoholem.
4.8 Nežádoucí účinky
Pro charakteristiku frekvence výskytu nežádoucí c h účinků pl at í t ato terminologie: vel mi časté (≥1/10) , časté (≥1/100 až <1/10) , m éně časté (≥1/1 000 až <1/100) , v zácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), n ení známo (z dostupných údajů nelze určit) .
Psychiatrické poruchy
Méně časté: poruc hy spá nku, deprese.
Vzácné: noční můr y, halucinace.
Poruchy nervového systému
Časté: závratě*, bolesti hlavy* .
Vzácné: synkopa.
Poruchy oka
Vzácné: s nížená tvorba slz (nutno vzít v úvahu u pacientů s kontaktními čočkami) .
Velmi vzácné: konjunktivitida.
Poruchy ucha a labyrintu
Vzácné: poruchy sluchu.
Srdeční po ruchy
Velmi časté: bradykardie (u pacientů s chronickým s rdečním selháním ).
Časté: zhoršení stávajícího srdečního selhání (u paci entů s chronickým srdečním selháním) .
Méně časté: bradykardie, zhor šení stávající ho sr dečního selhání (u pacientů s hypertenzí nebo anginou pectoris), poruchy AV převodu.
Cévní poruchy
Časté: pocit chladu nebo necitlivosti v končetinách.
Méně časté: hypotenze.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté : bronchospasmus u paci entů s bronchiálním a stmatem anebo s obstruk ční plicní nemocí v anamnéze .
Vzácné: a lergická rinitida .
Gastrointestin ální poruchy
Časté: gastrointestin ální potíže , jako je nauzea , zvracení, průjem, zácpa .
Poruchy jater a žlučových c est
Vz ácné: hepatitida.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné: reakce z přecitlivělosti , jako je svědění, zčervenání, vyrážka a angioedém .
Ve lmi vzácné: beta- blokátory mohou vyvolat nebo zhoršit lupénku anebo vyvolat vznik lupénce podobné vyrážky, alopecie .
Poruchy sv alové a ko sterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: s valová slabost a křeče .
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Vzácné: erektilní dys funkce.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté : asthenie (u pacientů s chronickým srd e čním selháním ), únava .
M éně časté : asthenie (u pacientů s hy pertenzí nebo anginou pectoris) .
Vyšetření
Vzácné: zvýšené hladiny trigl y ceridů, zvýšené hladiny jaterních enzymů (ALT, AST).
- Platí pouze pro hypertenzi nebo anginu pectoris: t yto příznaky se vyskyt ují z vl áště na začátku léčby.
J sou obvykle mírné a obvykle odezní během 1–2 týdnů.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hláše n í podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru p řínosů a rizik l éčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav p ro kontrolu léčiv , Šrobárova 48, 100 41 Praha 10 ;
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek .
4.9 Předávkování
Nejčastější příznaky, které je možné očekávat po předávkování beta -blok átory , jsou bradykardie, hypotenze, bronchospas mus, akutní srdeční nedostatečnost a hypoglyk emie. Zatím nejsou zkušenosti s předávkováním bisoprolol- fumarát em u pacientů s chronickým srdečním selháním. Bylo zaznamenáno jen několik případů předávkování bis oprolol- fumarátem (maximální dávka 2 000 mg) u pacientů s hypertenzí a/nebo ischemickou chorobou srdeční projevující se br adykard ií a/ nebo hypotenz í. U všech těchto pacientů došlo k úpravě stavu.
Existuje široká interindividuální variabilita citlivosti na j ednorázově podanou vysokou dávku bisoprolol- fumarátu, a pacienti se srdečním selháváním jsou pravděpodobně velmi citliví. U těch to pacient ů je tedy nutné zahájit léčbu postupným zvyšováním dávek podle schématu uvedeného v bodě
4.2.
V případě předávkování j e obecně potřeba léčbu bisoprolol - fumarátem přerušit a zahájit podpůrnou a symptomatickou léčbu. Omezené údaje naznačují , že bi soprolol-f umarát je obtížně dialyzovatelný.
Na základě očekávaných farmakologických účinků a doporučení pro jiné beta - blokátory jsou v případě klinických známek předávkování doporučené následující postupy:
Bradykardie: p odat intravenózně atropin. Je s tliže odpov ěď ne ní dostatečná, je možné opatrně podat isopren alin nebo jinou látku s pozitivně chronotropními vlastnostmi. Za určitýc h podmínek může být nutné zavést transvenózně pacemaker.
Hypotenze: j e třeba podat i.v. tekutiny a vazopresorické látky. Vh odný m ůže být in travenózně podaný glu kagon.
AV-blok (druhého a třetího stupně): p acienty je třeba pečlivě monitorovat a léčit infuzí is oprenalinu anebo transvenózním zavedením srdečního pacemakeru.
Akutní zhoršení srdečního selhání : podat i.v. diuretika, l átky s poziti vně inotropním účinkem, vazodilatancia.
Bronchospasmus: z avést terapii bronchodilatátory, např. isoprenalinem, beta2 -sympatomimetiky a/nebo aminofylinem.
Hypoglykemie: p odat i.v. glukózu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické v lastnosti
Farmak oterapeutická skupina : beta-b lokátor, selektivní, ATC kód: C0 7AB07.
Bisoprolol- fumarát je vysoce selektivní blokátor beta1-adrener gních receptorů bez v nitřní sympatomimetické aktivity (ISA) a membrány stabilizujícího efektu (MSA). Afinita k beta2receptor ům hladké sval oviny b ronchů a cév a beta2-rec eptorům ovlivňujícím metabolickou regulaci je nízká . Proto se obecně neoč e kává, že by bisoprolol - fumarát ov livnil rezistenci dýchacích cest anebo metabolické účinky zprostředkované beta2 -receptory. Jeho beta1-se lektivita přesahuje t erapeutické rozmezí dávkování .
Bisoprolol- fumarát nemá výrazný negativně inotropní účinek.
Bisoprolol-fu marát dosahuje maxim álního účinku za 3 – 4 hodiny po perorálním podání. Eliminační poločas 10 – 12 hodin poskytuje 24hodi nový úč ine k po dávkování v jedné denní dávce.
Max imálního antihypertenzního účinku bisoprolol - fumarátu je obecně dosaženo po 2 t ý dnech.
C hronické srdeční s elhání
Celkem 2 647 pacientů bylo zařazeno do studie CIBIS II. 83 % (n = 2 202) mělo s rd eční selhání tříd y
NYHA III a 17 % (n = 445 ) třídy NYHA IV . V šichni měli stabilizované chronické srdeční selhání
(ejekční frakce ≤ 35 %, na základě echokardiografie). C elková mortalita se snížila ze 17,3 % na
11,8 % (relativní snížení o 34 %). Bylo pozorov áno snížení počtu n áhlých úmrtí (3,6 % oproti 6,3 %, relativn í snížení o 44 %) a snížení poč tu episod srdečního selhání vyžadujících hospit alizaci (12 % oproti 17,6 %, relativní snížení o 36 %). Bylo též zjištěno významné zlepšení funkčního stavu podle klasifikace NYHA. V pr ůběhu zahájení léčby a během titrační fáze se vyskytly hospitalizace pro bradykardii (0,53 %), hypotenzi (0,23 %) a akutn í dekompenzaci (4,97 %), neb yly však častější než v placebové skupině (0 %, 0,3 % a 6,74 %). Počet cévních mozkový ch příhod fatálních nebo s trvalými následky během celkové doby studie byl 20 ve skupině léčených bisoprolol - fumarát em a 15 ve skupině s placebem.
Studie CIBIS III sledovala 1 010 pacientů ve věku ≥ 65 let s mírným až středně těžkým chronick ým srdeční m sel háním (N YHA třídy I I nebo III) a s ejekční frakcí levé komory ≤ 35 %, kteří dosud nebyli léčeni ACE inhibitory, beta- blokátory ani blokátory a ngiotensinového receptoru. P acienti byli léčeni kombinací bisoprolol - fumará tu a enalaprilu po dobu 6 – 2 4 měsíců po př edchoz í úvodní še st iměsíční léčbě bisoprolol- fumarát em nebo enalaprilem.
Byl zaznamenán trend směrem k vyššímu výskytu zhoršení srdečního s e lhání, když byl bisoprolol - f umarát podáván jako úvodní šestiměsíční léčba . V analýze „per protocol“ nebyly prokázá ny horší výsle dky, kd yž bisoprolol- fumarát by l použit jako první, oproti výsledkům, kdy jako první byl použit enalapril, obě strategie zaháje n í léčby chronického srdeční h o selhávání vykázaly podobnou frekvenci primárního kombinovaného kritického bodu hodno ce ní, úmrtí a hospitalizace, ke konci studie (32,4 % ve skupině s bisoprolol- fumarát em oproti 33,1 % ve skupině s enalaprilem jako prvním léč ivem, v populaci „per protoc o l“). Studie ukázala, že bisoprolol - fumarát se m ůže použít také u starších pacientů s m írným až středním s tu pněm chronického srdečního selhávání.
Hypertenze nebo angina pectoris
Tak jako u ostatních beta1 -sympatolytik je mechani smus působení u hypertenze n ejasný. Je však známo, že b isoprolol- fumarát výrazně snižuje aktivitu reninu v plazmě.
Bisoprolol-fu marát s nižuje odpověď na sympatoadrenální aktivitu prostřednictvím blokády srdečních beta- receptorů. To vyvolává snížení srdeční frekvence a kontraktility, čímž se sníží nároky srdečního svalu na přívod kyslíku, což je požadovaný účinek u anginy pectoris (ischemi cké choroby srdeční).
Při akutním podání pacientům s ischemickou chorobou srdeční bez chronického srdečního selhání bisoprolol- fumarát snižuje tepov o u frekvenci a tepový objem, a tím i minutový srdeční objem a spotřebu kyslíku. Při dlo uh odobém podávání s e sni žuje počáteční zvýšená periferní rezist ence.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Bisoprolol- fumarát se téměř ú p lně absorbuje z gastrointest inálního traktu. Má velmi malý first-pass efekt v játrech (asi 10 %), jeho absolutní biologick á dostupnost po perorálním podání je přibližně
90 %.
Distribuce
Vazba bisoprolol- fumarátu na plazmatické bílkoviny je přibližně 30 %. Distribuční objem je 3, 5 l/kg.
Biotransformace a eliminace
Celková clearance je přibližně 15 l/h. Biolog ický poločas (10– 12 hodin) u možňuje 24hodinový účinek bisoprolol- fumarátu při dávkování jeden krát denně.
Bisoprolol- fumará t se z těla vylu čuje dvěma cestami. 5 0 % se metabolizuje v játrech na inaktivní metabolity, které se pak vylučují ledvinami. Zbývající ch 50 % se ledvinami vyluču je v nezměněné formě.
Protože je bisoprolol - fumarát eliminován ledvinami a játry ve ste jn ém poměru, n ení n ut ná úprava dávkování u pa cientů s poruchou funkce jater nebo ledvin.
U pacientů s chronickým srdečním selháváním (NYHA tří da III) jsou plazmatické hl adiny bisoprololfumarátu vyšší a poločas delší ve srovnání se zdravými dobrovolníky. M ax imální koncentrace v p lazmě za rovnovážného stavu je 64 ± 21 ng/ml při každodenní dávce 10 mg a poločas je 17 ± 5 hodin.
Linearita/nelinearita
Bisoprolol- fumarát má l ineární, na věku nezávislou kinetiku.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečno sti
Př edklin ické úd aje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakov aném podávání, g enotoxicity nebo kancerogenity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studiích reprodukční toxicity neměl bisoprolol -fuma rát žádný vl iv na fertilitu nebo reprodukci.
Podobně jako ost atní beta - blokátory i bisoprolol - fumarát měl ve vysokých dávkách toxické účink y na matku (vyvolal snížení p říjmu potravy a snížení tělesné hmotnosti) a na embryo/plod (zvýšená incidence resorpc í, snížená tělesná hmotnost potomstva, zpomal ený fyzický vývoj), nebyl však teratogenní.
6. FARMACEUTICKÉ VLA STNOSTI
6.1 Seznam pomocných l átek
Granulovaná mikrokrys t alická celulosa
Mikrokrystalická celulosa
Krospovidon
Magnesium- stearát
Bisoprolol PMCS 2,5 mg
Žlutý oxi d železitý (E172)
Bisoprolol PMCS 10 mg
Žlutý oxid železitý (E172)
Červený oxid železitý (E 172)
6.2 Inkompatibility
Neup latňuje se.
6.3 Doba použi telnosti
Bisoprolol PMCS 2,5 mg: 4 roky
Bisoprolol PMCS 5 mg: 3 roky
Bisoprolol PMCS 10 mg: 4 roky
6.4 Zvl áštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
OPA/Al/PVC / Al blistr, krabička.
Velikost balení: 30, 60, 100 nebo 500 tablet.
Na trhu nemusí být vše chny velikosti bale ní .
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní pož adavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
PRO.MED.CS Pr aha a.s., Telčská 377/1, Michle, 140 00 Praha 4 , Česká republika
8. REGISTRAČÍ ČÍSLO (A)
Bisoprolol PMCS 2,5 mg tablety: 41/559/12-C
Bisoprolol PMCS 5 mg tablety: 41/560/12-C
Bisoprolol PMCS 10 mg tablety: 41/561/12-C
9. DATUM PRV NÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ R EGISTRACE
Datum první registrace: 26. 9. 2012
Datum posledního prodloužení registrace: 23. 8. 2017
10. DATUM REVIZE TEXTU
- 2021